Čína je země, která v době, kdy je západ uprostřed úvěrové krize, zaznamenává roční hospodářský růst 12 procent. Na ulicích Pekingu je víc automobilů značky Bentley než v Londýně a harmonikové autobusy veřejné dopravy jsou vybaveny plochými televizními obrazovkami.

Taková je atraktivita čínského hospodářství, že můj vlastní bratr tráví posledního tři čtvrtě roku zde v Pekingu a učí se mandarínsky, a mluví teď už tak plynně, že se mu podařilo přimět místního obchodníka, aby mi při koupi nových obleků dal velkou slevu.

Když pohlížíte tu supermoderní "západní" hotely v Pekingu, uvažujete, zda takto to v Číně bude vypadat všude. Přijde mi, že něco se tu ztrácí a Číně hrozí riziko, že se postupně homogenizuje, pozápadní, poameričtí, pasterizuje.

Čínská buržoazie projevuje velký zájem o peníze, ale ne moc zájmu o pluralitní demokracii a o svobodný tisk. A v Číně jsou města, kde žijí miliony lidí, která dodnes nevypadají příliš západně.

Čína se mění, ale v některých ohledech stále ještě existují zdi proti západním vlivům, starobylé zdi, které zřejmě zůstanou navždy.

Podrobnosti v angličtině ZDE