A to jistě ne tak, že by "vnímání korupce" vznikalo jen na základě publicity tohoto problému, ale jistě si můžeme klást mnoho otázek. Jakpak se asi zjišťuje "vnímání korupce" v takových státech, jako je Namibie - která je prý na tom stejně, jako Česká republika - nebo v takové Botswaně, Spojených arabských emirátech a Ománu, tedy v zemích, které jsou na tom v onom seznamu nesrovnatelně lépe než my. O co zcela konkrétně jsou lepší poměry v Jižní Africe, která je o jedno místo před ČR, a z jakých zcela konkrétních důvodů je např. Kostarika o jedno místo za námi? Jakpak se asi liší názory obyvatel (a místních expertů) Botswany a Ománu od názorů našich občanů, že je zde "vnímání" mnohem příznivější? Bere se v úvahu i fakt, že samotný termín "korupce" má zcela jiný význam - a to i historicky - např. v arabských státech, než v Evropě? Nepřipomíná to vše spíše loterii, než seriozní průzkum? TI zveřejní své nelichotivé mínění o naší republice, opozice, ať již sedí v Parlamentě nebo v redakcích nejrůznějších medií, pitváním tohoto údaje masivně využije k útokům na vládu, lidé si to přečtou a shlédnou na obrazovkách a výsledek je zřejmý: vnímání korupce se opět bezpochyby zvýšilo.

Umím si v této chvíli představit rozzlobeného čtenáře, který se právě vrátil ze stavebního úřadu, z Pozemkového fondu, z jednání s památkáři nebo z jiné instituce, kde mu bylo, jistě nikoliv výslovně, ale zato zcela zřetelně naznačeno, co se od něj očekává, aby jeho žádost byla vyřízena stejně kladně a rychle, jako jeho vtipnějšímu sousedovi a rád bych takového čtenáře uklidnil: rozhodně si, jak už jsem naznačil shora, nemyslím a ani netvrdím, že by u nás korupce nebyla nebo že by nebyla problémem, který by se měl stát věcí zcela veřejnou a hodnou pozornosti všech, a politiků především.

Bylo by to ostatně také obtížné tvrzení: při napsaní těchto řádek sleduji televizní reportáž o tom, jak těžké stavební stroje likvidují, na příkaz stavebního úřadu, "načerno" postavenou chatu nějakého chudáka v Královehradeckém kraji, když jiná významná stavba tamtéž zůstává bez povšimnutí tohoto, na obyčejné lidi tak bdělého, orgánu. Když jsem nedávno na téže obrazovce viděl celé městečko dřevěných staveb v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, postavené stejně "načerno" ruským podnikatelem za blahovolné a doslova nestydaté přízně karlovarského stavebního úřadu a ostatně celé politické a samosprávné representace kraje.

Možná by ze strany M. Topolánka bylo užitečnější, kdyby se jako předseda ODS dotázal členů této strany, kteří mají v tomto kraji v rukou moc, jak je možné, že tento stav existuje, než se bít v televizní Sedmičce 23. 10. v politická prsa, jak oni po volbách s korupcí zatočí.

Nepopírám existenci korupce jako významného společenského fenoménu hodného výrazné pozornosti, jenom tvrdím, že sotva existuje racionální a exaktní důvod pro tvrzení, že naše republika je v něčem tak obtížně uchopitelném, jako je "vnímání korupce", na tom nebo onom místě ve světě, a tvrdím, že publikování takovýchto seznamů nemůže mít takový význam pro boj s korupcí, který mu snad autoři, jistě v dobré víře, přisuzují. Ammesty International pracuje s ověřitelnými seznamy vězněných osob, s ověřitelnými svědectvími o mučení a jiných násilnostech. Má Transaprency International k dispozici podobné, k hodnocení potřebné verifikované údaje? Kladu si otázku, nakolik jsou metody TI pro sestavování takových seznamů stejně racionální. Může vůbec být míra vnímání čehokoliv vůbec exaktně zjištěna?

Nevím, kolik pracovníků má TI v České republice, ale jejich stanoviska na půdě Poslanecké sněmovny jsou poněkud jednotvárná: vše, co navrhne vláda, je špatné a nedostačující, a co poslanci schválí, jakbysmet. Lze jistě uvítat další z pragmatických kroků předsedy vlády, který má v úmyslu se s pracovníky TI sejít a nechat se poučit o jejich názorech a snad i doporučeních. Snad budou reálnější a kvalifikovanější, než ty dosavadní.

Nemá ale nakonec pravdu Václav Klaus, pokud varuje před - mírně řečeno - přeceňováním vlivu, významu a smyslu podobných organizací a jejich sdělení? Organizací bez odpovědnosti komukoliv a čemukoliv, kromě svých vlastních představ a cílů, byť sebeušlechtilejších? Organizací, které bez politické odpovědnosti přijímají, publikují a vynucují si pozornost  tvrzeními, která mohou být v politickém zápase snadno zneužita, pokud se jim přičte větší význam, než ve skutečnosti mají, resp. měla by mít? Neboť není snad cesta do každého pekla dlážděna především dobrými úmysly?