Hospodářka strany ztratila účet za kancelářské potřeby v hodnotě 12,- Kč. Tento účet nebylo možné v účetnictví nijak dohledat. Zmíněný účet předal hospodářce předseda kontrolní a revizní komise. Předseda strany dokonce tvrdil, že hospodářce účet při přijetí do účetnictví osobně podepisoval. Nevím proč, ale při těchto sděleních se někteří členové výboru potutelně pochechtávali. Zmíněná účtenka však nebyla k nalezení a hospodářka se rozplakala. Po dalších čtyřech hodinách debat, monologů, osočování a dokonce i výhrůžek, někteří členové výboru srdnatě nabízeli, že se složí dohromady a zmíněných 12,- Kč doplatí ze své vlastní kapsy.

Tento hrdinský čin, ačkoliv k němu nedošlo, by měl být náležitě zaznamenán pro příští generace národa. Místopředseda, ve značně podroušeném stavu, dokonce navrhoval postavit takovému hrdinství veřejný pomník. Když se zjistilo, že bychom jej museli financovat ze svého, zanechali jsme tohoto vlasteneckého úmyslu a věnovali jsme se dalším hádkám o tom, kdo vlastně zmíněný obnos ukradl. V každém účetnictví musí být absolutní pořádek a jestliže se něco ukradne, musí to být doloženo příslušným dokladem, o tom, že se nic vlastně neukradlo.

Po čtyřech a půl hodinách dusných hádek a vzteku bylo všem konečně jasné, že hospodářka naší strany měla něco intimního s předsedou kontrolní a revizní komise, avšak nyní má něco intimního s předsedou naší strany.

Naše plodné a přínosné jednání bylo přerušeno vedoucím restauračního zařízení, že se provozovna zavírá. Ve zbývajících minutách jsme v rychlosti odsouhlasili několik nepříliš závažných dokumentů, které jsem ani nestačili přečíst. První dokument se týkal zkrmování jaderných odpadů dětmi a druhý vyhlášení války Čínské lidové republice.

Prosíme laskavé příznivce, výrobce dětských výživ a producenty jaderných odpadů, aby své sponzorské dary posílali na účet naší strany. Velvyslanectví Čínské republiky prosíme, aby přihlíželo na naši vstřícnou reakci při našem loajálním vyhlášení války jejich zemi. Český trh má Čína již dávno pod palcem, takže nyní již jenom zbývá mít záminku k politickému bouchnutí do stolu a k převzetí vlády nad naší republikou. My Češi nejsme schopni sestavit žádnou vládu a když jí sestavíme, tak stejně nestojí za nic.