Nenechali se mlátit

Policie účastníky pokojné taneční slavnosti surově bila a mnohé zranila. Do uzavřeného prostoru aut házela slzný plyn, kterým ani jinak "nešetřila", jak se lakonicky vyjádřil jeden novinář. [pozn. ŠOK: deset beden zásahových výbušek přivezl v sobotní podvečer policistům na místo vrtulník. Zřejmě spotřebovali více než plánované množství...] Tonfy, plyn a skutečný ohňostroj policejní pyrotechniky -- stát ukázal, zač je ho loket. To ale není tak podstatné. Podstatné je, že se technaři a technařky nenechali mlátit a násilí policie se aktivně bránili.

A to, k čemu došlo, nelze popsat jinak než jako naprostý neúspěch policie -- lidé se museli postavit proti státu, který je bil, a byli dvě hodiny schopni odolávat násilí tisícovky jeho špičkově vycvičených a vyzbrojených mužů. První policejní zákrok skončil neúspěchem -- policie prošla z jedné strany louky na druhou, účastníci a účastnice se byli schopni vrátit na místa, která vyklidila.

To, že se pod rouškou noci a po dešti pomstila a tanečníky a tanečnice brutálně vyhnala, na věci nic nemění. Sobotní odpoledne bylo porážkou státu, jehož je policie ozbrojenou složkou.

Pochopitelně, velká část účastníků to tak nevnímá. Označují policii za "gestapo" a srovnávají ji s mlátičkami z Národní třídy 1989. Nechápou, že takto brutální je k nim policie, kterou sami platí ze svých daní, že se k nim takto chová stát, jehož jsou občany. [pozn. KOŠ: Byl jsem přítomen na Národní třídě 17. listopadu 1989 i na louce u Tachova. Rozsahem policejní operace, množstvím policistů, použitou technikou i brutalitou byl CzechTek 2005 řádově převyšující cokoliv, co se na Národní třídě tehdy stalo. Husákova policie nepřipravila proti tehdejším demonstrantům ani pohotovostní pluk, ani slzný plyn, ani bojové vozidlo pěchoty s rychlopalným kanónem...]

Nevěřit politikům

Jenže stát není pospolitostí svých občanů, ani akciovou společností daňových poplatníků. Stát je Policajt, který brání Vlastníka, a dále sociální vztah, který vede k tomu, že tento policajt je většinou uposlechnut. Kultura, která má potenciál odporu a je rozvíjena pro radost z tvořivosti, ne pro zvyšování zisků různých vlastníků, bude vždy pro tento sociální vztah hrozbou. Neustále se bude stoupencům a stoupenkyním takové kultury předhazovat, že škobrtli o ten či onen soukromý pozemek a že svou hudbou ruší obyvatele blízkých míst. V zemi, jako je Česká republika, neutečou před jednotlivými vlastnickými nároky ani před předsudky. Mohou s nimi ale bojovat, neposlouchat policajty, co nejvíc se vyhýbat placení daní a nevěřit politikům, i kdyby byli sebeúlisnější.

Pokud se nezkomercionalizuje, nebude mít sponzory a mediální partnery, pokud zůstane alternativou, bude CzechTek pro stát vždycky hrozbou. Nezáleží na tom, jestli bude u moci Paroubek s Bublanem, Klaus s Langrem, Němec s Karáskem, Patočka se Štětinou či Cibulka se Šináglem. Ať už budou u moci modří, rudí, růžoví, zelení nebo třeba fialoví se žlutými puntíčky, vždycky tu budou muži v černém. Protože stát bez policie není představitelný. CzechTek 2005 ovšem ukázal, že se této policii lze bránit. Doufejme tedy, že se od technařů a technařek poučí ekologické iniciativy, aktivity za práva menšin či hnutí pracujících -- a že budou propříště státu čelit společně.

Autor je redaktorem časopisu A-kontra