1. prosince 1955 jela domů z práce švadlena Rosa Parksová. Po dlouhém dni byla unavená a proto se rozhodla, že v autobusu neuvolní místo bílému muži. Později prohlásila, že byla nejen unavená, ale že se také cítila ponížena a diskriminována. "To, jak s námi zacházeli, nebylo prostě správné a navíc jsem byla opravdu unavená," napsala později ve své autobiografii. Policie Parksovou okamžitě zatkla a potrestala.

Nicméně se stala symbolem černochů za rovnoprávnost.

Do té doby byla cesta černých autobudem komplikovaná. Museli si prvně koupit u řidiče lístek. Protože ale nesměli nastupovat předními dveřmi, museli opět vystoupit a nastoupit zadními, někteří řidiči odjeli dříve, než tito pasažeři stihli nastoupit. Pokud byla přední část autobusu plná a přistoupil běloch, museli mu černoši uvolnit místo ve své části.

Následkem činu Rosy Parksové v roce 1956 prohlásil Nejvyšší soud segregaci a za protiústavní.

Bojkot autobusů, který pak černoši v Motgomery vyhlásili, byl nenásilný -- hlavně zásluhou Martina Luthera Kinga, tehdy šestadvacetiletého kazatele. Legendární autobus, který byl dějištěm této události, zakoupilo Muzeum Henryho Forda ve státě Michigan za 492 tisíc dolarů.

další podrobnosti v angličtině ZDE ZDE ZDE