1. Silné pochybuji o tom, že ODS atd. považují své "pravdy" za absolutní. U komunistů a nacistů byl tento předpoklad vyvolán nikoli tím, že by byli tak hloupí, že by si to opravdu mysleli, ale tím, jakou roli chtěli hrát a hráli ve společnosti (roli hegemonickou, všechno svírající, nařizující a diktující).

2. Jistě, materialisté mohou být mnohem blíže pravdě než já... dokonce i nacisté či komunisté. Myslím si však, že pravdu nemají a že jejich názory jsou zavrženíhodné a nebezpečné (to mluvím o komunistech a nacistech). Pokud jde o materialisty, znám mnoho směrů materialismu a mnohé z nich jsou mi velmi sympatické (teba Lucretiův nebo Diderotův). Kritzuji a odmítám komunistický (čili marxisticko-leninský, nikoli marxistický) materialismus.

3. Jistě, hledáme různá měřítka... praxe je jedno z nejlepších. Já se vůbec nebráním tomu, aby mne někdo soudil či se se mnou konfrontoval. Ale v konečně instanci NEVÍME. Boží soud, pokud přijde, nenahradí žádný soud lidský... žádný člověk nevidí do srdce druhého člověka.

4. "Osudová předurčenost člověka" je spíše věci mýtu než náboženství. V křesťanství má pouze okrajový vliv u tvrdých kalvinistů. Naopak komunismus postavený na hegelianismu učil o tom, že dějiny jsou proces s předem daným výsledkem, který nikdo neodvrátí. Na tom trvám a lze to snadno dokázat spoustou citací :-) .

5. O Marxovi nemluvím v nejmenším (odlišujI výrazně komunismus [leninské učení a jeho mutace: maoismus, stalinismus... ] od marxismu).

6. Rozumní lidé si kladou menší, realističtější cíle než "triumf pravdy a lásky". Tento triumf je možný jen od Boha.

Můj článek měl shrnout některé konstanty západoevropské KULTURY a ukázat, jak výrazně se rozcházejí s komunismem jako ideologii komunistických stran (marx-leninismus a jeho mutace). Nešlo mi vůbec o nějaké vyvrácení něčeho.