Pro ty, kdo se nebojí vzorečků, přináším tedy onen jednoduchý výpočet pro dohad intenzity zářivého toku v Příbrami, po odrazu paprsku od letadla nacházejícího se přibližně uprostřed na spojnici mezi radarem a Příbramí. Pana Pekárka a ostatní obhájce zdravotní neškodnosti radaru tímto vyzývám, aby se vyjádřili, v jakém smyslu jsou pro ně výsledné hodnoty zanedbatelně malé, nebo aby našli ve výpočtu chybu.

Představme si situaci jako na obrázku. Ve výšce mezi 4km a 12km je letadlo, ve stejné vzdálenosti od radaru jako od Příbrami. K takové situaci bude zřejmě docházet několikrát denně. Pro výpočet intenzity záření v Příbrami na místech, kam dopadnou odražené paprsky, budeme potřebovat následující údaje:

• Pulzní výkon radaru (P): 4,5 MW [tento údaj platí, pokud vezmeme v úvahu oficiální americké údaje, vztahující se k radaru Kawalein. Podle informací BMDO i Rayethon však má být výkon tohoto radaru v souvislosti s jeho přesunem do Česka a operačním nasazením v Evropě zvýšen - hardwarově přidáním počtu T/R prvků na plné obsazení, které dovoluje platforma, i softwarově - proměnnou délkou pulsů. Pak by střední výkon byl namísto 170 kW 810 kW a impulsní výkon úměrný této hodnotě pozn. šok]
• Šířka vysílaného paprsku (w): 0,18°

Tyto údaje možno ověřit v oficiálních materiálech vydaných ministerstvem obrany, například v materiálu ke stažení na radarbrdy.cz. Vzdálenosti odhadneme takto:

• Celková dráha paprsku (R): 30km
• Odraz paprsku po (R/2): 15km

K výpočtu potřebujeme ještě:

• Takzvaný zisk antény G, který odpovídá dané šířce paprsku: G je přibližně 53dB.
• Ztrátu výkonu vlivem průchodu atmosférou (a): maximální a = -0.11dB/km za průměrného počasí [Effect of the atmosphere on radio and radar performance, A.K.Verma, K.K.Jha, R.K.Tewari, IEEE Ant. and Prop., 844-847, 1989]
• Část paprsků (c), která se střetne s letadlem: c je dané poměrem odrazové plochy letadla a plochy průřezu svazku paprsku ve vzdálenosti R/2. Odrazovou plochu letadla odhadneme jako 300 metrů čtverečních (2 křídla 5x15 metrů a trup 5x30 metrů). Plocha průřezu paprsku vychází přibližně jako 1744 metrů čtverečních. Vypočítá se ze vzorce
  

  Pi*((R/2)*tan(w/2))^2
  

• Jaká část paprsků se po střetnutí s letadlem odrazí? Vzhledem k tomu, že vrchní vrstva letadla je kovová, dá se spočítat, podle tabulkových vzorců pro odraz elektromagnetických vln na rozhraní vzduchu a kovu, že to bude cca 81%, což je myslím uvěřitelná hodnota.

Celková ztráta výkonu při cestě paprsku bude tedy v decibelech (všechny logaritmy jsou o základu 10):

L=a*R+10log(c*0.81) = 0.11*30+10log(300/1744*0.81) dB =-11.86 dB

Pro výslednou intenzitu záření (I) potom platí:

I = P * G * L  / 4 * pi * R^2 = 
  =   4.5 MW * 10^((53 -11.86)/10) / 4 * pi * (30km)^2 = 
  =   4.5 * 10^((53 -11.86)/10) / 4 * pi * (30)^2 W/2 = 
  =   5,27 W/m2

Aktuálně platná zákonná norma je přitom 10 W/m². V zákoně se píše o době středování a někdo by tedy mohl namítat, že tato hodnota nastane jenom po krátký moment a ne moc často. Pokud bychom se ale vrátili o sedm let zpět, kdy ještě platil zákon 408/1990 Sb., takováhle námitka by už byla neodpodstatněná. Tehdy totiž v každém okamžiku musela být hodnota toku záření pod 2.5 W/m².