|
3. 2. 2009
K financování české vědyBěhem ledna se obecně bilancují úspěchy a neúspěchy minulého roku, a tak to bývá i v případě tzv. "vědeckého výkonu". Jeho hlavním měřítkem je publikační činnost. Vzhledem k tomu, že ve financování vědy jde o velké peníze z peněz daňových poplatníků a že věda je svou povahou mezinárodní, existují ve vyspělém světě různá pravidla pro hodnocení publikační činnosti a také spory o to, které z těch pravidel je vlastně spravedlivé. |
|
Jedním z hlavních kritérií je tzv. "impakt faktor" časopisu (produkuje ho soukromá společnost Thomson Reuters každý rok pro mezinárodně uznávané časopisy - velice zajímavý kritický komentář na adresu této firmy lze najít v editorialu prestižního Journal of Experimental Medicine z prosince 2007), který zjednodušeně řečeno udává, jak mnoho je daný časopis citován jinými časopisy. Impakt faktor (IF) závisí docela zřetelně na oboru, protože některé obory prostě nejsou tak populární a citované (např. anorganická chemie) jako jiné (např. buněčná biologie). Na druhou stranu každý obor se může dostat (a dostává) na stránky prestižních časopisů Nature a Science, které jsou multidisciplinární. (Ovšem hodnotit humanitní vědy, podle publikací v časopisech Nature a Science, jak navrhují některé hodnotitelské komise vědců v ČR, je poněkud šílené, pozn. JČ) Každá vědecká disciplína se vyvíjí, a proto je vlastně věda financovaná z peněz daňových poplatníků, protože se čeká, že objeví něco nového, že vyprodukuje nové vědění - a vědění se vždycky hodí, aniž předem vždy víme, k čemu to bude. Ve všech disciplínách (nechám nyní stranou klinickou medicínu) právě Nature a Science definují současný stav, publikují komentáře a souhrnné články (review), týkající se nejnovějších pokroků. Věda se totiž dělá často slepě a hloupě a za vysoké finanční náklady. Chápe se jako rutina bez kontextu, kdy se stále opakují podobné úkony s podobnými výsledky bez ctižádosti opravdu posunout dál poznání v dané oblasti. Jedním z klíčových nástrojů, jak se tomu vyhnout, jsou právě souhrnné články (review), psané na pozvání světovými lídry, kteří vytýčují nejzajímavější otázky a nové cíle. Zatímco klasický výzkumný článek do Nature nebo Science píše jako první autor často začínající vědec, souhrnné články píšou největší autority etablované v daném oboru. Takové články jsou naprostou nutností pro fungování moderní vědy a např. prestižní vydavatel Nature, tzv. Nature Publishing Group, začal vydávat specielní řadu časopisů, určených jen pro review (např. Nature Reviews Cancer, Nature Reviews Drug Discovery...). Produkce dat není věda, i když si to mnoho lidí v Česku myslí. Věda je inteligentní produkce dat, čili taková produkce dat, která může odpovídat na otázky, jež jsou ve vědecké komunitě považovány z dobrých důvodů za klíčové. Z hlediska financování vědy je dobré se ptát, jak si věda, již daňový poplatník financuje, vede v takovémto srovnání. Můžete mít skupinu dvaceti lidí, kteří vyplýtvají spoustu peněz na zbytečné experimenty, vytvoří článek, na němž je 15 jmen autorů (praxe velmi běžná a ostře kritizovaná), a nedokáží nic, co by si zasloužilo pozornosti. Na druhé straně nedávno vyšel v prestižním časopise Molecular Cell experimentální článek, na němž jsou jen dva autoři z Caltechu. Při psaní review, které může napsat také jenom jeden či dva autoři, se navíc ušetří spotřeba materiálu na často zcela zaslepené experimenty, a člověk může definovat nové směry dalšího, nyní však inteligentního, experimentování. Nejste-li pak schopni testovat své hypotézy tady v Česku, síla myšlenky dokáže přesvědčit i profesora z nejlepších amerických univerzit, aby to změřili u nich. Své review, ještě než ho pošlete do daného časopisu, aby ho tam posoudili, můžete poslat lídrům oboru, aby ho kriticky přečetli, a tím s nimi také sdílet své ideje (ideje jsou právě duší, podstatou vědy). Nechci v žádném případě říci, že souhrnné články jsou lepší než články experimentální, a mnoho review v podřadných časopisech nestojí vůbec za nic. Je však v eminentním zájmu daňového poplatníka, aby se orientoval v tom, za co se utrácejí jeho peníze a v čem vlastně spočívá kvalita vědy. Impakt faktory některých časopisů za rok 2007 (mimo klinickou medicínu):
Velká většina časopisů, co existují, má IF pod 2,000 :-) . |
