14. 1. 2005
Číselné známkování nesmírně zkreslujeDo známkového hodnocení dítěte se promítá především porovnání se spolužáky a subjektivní žebříček hodnot vyučujícího, zdůrazňuje Šárka Jindrová v reakci na článek Bohumila Kartouse "Rodiče nechtějí o dětech nic vědět". Trojkař ve výběrové třídě se v běžném vyučování stává primánem jen proto, že tamní trojkaři a horší by v porovnání s ním mohli nebo měli propadnout. Trvá-li učitel na přesném znění při výkladu a nevšímá-li si schopnosti použít vyučovanou látku v logických souvislostech, opravdu těžko zjistíme, k jakým oborům směrovat děti. |
Tento posun je asi nejvíc patrný při změně školy (prima gymnázia, střední, příp. vysoká škola). Právě tady by mělo mít slovní hodnocení největší váhu. Co budou vypovídat známky při přijímacích zkouškách? Jen to, kam se dítě zařadilo mezi svými vrstevníky na předchozí škole. To nemluvím o vzájemných sympatiích žáka a učitele. Nedej Komenský, aby vaše dítě mělo stejné nešvary jako potomek paní učitelky. Ze slečny, která "o sebe dbá", se stane "zmalovanej fracek", z "živého sportovce" "nesnesitelnej živel". Navíc, pokud mluvíte s učiteli, zapomínají chválit. Dozvíte se často velmi neurčitě, co je špatně, téměř nikdy nevíte, v čem dítě podpořit. Zkusili jste někdy položit učiteli otázku: "A co dělá dobře?" To byl zmatek v očích učitele! Bojím se, že mnoho nejen starších učitelů si se slovním hodnocením vlastně neví rady, stejně jako většina rodičů by byla z konkrétních připomínek zmatená. Je to velmi jednoduché - za číslem si představíme úroveň znalostí každý po svém, nemusíme řešit nedostatky, o kterých nevíme nebo je opomíjíme a jsme spokojeni. |