1) Ateismus - dlouho jsem hledal nejvhodnější definici tohoto ošklivého pojmu, až včera jsem jí získal díky Borisi Cvekovi. S laskavým dovolením autora bych odcitoval: "Český ateismus není nějakým pozitivním postojem, je pouze pasivním stavem, nepromyšleným a příšerně mělkým. Je vyprázdněnou existencí národa, jenž se prolhal až k absolutní nicotě.

2) Bůh -- Pro pravověrné křesťany je Bůh jeden, tam nahoře, ale každý z nás ostatních má toho svého vlastního Boha tady na Zemi. My jsme měli na základní škole jednoho staršího učitele, který báječně hrál fotbal a plival do dálky, tudíž byl pro některé fotbalisty a plivače do dálky jejich Bohem s "velkým B".

3) Desátky -- Když jsem byl v 7. třídě na oné základní škole, tak jeden můj spolužák šikanoval slabého a neduživého hocha z 5. třídy. Než si dotyčný hoch dovolil postěžovat paní učitelce, musel odevzdávat tzv. desátky, jak se škodolibým smíchem prohlašoval můj zlotřilý spolužák ( mimochodem z dějepisu měl 4 ). Tento pojem vznikl díky náboženství a já za něj děkuji, bez něho by bylo mnohem méně legrace.

4) Přísaha -- Otec trýznitele byl povolán do školy a ač to byl statný muž, který se obyčejně nebral servítek ( o tom svědčily modřiny na spolužákových zádech), zapřísahal se, že synek to již nikdy neudělá, osobně na to dohlédne. Leč pan ředitel byl prý (jak vyprávěl proviněný spolužák) ze začátku neoblomný a nechtěl se nechat obměkčit.

5) Pokora -- Otec, vida, že sliby nepomáhají, poklekl pokorně před oným ctihodným bělovlasým mužem na kolena a upíraje na něj svůj kalný zrak, počal vyprávět, co všechno pro školu udělá, když se prohřešek synátora nebude "rozmazávat".

6) Modlitba -- Ač zpustlý ateista (před listopadem 1989 též zpustlý komunista) sepjal z ničehož nic ruce, jako by se připravoval k modlitbě (jak si jistě pomyslel náš starý pan ředitel, který v mládí často ministroval).

7) Odpustky -- Mému spolužákovi bylo odpuštěno poté, co otec slíbil tučný sponzorský dar a syna dal k "ruce" na dobu 1 měsíce školníkovi. Jako odpustek to nakonec vedení školy stačilo.

8) Kacíř -- Spolužák byl opravdu hoch nehodný a již ve svých 13 letech se nezdráhal požívat příležitostně alkohol a do školy nosit obrázky s nahými ženami v roztodivných pozicích (jako člověk se slabším žaludkem mohu říci, že to druhé jsem kvitoval s větším povděkem). Jak vtipně poznamenala učitelka dějepisu, byl to kacíř... a my s ním.

9) Mučedník -- Když se slunko odrážalo od betonových zdí sídlištních paneláků a my jsme s povděkem v pauze oddychovali ve stínu košaté lípy, litovali jsme spolužáka, který musel okopávat s panem školníkem školní pozemky. Každý den chodil domů až k večeru, notně polámán a otráven z času stráveného s odpudivým strážcem školy. Dnes bych řekl, že se pro nás stal jakýmsi novodobým mučedníkem.

10) Dogma -- Měsíc uplynul a spolužák byl propuštěn ze svého vazalství. Přesto, že mu doma i ve škole vysvětlovali ohavnost jeho činu, nenapravil se a nenechal si vymluvit svůj pohled na chování k bližnímu svému. Žádné argumenty s ním nepohnuly, jankovatě si trval na svým,za pár týdnů si vybral svou další oběť. Mimo to, že byl násilník, budižkničemu, hlupák a ztroskotanec, byl také dogmatik ( což o sobě s neskrývanou pýchou sám prohlašoval, těžko říci zda chápal, co tento pojem znamená).

Nebyly by naše životy bez používání těchto pojmů poněkud chudší, co myslíte, vážení ateisté?