V souvislosti s majetnými se mluví o majetkových přiznáních. Mne by zajímala jiná přiznání - přiznání k tomu, co takové lidi vede k tomu, že hledí být stále bohatší. Nedovedu to pochopit. Hlad nemají, mají střechu nad hlavou, potomky mají hospodářsky zabezpečené několik pokolení dopředu, tak k čemu potřebují být stále bohatší, stále získávat další majetek nemilosrdně a nelidsky na úkor jiných (Neruda: "Had hada-li nepozře, drakem se nestane").

A ta jejich nelidskost vyvolává nelidskost u dalších, kterým se tluče do hlavy, že každý se musí postarat o sebe sám, jako by už neplatilo co dřív, že člověk je tvor společenský (Platon: "zoon politikon"), že jeden bez druhého nemůžeme žít. Taková Lady Thatcher se svým "There is not such thing as society" je úplně nevědecká a směšná, vždyť kdyby to byla pravda, tak by musela chodit kadit na zahradu - vůbec nepomyslela, kolik lidí musí být v pohotovosti, aby za sebou mohla spláchnout! A přitom mnoho lidí ten její výrok "sežralo" - nevím o nikom, kdo by jí v tom vymáchal "pusinku", jako se dělá psům, když se vyčúrají tam, kde se to nehodí.

Velice by mne zajímalo, jak mohlo v předpředminulém století vzniknout osvícenství. Nějaké takové osvícení by snad mohlo lidstvo zachránit. Zatím je to tak, že se pod vedením USA globálně řítíme s rostoucí rychlostí slepou ulicí a že se pereme o kormidelní kolo na potápějící se lodi.

Promiňte mi laskavě v případě, že Vám nepíšu nic nového, ale toto je mé vidění současného světa. S pozdravem a přáním úspěchu (nikoli profitu)

Ctirad Novák, mčč.

(malý český člověk)