Ve skutečnosti existuje důvod sledovat s neklidem evangelizační tendence v moderní sekulární společnosti. Svým univerzálně vyhlašovaným monopolem na pravdu se křesťanství řadí mezi ideologie totalitní -- a svými skutky to nesčetněkrát dokázalo. Svůj nástup k moci oslavili athanasijští křesťané vyvražděním svých bratrů v Kristu ariánů, které předčilo počtem obětí všechno dosavadní pronásledování křesťanstva. A pak už pouze v masakrech pokračovali. Křesťanství uvrhlo Evropu do hluboké temnoty, na téměř tisíc let zlikvidovalo vědu a neodstranilo ani jediný nešvar společnosti -- krom her v cirku, které nahradilo veřejnými popravami kacířů. Už dávno se stalo sportem obviňovat ze všeho zla spáchaného ve jménu křesťanské ideologie římskou obecnou církev. Ve skutečnosti se však krvavé masakry odehrávaly stejně ve jménu katolické inkvizice, jako ve jménu Husově, Kalvínově nebo Lutherově. Kalvínova protestantská diktatura například patří dodnes k nejstrašnějším vzpomínkám Evropy. Kdekoliv se v Evropě zjevil tyran, stál po jeho boku vždy křesťanský kněz. Slovenský prezident Tiso byl křesťanským knězem, Stalin velmi záhy zjistil, že bez podpory ortodoxní církve se neobejde a v nedávné době se vyskytla snaha skupiny španělských kněží blahořečit hrůzovládce Franca.

Křesťanství je tedy nositelem duchovního odkazu Evropy? Děkujeme pěkně za takový odkaz! Vraždy, genocidy, podvody a loupeže byly vždy samozřejmým appendixem evangelia, stejně jako pronásledování vzdělanosti, umlčování oponentů a hanobení všech lidí odlišného názoru. Dodnes používáme v běžném jazyce křesťanské nadávky "pohan", dodnes je -- a zřejmě navždy zůstane -- v očích neznalých lidí křesťanskými "mysliteli" popliváno jméno Epikúrovo.

Srovnávat však náboženské mýty (a o tyto pohádky se opírající sylogismy) s racionálním poznáním je podobné snaze srovnávat halucinaci po požití drogy s vědecky vedeným důkazem. Je zbytečné na tomto místě opakovat neprůstřelnou argumentaci Holbachovu, z níž jasně vyplývá, že víra v přeludy a jejich libovolný výklad je překážkou jakékoliv etiky, jakékoliv mravnosti, jakékoliv mezilidské slušnosti a ustavičnou urážkou zdravého rozumu.

Snaží se nám někdo skutečně namluvit, že před nástupem křesťanské ideologie bylo obecně schvalované krást, vzájemně si svádět partnery, vraždit, ožebračovat příbuzné a sirotky a znásilňovat? Četba pradávných egyptských i babylonských zákoníků nás přesvědčuje o opaku, stejně jako četba kteréhokoliv antického autora.

Je třeba si uvědomit, že všechny pokroky na poli vědy i lidských práv, které katapultovaly Evropu do čela světového dění, se neodehrály díky křesťanství, nýbrž (mluvme o obsahu renesance i osvícenství klidně dále) jemu navzdory. Ještě na začátku uplynulého století brojily všechny křesťanské proudy bez rozdílu proti očkování. Kdyby skutečně měli křesťanští ideologové (od Augustina k Husovi) určující vliv na současnou podobu evropské civilizace, dřeli bychom všichni v otrocké podřízenosti a "vzájemné lásce" pro vrchnost a ti inteligentnější z nás, kteří by úspěšně prošli ideoprověrkami a vymýváním mozku, by mařili čas opisováním pohádek. Podoba státu by byla totalitní, theokratická a v mnohém podobná starověkému Egyptu.

Pro ty z nás, kteří jsou v každodenním kontaktu s realitou Polska nebo Slovenska, s tamějším omezováním svobody slova, ideologickým pressingem a státem přímo (Polsko) nebo nepřímo (Slovensko) podporovanou náboženskou indoktrinací, s tamním stavěním pověr nad racionální úsudek a vědecky doložená fakta, je každá snaha změnit pravidla hry i v Česku a z náboženského vyznání, které je soukromou záležitostí každého člověka, učinit samozřejmou součást nyní plně sekulární společnosti, znepokojivým signálem. Křesťanství si totiž osobuje monopol na pravdu -- a v tom ohrožuje samy fundamenty demokracie a komplikuje interkulturální komunikaci.

Druhá strana má právo říci svůj platný a odůvodněný názor -- sekulární, střízlivá, převážně atheistická podoba české společnosti je jeden z mála jejich kulturních výdobytků, za který stojí za to bojovat. Jakákoliv snaha o její reevangelizaci nás vrhá zpět do temných barbarských časů, kdy hodinkami i Vesmírem pohyboval duch, jehož vůli si každý vyložil k prospěchu svému a neprospěchu všech okolo. Pro každého Čecha je důvodem k hrdosti, že jsme jako jeden z mála národů ze sebe toto jařmo téměř dokonale setřásli a osmdesát procent obyvatel této země se hlásí k atheismu.