30. 11. 2005
Praxe prokáže vzestupnou linii společenského pokrokuPár poznámek k reakci Borise Cveka: 1. Pravda je, že ani ODS ani komunisté (pokud se nejedná o pitomce a ti se najdou všude) nepovažují své pravdy za absolutní. Musejí to však takto prezentovat, jinak by se neprosadili. O hegemonii usiluje každý politický směr, od toho vznikl a působí. Představte si, pane Cveku, že byste se v době volební kampaně postavil k mikrofonu a hlásal tam myšlenky z Vašeho článku - jak je pravda relativní atd. |
Máte ale pravdu v tom, že diktatura není správnou metodou vládnutí pro současnost. Marxovi to můžeme odpustit - v jeho době demokracie v dnešní podobě neexistovala, Leninovi a Stalinovi (a jejich následovníkům) již ne. Myslím ale, že tohle pochopila i většina dnešních komunistů. 2. Názory dnešních komunistů mohou být extrémní (tím, že se staví proti současnému společenskému řádu - to ale není zločin), nicméně projevy rasismu jsem od nich neslyšel - na rozdíl od dnešních nácků. Dokonce i tu problematickou třídní nenávist nehlásají. Myslím, že kdyby se kritičtěji postavili k minulosti, neměl byste ani Vy jim moc co vytknout (nikdo Vás pochopitelně nenutí, abyste s nimi souhlasil). Rozdíl mezi Marxem a Leninem není v rovině teorie a filosofie tak velký. Začínají se lišit, když vezmeme v úvahu jejich praktickou činnost. Marx vyšel ze západní kultury a liberálního prostředí, Lenin vyrůstal v brutální diktatuře carského absolutismu. To se nemohlo neodrazit na jejich postojích a činech. Proto tvrdím, že přinejmenším ta část komunistické ideologie, která (nejen slovně) navazuje na Marxovu metodu, do západní kultury patří (ale to si asi myslíte i Vy). 3. Tady jsem větším optimistou než Vy. My - jako jednotlivci - opravdu nevíme, jak to jednou bude. Já jsem ale přesvědčen, že praxe skutečně prokáže vzestupnou linii společenského pokroku. Alespoň tomu tak dosud vždy konec konců bylo. 4. Vaše výtka o osudové předurčenosti patří spíše Hegelovi než Marxovi. To, že Marx předpověděl, že třídní společnost bude jednou vystřídána společností bez tříd, představuje jen možnost. Zdání předurčenosti může vyvolat pouze tvrzení, že je to možnost jediná. Možností jedinou se však může stát až tehdy, kdy lidstvo dospěje na základě vlastních životních zkušeností (zobecnění z praxe) k obecnému přesvědčení, že jinak to nepůjde. A to bude až se od základu změní dělba práce, stále více výrobků a služeb bude vypadávat ze sféry zákona hodnoty atd. Taková situace ale ještě nenastala a ani nevíme, zda mezi kapitalismem a budoucí beztřídní společností nebude ještě nějaká jiná forma třídní společnosti, kterou Marx ve své době nemohl ani tušit. O nějakou předurčenost tedy vůbec nejde, vždy má lidstvo možnost volby z různých variant rozvoje. Tvrzení, že jednou vznikne beztřídní společnost, má k předurčenosti stejný vztah jako tvrzení opačné (že nevznikne). S tvrzením, že počátek v sobě obsahuje cíl, účel, jsem vždy polemizoval - nemá to s Marxem nic společného. 5. Souhlasím, ale bylo by v zájmu porozumění vždy potřebné definovat pojmy. Právě v pojmech "komunismus", "komunistická ideologie" atd. je velký zmatek a každý si pod tím představuje něco jiného. Proto se tomuto termínu raději vyhýbám. 6. Nesouhlasím. Takový cíl si například dala do programu sametová revoluce. To, že jej nedosáhla, jí ale nevyčítám, protože jde o cíl nikoli bezprostřední, ale dlouhodobý, naznačuje určité úsilí, směřování. Jen na Boha to nechat nemůžeme. |