Když myslím na vliv znalostí jazyků, jejich užívání a překládání, hodně věcí mi prochází hlavou. Mezi nimi samozřejmě taky skutečnost, že jazyk má vliv na myšlení, a že bez předcházejícího myšlení by jazyky neexistovaly. Zajímavé se mi při tom zdá být to, že někteří vědci na to zapomínají. Na začátku ale nebylo slovo, ani božské, ani lidské, před slovem byla myšlenka, a podle mého nebyla božská, ale lidská. A jazyky nejsou nic nezměnitelného, proto taky někdy někteří tvrdí omylem, že jazyky "žijou".

Jazyky ale nikdy "nežily", alespoň ne v pravém smyslu toho slova, protože "žít" neznamená "být změnitelný". Pokud o tom teď pochybujete, tak se podívejte na nějaký kámen, který taky nežije, který ale může být změněn, a to třeba mořskými vlnami, nebo ho změní umělec, často obdivuhodným způsobem.

Tak zkrátka : Lidé pozměňují jazyk a jazyk má vliv na lidi. Proto vím taky, že je problematické použít takový nadpis jako "Znalost jazyka jako ukázka hlouposti, neboli Jazyková kultura jako nesplnitelný sen" . Kdybyste ale šli s otevřenýma očima hamburskými ulicemi, tak byste mě možná pochopili. Na hodně malých krámcích byste viděli anglický nápis "Sale" a mohli byste se ptát, proč tam vlastně poukazují na to, že chtějí něco prodávat -- ovšem slovo "sale" také znamená "výprodej". Že to Němci alespoň už tuší, to bych věřil, proč to ale píší anglicky tam, kde žijí a nakupují vlastně jen Němci nebo v Německu žijící Turci, to nevím. Když se ale Informace jmenují "Service Point", sdílení automobilů "CarSharing" a ne "gemeinsame Autonutzung" a když se místní krámek paní Rosamunde jmenuje "Rosamunde's Shop" a ne "Rosamundes Laden", to je víc než podivné. Horší ale je, když z nesprávného užití německého apostrofu pak vznikne "Rosamunde's Lädle" (krámek). A ještě horší je, když člověk slyší mluvit některé manažery nebo čte jejich texty, v nichž se to hemží anglickými slovy, pro něž existují už léta letoucí rovnocenné, srozumitelnější a tím vhodnější německé výrazy. Ale kdo by se tomu divil, když oni sami říkají, že pracují jako "Customer Adviser", "Sales Representative", "Junior Clerk", "Account Executive" nebo "Human Resource Developer", ačkoliv skoro nikdo nerozumí těmto anglickým názvům oněch v Německu už dlouho existujících povolání.

Dokonce i v bulvárním deníku Bild-Zeitung na to poukázal v Německu velmi známý a uznávaný profesor Wolf Schneider. Což ovšem zdaleka neznamená, že se v budoucnosti budou redaktoři či čtenáři těchto nejčtenějších novin Německa trochu víc starat o jazykovou kulturu. Ale jak je to v ČR? Máte tam už taky své "Human Resource Developers?"