Kurzweil napsal základní texty moderní futurologie, zároveň je to vynálezce. Jako školák vynalezl počítač, který uměl skládat hudbu ve stylu velkých klasických skladatelů. Jako dospělý vynalezl první plochý scanner a přístroj, který proměňoval text v mluvené slovo, pro slepce.

V současnosti ho fascinuje pojem "singularity", což je myšlenka, kterou poprvé navrhl počítačový vědec a autor science fiction Vernor Vinge. Kurzweil ji rozbírá podrobněji ve své nové knize The Singularity is Near: When Humans Transcend Biology (Singularita je blízko: Až lidé překonají biologii). Kurzweil argumentuje, že se technologie vyvíjí tak rychle, že v blízké budoucnosti se lidé a počítače spojí a vytvoří hybrid, biomechanický život, který dramatickým způsobem rozšíří lidské možnosti.

"V roce 2020 bude počítač, který bude stát 1000 dolarů, mít kapacitu lidského mozku," vysvětluje. "Koncem dvacátých let budeme schopni podle lidského mozku zkonstruovat jeho modely. Do roku 2030 vznikne technologie, která se bude rovnat lidské inteligenci a překoná ji, avšak my se s těmito stroji spojíme, nebudeme s nimi soutěžit. Tyto přístroje budou včleněny prostřednictvím nanotechnologie do našeho těla. Prostřednictvím kapilár se nám dostanou do mozku a rozšíří naši inteligenci."

Co ale vládní omezení, jaká například existují v Americe pro výzkum kmenových buněk? "To je naprosto nevýznamné," vysvětluje Kurzweil. "Podporoju výzkum kmenových bubněk, ale nakonec jich nebudeme používat. Budu-li potřebovat umělé srdce, vyrobí se z mé vlastní DNA a bude těchto buněk nevyčerpatelná zásoba. Dosavadní překážky jsou jen kameny v řece. Věda poplyne kolem nich."

Ale co když se nové technologie zmocní zločinci? "To je problém," přiznává Kurzweil. "Vědecký pokrok však nelze zastavit. Bude nutno investovat hodně do obranných technologií. Největším současným nebezpečím je to, že by nějaký bioterorista mohl vytvořit úplně nový virus - to by bylo velmi nebezpečné." Kurzweil s kolegou před nedávnem kritiovali v listě New York Times, že vědci zveřejnili podrobnosti genomu ptačí chřipky z roku 1918. "Na takové informace si lidi budou muset dávat pozor."

Kurzweilovi kritikové jsou zděšeni jeho vizí budoucnosti, která nebude potřebovat normální lidi. Jiní argumentují, že jeho tvrzení nejsou založena na důkazech.

Kurzweil ale argumentuje, že jde o skutečný evoluční proces. Silnější jedinci přežijí. Budou při tom využívat i technologie. Důležité je, že dokážeme činit přesné předpovědi a já to dělám už několik desetiletí. Druhou důležitou věcí je, že se technologie rozvíjí exponenciálně.

Gordon Moore, zakladatel firmy Intel, konstatoval v roce 1965, že počet transistorů na čtvereční centimetr na integrovaných obvodech se každý rok od vynálezu integrovaného obvodu zdvojnásobil a tento trend bude dál pokračovat.

"A nejde jen o počítače. V roce 1989 byla zmapována jen jedna desetitisícina genomu. Skeptici tvrdili, že nebude možno v žádném případě genom zmapovat do konce tisíciletí. Jenže zdvojnásobování rychlosti každým rokem přináší překvapivé výsledky a projekt byl dokončen včas. Analyzovat sekvenci HIV trvalo 15 let - dnes dokážeme analyzovat sekvenci SARS za 31 dnů a jiné viry za týden."

Takže se všichni pohybujeme směrem k "singularitě"? "Ano. Uvědomte se, jak důležité jsou počítače a IT už nyní. Pak si uvědomte, že efektivita těchto technologií se v následujících 25 letech zvětší miliardkrát. A do roku 2045 zase miliardkrát."

Podrobnosti v angličtině ZDE