2. 9. 2008
Černobílé vidění titulků, aneb k čemu je Moskvě "strategická" dohoda"Otázkou je, co Rusko chce," ptá se Sarkozyreakce na titulek zprávy Guardianu "Vztahy s Ruskem na křižovatce", přeložené do češtiny jako "EU na summitu suspendovala rozhovory s Ruskem" O podpoře Gruzie měl Saakašvili nejspíš úplně jiné představy než komentátor Guardianu. Rusko tato evropská křižovatka nezbrzdí. Výsledek "kruciálního" summitu Unie tvoří několik příslibů, několik opatrných, obojetných, podmíněných formulací a jinak nic. Do doby, než Rusko stáhne svá vojska z Gruzie, pozastavuje evropská sedmadvacítka jednání o "důležité" smlouvě, která má prohloubit především vzájemné ekonomické vztahy, které jsou ovšem prospěšné víc pro Evropu, než pro Rusko. Přitom jednání byla zmrazena na téměř dva roky Evropskou unií až do července. Jako první Polsko a potom Lotyšsko vetovaly tyto rozhovory. K čemu je ale vlastně Rusku Dohoda o strategickém partnerství ? Prodá víc ropy či plynu za lepší ceny? Ne. A nic víc Rusko po Evropě nepotřebuje. Na žádných výrazných sankcích vůči Rusku se evropští premiéři a prezidenti neshodli. Protože je podzim a po podzimu buď přijde plyn, nebo zima. |
"EU by přivítala skutečné partnerství s Ruskem, což je v zájmu všech, ale na to, aby mohlo vzniknout partnerství, potřebujete dva," konstatoval smutně Sarkozy. To, že víc potřebuje Evropa Rusko než Rusko Evropu, bylo jasné předem. "Pečlivé zkoumání" vztahů EU-Rusko jen oddálí konečný ústup EU. 1. 9. 2008 The Times: Ke studené válce musí být dva ZDE 1. 9. 2008 Lavrov: Rusko očekává zbrojní embargo vůči Gruzii - s ohledem na životně důležité zájmy Evropy ZDE 1. 9. 2008: Štěpán Kotrba:
Schwarzenbergova jednota Evropské unie
ZDE 29. 8. 2008 Gruzínská krize ukázala, že se změnila pravidla mezinárodní diplomacie ZDE
"Rusko ukázalo svou skutečnou tvář," řekl ministr zahraničí EU. "Problémem pro nás je, jak budeme reagovat." Ruská vojska se podle ruského ministra zahraničí nestáhnou, neb zde plní roli mírových jednotek i nadále, to Lavrov avizoval ještě před summitem. Konstatovat, že ruský zásah v Gruzii byl nepřiměřený, je snadné. Za to si Saakašvili nové houfnice nebo rakety nekoupí. Nekoupí si za to ani ztracenou politickou pozici a rozvrácenou morálku občanů . Stejně tak mu nepomůže nepřijetí vyhlášení nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie. I vyhlášení samostatnosti Kosova nepřijaly všechny země Evropy. Zvláště ne ty, kterým na jejich území hrozí separatisté také. EU Gruzii potichu pohřbila bez státnických poct a teď bude hledat způsob, jak přežít zimu. iHNed: Unie varuje Rusko, sankce ale nebudou ZDE iHNed:
EU: Jestli chce Rusko partnerství, musí stáhnout vojáky ZDE
iHNed: Adam Černý: Unie v úzkých a Sarkozyho starosti v horkém míru ZDE
Deník:
EU se na sankcích vůči Rusku neshodla ZDE Pozn. JČ: Že Rusko nadále narušuje v rozporu s uzavřenou dohodou o příměří územní celistvost nezávislého státu, a že je to porušením mezinárodního práva, je jasné. Stejně jako, že je to důsledkem původního nerozvážného Saakašviliho útoku, i jako že Západ, Evropská unie a USA v podstatě nemají žádný nástroj, jak proti tomu cokoliv udělat. |