Škodolibý spin při opisování

5. 9. 2006 / Štěpán Kotrba

Téměř polovina Číňanů neumí mluvit svým jazykem

Téměř polovina z 1,3 miliardy Číňanů neumí mluvit mandarínskou čínštinou, která je v zemi oficiálním jazykem. Vyplývá to ze zprávy čínského ministerstva školství, kterou dnes zveřejnil místní tisk. Studie ministerstva zjistila, že jen 53 procent obyvatel umí mluvit verzí mandarínštiny známou jako "pchu-tchung-chua", tedy obecný jazyk. Komunistická vláda právě tuto verzi čínštiny prosazuje od roku 1956 jako společný jazyk, jenž bude spojovat rozsáhlou zemi s desítkami jazyků a dialektů.

Hospodářské noviny 5. 9. 2006 ZDE

Přes 600 milionů Číňanů ovládá mandarinskou čínštinu

Přes 600 milionů Číňanů ovládá mandarinskou čínštinu, což představuje více než 53 procent celé čínské populace, informovalo čínské ministerstvo školství. V Číně je mnoho menšinových národností, jazyků a lokálních nářečí, kterých je dohromady přes 80 druhů. Proto překonaní jazykové bariéry se stavá zakladním společenským projektem v zemi. Čínská vláda od roku 1956 začala s šířením mandarinské čínštiny. Od roku 1998, vláda každý rok ve třetím týdnu září uspořáda akce na téma šíření mandarinské čínštiny. Zatím asi 20 milionů Číňanů udělalo státní zkoušku z mandarinské čínštiny a dostalo certifikát příslušného stupně.

China Radio International 5. 9. 2006 ZDE

Fakta ZDE

Mandarinská čínština (Pǔtōnghuà, 普通话 - doslovně "společná řeč") je "oficiální" jazyk, založený na pekingském dialektu, používaném v severní a jihozápadní Číně. Vznikla na dvoře panovníků dynastie Ming (1368 - 1644) a Qing (1644 - 1912), jako oficiální jayzk úředníků a šlechty, rozšířila se až počátkem 20. století v souvislosti s demokratizací vzdělanosti a pohybem osob. Její standardizace se provádí od prvního desetiletí dvacátého století - po roce 1912 a pak znovu po roce 1924 a v ČLR po roce 1949. Je oficiální řečí Čínské lidové republiky, Tchajwanu, je jednou ze čtyř oficiálních řečí v Singapuru. Je dnes jedním z šesti hlavních jazyků OSN. Další z desítek dialektů, které fungují i jako oficiální jzyky jednotlivých provincií, jsou kantonská mandarínština (66 miliónů), tchajwanská mandarínština 台灣國語, šanghajské dialekty Wu (90 miliónů) a Hui, kantonština (70 miliónů), tchajwanský dialekt MinNan, Gan (20 miliónů), Zhuang (14 miliónů), Fuzhou, kvangdongský dialekt min 閩方言 (49 miliónů) či Hakka 客家語, kterým hovoří 100 miliónů lidí a desítky dalších dialektů. Podle The World Almanac z roku 2006 hovoří mandarinskou čínštinou 873 miliónů mluvčích, španělštinu užívá 322 mil. osob, angličtinu pouze 309 mil. osob.

Jen hlupák si může myslet, že mandarínská čínština je "svým" jazykem všech Číňanů a dovozovat z toho, že polovina obyvatel nejlidnatější země je pologramotných, neboť "neumí mluvit svým jazykem". Ten hlupák pracuje v Hospodářských novinách a používá šifru onl. Čínská multietnicita a multikulturalita tvoří stále živý poklad asijské lingvistiky. I opisovat tiskové zprávy se musí umět a nelze do nich promítat naivní a neinformované politické postoje...

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 6.9. 2006