18. 1. 2007
"Žluté nebezpečí", Topolánek a Havel(Sexuální aféry dvou politiků ve světle různočtení románu o mediálních mechanismech)"Neváhá ... vytočit NENÁVIDĚNÉ ČÍSLO ZE ŽLUTÝCH STRÁNEK ...," zní zásadní výtka na adresu šéfredaktora seriózních novin, který na základě odhalené sexuální úchylky rozjel kampaň proti britskému politikovi. Existuje ve Žlutých stránkách nějaké obecně "nenáviděné číslo"? Sotva. Není náhodou vše, co jsme zvýraznili, čirá pitomost? Aby ne! |
Žluté nebezpečíV originále románu AMSTERDAM od britského spisovatele Iana McEwana (s. 138) totiž na rozdíl od citované české verze (s. 96) běží nikoli o "Žluté stránky", ale o bulvární tisk (YELLOW PRESS), a nikoli o "nenáviděné číslo", ale o nenávistná hesla (HATE CODES, doslova: kódy, symboly, šifry či schémata vyvolávající nenávist), jimiž si hlavní hrdina Vernon Halliday neváhá posloužit, jež neváhá vyvolávat a rozehrávat. Proti tupým heslům oficiální propagandy za komunismu se česká společnost po nějaké době stala imunní. Jak však bezděčně dosvědčuje citovaná pasáž z české mutace slavného románu, proti sofistikovanější kreativitě senzacechtivého tisku v daném směru imunní naprosto není. Abychom na daný problém upozornili, jedno dost otřepané heslo v navázání na překladatelku-doslovnici přebíráme přímo v titulku, leč dáváme mu nový význam. "Žlutým nebezpečím" rozumíme nebezpečí, jež pramení z nenávistných a manipulativních mediálních hesel a schémat. (Dříve se používal přívlastek "štvavý" vzniklý doslovným převodem z německého "Hetz-", ten však považujeme za politicky zatížený, a nahrazujeme jej proto anglicismem "žluťácký".) K celosvětovým trendům patří to, že tištěné, papírové noviny jako celek ztrácejí v době nástupu nových médií na (prodaném) nákladu. Ověřování nákladu tisku probíhá v ČR od března 1993, od té doby již nelze klamat veřejnost ani inzerenty přemrštěnými údaji o počtu prodaných výtisků. (Za zmínku stojí, že předtím podle údajů z tehdejší Unie vydavatelů denního tisku ještě více než bulvární Špígl klamal jeden list čistě inzertní.) O to silnějším se stává pokušení zabrnkat na temnější emoce, a tak se davu vlísat! (Opět stojí za zmínku, že majitel a vydavatel výše zmíněných "čistě inzertních" novin otiskoval koncem devadesátých let mimo jiné stále dokola "inzerát", v němž pod záminkou pranýřování tzv. zrady na voličích halasně spílal dvěma čelným českým politikům do "prolhaného šmejdu".) Při dalším rozebírání různočtení sledovaného románu se snažíme rozkrýt jedno "žluťácké" heslo v souvislosti se sexuálními aférami předních českých politiků. (Heslo o tzv. zradě na voličích, jež jsme zmínili výše, podrobil -- dosti průkopnicky -- kritickému rozboru politolog Jiří Pehe.) Rozmáznutá aféra Mirka TopolánkaDen před zveřejněním fotografií, jež mají usvědčit britského ministra zahraničí Garmonyho ze sexuální úchylky, se koná dramatická redakční porada deníku THE JUDGE. Těsně před ní vtiskne jeden z redaktorů šéfredaktorovi do ruky pár vytištěných stránek. "This would be the piece they had commissioned in case Garmony TOPPED himself." (s. 111, zvýrazňujeme) Česká verze (či spíše svérázná mutace) románu je opět výrazně vedle: "Tohle bude článek, na kterém se shodli, v případě, že Garmony NEBUDE CHTÍT PŘILÍT OLEJE DO OHNĚ VLASTNÍ RUKOU." (s. 80, zvýrazňujeme) Nejprve opravme překladatelský omyl: Článek byl objednán pro případ, že by si nešťastný politik "HODIL MAŠLI", tj. že by SPÁCHAL SEBEVRAŽDU. Nyní se nad různočtením stručně zamysleme. Česká mutace bezděčně dosvědčuje především nedostatek povědomí o zničujícím charakteru afér podobného typu. Bulvár jde doslova přes mrtvoly -- ve světě i v Česku. Sotva bychom hledali něco licoměrnějšího než slova, jimiž kdesi psavkyně Bára Nesvadbová vylíčila svou údajnou reakci nad další (samozřejmě neúspěšný) pokus o sebevraždu jednoho z notoricky nejznámějších demonstrativních sebevrahů mezi českými celebritami: "Temnota. Prázdno. Šok." Povídali, že mu hráli! Kolik nekrologů různého typu mají psavci dopředu nachystáno v šuplících! Také aféra kolem "Mirka, Pavly a Lucie" má zničující zaměření a dynamiku, což Topolánek instinktivně cítí. Jeho příležitostné "střečkování" vnímám prostě jako volání o pomoc. (Případný potrat Talmanové by bulvár jenom přivítal. Bylo by o čem psát, byť navenek třebas s okázalými projevy lítosti: "Temnota. Prázdno. Šok.") Z české mutace románu dále vyplývá, že u vrcholného politika (obklopeného poradci a mediálními experty) česká veřejnost překvapivě očekává, že v rámci přiživení sexuálního skandálu bude eventuálně "chtít přilévat oleje do ohně vlastní rukou"! Mediálně vděčného "střečkování" (např. kopání do reportérova auta) se Topolánek skutečně dopustil, to nicméně postupně vyvane. Manipulativní snahu pošťouchnout celou kauzu a dění v ostře sledovaném trojúhelníku dovybavit fungl novým dějstvím lze rozpoznat za hojně medializovaným vzkazem, aby Topolánek celou věc takzvaně "ŘEŠIL". Výzva cosi takzvaně "ŘEŠIT" či úvahy na téma, co vše vyplývá z toho, že politik svou rodinou situaci takzvaně "ŘEŠIT" nedokáže, mohou opravdu představovat HATE CODE, zničující "žluťácké" hecování. Proti sugerovaným schématům je třeba jasně a natvrdo říci věc nepříliš populární: Pokud si muž vedle manželky pořídí ještě milenku (přítelkyni, kamarádku apod.), potom obvykle chce mít manželku i milenku (přítelkyni, kamarádku apod.), tj. obě dvě ženy zároveň. To poslední, oč v takové (původně kýžené) situaci zpravidla stojí, je ji takzvaně "řešit" (čti: o jednu z obou žen se sám připravit). Nic nehodnotíme, pouze konstatujeme. Zažehnaná aféra Václava HavlaBritský politik pod mediální palbou rozhodně sebevraždu spáchat nehodlá. Nehodlá ale ani sám přilévat oleje do ohně. Místo jednoho i druhého svolá své mediální poradce a v rozhodujícím okamžiku vezme natěšenému šéfredaktorovi vítr z plachet! Těsně před vydáním napjatě očekávaného čísla deníku THE JUDGE s kompromitujícími fotografiemi ukáže ministrova manželka v televizi sama na kameru fotku, jež Garmonyho usvědčuje z transvestitismu, a prohlásí, že o této jeho zvláštnosti odjakživa věděla. Její detailně propracované vystoupení vrcholí výrokem: "Love is greater than spite." (s. 127) Německý překlad zní prostě, jasně, nehledaně: "Liebe ist stärker als Hass." (s. 152) Zato česká verze je formulačně navýsost opatrná, maximálně odtažitá, nápadně zbavená "pravdoláskovního" zabarvení: "Láska je mocnější než zášť." (s. 88n) Překladatelka až okatě nahradila příliš havlovsky znějící výrok o vítězství nad "nenávistí" výrokem o vítězství nad "záští". Tím po letech oživila vzpomínky na obdobný "protižluťácký" mediální tah Václava Havla, kterým svého času milovaný federální prezident uťal možnou rodící se aféru v samotném zárodku. V Hovorech z Lán kdysi v roce 1990 prohlásil, že obdržel zprávy o skupině zahraničních žurnalistů, jejímž úkolem má údajně být zachytit jej přitom, jak "líbá na ramínko jakousi herečku"... Celá aféra tím byla r. 1990 zdařile zažehnána. Dobře, že tak, skutečně nebylo o co stát! Byla zažehnána natolik dokonale, že ještě v roce 1999 cítila česká překladatelka slavného románu potřebu v podobných souvislostech poněkud komicky retušovat "nenávist" na "zášť"! (Podobně se např. za perestrojky psalo o gorbačovovském "socialismu s humánní tvářností" -- za účelem jeho odlišení od dubčekovského "socialismu s lidskou tváří" z roku 1968.) Nad citovaným různočtením slavného románu nelze než dodatečně vyjádřit plné absolutorium kruhu mediálních poradců Václava Havla z popřevratové doby. Právě precedent Havla, který více let řádně prezidentoval, aniž takzvaně "ŘEŠIL" to, v čem se v současnosti "nažloutlá" česká média dožadují pod různými absurdními ultimáty urgentního "ŘEŠENÍ" u Topolánka, mimo jiné prokazuje nepravdivost a vykonstruovanost celého dnes už tisíckrát zopakovaného "žluťáckého" HATE CODE o nutnosti danou věc takzvaně "ŘEŠIT". (S rozborem různočtení slavného románu o mediálních a mocenských mechanismech budeme ještě pokračovat.) OdkazyMcEwan, I.: Amsterdam, Jonathan Cape London 1998 McEwan, I.: Amsterdam. Aus dem Englischen von Hans-Christian Oeser, Diogenes Taschenbuch 1999 McEwan, I.: Amsterodam. Přeložila Markéta Cukrová, Volvox Globator Praha 1999 Collins COBUILD Advanced Learner's English Dictionary, HarperCollins Publishers Glasgow 2006 |