9. 11. 2005
"V tajných věznicích se nemučí, pokud vůbec existují!" říká Bílý důmCo znamená tato záludná rétorika amerických politických představitelů? Stephen Hadley, poradce prezidenta Bushe pro otázky národní bezpečnosti, prohlásil, že v tajných věznicích CIA, pokud vůbec existují, není nikdo mučen. Jak tuto větu chápat? Poradce o tajných vězeních neví, a právě proto nás může ujistit o nemučení, anebo o těchto zařízení ví a může proto veřejnost ujistit, že neexistují? Nebo to máme chápat tak, že neexistují, dokud pod tlakem důkazů nebudou existovat i oficiálně? A jaký je v tom vlastně rozdíl? |
Prezident Bush také ujišťuje, že v těchto vězeních k žádnému mučení nedochází, a přesto se pan Cheney potažmo Bílý dům snaží mučení legalizovat, resp. vyčlenit osoby vězněné složkami nespadající pod ministerstvo obrany ze zákazu mučení, který připravil senát USA? Podrobnosti najdete v článku Houston Chronicle . Pokud tedy neprobíhá mučení, proč administrativa Bushe usiluje o jeho legalizaci? Opět se nacházíme ve světě orwellova doublethinku a novořeči - podivného světa, kde pravda je lež a přesto vše dává v rámci logiky smysl - údajně. Celá tato aféra nutí k zamyšlení, o čem všem veřejnost ještě neví. Jak hluboko sahá králiččí nora? To vše jsou opravdu pouze řečnické otázky, dokud nebudeme nakonec donuceni odpovědět si na ně sami. O současné administrativě víme, že v několika předchozích případech uváděla nepravdivé skutečnosti. To bylo záminkou pro válku, ke které vzápětí došlo. Žádné zbraně hromadného ničení nalezeny nebyly ani důkazy o provázanosti Saddama Husseina s terorismem. Ostatně propojení Husseina s Al Kaidou odborníci na Blízký východ již od počátku považovali za nesmysl, protože Usama Bin Ladin a Saddam Hussein jsou nepřátelé. Přesto tyto důkazy měly být údajně "závažné". Jak svět později zjistil, jedinou chybou na kráse těchto "důkazů" je jejich neexistence. Jaká je tedy důvěryhodnost administrativy opakovaně přistižené při lži? To je dnes horkým tématem v USA v souvislosti s vyšetřováním státního prokurátora Patricka Fitzgeralda, které vedlo k obvinění poradce viceprezidenta Cheneyho z prozrazení identity agentky Plamové, bránění vyšetřování a opakované lhaní pod přísahou. Plamegate aféra je dnes ve světě srovnávána s Watergate a jak i poukázalo zpravodajství CNN, hlavním tématem je lhaní pod přísahou, resp. lež jako taková. Lhaní je zjevně opravdu jedním z ústředních témat dnešní doby. Nicméně situace je mnohem závěžnější než jakým může být lhaní rodičům a případné následné ztrestání rákoskou. Válka, mučení a zadržování osob bez soudu jsou témata kriticky důležitá, protože se vztahují na celý fyzický život určitých lidí včetně těch, kteří měli tu smůlu, že stáli zrovna ve špatnou dobu na špatném místě a zpečetili tím svůj osud na příštích několik let. I dle oficiálních údajů je pouze několik zadržovaných osob obviněno z nějakého zločinu a podle slov Janis Karpinski, bývalého generála na Amu Ghraib, jsou na tato vězení odvezeni i ti, kteří stáli poblíž podezřelé osoby. Tento generál před několika dny v rozhovoru také potvrdil, že k mučení přicházejí příkazy zhora až z nejvyšších míst. Dokonce existuje už před deset let starý manuál 'Human Resource Exploitation Training Manual' psychologického a fyzického mučení vypracovaný od CIA v roce 1983, který je podle výpovědi armádních zasvěcenců dodnes používán v Iráku a na jiných místech... Zdroj ZDE Výňatek z příručky CIA - Human Resource Exploitation Training Manual, 1983 - odstavec "Smyslová deprivace": Izolace na samotce způsobuje většině lidí těžký stres. Nejčastěji tato izolace způsobuje následující symptomy: pověrčivost, intenzivní lásku ke všem ostatním živým věcem, vnímání nepohyblivých předmětů jako živé, halucinace a přeludy. V České republice je téma lidských práv již celé roky tabu a to zejména pro masmédia, ale i pro veřejnoprávní televizi, která naprosto ignorovala otázku protiteroristické legislativy omezující lidská práva zatímco ve světě to bylo předmětem výrazné kontroverze. Logické by bylo očekávat podněty pro veřejnou debatu, ale možná že ČR je příliš malá země, aby měla právo mluvit o lidských právech? Ještě více je to s podivem vzhledem k tomu, že ČR byla jednou z ne mnoha zemí, které vedly válku s Irákem, přestože to tak mnoho lidí nevnímá. Situace se trochu změnila až před několika dny, kdy Washington post uvedl svůj článek o údajných tajných věznicích CIA ve východní Evropě. Tato informace se objevila jak v hlavním zpravodajství ČT tak i pořadu "Události, komentáře" ze dne 2. 11. 2005, kde byl odvysílán rozhovor s Andorem Šándorem, bývalým náčelníkem Vojenské zpravodajské služby. Andor Šándor: "Nejsem pravník. Ale z lidského hlediska mi přijde trochu zvláštní držet někoho 4 roky bez nároku na právního zástupce. Myslím, že to má co do činění s lidskými právy a že tato situace není přípustná." Moderátor: "Američtí představitelé přesto tyto praktiky obhajují jako nekonvenční prostředky, takže podle vás je to neuhajitelné z hlediska demokratických principů?" Andor Šándor: "Přesně tak. Ani si moc nedokážu představit, že by po 4 letech, když ty lidi tam drží, je ještě možné získat potřebné kvalitní zpravodajské informace, které by jim mohly pomoct k dopadení Usamy Bin Ladina či dalších jeho spolupracovníků. Po čtyřech letech se spousta věcí změnila, ti lidé úplně změnili svůj způsob provádění operací, komunikaci, takže i z tohodle pohledu se mi to zdá málo využitelné." Moderátor: "Kromě té kritiky, na to jste teď právě narazil, z hlediska morálnosti, legálnosti je kritika právě té praktičnosti. Vy jste říkal co z nich vytěžit, ale co pak s nimi vlastně dál?" Andor Šándor: "To já dost dobře neumím říct. Myslím si, že Spojené státy uvítají, pokud státy, které tam mají své občany, budou schopny jim zajistit řádný výslech, řádné soudní jednání a případně nějakým způsobem je potrestat, tak v této situaci si dovedu představit, že ty lidi předají do jejich mateřských států. Ale jak budou řešit celou situaci, to si skutečně neumím představit." Moderátor: "Z hlediska toho co víte... jaké jste měl informace.. jak hodnotíte veškerá opatření proti terorismu? Myslím tím i z hlediska amerického přístupu a podobně." Andor Šándor: "Tak celkově je přece jenom vidět, že se stále nedaří účině předcházet teroristickým útokům, protože Spojené státy především v době kdy přes pakistánské zpravodajské služby podporovaly finančně, vyzbrojovaly a cvičily Al Kaidu a Taliban, nebyly schopny tyto organizace penetrovat, tak aby byly potom schopni v takové situaci, kdy se Al Kaida postavila proti Spojeným státům tuto organizaci účinně eliminovat." Situace s tajnými věznicemi je velmi podobná holokaustu a vědeckému výzkumu v koncentračních táborech za 2. světové války, o kterém se německá veřejnost také dozvěděla až zpětně. O to více je důležitá otázka, co se v těchto vězeních děje. To co známe z oficiálně přiznaných vězení je kromě fyzického násilí převládající složka psychického teroru, který nese jasné známky typického vymývání mozku. Klíčová je zde smyslová deprivace, která uvede dotyčného člověka do jiného stavu vědomí, který lze přirovnat k účinkům LSD, pobytu ve floatačním tanku či transcendentální meditaci. Hlavním znakem je dezintegrace osobnosti - smrt ega. Floatační tank je dnes komerčně využíván kupříkladu v několika fitness solárních podnicích v Praze. Spočívá v ulehnutí do temné odhlučněné uzavřené komory nadnášen vodou s teplotou shodnou s teplotou těla, tak aby byl pokud možno zamezen přísun informací ze všech smyslových vstupů. Ta samá technika, kterou psychedeličtí experimentátoři používají k psychonautství jakožto průzkumu vlastního podvědomí ať již skrze vnější chemické substance či vnitřní chemické procesy v mozku způsobené pobytem ve floatačním tanku, rovněž již od 60tých let zajímala armádu a zejména zpravodajské složky. Psychologické zbraněDnes již oficiální informací je projekt CIA pro výzkum vymývání mozku s názvem MK-ULTRA jehož odtajněné dokumenty již mnoho let cirkulují po Internetu. Odhalení této skutečnosti bylo svého času krátkodobou aférou, která brzy opět utichla po obhajobě ředitelem CIA argumenty v duchu "dělali jsme to kvůli tomu, že to dělali Sověti", "bylo to v zájmu národní bezpečnosti" a nakonec nedošlo k potrestání jediné osoby, přestože byly tyto pokusy tajně prováděny i na veřejnosti a to bez jejich vědomí. Kupříkladu jistá žena se až později z novin dozveděla, že byla na klinice kompletně přeprogramována nechvalně známým doktorem Ewenem Cameronem, ke kterému tato žena původně přišla kvůli problémům s migrénou. Dokumenty MK-ULTRA rovněž ukazují na užívání velmi sofistikovaných znalostí o lidské psychologii včetně těch, které jsou běžně přikládány pouze popkulturním fantaziím. Úryvek z dokumentu MKULTRA Subproject No.83, který 18.dubna 1958 napsal dr. Sidney Gottieb : 4. Dále [začerněno] začne pracovat na podobných technických průzkumech jiných kontroverzních a nepochopených oblastí. Tyto zahrnují, přestože ne nutně v už přístím roce:
Co že jim to dělali? V jednom z projektů, který byly prováděny také na nicnetušící veřejnosti na již zmíněné klinice, je nechali vypít LSD, připevnili je k posteli, k tělu připevnili elektrody a za průběžných elektrošoků je nechali poslouchat nahrávku hlasu, který neustále opakoval určitý text. Stav rozšířeného vědomí, který psychedelické substance vyvolávají, je stavem životně zranitelným co se psychiky týče, kde i malý strach může v nepříjemném prostředí přerůstat ve větší podbarvován reálnými halucinacemi a pocity rostoucí nepředstavitelné beznaděje. Taková situace může být i mnohem bolestivější než fyzické mučení. Psychická bolest se může kloubit s bolestí fyzickou, přestože dotyčnému nikdo žádnou fyzickou újmu neprovádí. V případě halucinací a ztráty jistoty o vlastní identitě při rozpadajícím se egu je člověk velmi náchylný na vnější vlivy a důvěru ke každému, kdo by mu oné chvíli nabídl cestu ven z toho šílenství. Pokud si tento stav člověk sám naordinuje již zmíněnými drogami či meditací je na něm, zda se s tímto jiným stavem vědomí vyrovná či propadne do pekelných světů, ale situace, kdy je plně v moci jiné osoby, může představovat teror ontologických rozměrů silou zážitku srovnatelný kontaktu s Bohem. Psychedelické látky byly svého času legálně využívány v psychologické terapii i zde v bývalém Československu díky své vysoké potenci rešit traumata, která by jinak vyžadovala desítky let terapie s nejistým výsledkem. Ale stejně jako oheň mohou být jak dobrým sluhou, tak i zlým pánem. Nezávislé internetové zpravodajství GNN.tv v roce 2001 vyprodukovalo krátký film pojednávající právě o této svého času přísně tajné operaci Mk-Ultra. O zpravodajství GNN byla 23.října 2005 natočena reportáž stanicí CBS, kde bylo probíráno téma věrohodnosti zpravodajství korporátních médií oproti investigativní žurnalistice. Někteří namítají, že to co americká armáda s těmito zajatci provádí není v podstatě ani mučení. Nicméně to jsme opět v doublethinku a možná si zvykáme na svět, kde je zdá se vše doslova naruby.. Dle fotografií zadržených na Amu Ghraib či Guantanamu je zjevné že je zajatcům systematicky prováděna stejná smyslová deprivace jako při pobytu ve floatačním tanku s tím rozdílem, že nejde o relaxaci, zadržený je spoután s rucemi za zády v kozlíku, musí močit do svých kalhot a je vystaven snaze o maximální psychologický nátlak. Obklopen halucinacemi, marnou touhou vidět své blízké nebo alespoň znát své obvinění to vše by se "možná" dalo nazvat mučením. Pokud chcete někomu kompletně vymýt mozek (tj. naprosto přeprogramovat identitu nějaké osoby), musíte zapůsobit na mozek biopřežití, což je první etapa vývoje mozku po narození, kdy naší prioritou je pocit bezpečí a důvěra ke starající se matce zajišťující naše přežití v dobách, kdy toho nejsme schopni sami. Známý maniak Charles Manson izolací a sexuálním stykem přeprogramoval unesenou mladou slečnu na přesvědčenou teroristku později dopadenou při ozbrojeném přepadení. Jediné co musíte udělat je tuto osobu izolovat od světa a metodou cukru a biče se stát jejími rodiči. Definujete pravidla a poskytujete potravu. Fyzického násilí může nebo nemusí být využito. Důkazem, že toto opravdu funguje jsou lidé, na kterých to bylo již provedeno, ale i pozorování těchto jevů u zvířat. Vazby, které v průběhu dospívání či v kritických životních okamžicích vznikají, jsou pevně otisknuty do neuronové sítě. Proto jsou vážné pochyby, zda přiznaní od několik let mučených teroristů má vůbec nějakou relevantní hodnotu, když jsou používané techniky shodné s vymýváním mozku. V dokumentech MK-ULTRA se mezi cíli projektu také uvádí vyvinutí techniky přeprogramování nějaké osoby na plně věrné agenty assasíny (angl. "assassine" - úkladný vrah) ochotné bez mrknutí oka spáchat i sebevražedný atentát. LhaníDalším kontroverzním bodem je využívání smluvních mučitelů od privátních firem -společností CACI a Titan. V článku deníku Guardian byla uvedena oprava článku vynucená od CACI, která se ohradila s tím, že poskytuje pouze překladatele. To je ovšem nakonec jen jejich tvrzení. Ovšem ve světě, kde se veřejnost ani média nezajímají o záležitosti příliš vážné na to, aby byl zájem do nich šťourat, se nemusí CACI ani Titan ničeho obávat, ať už mají svůj byznys postaven na čemkoliv. Společnost CACI má na své webstránce v sekci pracovních příležitostí login pro lidi mající přístup k tajným informacím - to má asi být ten svět, na který si máme zvyknout - červená stopka s nápisem "nemáte need-to-know přístup". Vzhledem k rozšiřování oblastí, které spadají pod utajení (prezident Bush mezi ně v rámci protiteroristických opatření zařadil i ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo obchodu), je alarmující zároveň prokazatelné lhaní těch samých lidí, kteří usilují o rozširování sfér, které mohou spadat pod utajení. Na vzrůstající byrokracii utajovaných skutečností si již svého času stěžoval Edgar Hoover, ředitel FBI, kterému byl odmítnut přístup k některým informacím. Premiér Paroubek spolu s ministrem Bublanem byli u případu Czechteku rovněž přistiženi při lži. I oni zjistili, že se tím svět nezboří. Aby byl člověk schopen vytrvale lhát, musel by být někým vytrvale bezpáteřním schopným neustále sebejistě opakovat tu samou lež, dokud jí všichni neuvěří. Možná ale není problém v politicích ale v lidech, kteří si už na lhaní od politiků zvykli a považují ho za normální. |