Pátek 17. prosince 2004

Fallúdža

Na rozdíl od předchozích dní byla ve městě i kolem něho situace celý den neobvykle klidná. Nebyly hlášeny žádné boje ani letecké útoky. V 11:00 vysílaly americké síly prostřednictvím silných mikrofonů výzvu k bojovníkům odporu v jižní části Fallúdže: "Všem střelcům zdržujícím se v jižní části města radíme, aby se vzdali. Bude se s vámi dobře nakládat. Zaručujeme vám, že se vám dostane soudního procesu podle iráckého práva a bez prolití krve." Bojovníci na výzvu odpověděli vlastním prohlášením z amplionů některých mešit: "Okupační síly, radíme vám, vzdejte se. My jsme nepřepluli oceán. Nezabili jsme nikoho a nezačali jsme s tím. Pokud se vzdáte, vaším trestem bude smrt. A když se nevzdáte, bude vaším trestem rovněž smrt. Můžete si svou výzvu strčit do kapsy, protože my nehodláme zemřít jako sluhové."

Abú As'ad ad-Dulajmí komentoval americkou výzvu takto: "Potom, co Bůh dovolil, aby bojovníci odrazili dva prudké útoky amerických sil -- útoky, o kterých někteří velitelé tvrdí, že byly silnější než útok na Bagdád na začátku války, a potom, co jsme nepřítele ve Fallúdži rozdrtili, teď Američané používají metody sionistů a snaží se bojovníky přesvědčit, aby se poddali, protože se bojí vlastní kapitulace."

Američané dali při vydání své výzvy odporu na odpověď tři hodiny Bojovníci odpověděli vypálením 32 minometných střel na soustředění amerických vojáků severně a severovýchodně od města a 54 dalšími střelami na americká postavení na východní straně. Rovněž během oné tříhodinové lhůty provedl sebevražednou operaci syrský mladík Abú Mušaraf as-Súrí. Opásal se výbušninou a s bílou látkou v rukou se vydal k Američanům. Když byl dva metry od tří příslušníků námořní pěchoty odpálil se a všechny je zabil.

Mluvčí fallúdžského odporu šajch Abú As'ad ad-Dulajmí sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že odpor ve čtvrtek ukořistil velké množství americké výzbroje. Šlo mj. o 181 kulometů, 194 neprůstřelných vest, svlečených z mrtvých vojáků, ale i o nože, kompasy a peníze, nalezené v kapsách Američanů, dále 63 tanků Abrams a obrněných vozidel Bradley, přes 50 dalších vozidel včetně Humvee a vozidel na přepravu vojáků. V Nu'ajmíji byl sestřelen jeden vrtulník Black Hawk. Na straně odporu padlo 21 bojovníků odporu a 42 bylo zraněno. Zničeny byly tři raketomety a pět minometů odporu. Podle místních očitých svědků prohlásil jeden z vůdců odporu, že pátek byl "velkým dnem": "Včera jsme se více soustředili a počet mrtvých Američanů mohl být ještě vyšší než ve středu, ale rozhodně nebyl menší." Podle ad-Dulajmího mělo být ve středu zabito na 500 amerických vojáků.

Abú Ghurajb

Mafkarat al-Islam s odvoláním na očité svědky oznámil, že skupina mladíků zapálila ve vesnici Dhahab al-Abjád u Abú Ghurajb tři cisterny a zabila tak 18 amerických vojáků. Americký letoun je pak pronásledoval a 11 z nich, kterým bylo od 13 do 18 let, zabil. Podle svědků byl nejmladší z nich, 13letý Hudhajfa ad-Dulajmí žákem střední školy. Mladí lidé vytvořili vlastní odbojovou skupinu a nazvali se Eskadra sirotků mučedníků, protože všichni byli syny mužů, zabitých v boji s okupanty.

V oblasti Abú Ghurajb došlo ještě ke čtyřem dalším útokům, při nichž bylo zabito 12 a zraněno 5 amerických vojáků, zastřeleni dva kolaboranti z Brigád Badr, zničeno americké Humvee a 2 obrněná vozidla Bradley a další zneškodněno. Americká střelba pak usmrtila tři civilisty.

Bagdád a okolí

Štáb brigády australských okupačních vojáků v Bagdádu se stal terčem raketového útoku. Podle zprávy australského ministerstva obrany budovu zasáhly dvě rakety a jedna část budovy zničila. Žádný z vojáků údajně nebyl ani zabit ani zraněn. Australská brigáda zajišťuje ostrahu australských diplomatů a úředníků pracujících v okupovaném Iráku.

Korespondenti zaznamenali kromě toho 21 dalších bojových akcí povstalců, v nichž bylo zabito 59 a zraněno nejméně 27 amerických vojáků, dále bylo zabito 15 a zraněno 5 členů národní gardy (z toho polovina při boji ve čtvrti Karak) a jeden příslušník Brigád Badr. Při bojové akci v Sajjidíji padli tři mudžáhidové. Zničeny byly 2 americké tanky (a 2 poškozeny), 10 Humvee, 3 obrněná vozidla Bradley (2 zneškodněna), 3 kamiony, 2 vozidla na přepravu vojáků a 1 Nissan loutkových sil.

Na bagdádské ulici Hajfa byl zastřelen vládní úředník se dvěma společníky, důstojníky loutkových sil.

Podle zprávy Mafkarat al-Islam byl v pátek odpoledne v okrsku Karak zastřelen cizinec, patrně Brit.

V pátek pozdě večer se síly odporu střetly na bagdádském náměstí Andalús se společnou hlídkou amerických vojáků a tzv. národní gardy. Podle svědků bylo ve srážce zabito šest policistů a devět gardistů, další 3 policisté a 6 gardistů bylo zraněno. Z provozu byly současně vyřazeny 3 Nissany loutkových sil.

Latífíja - Júsúfíja

Ráno zneškodnil výbuch bomby v Latífíji americké vozidlo Bradley, usmrtil jednoho vojáka a dva zranil. Odpoledne zničili mudžáhidové při útoku na americkou hlídku dvě Humvee.

Také v Júsúfíji explodovala bomba pod hlídkou, složenou z amerických a iráckých vojáků. Zabila 4 Američany a 9 příslušníků tzv. národní gardy, zničila 2 vozidla Bradley a 2 Nissany. Odpolední exploze pěti bomb zničila další 2 vozidla Bradley a zabila 8 amerických vojáků, 2 další byli zraněni.

Mósul

Odpor ve městě zaútočil na auto se třemi západními cizinci a zabil je i s jejich řidičem. Podle svědků jednoho z cizinců nejprve zajali jako rukojmího, ale když se pokusil o útěk, podřezali ho.

Agentura AFP přinesla později zprávu, že v Mósulu bylo zabito několik strážců tureckého vyslanectví v Iráku, kteří byli na cestě z Turecka do Bagdádu. Turecké zdroje později tvrdily, že šlo o čtyři turecké občany. K vraždě Turků se přihlásila organizace at-Tawhíd wal-Džihád s tím, že šlo o vysoké úředníky, jeden z nich prý byl koordinátorem tureckého konzulátu v Mósulu. Korespondent britského listu The Independent přinesl v sobotu zprávu o zabití Turků a podotkl, že tato skutečnost naznačuje, že Američané nad městem v podstatě ztratili kontrolu.

Bajdží

V bajdžíjské čtvrti Džabáwijín explodovala v pátek pod americkým tankem pozemní mina. Síla exploze byla tak velká, že vymrštila tank půl metru do vzduchu a usmrtila pět vojáků.

Ostřelování základen

Během dne ostřeloval odpor dvakrát americkou základnu Suqúr, po jednom útoku mířilo na základny v Tádží a Baládu. Terčem dalších střel se staly americké štáby v bagdádské A'zamíji a Rustamíji (2x). Ostřelována byla rovněž bagdádská "Zelená zóna", základna tzv. národní gardy a Risála a britská základna v Mahávílu.

Sobota 18. prosince 2004

FALLÚDŽA

Američané fingovali "návrat uprchlíků" do "dobyté" Fallúdže

V sobotu ráno vypravili Američané do Fallúdže spolu s vojenským konvojem řadu novinářů, jimž hodlali předvést propagační show svého "vítězství" nad městem. Mluvčí fallúdžského odporu řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, že zvědové mudžáhidů zpozorovali konvoj více než 1 000 vojenských vozidel směřující do severní části města. Tvořily jej tanky Abrams, obrněná vozidla Bradley a Humvee. Kolem 4:00 začal konvoj vjíždět do severní části města a poslední vozidlo v ní zmizelo kolem 7:30. Na střechách 500 domů se objevili američtí ostřelovači.

Okupanti s sebou přivedli do Fallúdže 40 rodin uprchlíků z Karmy, Azraqíje a Saqlawíje a s asistencí členů bagdádské loutkové policie hodlali ukázat tisku, jak se uprchlíci vracejí do města úplně zpacifikovaného. Novináři měli pod ochranou amerických ostřelovačů natáčet "návrat uprchlíků" a tak podpořit americký propagandistický žvást, že mají již Fallúdžu pod kontrolou. Během své jízdy se kolona stala čtyřikrát terčem útoku odporu. Bylo tak zničeno 9 tanků, 5 transportérů s dalšími tanky a 2 Humvee a zabito 12 vojáků. Podle korespondenta někteří žurnalisté odmítli vstoupit do města s kolonou s tím, že se bojí propuknutí bojů. Jiní to odmítali proto, že si uvědomili, že jich Američané hodlají využít při teatrálním předvádění údajné "stabilní situace" ve Fallúdži.

Obránci podnikli mohutnou ofenzívu proti Američanům v severní části města

Mafkarat al-Islam oznámil, že irácký odpor zahájil největší ofenzívu od druhého obležení města, namířenou proti okupantům v severní části města. Na 1 400 bojovníků na ně v 10:00 zaútočilo nečekaně ze všech stran. Okupanti ihned přerušili scénu s "návratem uprchlíků" a tyto lidi a novináře z města vyhnali. Útočící bojovníky ze vzduchu podporovaly rakety Abábíl, Taríq, Grad, Kaťuše a další, vystřelované ze čtvrtí Šuhadá, Nazal a Džubajl. Ty mířily především na americká postavení kolem nádraží, na mostě Šukr a za dálnicí. Jen zvláště silných destruktivních raket Abábíl vypálil odpor během dvou hodin více než 30. V 15:20, když korespondent Mafkarat al-Islam odesílal svou zprávu, se nad severní částí města stále vznášel hustý černý kouř. Kolem poledne se bojovníkům odporu podařilo zlikvidovat 15 amerických ostřelovačů.

Krátce po půlnoci na neděli korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že Američané znovu vyzvali bojovníky ve městě ke kapitulaci a složení zbraní těmito slovy: "Víme, že milujete život a milujete mír. Proto vám radíme složit zbraně a kapitulovat. Je to poslední možnost pro mír mezi námi, protože vaše rodiny si přejí, abyste složili zbraně a vrátili se domů. Všichni Iráčané o vás znají pravdu. Hnala vás láska k penězům a touha po vysokých úřadech. Před vámi jsou irácké volby, tak se na ně chystejte. Chcete-li peníze, zaručujeme vám právo na práci. Život je před vámi. Nač byste pomalu umírali. Máme starost o vaše životy, protože jste byli podvedeni."

Velitel odporu Abú Núr řekl, že Američané tuto výzvu třikrát opakovali a odpor na ni odpověděl střelbou raket a minometných střel, doprovázenou voláním Alláhu akbar! z mešit.

Na dotaz, jaké byly americké ztráty, Abú Núr odpověděl, že boje skončily kolem 14:15 a bojovníci se vrátili na své pozice v jižní části města. Při útocích bylo zničeno 73 amerických tanků a obrněných vozidel a přes 35 Humvee. Zabito bylo více než 290 amerických vojáků jen v boji, nepočítaje ty, které usmrtily rakety Taríq, Grad a Abábíl. Odporu se podařilo třemi raketami Abábíl úplně zničit železniční stanici, z níž si Američané udělali středisko vojáků a bojových vozidel a srovnat ji se zemí i se všemi, kdož byli v tu chvíli uvnitř. Zásah chtěl natočit přítomný kameraman, ale Američané mu v tom zabránili a s hrozbami zastřelením ho vyhnali. Během sobotních bojů padlo 63 mudžáhidů, z nichž 40 bylo Iráčanů, ostatní byli Arabové z Jordánska, Sýrie, Egypta, Saúdské Arábie, Kuvajtu a Jemenu. Všichni byli pohřbeni do společného hrobu.

Americký voják mluvil severně od Fallúdže s korespondentem Mafkarat al-Islam a nazval palbu odporu "zuřivou a nepřetržitou". Jiný na východ od města řekl, že "tak zuřivý útok město ještě nevidělo". Korespondent viděl vojáka, který se pomočil do kalhot, když 300 metrů od něj vybuchla raketa Abábíl a otřásla zemí. Další voják řekl, že na americkou základnu východně od města přijel duchovní, aby nabízel modlitby a rozhřešení, protože vojáky ovládl strach. Voják k tomu podotkl: "Jak mohu vědět, kdo jsou ti lidé, kteří se vrhají na tanky a obrněnce? Jsou to lidé či duchové nebo jsou ze železa?" Americký důstojník korespondentovi řekl: "Návrat rodin do Fallúdže je po tomhle útoku nemožný."

Americká svoboda: brutální znásilňování žen ve věznicích

Z věznice Abú Ghurajb se podařilo propašovat dopis jedné z tamních vězenkyň jménem Fátima. Fátima je sestrou jednoho ze známých místních partyzánů. Američtí vojáci několikrát prohledali jeho dům, nepodařilo se jim však ho chytit. Proto zajali jeho sestru v naději, že ho tím donutí se vzdát. Její rodina je známa svou zbožností a poctivostí.

Mafkarat al-Islam obdržel kopii jejího dopisu:

"Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného. On Bůh je jedinečný, Bůh sám o sobě věčný; neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je Mu roven. (Korán, súra 112 Ichlás, Upřímnost víry).

Vybrala jsem si tuto vznešenou súru z Boží Knihy, protože nejvíce působí na mne a na nás všechny a vzbuzuje obzvláštní úctu v srdcích věřících.

Moji bratři mudžáhidové na stezce Boží! Co Vám mohu říci? Řeknu Vám toto: Naše lůna byla naplněna dětmi smilstva těmi syny opic a vepřů, kteří nás znásilnili. Nebo Vám mám říci, že naše těla zohavili, probodali naše tváře a roztrhali malé Korány, zavěšené na našich šíjích? Bůh je veliký. Chápete naši situaci? Je to pravda, že nevíte, co se s námi děje? Jsme Vaše sestry. Bůh vás volá ke zúčtování.

Při Bohu, neminula jediná noc od té chvíle, co jsme ve vězení, bez toho, aby se někdo z těch opic a vepřů na nás nevrhl a netrhal naše těla na kousky se samolibou radostí. A my jsme své panenství ze strachu před Bohem střežily. Bojte se Boha! Zabijte nás společně s nimi! Zničte nás i s nimi! Nenechávejte nás zde, abychom jim sloužily k potěšení! Je třeba činu hodného Trůnu Všemohoucího Boha! Zapomeňte na jejich tanky a letadla venku. Přijďte za námi sem do vězení Abú Ghurajb.

Jsem Vaše sestra v Bohu (Fátima). Znásilnili mne za jediný den více než devětkrát. Dokážete to pochopit? Představte si některou z Vašich sester, jak je znásilňována. Proč byste si to nemohli představit, když i já jsem Vaše sestra! Se mnou je 13 dívek, všechny neprovdané. Všechny byly znásilněny před očima a ušima kdekoho.

Nedovolí nám se modlit. Vzali nám šaty a nedovolí nám se obléknout. Zatímco píši tento list, jedna z dívek se usmrtila. Byla krutě znásilněna. Voják ji bil do prsou a stehen. Podrobil ji neuvěřitelným mukám. Tloukla hlavou do zdi cely, dokud nezemřela, protože nic jiného dělat nemohla, sebevraždu Korán zakazuje. Ale já jí odpouštím. Doufám, že Bůh jí odpustí, protože On je Nejslitovnější ze všech. Bratři, opět Vás vyzývám, bojte se Boha! Zabijte nás s nimi, tak se dočkáme klidu. Pomozte! Pomozte! Pomozte!

Tento list končí, ale utrpení té, která ho píše, a utrpění jejích sester nekončí!!"

Odpověď na americká zvěrstva: útok na věznici v Abú Ghurajb

Kolem 12:25 zahájily síly odporu rozsáhlý útok na věznici v Abú Ghurajb. Asi sto bojovníků donutilo Američany krýt se mezi baráky tábora. Kolem se shromáždily houfy lidí, kteří se obávali, že střelba může zasáhnout vězně, bojovníci je ale opakovaně ujistili, že mají o situaci objektů uvnitř tábora velmi dobrý přehled. Podařilo se jim zničit asi čtyřmetrový kus z vnější i vnitřní zdi kolem tábora (celý areál je obehnán dvojitou hradbou).

Podle prohlášení velitele odbojové skupiny Eskadry Hajzúnovy, které bylo po sobotních nočních modlitbách doručeno do bagdádské mešity Ibn Tajmíja, kolem 16:00 zaútočilo 94 členů jeho organizace na tábor z jihu a západu pod ochranou raketové a minometné palby organizace Eskadry Chálida ibn Walída. Zabili 6 amerických vojáků a 10 včetně 7 vojaček zajali. Celkové ztráty Američanů však byly mnohem větší, protože ostřelování bylo vedeno s maximální přesností díky tomu, že bojovníci byli dobře informováni o situaci jednotlivých objektů uvnitř tábora. Šlo o dva útoky v poměrně krátké době, které byly oba vyvolány listem vězeňkyně Fátimy.

Podle prohlášení Hajzúnových eskader zemřelo během útoku 27 bojovníků, mezi nimi i "arabští bratři". Počet mrtvých byl poměrně vysoký proto, že Američané se mohli krýt uvnitř vězení, zatímco útočící bojovníci byli v otevřeném prostoru. Mudžáhidové žádali, aby Američané propustili vězeňkyně, jichž má být v táboře kolem 33, a za ně slibovali propustit zajaté vojačky. Pokud Američané na jejich požadavek neodpoví, budou těla Američanů "brzo strávena zemí" a "my zvítězíme v každém případě". Prohlášení tvrdilo, že odpor se dosud zdržoval útoku na vězení, aby nezpůsobil nesnáze rodinám vězňů. Byl k tomu však nakonec donucen především Fátiminým listem. I když se podařilo zajmout americké ženy, nebylo možno osvobodit vězeňkyně, protože počet bojovníků byl příliš malý v poměru s kontingentem amerických vojáků v táboře.

Bagdád a okolí

Americké síly se pokusily provést razii v okrsku Karak bez doprovodu vojenských vozidel, byly však donuceny k ústupu, při němž přišly o devět pěších vojáků a další čtyři byli zraněni.

Brigády Revoluce 1920 se přihlásily k odpovědnosti za útok na americké obrněné vozidlo v Abú Ghurajb. Videozáznam útoku, který odvysílala v sobotu večer TV al-Džazíra, ukázalo výbuch bomby pod projíždějícím vozidlem a jeho zničení.

V sobotu odpoledne podnikl odpor útok na americké síly v okrsku Duwajliba a zničil dvě nákladní auta převážející vojáky. Z těch bylo 20 usmrceno a 8 vážně zraněno. O hodinu později vpadli Američané do tamní mešity Mutadžali a znesvětili ji, roztrhali výtisky Koránu a budovu celou vypálili. Zajali současně 15 věřících.

Kromě toho zaznamenal Mafkarat al-Islam dalších 17 akcí, v nichž zemřelo 37 a zraněno bylo 11 amerických vojáků. Kromě toho byli zabiti tři příslušníci tzv. národní gardy a 2 zraněni. Při těchto bombových a jiných útocích byla zničena 4 obrněná vozidla Bradley (a 2 zneškodněna), 5 Humvee (1 další poškozeno), 5 kamionů a 2 cisterny, jejichž turečtí řidiči byli přitom zabiti. V oblasti Salmán Bák padli 2 bojovníci odporu.

Organizace odporu Eskadry mučedníka Ahmada Jásína oznámila, že při útoku v jihobagdádském předměstí Durá usmrtila podplukovníka loutkové národní gardy a tři jeho pobočníky, protože sledovali čestné lidi a podávali o nich zprávy americkým okupantům. Oznámení organizace bylo zakončeno slovy: "Nechť všichni vědí, že neútočíme na šíity ani na Kurdy, jak někteří lidé prohlašují. Útočíme na každého, kdo zrazuje svou víru."

Americké okupační síly vpadly v sobotu dopoledne do mešity Qattá v bagdádské čtvrti Ridwáníja, zatkly 60 věřících a sebraly jim peníze a cennosti. Kolem poledne vtrhly podobným způsobem do mešity Malúk v jihobagdádské Ámiríji, zatkly tu 15 věřících, zničily zařízení a výtisky Koránu.

Latífíja - Iskandaríja

Při jednom bombovém útoku a dvou bojových akcích bylo v Latífíji usmrceno 13 amerických vojáků, zničeno jejich Humvee a 6 cisteren.

V Iskandaríji, ležící 60 km jižně od Bagdádu, unesly podle očitých svědků kolem poledne neznámé osoby 15 příslušníků tzv. národní gardy. Další podrobnosti o události nebyly k dispozici.

Ramádí

Skupina odporu zvaná Islámské hnutí mudžáhidů Iráku se videozáznamem přihlásila k odpovědnosti za dva útoky na americká Humvee ve městě.

Bajdží

Úředník loutkového ministerstva ropného průmyslu v sobotu přiznal, že irácký odpor podruhé během týdne zapálil ropovod vedoucí z kirkúckých ropných polí do skladovacích tanků u města Bajdží, odkud se ropa přečerpává do tureckého přístavu Ceyhan. Intenzita útoků odporu na ropovody vzrostla od okamžiku, kdy Američané začali v listopadu útočit na Fallúdžu.

Tikrít

U vjezdu do města explodovala silná bomba, která zničila obrněné vozidlo Bradley a zabila čtyři vojáky. Další bomba vybuchla ve městě odpoledne, tentokrát zničila vojenský kamion a zabila dva vojáky.

Hadítha

Sebevražedný útočník najel s autem výbušniny do americké hlídky na hadíthském mostě Barwaná, zničil dvě Humvee a usmrtil 12 vojáků. Američtí vojáci pak okolí útoku uzavřeli a místním lidem nařídili, aby o události nemluvili.

Kirkúk

Tamní loutková policie oznámila, že američtí vojáci zahájili střelbu na auto s několika civilisty, které nezastavilo u kontrolního stanoviště. Střelba zabila ženu a zranila dva její příbuzné.

Ostřelování základen

Během dne byla čtyřikrát ostřelována americká základna Suqúr, dvakrát základna v Baládu a na mezinárodním letišti, bagdádská "Zelená zóna" a americký štáb v Rustamíji. Další útoky byly určeny tzv. ministerstvu vnitra, základnám v Tádží, v bývalém jezdeckém klubu v Bagdádu, v jižním tikrítském paláci, základně tzv. národní gardy v Risála a základně britských sil v Mahávílu.

Neděle 19. prosince 2004

Fallúdža

Nad Nu'ajmíjí byl ráno kolem 7:00 sestřelen velký vrtulník Chinook, letící ze základny v Habbáníji do Bagdádu. Spadl v nedaleké vesnici Zawbí, 50 jeho pasažérů bylo při pádu usmrceno a 11 zajato. 9 z nich bojovníci zajali, dva se pokoušeli o útěk a ukryli se v rákosí, ale bojovníci je našli a zajali.

Od 10:00 do 14:00 Američané opět bombardovali a ostřelovali město, na čtvrti Džubajl a Šuhadá bylo svrženo celkem 16 kontejnerových bomb. Při bombardování zemřelo pět bojovníků a 13 utrpělo zranění. Bojovníci uvnitř města se museli krýt a nemohli odpovědět protiútokem, odpověděli však jiní rozmístění v okolí města a vypálili 79 raket Grad a Taríq a řadu 120mm minometných střel hlavně na americké pozice kolem železniční stanice a mostu Šukr. Třemi bombami byl zasažen americký konvoj směřující do Ámiríjat al-Bú'Ithá, z něhož byl zničen tank a 2 Humvee a zabito 13 příslušníků americké námořní pěchoty.

Podle svědků přelétalo nad okrajem města 15 bombardérů F-16 a F-18 a řada průzkumných vrtulníků, snažících se zjistit, odkud vystřeluje odpor minometné střely.

V noci ostřelovaly síly odporu americké vojáky severně od města a spálily zbytky amerického tábora Hajkal východně od Saqlawíje (severovýchodně od Fallúdže), který byl předtím terčem několika útoků. Na střeše jednoho z domů v Azraqíji byl zabit americký ostřelovač. Američané od 20:35 několik hodin pokračovali v ostřelování jižní části města z letadel, děl i minometů, odpor odpovídal ostřelováním jejich pozic.

Ramádí

V 5:45 vpadli američtí vojáci do jednoho domu v Ramádí, kde hledali mladého muže, podezřelého ze spolupráce s odporem. Ten nebyl doma, vojáci si však při prohledávání domu všimli jeho sestry Bušry Chálid, žačky čtvrté třídy střední školy. Dívka zpozorovala, že se na ni jeden Američan dívá a směje se, a její matka si všimla, jak se třese hrůzou. Američan ji chtěl odvést jako zajatkyni, dívka však v panice vyběhla na ulici a tam ji jeden z Američanů zastřelil.

Rodina na znamení smutku vyvěsila bílé látky na připomínku dcery, která zemřela při ochraně své cti. Bílé prapory se totiž obvykle používají jen v případě mučedníků.

Místní lidé reagovali obratem. O pouhých 45 minut později zasáhlo 17 minometných střel americké kontrolní stanoviště u vjezdu na základnu Warrár v Ramádí a před očima místních lidí a zabilo 11 okupantů. Současně lidé zabili ve městě amerického podnikatele a jeho tělo pověsili na jeden ze starých domů, pařící ředitelství městské bezpečnosti. Tam viselo ještě odpoledne a Američanům se nedařilo ho odstranit.

Bagdád a okolí

Na ulici Hajfa došlo během dne ke dvěma bojovým srážkám s loutkovými silami, jejichž výsledkem bylo 6 mrtvých členů národní gardy a 4 policisté, dalších 7 gardistů a nejméně 10 policistů bylo zraněno.

Tři organizace odporu společně oznámily, že zajaly 10 Iráčanů pracujících pro americkou bezpečnostní společnost. Pohrozily jejich zabitím, pokud americká společnost neukončí své působení v Iráku. Poselství bylo zasláno americké agentuře AP a částečně je odvysílala TV al-Džazíra. Úředníci společnosti prohlásili, že věc "se vyšetřuje".

V okrsku Karak povstalci zaútočili na auta tří členů tzv. volební komise a zastřelili je.

V neděli po poledni zaútočil odpor nedaleko Tádží na americké síly, zničil jejich obrněné vozidlo Bradley a Humvee a zabil 20 pěších vojáků. Pro mrtvé a raněné přiletěl velký vrtulník Chinook, ale po zásahu raketou se zřítil k zemi. Na místě jeho pádu napočítali svědkové 36 mrtvých těl.

Kromě toho uvádí Mafkarat al-Islam dalších 15 bojových akcí a útoků, v nichž bylo zabito 47 a zraněno 10 amerických vojáků. V Abú Ghurajb byl zastřelen jeden člen Brigád Badr spolu s dalším kolaborantem. Zničena byla 4 obrněná vozidla Bradley (a 1 zneškodněno), 4 Humvee, 4 kamiony a 2 GMC, v nichž bylo usmrceno 5 agentů CIA a 1 zraněn. Poblíž vojenské akademie v Rustamíji v centrálním Bagdádu byl v sobotu v noci sestřelen vrtulník Black Hawk. Podle svědků vrtulník spadl nedaleko akademie a celý shořel.

Před polednem vypálili Američané čtyři minometné střely na mešitu Ibn Tajmíja poblíž mezinárodního letiště, čtyři osoby zabili a čtyři další zranili.

Latífíja

Při třech akcích odporu zemřelo ve městě 21 amerických vojáků a dalších 9 bylo zraněno. Zničeno bylo přitom Humvee, 2 vozidla Bradley (další poškozeno), 1 jiné obrněné vozidlo a 2 kamiony.

Dijála

Zdejší partyzáni zničili americkou cisternu a Humvee a zabili 7 amerických vojáků. Podle některých svědků byli při akci 2 Američané, z toho 1 důstojník, zajati. Při útoku padl jeden z bojovníků.

Tikrít

Exploze bomby zničila na mostě u vjezdu do města tři americké kamiony, zabila 4 a zranila 2 vojáky.

Podezřelé útoky v Nadžafu a Karbale

Média oznámila, že na autobusové zastávce u hrobky imáma Alího v Nadžafu explodovala bomba, zabila 30 a zranila 65 osob.

Krátce předtím auto s výbušninou zaútočilo na autobusové stanoviště v Karbale asi 200 metrů od hrobky imáma Abbáse a usmrtilo 14 osob a desítky zranilo, a podle místní loutkové policie zničilo 10 minibusů.

Jak je známo, odpor se snaží zachovávat a hájit jednotu a suverenitu všeho lidu Iráku bez hledu na etnické či náboženské rozdíly. Naopak západní agresoři a někteří kolaboranti neustále mluví o rozdělení země podle náboženských či etnických hranic. Tomu napomáhají opakované pokusy okupačních sil a jim oddaného loutkového režimu vyvolat sektářské nepřátelství, jak se naposledy ukázalo při podněcování šíitů k podpoře loutkových sil při americkém útoku na Fallúdžu.

Z tohoto úhlu je třeba pohlížet na oba uvedené útoky u šíitských hrobek.

Ostřelování základen

Terčem tří minometných a raketových útoků byla především americká základna na mezinárodním letišti, dva útoky mířily na základnu Suqúr a po jednom na cíle v Tádží, Uwajrídži, Baládu a Rustamíji. Útoku neušla ani britská základna v Mahávílu. Kromě toho odpor ostřeloval policejní akademii v bagdádské části Rusafá, ministerstvo vnitra a kongresové centrum v Bagdádu.

Pondělí 20. prosince 2004

FALLÚDŽA

Noční a ranní boje

V noci z neděle na pondělí ostřelovaly síly odporu americké pozice kolem Fallúdže více než stem minometných střel různé ráže. Čtyři rakety Grad současně zasáhly americké postavení u zničeného nádraží.

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že krátce po půlnoci na pondělí došlo ve městě k ostrým bojům, které trvaly až do 9:00 ráno. Od 5:00 se do nich zapojilo americké letectvo útoky na čtvrti Šuhadá, Askarí, Džubajl a části Džawlanu. V bojích padlo 13 bojovníků odporu a 9 bylo zraněno.

Poradní rada fallúdžských mudžáhidů vydala o pondělních bojích následující prohlášení: "Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného. Boje poslední noci si vyžádaly mučednictví řady statečných bojovníků a zranění dalších. Nechť je jim Bůh milostiv! Boje včerejšího dne a dnešního rána přinesly tyto výsledky: 1. Ve čtvrti Askarí byl sestřelen americký vrtulník Black Hawk. 2. Devět různých amerických vozidel -- tanků, obrněných vozidel a Humvee -- bylo zničeno. Zničeno bylo jedno transportní vozidlo. Podle lidí přicházejících ze čtvrtí Askarí a Džawlan bylo zabito více než 46 amerických vojáků. Naši muži se bezpečně stáhli ze čtvrti Džawlan."

Dnešní raketová a minometná palba byla namířena na soustředění amerických vojáků ve městě. Kromě toho oddíly odporu vně města vypálily kolem 20:45 čtyři minometné střely na vojáky kolem nádraží. Americké síly ozářily čtvrť Džawlan sedmi zápalnými střelami, které během 35 minut vypálily v přesných pětiminutových intervalech.

Kolem 22:45 projelo poslední vozidlo velké americké kolony Saqlawíjí, asi hodinu cesty od Fallúdže. Kolonu tvořily tanky a obrněná vozidla, doprovázená letectvem.

Podle očitých svědků otřásla odpoledne mohutná exploze americkou základnou v Habbáníji, již zasáhlo 13 silných raket Taríq. Zapálily letiště Hadba na základně a zřejmě také skladiště munice, čímž způsobily řadu druhotných explozí, které se ozývaly celé dvě hodiny.

Smrt duchovních

Podle očitých svědků se v neděli objevili ve Fallúdži dva křesťanští kněží a jeden rabín. Přijeli, aby se pokusili uklidnit strach amerických vojáků, kteří čelí neustálé hrozbě smrti z rukou všudypřítomných partyzánů. Všichni tři jeli ve společném autě doprovázeném dvěma Humvee. V pondělí ráno je však v zemědělské oblasti 25 km severovýchodně od Fallúdže přepadli partyzáni a zničili všechny tři vozy, v nichž zahynulo osm amerických vojáků i tito tři duchovní. Bojovníci pak na tělo mrtvého rabína připevnili oznámení: "Vaše modlitby vám dnes nepomohly".

Generál Brown: s dobýváním Fallúdže jsou problémy

Americký generál Mill Brown, velitel první brigády námořní pěchoty, uspořádal v pondělí pro novináře v okupovaném Iráku a z arabských satelitních TV stanic tiskovou konferenci v bagdádském kongresovém centru. Na ní přiznal, že boj o Fallúdžu se liší od válek, dosud Američany vedených.

Prohlásil, že by se mohla "stát pro nás lekcí a začátkem změny vojenské výuky ve Spojených státech". Řekl arabským novinářům, že raketové a bombové útoky bojovníků zastavily americkou snahu obsadit Fallúdžu a že "skupiny bojovníků pochopily a zjistily věc, která může být pro boj rozhodující, totiž transport a zásobování. Podařilo se jim to, ačkoliv jsme použili v boji o Fallúdžu zbraně, které americká armáda od vstupu do Iráku nepoužila. Např. jsme použili tanky Abrams M1, což jsou silné tanky vážící 70 tun a vybavené dělem ráže 155 mm. Vypálili jsme tisíce laserem naváděných raket a kontejnerových nebo tříštivých bomb. Ale nezastavilo to odpor ani po půldruhém měsíci bojů. Na počátku jsme neočekávali, že by se mohli udržet celý týden. Dnes svádějí naši vojáci boj s jinými metodami války, než s jakými jsme se setkali při vstupu do Iráku. Bojovníci útočí na budovy, auta a ulice auty s výbušninou, a když těla jejich sebevražedných útočníků leží na ulicích, mohou explodovat trhavinou uloženou v opasku. Přirozeně, že to působí na morálku amerických vojáků." Po uvedení těchto příkladů americký generál ujistil, že američtí okupanti nicméně zvítězí.

Na boje ve Fallúdže vyhlášeno informační embargo

Velitel loutkové tzv. Irácké národní gardy, podplukovník Ahmad Ismáíl, který se účastnil útoku na Fallúdžu ve službách svých amerických pánů, v pondělí v exkluzivním prohlášení pro Mafkarat al-Islam přiznal, že na boje probíhající mezi odporem a okupačními silami ve městě bylo vyhlášeno informační embargo. Dále řekl, že obyvatelé Fallúdže se nebudou moci vrátit do svých domovů, protože boje stále probíhají. Prohlásil: "Musíme to přiznat. Nemůžeme v zákazu zpravodajství dál pokračovat." Bylo to oficiální přiznání embarga, vyhlášeného na zprávy o bojích minulých dnů, o nichž pravidelně informoval Mafkarat al-Islam, ale ignorovala je arabská a mezinárodní média. Důvodem jejich mlčení byla oficiální americká politika.

Bagdád a okolí

Síly odporu zaútočily odpoledne blízko benzinové čerpací stanice v Sajjidíji jižně od Bagdádu na hlídku loutkové policie, zabily dva policisty a pak se stáhly. Současně se na místě objevila hlídka tzv. národní gardy a policisté v domnění, že jde o bojovníky odporu, začali střílet na ni. Také národní garda se domnívala, že proti ní stojí povstalci, takže se rozpoutala prudká přestřelka. Jejím výsledkem bylo 13 mrtvých gardistů a 4 policisté, zraněno bylo 8 členů gardy a 2 policisté. Zabiti byli také tři místní civilisté a dalších 7 utrpělo zranění. Zničen byl Nissan loutkové gardy a několik civilních aut.

Kromě toho zaznamenal Mafkarat al-Islam 17 útoků odporu v hlavním městě a nejbližším okolí, 6 akcí odporu v Abú Ghurajb a 1 v Tádží. Zemřelo v nich 51 amerických vojáků a 28 bylo zraněno, (z toho 9 při útoku v Tádží). Zabito bylo i 5 agentů CIA. Kromě toho byli zabiti 3 členové Brigád Badr, 3 příslušníci tzv. národní gardy, 4 iráčtí vojáci sil rychlého nasazení a 2 kolaboranti. Zničen byl 1 americký tank, 8 Humvee, 6 obrněných vozidel Bradley, 2 kamiony (v nichž byli zabiti turečtí řidiči) a 2 auta CIA

Ramádí

V pondělí ráno zajelo americké Humvee ve městě pětiletého chlapce na bicyklu. Podle očitých svědků najeli Američané na dítě záměrně.

Provincie Anbár

V pondělí v noci vtrhli američtí vojáci do koleje studentů medicíny v západoirácké provincii Anbár a několik studentů zatkli s obviněním, že pracují pro odpor. Když se se zajatci vraceli na svou základnu, zaútočili na ně povstalci, zničili jejich obrněné vozidlo a Humvee a zabili sedm vojáků, ale také dva zajaté studenty.

Qá'im

Při dvou samostatných útocích zastřelili partyzáni ve městě dva americké ostřelovače.

Americké kontrolní stanoviště za městským tržištěm ostřelovali místní lidé třemi raketami Grad. Americké síly odpověděly zběsilou palbou kolem sebe.

Latífíja

Při dvou bombových útocích v tomto městě, po nichž se rozpoutaly přestřelky, bylo zabito 12 a zraněni 3 američtí vojáci a zničeno 1 Humvee.

Tikrít

Kolem poledne zahájili Američané v doprovodu tří Humvee a tanku razie a zatýkání na 40. ulici v Tikrítu. Američané pátrali po šéfovi někdejší irácké rozvědky generálmajoru Hammádovi Mahmúdovi a vyzývali ho tlampači, aby se vzdal.

Očití svědkové sdělili korespondentovi Mafkarat al-Islam, že auto naložené výbušninou explodovalo u restaurace Ahbáb al-Mustafá v centru města a dvě z Humvee zapálilo. Třetí Humvee zničili mudžáhidové raketami. Tank stojící na 40. ulici se zapálit nepodařilo, jeho posádka však zřejmě byla paralyzována strachem a na útok vůbec neodpovídala. Bojovníci na tank vylezli a šestičlennou posádku zajali.

Kolem 14:00 zabily síly odporu ve městě při útoku na americké síly 16 jejich vojáků.

Balád

Podle očitých svědectví bylo v pondělí ráno nalezeno ve městě tělo důstojníka loutkové národní gardy, jenž byl zřejmě popraven jako zrádce.

Karbalá

TV al-Džazíra v pondělí oznámila, že okrskem Sa'díja v centru města otřásla mohutná exploze. Další podrobnosti nebyly k dispozici.

K výbuchu došlo vzápětí po dalších bombových útocích v Karbale a Nadžafu, při nichž zahynulo 66 lidí a zraněno bylo dalších 199.

Mafkarat al-Islam v této souvislosti znovu upozorňuje, že hnutí iráckého odporu vždy šlo o jednotu celého Iráku a neuznává žádné dělení jeho obyvatel, ať podle náboženských či etnických rozdílů. Jsou to naopak západní síly, které by rády těchto rozdílů použily k rozpoutání občanské války. Proto je na oba předchozí útoky hledět v tomto kontextu.

Ostřelování základen a jiných objektů

Terčem tří raketových a minometných útoků se stala během dne americká letecká základna Muthanna jižně od Bagdádu, dvakrát byla ostřelována letecká základna na mezinárodním letišti u Bagdádu a základna Suqúr. Další útok byl namířen na americkou základnu Bakr v Baládu a na vojenskou akademii v bagdádské Rustamíji. Kromě toho odpor dvakrát ostřeloval budovu loutkového ministerstva ropného průmyslu a jednou sídlo ministerstva vnitra, obě na bagdádské Palestinské ulici.

Saddám Husajn varoval před volební fraškou a vyzval Iráčany ke sjednocení

Bývalý irácký prezident Saddám Husajn varoval irácký lid, aby se nedal oklamat americkou volební fraškou, plánovanou na leden 2005 a vyzval všechny Iráčany jednotnému postupu proti okupantům. Vyjádřil to použitím verše Koránu: "Držte se všichni pevně Božího lana a nic nečiňte odděleně." V jordánském Ammánu to sdělil Zijád Chasáwina, mluvčí týmu právníků, jehož členové navštívili Saddáma Husajna ve vězení. Dále Chasáwina prohlásil, že náboženští vůdci v zemi musí sehrát nesmírně důležitou roli a vzít na sebe v tomto kritickém okamžiku irácké historie odpovědnost.

Také AFP oznámila, že libanonský advokát Adnán Dannáwí prohlásil, že Saddám Husajn během schůzky s obhájci mluvil o blížících se volbách a varoval irácký lid, aby se nedal klamat touto fraškou.

Maďarští vojáci opouštějí Irák

Maďarské okupační síly dokončily v pondělí podle agentury AP své stažení z Iráku. Poslední příslušník maďarské 300členné jednotky opustil Irák a připojil se k ostatním v Kuvajtu, kde se čeká na přesun do Maďarska. Maďarský parlament odmítl prodloužit jejich působení v Iráku i po 31. prosinci 2004, přesto, že se maďarská proamerická vláda snažila překonat jeho silný odpor a působení jednotky prodloužit. V posledních dnech však slíbila, že v polovině roku 2005 pošle do Iráku 150 vojáků pod hlavičkou NATO.

Maďarští vojáci sloužili americkým okupantům v jihoiráckém městě Hillá. Z Maďarů padl v Iráku jen jeden, který byl v červnu zabit při explozi bomby pod konvojem, jehož bezpečnost měl střežit.

Úterý 21. prosince 2004

Fallúdža

Čtvrti Nazal, Askarí a Džubajl zažily krupobití amerických kontejnerových bomb a ostřelování, jež trvalo od 6:30 až téměř do poledne.

Dopoledne do města dorazily dvě americké kolony. První tvořilo přes 70 různých vojenských vozidel včetně tanků, obrněných vozidel a Humvee, duhou přes 80 podobných vozidel. Tato druhá kolona se na okraji Karmy stala terčem útoku odporu, v němž bylo zničeno jedno Humvee a zabiti dva vojáci.

Po krátké přestávce propukly v 16:30 nové boje, trvající oo 21:30. Probíhaly ve čtvrti Askarí a bojovníci usmrtili desítky okupačních vojáků. Američané se pak z ulic ve čtvrti stáhli. 28 z nich se zabarikádovalo v cihelně v Qádísíji. Vzápětí nato však na ně odpor zaútočil autem s výbušninou, které budovu zapálilo a 13 mrtvol vojáků vymrštila exploze do vzduchu. Ostatní zemřeli uvnitř objektu.

Při bojích ve čtvrti Askarí a v průmyslové zóně bylo zničeno 38 amerických vozidel včetně tanků, obrněných vozidel, Humvee a vozidel na přepravu vojáků. Počet zabitých amerických vojáků překročil 135. Odporu se na východě průmyslové zóny podařilo usmrtit jednoho z vyšších velitelů amerických sil, jedoucího v osobním autě, obklopeném skupinou dalších osobních automobilů.

Ve čtvrti Džawlan a na východě průmyslové zóny pokračovaly boje až do noci. Ve čtvrti Šuhadá vypálil odpor čtyři silné rakety Kaťuša, jimiž zasáhl benzinovou stanici, kterou mohutná exploze zničila a v ní zahynulo přes 25 Američanů. Na střeše staré nemocniční budovy ve městě se podařilo zneškodnit 15 amerických ostřelovačů.

Komuniké vydané Poradní radou fallúdžských mudžáhidů oznámilo, že odpor sestřelil dva bezpilotní špionážní letouny a nad čtvrtí Askarí malý vrtulník. Během dne bylo zabito přes 200 amerických vojáků a padlo 16 mudžáhidů, 8 dalších utrpělo zranění, jeden z nich přišel o nohu, když se snažil zachránit dva své spolubratry, kteří byli obklíčeni, tím, že na sebe upoutal pozornost Američanů a ti ho zasáhli do nohy. Jeho obět nebyla marná - oběma bojovníkům se mezitím podařilo uniknout. Podle komuniké zahynulo 14 mudžáhidů, mezi nimiž byli i Arabové ze Sýrie a států Arabského poloostrova, když mezi bojovníky pronikl špeh a umístil kovový disk, vysílající signál Američanům, kteří skupinu bojovníků zasáhli, Špeh se k činu doznal, jeho další osud nebyl znám.

V Ámiríjat al-Fallúdža bylo v úterý zabito 19 Američanů, do nichž najelo auto naložené výbušninou. Další dva byli zraněni, zajati a odvedeni na neznámé místo.

Hít

Ve 3:00 zahájily americké síly blokádu západoiráckého města Hít, které ze všech stran obklíčilo přes 300 tanků, obrněných vozidel a Humvee. Okupanti žádali, aby místní lidé vydali šest svých spoluobčanů, které Američané prohlásili za "teroristy". Jsou to: Walíd Fahd al-Hitáwí, Hajthám Mahmúd az-Zawbi'í, Uqajl Džabbár, šajch Salmán Muhammad (známý místní duchovní představitel), šajch Zubajr Abdalláh (další místní známý duchovní) a Rasúl Muhammad.

Ve 4:15 odpor zaútočil na jeden z tanků u západního vjezdu do města u cesty, vedoucí do Bagdádu. Tank byl úplně zničen a jeho čtyřčlenná posádka usmrcena.

Když Američané poručili i místní loutkové policii, aby se připojila k blokádě vlastních lidí, policisté se vzepřeli a prohlásili, že nebudou poslouchat rozkazy okupantů. Podle svědků pak Američané řadu policistů včetně důstojníka zajali.

V 7:00 zopakovali Američané svůj požadavek, aby město vydalo oněch šest osob. Pak došlo na východní straně města u silnice k Ramádí k boji mezi odporem a Američany, který trval až do 10:15. Podle sdělení svědků bylo při něm zničeno 11 amerických tanků a 8 Humvee. Odpor také sestřelil vrtulník Apache, který shořel ve vzduchu. Další hořící Apache spadl do okrsku Qijára.

Na západní straně města byl zneškodněn jeden americký tank. Odpor také zaútočil na zdejší americkou základnu. V boji zahynulo 28 Iráčanů - bojovníků i civilistů, většinou zabitých čtyřmi americkými raketami, které dopadly do obytné části města. Mezi mrtvými bylo 13 žen a 6 dětí, ostatní byli mužové mezi 22 - 66 lety.

Kolem poledne americké síly ukončily blokádu a s vraky zasažených vozidel naložených na transportéry ustoupily.

Očití svědkové sdělili korespondentovi Mafkarat al-Islam, že odpoledne se nad územím mezi Hítem a Bagdádem srazily dva americké vrtulníky.

V 18:30 vydali Američané nové prohlášení, odlišné od původního požadavku. Tentokrát žádali místní odpor, aby propustil amerického vojáka Thomsona, zajatého během dopoledních bojů. Za jeho propuštění slibovali finanční odměnu. Jednomu z kmenových vůdců v okolí města Američané tvrdili, že Thomson je muslim a nikoli křesťan, aby tak urychlili jeho propuštění. Odpor ovšem zajatce propustit odmítl.

Bagdád a okolí

Mafkarat al-Islam zaznamenal ze zpráv korespondentů 28 bombových a jiných útoků odporu, v nichž bylo zabito 87 amerických vojáků a 4 agenti CIA; dalších 24 vojáků a 1 agent bylo zraněno. Kromě toho zemřelo 12 příslušníků tzv. národní gardy. V bojích padl jeden příslušník odporu. Síly odporu zničily nepříteli 1 tank, 13 Humvee, 8 obrněných vozidel Bradley (osmé bylo poškozeno), 7 kamionů se zásobami a náhradními díly, 2 auta GMC a 1 Nissan loutkových sil.

Júsúfíja -- Latífíja

Exploze bomby v Júsúfíji zničila cisternu s pohonnými hmotami a zabila dva americké vojáky.

V Latífíji se odpálil sebevražedný útočník v autě u společného kontrolního stanoviště amerických a iráckých vojáků, zničil 2 Humvee a Nissan, usmrtil 9 amerických a nejméně 15 loutkových vojáků a zranil dalších 9 amerických a iráckých mužů.

Při třech dalších bombových útocích zemřelo v Latífíji dalších 9 amerických vojáků a 4 byli zraněni. Zničeno bylo 1 Humvee a 1 vozidlo Bradley, druhé bylo poškozeno.

Mósul: masakr amerických vojáků

V noci korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že mohutná exploze otřásla americkým vojenským táborem v Mósulu. Explozi způsobil sebevražedný útočník odporu, jenž rychlostí 120 km/hod. najel do jídelny 12tunovým nákladním autem Mercedes naloženým výbušninou. Byl oblečen do uniformy loutkového policisty, autem prorazil dvě bariéry, projel skleněnými vstupními dveřmi zařízení a odpálil se. Budova se po výbuchu změnila v ohnivou kouli a hořící trosky, v nichž nalezlo smrt asi 160 amerických vojáků.

Podle informací získaných korespondentem byla jídelna schopná pojmout najednou přes 150 osob. V jejím sousedství byly navíc prostory pro oddech, kde se bylo možno připojit na internet, použít telefonu do zahraničí nebo spěšné pošty. Někteří iráčtí a libanonští tlumočníci, kteří na základně pracovali, tvrdili, že ve chvíli výbuchu muselo být v budově nejméně 160 lidí.

Podle očitých svědectví rozmetala síla výbuchu lidské paže a nohy do okruhu 400 metrů od epicentra. Americké buldozery pracovaly bez přestání šest hodin, aby vyhrabaly všechna těla a jejich části z trosek. Obrovský vrtulník Chinook nakládal nalezené ostatky asi dvě hodiny. Irácký loutkový důstojník podle svědků prohlásil, že "to tam vypadalo jako po explozi malé atomové bomby".

K útoku se na internetu přihlásila skupina iráckého odporu zvaná Džajš Ansar as-sunna (Armáda stoupenců sunny). Podle jejího prohlášení byl sebevražedným útočníkem 24letý Mósulan, který se teprve před měsícem oženil.

Severní Irák

Podle očitých svědků a zaměstnanců loutkové správy ropného zařízení zapálila ráno mohutná exploze ropovod ve městě. Podle zaměstnanců šlo o celou síť včetně vedení do tureckého přístavu Ceyhan. Podle vysoce postaveného úředníka americké společnosti Oil of the North si hašení požáru vyžádá možná i dva dny.

V oblasti Síníja 70 km západně od Bajdží byl v úterý zastřelen při jízdě autem předseda loutkové městské rady Házim al-Bará'a jeho strážce byl zraněn do nohy.

Americké velení v úterý přiznalo, že exploze auta naloženého výbušninou zranila pět amerických vojáků a jednoho iráckého civilistu, kteří projížděli v pondělí v noci nedaleko Háwije 240 km severně od Bagdádu. Americké prohlášení, citované íránskou sítí al-Achbár al-Álamíja tvrdilo, že bojovníci, kteří útok podnikli, byli na místě zatčeni. Ve skutečnosti Američané v takových případech vždy zatknou osoby, které se náhodou ocitly poblíž.

Tikrít

V blízkosti mostu v Tikrítu explodovala kolem 10:40 bomba, zničila Humvee a zabila čtyři americké vojáky.

Ba'qúba

Také tady explodovala kolem 11:00 bomba, zničila obrněné vozidlo Bradley, dva vojáky zabila a třetího zranila.

Ostřelování základen

Během dne podnikl odpor tři raketové a minometné útoky na americkou základnu v Uwajrídži, dva útoky na základnu Suqúr a na společnou americko-iráckou základnu v Tádží. Dalšími terči byly americké základny v Baládu, v jižním tikrítském paláci, letecká základna Muthanna a britská základna Mahávíl severně od Hillá. Kromě toho mířily čtyři útoky na bagdádskou "Zelenou zónu" a jeden na objekt loutkového ministerstva vnitra..

Přípravy volební komedie v plném proudu

Kandidáti volební frašky kupují hlasy. Loutkový režim se pokouší distribuovat hlasovací lístky společně s potravinami.

Dobře známí šéfové skupin kmenů v jižním Iráku oznámili, že probíhá hromadné kupování hlasů všemi kandidáty, kteří slibují, co se dá.

Hamíd al-Kafá'í, bývalý člen proamerické vládní rady a kandidát za tzv. Hnutí demokratické společnosti řekl tisku, že ti kandidáti, kteří nemají vlastní noviny nebo rádio či TV stanici, musí osobně objíždět venkov, aby se setkali s lidmi a získali jejich hlasy za sliby a peníze.

Ačkoli jsou duchovní představitelé horlivě proti kupování a prodávání hlasů, cena hlasu rodiny o deseti osobách teď dosáhla 200 amerických dolarů (300 000 okupačních dinárů) a očekává se, že cena se krátce před volbami zvedne na dvojnásobek.

Mezitím list Achbár al-Chalídž přinesl zprávu, že tzv. irácké ministerstvo obchodu oznámilo, že řada distributorů volebních lístků na svou činnost rezignovala. Příčinou této masové rezignace byly výhrůžky smrtí, pokud svého účinkování v americké komedii nenechají. Loutkové ministerstvo vyjádřilo obavu, že pokud se činnosti vzdá velký počet distributorů, povede to k falšování volebních lístků.

Středa 22. prosince 2004

FALLÚDŽA

Bombardování mezinárodně zakázanými bombami

Americká letadla bombardovala některé části Fallúdže dalšími mezinárodně zakázanými tříštivými bombami. Zaměřila se především na čtvrti Džawlan, Šuhadá, Džubajl a průmyslovou zónu, na něž dopadlo přes 140 kontejnerových bomb (každá po 1 000 bomb tříštivých!). Bombardování ustalo poté, co odpor začal intenzívně ostřelovat americký tábor v zemědělské oblasti u města. Tam dopadlo 14 raket Grad a nejméně 61 minometných střel.

Bojovníci nalezli ve čtvrti Wahda tělo mladíka, pravděpodobně pocházejícího ze Saúdské Arábie. Jeho tělo bylo zneuctěno -- Američané mu usekli, ruce, nohy a genitálie, které mu vložili do úst. Mudžáhidové tělo odnesli a pohřbili je v jižní části města, která je celá pod jejich kontrolou.

Vysoce postavený činitel loutkové národní gardy v Abú Ghurajb Ismáíl Fajjád řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam: "Udělali jsme velkou chybu, když jsme řekli rodinám uprchlíků, že se budou moci vrátit domů. Myslím, že bitva ve Fallúdže teď znova začala a že se vývoj vrací tam, kde byl v první den bojů."

Dezerce pokračují

Podle zpráv očitých svědků uprchlo ve středu ráno 130 příslušníků tzv. národní gardy z boje u města. Američanům se je podařilo obklíčit a zajmout a uvěznit v jejich vojenském táboře v zemědělské oblasti. Mezitím však 90 jiných členů gardy uteklo ze zahradní čtvrti Bú 'Irín poté, co bylo jejich 100 druhů během nočních bojů zabito. S pomocí místních lidí svlékli uniformy, oblékli si civilní šaty a zmizeli.

Džanabí opět odmítl sloužit Američanům ve Fallúdže

Američané podruhé požádali pomocí prostředníka někdejšího šéfa fallúdžské policie Sábira al-Džanabího, aby se vrátil do města a převzal znovu funkci. Džanabí však jejich požadavek znovu odmítl: "Jím chléb s cibulí, ale je to dar Boží, a nevrátím se zpět k policii, ani kdyby mi nabízeli med."

Asi před deseti dny žádali Američané bagdádskou loutkovou policii, aby převzala velení ve Fallúdži, ale ta odmítla ve strachu z toho, že fallúdžtí přijdou domů a uvidí, že Američané zničili jejich majetky, domy a celé město a jejich vztek se obrátí proti policii. Před čtyřmi dny pak požádali Američané policii v Ramádí o totéž, ale ta rovněž odmítla, ovšem z jiných důvodů. Policisté v Ramádí pocházejí většinou z místních rodin, které sympatizují s odporem.

Ramádí

Západně od města odpálil odpor mnohonásobnou bombu pod kolonou se zásobami pro americké vojáky. Poté, co výbuch zničil sedm vozů, zaútočili na kolonu mudžáhidové a pobili zbývající Američany, které neusmrtily bomby. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam bylo celkem zabito 42 vojáků. Odpor se mimoto zmocnil zbraní a munice, naložených na třech vozech Podle zprávy vydané organizací Muhammadova armáda nepadl při akci ani jeden bojovník, zabit byl pouze irácký řidič v koloně.

Qá'im

Východně od Qá'imu u vesnice Ubajdí zaútočila skupina 35 bojovníků odporu na americkou kolonu, složenou ze 13 tanků, obrněných vozidel a Humvee a mířící na základu Asad v prostoru celnice. Bojovníkům se podařilo kolonu dokonale obklíčit, zničit tank v jejím čele a obrněné vozidlo na konci a potom zničit zbytek. Po boji trvajícím asi 70 minut zůstalo 72 mrtvých amerických vojáků včetně 9 velitelů.

Kolem západu slunce zničil odpor nedaleko ropovodu Tajwán americké transportní vozidlo a zabil 120 vojáků. Řada dalších vozidel byla při útoku poškozena. V téže oblasti byli explozí pozemní miny zabiti 3 příslušníci národní gardy.

Hít

Kolem poledne byl nad okrskem Záwija východně od Hítu sestřelen vrtulník Apache a jeho posádka zahynula. Záwija je poloostrov obklopený ze tří stran řekou Eufrat a správně náleží k městu Hít. Američané ze sestřelení vrtulníku ihned obvinili příslušníky tamního kmene Bú Námir a zatkli jeho šajcha Chaláse al-Qa'úda spolu s jeho syny Muhammadem a Zijádem. Stalo se tak krátce poté, co byl šajchův bratr Satám al-Qa'úd obviněn z finanční podpory iráckého odporu.

BAGDÁD A OKOLÍ

Zničena základna v Ridwáníji Odpoledne vypálily síly odporu čtyři rakety Grad na nově zřízenou americkou malou základnu a štáb v zabraném domě v Ridwáníji. Střely způsobily mohutnou explozi, celou budovu zničily a usmrtily všech 14 amerických vojáků, kteří byli podle svědků v té chvíli uvnitř. Ačkoli dům byl tak malý, že by byla stačila jedna raketa, použili bojovníci čtyř střel, aby dosáhli dokonalého zničení. Trosky hořely ještě pět hodin po útoku.

Další útoky Kromě tohoto útoku zaznamenal Mafkarat al-Islam na území Bagdádu, eventuálně jeho nejbližšího okolí, dalších 21 ozbrojených akcí odporu, z toho 5 v Abú Ghurajb a 3 v Tádží. Zemřelo při nich 54 amerických vojáků a 16 příslušníků tzv. národní gardy, zraněno byl 11 Američanů. Při boji v Abú Ghurajb padli čtyři mudžáhidové. Odpor zničil 8 Humvee a 1 poškodil, dále zničil 4 obrněná vozidla Bradley, 4 kamiony, 1 cisternu, 3 Nissany národní gardy a poškodil 1 americký tank.

Atentáty Přímo v tzv. Zelené zóně zaútočili bojovníci na kolonu vyššího úředníka tzv. irácké vlády a zastřelili jeho a jeho dva společníky. Ve čtvrti Džihád byl zase zastřelen podplukovník tzv. národní gardy.

Latífíja -- Júsúfíja

Při ozbrojeném odporu v Latífíji bylo ráno zabito 5 a zraněno 7 příslušníků tzv. národní gardy, odpoledne při explozi auta s výbušninou u společné americko-irácké hlídky zemřelo dalších 9 gardistů a 6 utrpělo vážné zranění. V tomto případě byli zabiti také 3 američtí vojáci a 2 byli zraněni.

Rovněž v Júsúfíji podnikl odpor akci proti kontrolnímu stanovišti národní gardy, na němž zahynulo 6 jejích příslušníků.

Mósul

Loutkový guvernér Mósulu Muhammad aš-Šajchí na tiskové konferenci v budově svého úřadu oznámil, že byly uzavřeny všechny hraniční přechody a přístupy k Mósulu. Uzavřeno bylo všech pět mostů spojujících jednotlivé části města. Stráž na hranicích se Sýrií byla posílena. Ve městě byl vyhlášen zákaz vycházení, při jehož neuposlechnutí může být každý zastřelen. Prohlásil, že loutková policie a tzv. národní garda obklíčily zemědělskou oblast severně od města a prohledávaly ji, ale nikoho nenašly. Přiznal, že nákladní auto, použité k úternímu útoku, bylo zcizeno před několika dny jeho úřadu.

Organizace odporu Džajš Ansar as-sunna vydala mezitím další prohlášení, v němž se k útoku znovu přihlásila.

Kolem 400 studentů demonstrovalo ve čtvrtek v Mósulu proti tomu, že Američané zatkli civilisty a prohledávali domy a mešity. Předseda Federace studentů a mládeže v Mósulu Jahjá Ábid Mahdžúb řekl: "Shromáždili jsme se, abychom celému světu sdělili, co páchá americká armáda a odsoudili její postup proti našim vůdcům, studentům,duchovním a mešitám."

Ostřelování základen

Také během tohoto dne podnikl odpor raketové a minometné útoky na americké základny Suqúr (2x), Muthanna, na mezinárodním letišti, v Rustamíji, Tádží, v severním paláci v Tikrítu, na americký štáb v Rustamíji a britskou základnu v Mahávílu. Dva útoky byly opět namířeny na tzv. Zelenou zónu a jeden na sídlo loutkového ministerstva vnitra.

Americká společnost se vzdala investice v Iráku

Společnost Contrack International, která plánovala miliardovou investici v rámci projektů na "rekonstrukci Iráku", podle středečního vydání listu Los Angeles Times od projektu ustoupila, protože se vzhledem k rostoucím nákladům na bezpečnost ukázal jako nerentabilní. "Dosáhli jsme bodu, kdy naše výdaje závratně rostou," řekl v Arlingtonu prezident společnosti Karim Camel-Toueg.

Čtvrtek 23. prosince 2004

FALLÚDŽA

Boje ve městě

Od 17:00 do 19:30 bombardovali Američané město konvenčními i kontejnerovými bombami a raketami. Oddíly odporu odpovídaly raketami a minometnými střelami z Nu'ajmíje, Azraqíje, Karmy a Saqlawíje.

50 bojovníků z Iráku a bratrských arabských zemí proniklo v tutéž dobu do čtvrti Andalús a západně od ní mezi dvěma mosty sestřelili vrtulník Apache. O něco později došlo k tříhodinovému boji asi 80 mudžáhidů s Američany ve čtvrti Džawlan. Američané pak pomocí tlampačů vyzývali bojovníky, aby se stáhli, protože se do čtvrti vrátily rodiny uprchlíků. Odpor ovšem takové výzvy považoval za pouhou lest a neuposlechl. Jeho bojovníci získali kontrolu na mešitou ve čtvrti Džawlan a z jejích amplionů začali vysílat volání Alláhu akbar!, recitaci Koránu a modlitby za vítězství Božích sil.

V boji mudžáhidové zničili sedm amerických tanků a zabili jejich posádky, stejně jako dvě Humvee. Ukořistili 53 kulometů, zásoby munice, ručních granátů, bajonetů a neprůstřelných vest, jakož i osobní vojenské doklady, které mohou vhodně použít. Jako mučedníci padlo 24 mudžáhidů - členů Brigád Asadalláha al-Gháliba a Alího ibn Abí Táliba, organizace at-Tawhíd wa-al-Džihád a Salafíských eskader Abú Bakra as-Siddíqa - z nichž 19 pocházelo z okolních arabských zemí -- Saúdské Arábie, Kuvajtu, Bahrajnu, Egypta, Sýrie a Jordánska. Abú As'ad ad-Dulajmí prohlásil, že bojovníci se navzájem neznali; seznámili se až na bitevním poli. Z pěti padlých Iráčanů byl nejmladší 19letý hoch s mongoloidními rysy. Přes svou invaliditu se účastnil bojů a v bitvě bojoval ještě zuřivěji než ostatní.

Pro Mafkarat al-Islam Dulajmí prohlásil, že během středy a čtvrtka bojoval odpor dvojnásobnou silou než jakou by dokázala vyvinout proti nepříteli jiná armáda. Čtvrť Džawlan byla díky tomu znovu osvobozena od Američanů. Boje mezi dvěma mosty se účastnilo téměř 50 bojovníků, kteří úplně zničili americkou kolonu, v níž bylo více než 20 vozidel a přes 120 vojáků. V průběhu bojů byly sestřeleny tři vrtulníky -- Cobra, Black Hawk a třetí nezjištěného typu. Na otázku, co je pravdy na pověstech, že odpor hodlá z Fallúdže odejít, odpověděl, že boj o město začal v měsíci ramadánu a že neexistují žádné zprávy o tom, že by Prorok Muhammad prohrál během ramadánu jakoukoli bitvu: "Skončíme, až si to Bůh bude přát. To je vše, co vám k tomu mohu řídi." Připustil, že Američané zničili skladiště zbraní na jihu města, ale dodal, že šlo jen o malý sklad, jehož ztráta nebude mít vliv na akceschopnost bojovníků odporu.

Uprchlíci z Fallúdže spatřili, jak Američané zničili jejich město

Ve čtvrtek se do města vrátila skupina uprchlíků a byla šokována pohledem na rozvaliny svých domů a celých čtvrtí. Učitel Alí Mahmúd (35): "Viděl jsem své město zničené. Doufal jsem, že se vrátím a budu žít ve svém domě, ale po tom všem, co jsem viděl, musím město zase opustit. Můj dům byl úplně zničen. Budu raději žít ve stanovém táboře, než abych se vrátil do města, které okupanti zničili." Americká společnost ASBC citovala úředníka tzv. iráckého ministerstva zdravotnictví, který vyjádřil obavy z rozhořčení, které naplnilo srdce obyvatel Fallúdže, když se vrátili domů a viděli tu zkázu. Jiný Fallúdžan Jásir Abd as-Sattár řekl: "Po zločinech, které spáchali okupanti v našem městě, se nemohu vrátit a žít tam, kde nemohou žít ani zvířata. Je to zločin století. Američané chtějí zlikvidovat islám a muslimy, ale my jim křičíme do tváří, že náš hněv a náš odpor jen roste."

Ramádí

Američané provedli ve čtvrtek ve městě rozsáhlé razie a zatýkání. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam k tomu došlo po 48hodinovém uklidnění, které bylo výsledkem dohody mezi obyvateli Ramádí a silami odporu. Dohodou odpor slíbil pozastavit útoky na americké vojáky během denních hodin tak, aby obyvatelé mohli jít za výdělkem a vykonávat své obvyklé činnosti.

Američané hodlali razií provedenou v denních hodinách vyprovokovat Iráčany k odpovědi, což se jim podařilo. Odpoledne na ně Iráčané zaútočili, zničili 3 Humvee a zabili 10 vojáků. Američané se poté z města stáhli a mudžáhidové učinili totéž.

Qá'im

V noci na čtvrtek zabila exploze bomby východně od města 4 americké vojáky.

Kolem 8:00 sestřelil odpor v Qá'imu bezpilotní špionážní letoun. Svědkové korespondentovi Mafkarat al-Islam sdělili, že ve vesnici Karábíla zapálil odpor tank a usmrtil jeho osmičlennou posádku.

Po polednách byl v Qá'imu patrně raketou Strela sestřelen velký vrtulník Cobra. Při pádu stroj narazil do velkého elektrického stožáru, vzplanul a současně přerušil dodávku elektřiny do města. Čtyřčlenná posádka stroje zahynula.

Před budovou guvernérského úřadu ve městě zastřelil odpor důstojníka národní gardy z okrsku Ubajdí.

Hadítha

Americké okupační síly vtrhly do hadíthské mešity al-Ašará al-mubaššárín bi-al-džanná a prohledaly ji. Důvodem mělo být, že jsou v ní prý ukryty zbraně a je používána jako základna k útokům na "osvoboditele". Po odchodu z mešity zamířili Američané k jižnímu východu z města. Narazili však na bombu, která zničila jedno Humvee.

Iráčtí ostřelovači zabili jednoho amerického vojáka, jehož tělo pak pověsili na minaret mešity.

Talafár

Po poledni sestřelil irácký odpor nad Talafárem americký vrtulník Chinook. K jeho sestřelení se přihlásila organizace Brigády Talafáru a oznámila, že hořící letoun spadl do polí a jeho exploze zapálila všechno v okolí. Nejméně 40členná posádka stroje zahynula, kusy těl shledávali američtí vojáci ještě deset hodin poté.

Mósul

Americká blokáda města pokračovala, stejně jako zatýkání místních obyvatel -- mužů, žen i dětí. Podle očitých svědků bylo zatčeno více než 14 chlapců, z nichž nejstaršímu bylo 15 let. Odpor v odpověď vydal prohlášení, v němž slibuje pokračovat v úderech proti okupantům.

Samarrá

Ve městě došlo k těžkým bojům. Podle svědků během nich zahynuli čtyři mudžáhidové, Američané naproti tomu večer odváželi z města 27 hořících vraků svých vozidel. Do míst soustředění amerických vojáků čtyřikrát po sobě přiletěl vrtulník Black Hawk s červeným křížem, aby odvezl mrtvé a raněné.

Ostré boje propukly v archeologickém centru Qalat Samarrá. Tady korespondent Mafkarat al-Islam viděl čtyři zničené americké tanky Abrams, jedno vozidlo Bradley a pět Humvee.

Balád

Auto naplněné výbušninou explodovalo u americké kolony v Baládu. Podle místní loutkové policie zabil výbuch pět vojáků a další tři zranil.

Ba'qúba

Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že v převážně sunnitském městě Šahrabán u Ba'qúby došlo k prudkým bojům, trvajícím přes dvě hodiny. Odpor zapálil a zničil 13 amerických vozidel -- Humvee, 4 tanky a 1 vozidlo na přepravu vojáků. Padlo 12 bojovníků odporu a 46 amerických vojáků. Američané pak město obklíčili.

Americké síly zajaly tři kmenové vůdce v této oblasti, vesměs sunnity: šajcha Sá'ira Suhajla, šajcha Muhammada Abbáse a šajcha Abd as-Samada al-Qajsího. Muži z kmene Qajsí však na Američany zaútočili, zničili jim dvě Humvee a Abd as-Samada al-Qajsího osvobodili. Američané pak začali šajcha hledat dům od domu a hrozili uvězněním žen, pokud kmen šajcha nevydá. Ale nepodařilo se jim dostat do šahrabánské čtvrti Qádísíja, protože se tam povstalci zabarikádovali. Ti naproti tomu vypálili 23 minometných střel na místní americkou základnu nazývanou Abú Sajdá.

Samáwa

Síly odporu ve městě zabily kolaboranta-tlumočníka, pracujícího pro japonské okupanty. Muhammad Kamál Abd an-Nábí (25) byl druhým tlumočníkem japonských okupantů, který byl během deseti dnů zabit. Místní loutková policie potvrdila, že japonští vojáci neopouštějí už po více než týden svůj tábor, ale nečiní ani bezpečnostní opatření a jen žádají o pomoc místní kmenové vůdce. Jejich úkolem je čištění vody a země, ale už dlouho nic z toho nečiní. Jejich strach ze zhoršující se bezpečnostní situace ještě vzrostl po zavraždění jejich předchozího tlumočníka, který měl styky s úřadem místního guvernéra a s místními kmeny.

Téhož dne zastřelili tři mužové s maskovanými obličeji asistenta velitele místní loutkové policie podplukovníka Alího ar-Rabi'ího.

Nadžaf -- Karbalá

Organizace Qá'idat al-džihád fi Bilád ar-ráfidajn (Základna pro džihád v Zemi dvou řek) vedená Abú Mus'abem az-Zarqáwím oznámila v prohlášení, že nenese odpovědnost za bombové útoky v Nadžafu a Karbale, v nichž zemřelo 66 a zraněno bylo 199 osob. Západní média hlásala absurdní myšlenku, že za útoky stojí irácký odpor vůbec a Zarqáwí zvláště, ač celý irácký odpor zásadně hájí myšlenku celistvosti Iráku bez ohledu na etnické či náboženské rozdíly.

Pátek 24. prosince 2004

Tikrít

V 10:00 zaútočily síly odporu na americkou základnu, umístěnou v severním prezidentském paláci na břehu Eufratu. Po jejich útoku zůstalo na základně 117 mrtvých amerických vojáků a 3 iráčtí tlumočníci.

Američané pak zostřili kontroly na tikrítských ulicích. Jedna z hlídek vjela do ulice Adnána Chajralláha ve Starém Tikrítu, která je příliš úzká pro pohyb hlídkových vozidel. Toho využili bojovníci patřící k organizaci at-Tawhíd wa-al-Džihád, zničili čtyři tanky a tři Humvee. Poslední Humvee zůstalo nepoškozeno, ale mudžáhidové na ně zaútočili a celou posádku pobili. Zmocnili se pak výzbroje a munice a vozidlo zapálili. Podle očitých svědků bylo při útoku usmrceno celkem 25 vojáků. Zachránily se pouze dva tanky, které jely v čele hlídky a podařilo se jim ujet. Jeden z bojovníků vzal pak vlajku své organizace, na níž jsou slova lá iláha illá lláhu (není božstva kromě Boha) ve žlutém kruhu a název organizace a běhal s ním kolem. Jiný vzal mrtvolu jednoho Američana a pověsil ji k volebnímu plakátu.

Půl hodiny po tomto boji přijeli Američané, aby odvezli své mrtvé a vraky vozidel. Pak začali bezhlavě střílet kolem sebe, právě když z Palestinské základní školy vyšly tři dívky, které měly toho dne dovoleno odejít z vyučování dříve. Podle svědků jeden z vojáků namířil kulomet na děti bez ohledu na jejich křik a pláč. Poté, co je jeho kulky zasáhly, přiblížil se a začal na ně střílet znova z těsné blízkosti, aby se ujistil, že jsou mrtvé. Vyprázdnil celý zásobník svého kulometu do hlavy jedné z holčiček, takže ji rozstřílel na malé kousky a nechal tělíčko bez hlavy. Tři zavražděné dívenky byly sestry Halima, Šajma a Maríja Sa'díovy. Ředitel školy řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, že otec děvčátek zemřel před necelými dvěma týdny na selhání srdce v místní mešitě. Bylo mu teprve 39 let. Matka zdrcená ze ztráty manžela byla nyní šokována smrtí svých tří dcer.

Po vraždě děvčátek se tikrítští obyvatelé ponořili do zármutku. Chystali se zúčastnit jejich pohřbu na tikrítském hřbitově, ale okupanti jim v tom zabránili a vyprovokovali tím srážky mezi neozbrojenými obyvateli a svými důkladně vyzbrojenými vojáky. Přitom bylo zabito 13 příbuzných děvčátek. Bojovníci odporu zaútočili na týl americké kolony, která blokovala pohřební obřady a zapálili tank a šest Humvee.

Korespondent svou zprávu uzavřel sdělením, že tikrítští obyvatelé jsou velmi rozhněvaní na arabská média, která ignorují to, co se v Iráku děje.

FALLÚDŽA

Další boje

Páteční boje se podle něho soustředily kolem mešity Tawfíq ve čtvrti Džaghifi a autobusového nádraží ve čtvrti Šurta. Mluvčí odporu Abú As'ad ad-Dulajmí sdělil pro Mafkarat al-Islam, že v bojích toho dne bylo zničeno 7 obrněných vozidel Bradley, 2 tanky Abrams 5 Humvee a zapálen americký jeřáb. Zabito bylo více než 40 vojáků. Kromě toho zahájil odpor ostřelování amerických pozic severně od města. Ostřelování bylo neobvykle silné, trvalo dvě hodiny a souviselo se zprávami o příletu Donalda Rumsfelda do země a jeho možné návštěvě amerických vojáků u Fallúdže.

Američané zplundrovali knihovnu

Ve čtvrtek Američané vpadli do fallúdžské Islámské fakultní knihovny, založené před více než 500 lety šajchem Husajnem Awdou, jedním z nejznámějších imámů a kazatelů ve městě. Podle svědectví pomocného personálu do knihovny v mešitě Ráwi vpadlo pět vojáků. Barbarsky vyhazovali knihy a trhali je na kousky, polévali benzinem a pak je zapálili. To jim nestačilo, a proto nespálené zbytky znovu polili a zapálili, aby si byli jisti, že se ani jediný ze vzácných svazků nezachránil. Knihovna uchovávala neobyčejně cenné rukopisy, velmi staré a velmi vzácné od učenců od 13. století, včetně vlastnoručního rukopisu Ibn Tajmíji. Knihovna byla bohatě zásobena literaturou právnickou, sbírkami hadíthů a životopisů Prorokových a studií o islámské víře a soudnictví.

Ramádí

V pátek ráno v 7:30 explodovalo na americké základně Warrár v Ramádí výbušninou naložené policejní auto a způsobilo smrt 63 amerických vojáků. Američané až do večera prohledávali okolní čtvrti, vpadli i na hlavní policejní stanici, kde byli čtyři důstojníci a všechny je zajali. Krátce nato vyjela kolona asi 40 amerických vozidel z tábora v kolejích zemědělské fakulty a zamířila na západ na základnu Warrár. Tam také přistálo několik letounů.

K odpovědnosti za útok na základnu se přihlásila odbojová organizace známá jako Džajš Muhammad al-Awwál: "Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného. Připravte tedy proti nim všechno, co schopni jste postavit ze síly a oddílů jezdeckých, abyste zastrašili nepřátele Boží i nepřátele své. (Korán, 8:60) Zdá se, že novoroční dar z Mósulu nepotěšil Bushe ani 'Álawího, a proto jsme se rozhodli poslat jim z Ramádí jiný dárek a doufáme, že je potěší. Jeden z vašich iráckých bratří Abú Muhammad najel při sebevražedné operaci s pickupem patřícím irácké policii do štábu amerických okupačních sil na základně Warrár západně od Ramádí, aby tak zvláštním způsobem oslavil Vánoce a Nový rok. Za svitu svíček a zvuků hudby Váš bratr Muhammad zemřel jako mučedník, když zabil více než 63 osob podle toho, co spatřily oči bojovníků uvnitř základny."

Qá'im

Síly odporu ostřelovaly zdejší most přes Eufrat, který Američané uzavřeli pro běžný provoz a používali jej výhradně sami k zásobování svých jednotek rozmístěných podél hranice se Sýrií. Američané pak zesílili své letecké hlídky nad městem, k nimž použili vojenské transportní vrtulníky. Odpor jeden z nich zasáhl raketou Strela a letoun se zřítil u vesnice Makr adh-Dhíb. Při jeho pádu zemřelo 16 amerických vojáků. Jeho nákladu - potravin, zbraní, map a jiných vojenských potřeb se zmocnili bojovníci.

Bagdád

TV al-Džazíra v pátek oznámila, že američtí vojáci v poledne vtrhli do domu člena rady sunnitských ulamá v Ámiríji šajcha Muwaffaqa ad-Dúrího, právě když se chystal odejít do mešity Abú Bakra as-Siddíqa v Ridwáníji, aby tam pronesl páteční kázání, a zastřelili ho.

Jeho manželka Umm Ajmán v telefonickém rozhovoru potvrdila, že byl její manžel zabit. "Tři okupační vojáci klepali na dveře. Můj manžel vyšel zeptat se jich, co chtějí ... a oni vpadli do domu ... a pak už jsem neslyšela nic než střelbu." Později přišel tlumočník a řekl jí, že vojáci jejího manžela zastřelili. Když se ho ptala, proč ho zabili, když při prohledávání domu nekladl žádný odpor, odpověděl: "Říkají, že ho kladl."

Ba'qúba

Boje mezi odporem a okupačními vojáky propukly v Bahrazu asi 30 km jižně od Ba'qúby. Američané se tam usadili v bývalé vojenské akademii a hodlali z ní vybudovat pevnou základnu. Odpor však donutil dělníky, jimž Američané platili denně 25 dolarů, zatímco obvyklá denní mzda představuje 5 dolarů, aby práci opustili. V pátek pak na akademii zaútočilo 50 bojovníků a zabili 23 vojáků. Těla dvou z nich pak dovlekli na hlavní ulici města s voláním: "Bůh je silnější než Amerika! Bůh je silnější než Amerika!"

Mósul

V pátek odpoledne podnikl odpor raketový útok na mósulské letiště. Podle místních svědků se tak stalo ve chvíli, kdy americký ministr zahraničí Donald Rumsfeld na letiště přilétal. Že se na letišti očekává nějaká vysoce postavená návštěva, bylo předtím jasné všem zaměstnancům, kteří pozorovali letadla, střežící letiště důkladně ze všech stran. Americký ministr přiletěl ve vrtulníku, načež odpor na základnu vypálil 83 raket různých typů. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že vrtulník uprostřed této raketové palby už po 15 minutách zase odletěl. Korespondent si nebyl jist, zda v něm ministr byl, ale vrtulník doprovázela silná letecká eskorta.

Mezitím během dopoledne zaútočil odpor na pět hlavních mostů ve městě, které okupační síly na sedm dní uzavřely. Podle svědků zasáhl kontrolní stanoviště na třech mostech, zničil dva tanky a 5 Humvee (každý most střežily čtyři tanky a čtyři Humvee). Všechny mosty pak byly otevřeny.

V pátek americké síly uzavřely civilistům přístup k benzinové čerpací stanici v Mósulu. Podle očitých svědků pak přijel ke stanici minibus s 12 těžce ozbrojenými bojovníky. Z minibusu vyšel neozbrojený muž, šel směrem k Američanům a řekl jim: "Musíte se odtud stáhnout, jinak budete napadeni." Američané muže zajali a bojovníci ve stejném okamžiku zahájili palbu na kruh Humvee kolem stanice. V průběhu nastalého boje padli čtyři bojovníci a jeden civilista. Osm amerických vojáků bylo zabito. Odpor také zničil dvě Humvee.

Pod tlakem pozemních a raketových útoků odporu se americké síly stáhly a přenechaly odporu kontrolu nad 60 % města právě hodinu poté, co Donald Rumsfeld americkou základnu opustil. Místní policie a tzv. národní garda uposlechly výzvy odporu a území pod jeho kontrolou odpoledne opustily.

Sobota 25. prosince 2004

Fallúdža

K asi hodinovému boji došlo mezi příslušníky loutkové národní gardy a asi 250 mudžáhidy ve čtvrtích Šurta, Džaghifi a Džawlan. Americká letadla i pozemní síly ostřelovaly soustředěně čtvrť Šuhadá'.

Kolem 20:00 zahájil odpor několikahodinové ostřelování americké základny v zemědělské oblasti severovýchodně od města. Mimoto ostřeloval další americké pozice východně od města. Podle svědků bylo během jediné hodiny na základnu vystřeleno nejméně 40 raket. Důstojník námořní pěchoty ovšem tvrdil, že výbuchy, které bylo slyšet, pocházely pouze z vojenského cvičení na základně.

Oficiální mluvčí fallúdžského odporu šajch Abú As'ad ad-Dulajmí sdělil pro Mafkarat al-Islam, že během soboty bylo zničeno 35 amerických tanků, 13 obrněných vozidel, několik buldozerů a 16 Humvee. Nad čtvrtí Šurta byl sestřelen vrtulník Apache. Američané ztratili nejméně 200 vojáků, na straně odporu padlo 74 bojovníků a 13 utrpělo zranění. Úplně zničeno bylo 44 domů. Jeho sdělení potvrzovala vyprávění svědků, kteří viděli, jak Američané za noční tmy tajně odvážejí doutnající vraky zničených vozidel. Obchodník Muhammad Qásim vyprávěl, že viděl reportéra, který chtěl jeden z transportérů naložených vraky filmovat, ale vojáci se na něho vrhli, ztloukli ho a kameru mu rozbili.

Večer také odpor podnikl 8 raketami Abábíl a 28 minometnými střelami útok na americkou základnu v Habbáníji. Ohně na zasažených místech hořely až do rána a vojáci strávili noc mimo základnu v okolních pahorcích ve strachu z dalšího útoku. Americké letouny se snažily zjistit, odkud odpor útočí, a podařilo se jim zasáhnout čtyři mudžáhidy včetně jednoho Jordánce.

Ramádí

Ramádský šajch kmene Dulajm, který si nepřál zveřejnit své jméno, oznámil, že přijal nabídku amerického velitele, aby se pokusil zprostředkovat jednání mezi mudžáhidy a Američany. Američan šajchovi tvrdil, že dohoda s povstalci je nutná a že jejich materiální, morální a politické požadavky mohou být okamžitě vyplněny. Řekl: "Jsme připraveni usednout za jednací stůl, protože ztrácíme vojáky a vy ztrácíte bojovníky."

Mudžáhidové na jeho nabídku odpověděli: "Naše požadavky nejsou politické, materiální ani morální. Naším požadavkem prostě je, aby okupanti opustili zemi muslimů. Naším cílem je ráj a naší volbou je za něj bojovat. Vítězství nebo mučednictví! Při Bohu, nikdo z nás nezavře oči ke spánku, dokud bude Muhammadova obec okupována nevěřícími a polyteisty."

Šajch vyřídil americkému veliteli tuto odpověď a ten odpověděl: "Budeme ztraceni, jestliže se nevrátíme domů."

Na hlavní ulici v Ramádí explodovala v poledne bomba, zničila Humvee a usmrtila tři americké vojáky. Jejich druhové pak po pět minut pálili kolem dokola všemi směry a zabili 65letého muže a jeho dva vnuky ve věku 11 a 12 let. Starý muž čekal ve frontě před úřadem vyplácejícím důchodcům pravidelný příspěvek a chlapci jej doprovázeli.

Bagdád

V Rahmáníji v centru Bagdádu došlo odpoledne k boji mezi Brigádami Badr a příslušníky odporu. Jeho výsledkem bylo podle svědků 93 mrtvých členů těchto kolaborantských oddílů.

Sebevražedný útočník najel severně od Bagdádu Volkswagenem naplněným výbušninou do americké kolony šesti tanků, dva tanky Abrams zničil a zabil v nich sedm vojáků. Mafkarat al-Islam k tomu poznamenal, že to byla čtvrtá podobná akce proti americkým vojákům během pěti dnů. Američané proto vyhlásili zákaz jakéhokoli pohybu automobilů po hlavním městě, počínaje 17:00 každého dne, a to i pro vozy loutkové policie.

Také v Salmán Bák explodovalo několik bomb pod třemi vozidly na přepravu vojáků a usmrtilo 17 Američanů.

Jižně od centra Bagdádu usmrtila blíže nejmenovaná organizace pět členů Mossadu a šestého zajala. O své akci vydala prohlášení, jehož kopii obdržel i Mafkarat al-Islam, v němž oznámila, že příslušnost k výzvědné službě prokázaly dokumenty nalezené u mrtvých i u zajatce.

V okrsku Húr Radžab v jižním Bagdádu explodovaly bomby pod ropovodem a jednu jeho větev zapálily.

Ve čtvrti Ámiríja se v plamenech zřítil americký vrtulník Apache. Podrobnosti jeho pádu nebyly známy.

V Suwajrá jižně od hlavního města zaútočil odpor na ukrajinské okupační vojáky, zničil osm obrněných vozidel a zabil nejméně 16 Ukrajinců.

V Tálibíji jižně od centra Bagdádu bylo nalezeno 28 mrtvých těl příslušníků tzv. národní gardy.

Kromě tohoto výčtu zaznamenal Mafkarat al-Islam dalších 25 akcí, v nichž zemřelo 51 amerických vojáků, 9 členů národní gardy a 2 příslušníci Brigád Badr. Odpor přitom zničil 12 Humvee, 2 obrněná vozidla Bradley, 1 vozidlo na přepravu vojáků, 2 cisterny a 2 kamiony, poškodil 1 tank Abrams a další 2 vozidla Bradley.

Latífíja

Exploze bomby zničila obrněné vozidlo Bradley, dva vojáky v něm zabila a třetího zranila.

Ba'qúba

Večerní propukl asi dvouhodinový střet mezi povstalci a místní policií. Jeho výsledkem bylo 23 mrtvých policistů a čtyři zničená policejní auta.

Balád

Síly odporu zaútočily na místní volební středisko, zničily je a usmrtily sedm osob. Odpor místní obyvatele varoval, aby se žádným způsobem neúčastnili voleb, k nimž by mělo v lednu dojít a které jsou pokusem okupantů dodat svému režimu zdání legality.

Bajdží

Ve čtvrti Asmint vybuchlo auto s výbušninou zaparkované u kraje silnice, když tudy projížděla americká kolona, zničilo jedno Humvee a druhé zneškodnilo. Ve vozidlech byli 4 vojáci zabiti a 3 zraněni. Američané přiznali pouze jednoho mrtvého, ale korespondent Mafkarat al-Islam dorazil na místo pět minut po výbuchu a viděl čtyři mrtvoly, vymrštěné explozí z vozidla.

Samáwa

Maskovaní bojovníci zaútočili v tomto jihoiráckém městě v 11:30 na obrněný Jeep Cherokee se třemi cizinci, které doprovázel irácký kolaborant jako tlumočník a irácký řidič. Poté, co zničili auto a zabili celou posádku, sebrali zbraně a ostatní věci ve voze a zmizeli. Místní policie neměla o útoku tušení a pokoušela se jeho existenci ututlat, ale bez úspěchu, protože k němu došlo nedaleko tržiště před zraky stovek prodejců.

Ostřelování základen

Minometným nebo raketovým útokům byly vystaveny americké základny v Tikrítu (jižní palác), Tádží, na bagdádském letišti, Suqúr (3x), v Rustamíji (2x), a Ámiríji (2x), jakož i britská základna v Mahávílu. Třikrát byla ostřelována bagdádská "Zelená zóna" a dvakrát loutkové ministerstvo vnitra.

Neděle 26. prosince 2004

Fallúdža

Dr. Támir Sálih al-'Ání z márnice fallúdžské hlavní nemocnice oznámil, že tým nemocniční ambulance nalezl v ruinách domů zničených během amerického útoku na město 700 mrtvých těl, z nichž 504 patřilo ženám a dětem, zbytek starcům a mužům středního věku. Těla byla nalezena v troskách na ulicích a na zahradách nebo snesena ze střech. Mnozí z mrtvých zemřeli krutou smrtí, jejich těla sežehly americké chemické zbraně, mnoho dalších bylo probodáno. Na tělech žen bylo patrné, že je vojáci bodali do stehen, hrudi a hlav. Mafkarat al-Islam připomněl, že jde o nálezy mrtvých že šesti fallúdžských čtvrtí. Město ovšem má celkem 27 obytných čtvrtí, takže celkový počet obětí bude mnohem vyšší. Kromě toho byla řada těl pohřbena zvlášť a do tohoto počtu nejsou zahrnuta.

Na cestě k háji palmových datlí 30 km jižně od města zaútočil odpor na americkou kolonu a úplně zničil tank Abrams a Humvee. Zabito přitom bylo devět amerických vojáků a dva zraněni.

Qá'im

V 8:00 zaútočilo ve čtvrti Ubajdí na západní straně města asi 90 -- 120 mudžáhidů na americké vojáky. Boj trval až do 11:00. Bylo zničeno 19 amerických vojenských vozidel včetně 5 tanků. V centru města byl kromě toho sestřelen vrtulník Cobra, který letěl napadené koloně na pomoc. Podle sdělení místní loutkové policie bylo zabito 49 amerických vojáků, protože mezi zničenými vozidly bylo i plně obsazené vozidlo na přepravu vojáků. Svědkové také sdělili, že při útoku padlo 34 povstalců. Byly zničeny i tři strážní věže, které v okolí postavili Američané, aby mohli pozorovat pohyby v okolí. Při této příležitosti bylo zabito dalších 9 Američanů.

Odpoledne ostřeloval odpor minometnými střelami americkou základnu a způsobil na ní požáry, které byly viditelné ještě večer.

Bagdád

Bombový útok v Ridwáníji zničil ráno dvě Humvee z americké kolony a usmrtil 6 vojáků.

Bojovníci odporu zastřelili rovněž ráno při ozbrojeném útoku na jihozápadě Bagdádu předního velitele loutkové policie plukovníka Jásína Ibráhíma Džawáda a zranili jeho dva strážce. Jeden z nich byl podle lékařského sdělení ve velmi vážném stavu.

TV al-Džazíra odvysílala videozáznam pořízený povstaleckou skupinou Eskadry Umara ibn Chattába, na němž bojovník připravuje bombu, umístěnou na káře, a dva maskované bojovníky, jedoucí s károu po polní cestě, používané americkými vojenskými vozidly. Později bylo vidět explozi a zničené Humvee. Komentář k záznamu oznamoval, že útok mířil na vysoce postaveného amerického důstojníka a byl proveden v 15:59.

Bahraz

K prukým bojům došlo časně ráno v bahrazské obchodní části (Madína at-Tidžáríja). Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam v ní bylo zapáleno 27 amerických vozidel. Pomocí auta s výbušninou byl zničen jeden tank. Bojovníci se stáhli po příletu amerických letounů, zůstalo však po nich 61 mrtvých a 47 zraněných amerických vojáků. K  útoku se přihlásila organizace Brigády mučedníka Ahmada Jásína, která prohlásila, že ztratila svých 24 bojovníků a přišla o 14 raketometů, které Američané zničili nebo se jich zmocnili.

Ba'qúba

Síly odporu ve městě zaútočily na kolonu loutkového guvernéra Abdalláha ar-Rašída a usmrtily jeho čtyři strážce. Guvernér útok přežil, podle některých zdrojů z místní loutkové policie byl však zraněn. Při útoku padl jeden z bojovníků.

Mósul

Organizace Džajš as-Sunna odvysílala na své webové stránce záběry sebevražedného útoku na místní americkou základnu, k němuž došlo v úterý. Ze záběrů je patrné, že k výbuchu došlo, když nákladní auto řízené sebevrahem vjelo do jídelny na základně.

Bojovníci odporu unesli ráno policejního úředníka z okrsku Šarqat Muhammada al-Ajního. Podle očitých svědků bojovníci pohrozili úředníkovu strážci, že ho zabijí, začne-li střílet, a proto se únos obešel bez střelby. Al-Ajní už předtím obdržel několik varování, aby přestal spolupracovat s okupanty, on však místo toho nařídil razie v domech rodin bojovníků a zatýkání jejich příbuzných.

V mósulské čtvrti Sumar byl ráno zastřeleni manželé, kteří pracovali pro okupanty jako tlumočníci. Také oni dostali předtím varování, aby do sedmi dnů své práce zanechali. Tato lhůta v neděli ráno vypršela a manželé odmítli s činností skončit, zatímco sedm dalších tlumočníků během posledních dní oznámilo, že s prací pro Američany končí.

Američané vpadli do domu profesora islámských věd a islámského aktivisty dr. Mahfúze al-Qazzáze v mósulské čtvrti Asátidha a usmrtili ho. Podle lékařské zprávy byla bezprostřední příčinou jeho smrti rána do hlavy. Místní lidé se podle korespondenta Mafkarat al-Islam domnívají, že byl zavražděn pro své tvrzení, že povinností lidu je bojovat proti okupantům a proto, že odsuzoval jakoukoli spolupráci s Američany. V odpověď na vraždu dr. Qazzáze vypálil odpor mezi 13:00 a 16:00 na několik amerických postavení 54 minometných střel ráže 120 mm, raket Grad a Taríq.

Bajdží

Odpor vypálil 43 minometných střel ráže 120 mm na zdejší americkou základnu a způsobil tam řadu požárů. Vojáci se rozprchli do okolí základny a zdržovali se tam po celou dobu útoku, který trval od 16:00 do 17:15.

Pondělí 27. prosince 2004

Qá'im

V noci z neděle na pondělí unesli bojovníci v západním Iráku 21 členů tzv. národní gardy, kteří se vraceli autobusem na svou základnu v Qá'imu.

V bojích místního odporu s americkými vojáky bylo podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam časně ráno zabito asi 80 Američanů a zničeno 9 Humvee a 4 tanky. Kromě toho byl sestřelen vrtulník Black Hawk. Američané v 6:00 město ze všech stran uzavřeli a nepouštěli nikoho dovnitř ani ven. Na západním okraji města došlo k boji, trvajícímu asi dvě hodiny. Organizace at-Tawhíd wal-džihád pak oznámila, že usmrtila asi 70 amerických vojáků. Korespondent ve své zprávě uvedl, že ostatní vojáci z bitevního pole prchali všemi směry, čímž odporu umožnili usmrcení dalších 14. Večer pak korespondent oznámil, že Američané pokračují v obklíčení celého města, ale kontrolu nad ním má odpor. Oznámil také, že společně s muži bojovalo ve městě proti okupantům 13 žen. Brigáda partyzánů západu vypálila na americké pozice východně a jižně od města přes 100 minometných střel.

Korespondent Mafkarat al-Islam byl zraněn do nohy, když jej zasáhl americký ostřelovač, ač jasně viděl, že jde o reportéra, protože měl u sebe kameru. Lékař místní nemocnice označil zranění za lehké s tím, že korespondent bude moci nemocnici za týden opustit.

Během dne došlo k další srážce se společnou americko-iráckou hlídkou, v níž bylo zabito 9 amerických vojáků a 2 zajati. Zabito bylo též 5 členů tzv. národní gardy.

Kolem 13:00 odpor ostřeloval americkou základnu u města. Korespondent z tamní oblasti sdělil, že ze základny šlehaly až do večera plameny a Američané se snažili je uhasit z letadel.

Bajdží

Síly odporu zapálily kolem 7:00 v oblasti Bajdží větev ropovodu, jíž společnost Oil of the North dopravuje surovou ropu do Turecka. Plameny z místa šlehaly do 11:00.

Americkou tzv. jižní základnu u Bajdží ostřeloval odpor asi 40 minometnými střelami ráže 120 mm a způsobil na ní požáry, které přinutily americké vojáky odtud utéci. V úkrytech v okolí vyčkali až do konce útoku, trvajícího asi 75 minut.

Bagdád

Skupina odporu známá jako Brigády zemětřesení, jedna z Brigád revoluce 1920, se přihlásila k odpovědnosti za vypálení dvou raket Grad na americkou základnu v Abú Ghurajb a videozáznam útoku zaslala v neděli TV al-Džazíra. Záznam ukázal přesný zásah základny a sloup stoupajícího černého kouře.

Při bombovém útoku na bagdádské ulici Hajfa zabili členové povstalecké organizace Armáda Hášimovců pět příslušníků kurdské pešmergské milice.

Ve čtvrti Qádísíja zastřelil odpor tlumočníka sloužícího okupačním silám. Korespondent Mafkarat al-Islam ke zprávě dodal, že bojovníci při akcích proti osobám sloužícím okupačnímu režimu, nechávají na dveřích jejich domů nápis: "Dnes svou vlast, zítra svou čest".

V Chálidíji bylo usmrceno šest loutkových policistů.

Kromě toho zaznamenal Mafkarat al-Islam dalších pět útoků proti okupačním silám, v nichž zemřelo 20 amerických vojáků a 5 agentů CIA, řada dalších vojáků byla zraněna. Zničena byla 4 Humvee, 1 obrněné vozidlo Bradley, cisterna a auto GMC, zneškodněno další vozidlo Bradley.

Útok na sídlo kolaborantské strany SCIRI

V 9:00 ráno explodovalo auto s výbušninou před úřadovnou prezidenta ší'itské kolaborantské organizace Nejvyšší rada islámské revoluce v Iráku (SCIRI) v Bagdádu. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam bylo při explozi zabito 40 členů Brigád Badr, které jsou ozbrojeným křídlem této strany, mezi nimiž byl pravděpodobně i jeden ze synů vůdce SCIRI Abd al-Azíze al-Hakíma. Dům a tři automobily byly úplně zničeny. Podle sdělení loutkové policie bylo zabito nejméně 15 osob a 39 zraněno. Vůdce strany zabit nebyl, americký mluvčí však přiznal, že mezi oběťmi útoku pravděpodobně byli příbuzní jeho nebo dalších činitelů strany, především jeho synovec Muhsin al-Hakím. Americké síly uzavřely oblast včetně nedalekého patrového mostu.

Latífíja

Bomba položená u silnice tu úplně zničila Humvee a zabila čtyři americké vojáky.

Balád

Ve městě propukla v 11:00 srážka mezi odporem a americkými silami, která trvala plné tři hodiny. Začala bombovým útokem bojovníků na americkou kolonu 13 vozidel a pokračovala střelbou z kulometů a raketometů. Výsledkem byla čtyři zničená Humvee, cisterna a kamion, zabito bylo 13 amerických vojáků a čtyři údajní američtí civilisté. Dva vojáky bojovníci zajali.

Samarrá'

Ráno zaútočil odpor ve městě na americký konvoj šesti vojenských vozidel a dvou civilních kamionů, řízených tureckými řidiči a vezoucích zásoby pro americkou armádu. Při útoku bylo zabito 12 vojáků a oba Turci. Američané pak celou oblast uzavřeli a vrtulníkem odváželi mrtvé a vraky vozidel. K odpovědnosti za útok se přihlásily Salafíjské eskadry Abú Bakra as-Siddíka s tím, že všichni bojovníci se z oblasti včas bezpečně vzdálili.

Mósul

Bojovníci odporu sestřelili nad městem vrtulník Black Hawk, který spadl do čtvrti Muhandisín. Tyto vrtulníky mají obvykle čtyřčlennou posádku a celá zřejmě v padajícím vrtulníku zahynula.

Americký generál John Abizaid oznámil, že Washington hodlá před blížícími se plánovanými "volbami" vyslat do Mósulu další vojáky. Americké vojenské velení mezitím oznámilo, že do města to má být 6 000 -- 8 000 vojáků.

Síly odporu zabily v okrsku Bá'šiqa západně od Mósulu pět členů sekty jazídovců, kteří přijali od okupantů peníze na to, aby si zřídili vlastní modlitebnu, kterou chtěli mít v prostoru zahrady patřící sunnitské nadaci. Podle svědků partyzáni nejprve pětici varovali, aby o ničem s Američany nejednali, ti si však nedali říci. Při útoku na ně zničili bojovníci i jedno Humvee.

Ba'qúba

Ve třech srážkách odporu s loutkovými silami byla zničena čtyři obrněná auta GMC, pět Nissanů a další tři malá vozidla loutkových sil, jedno vozidlo odpor ukořistil. Současně bylo zabito 14 příslušníků národní gardy a jeden policista; dalších devět policistů bylo zraněno. V jedné ze srážek padli též čtyři bojovníci.

Samáwa

Japonský tábor v provincii Samáwa asi 100 km jižně od Bagdádu zasáhly ráno dvě 120mm minometné střely. Místní obyvatelé viděli odtamtud stoupat na dvou místech bílý kouř a plameny a slyšeli houkání sirén.

Basra

V místním okrsku Chúr az-Zubajr bylo časně ráno zabito pět britských vojáků. Podle očitých svědků pod jejich obrněným vozidlem explodovala na hlavní silnici bomba a usmrtila celou posádku.

Ostřelování základen

Kromě útoků uvedených výše byly během dne ostřelovány americké základny v Salmán Báku, bagdádské Rustamíji, základna Warrár u Ramádí a letecká základna Muthanna. Terčem útoku se stala rovněž bagdádská "Zelená zóna" a kongresové centrum, kde právě jednali loutkoví představitelé.

Na dálnici severně od Fallúdže byl při útoku na jeho vozidlo zabit brigádní generál irácké loutkové policie.

Úterý 28. prosince 2004

Fallúdža

V pondělí zabili Američané ve městě dva irácké mladíky. Během pondělí a úterý tu zajali kolem 50 mladých mužů, kterým předtím dovolili vejít do města a pustit se do opravy svých domů. V úterý zajali tři sestry ve věku 19 - 21 let a odvezli je na neznámé místo, když předtím zahnali jejich otce a bratra. Rodina se pokusila o návrat do svého domu, aby opravila škody způsobené při americkém útoku. Korespondenti Mafkarat al-Islam všeobecně pozorují, že se Američané snaží nahánět fallúdžské uprchlíky zpět do města v naději, že to ukončí boje, v nichž Američané ztratili spoustu vojáků a stovky obrněných vozidel. Svědkové také oznámili, že Američané přivedli policisty z Bagdádu, aby nabádali lidi k návratu do Fallúdže a ti začali uprchlíky přemlouvat s tím, že "chceme skončit tuhle prokletou válku". Podle zpráv svědků odpor nebrání návratu uprchlíků do jejich domů. Zvláště jeden z velitelů vyzval Iráčany k "završení odporu, při Bohu Všemohoucím". Dodal, že uprchlíci nyní strádají v utečeneckých táborech zimou, a proto odpor vítá jejich návrat do domovů.

Bojovníci instalovali asi 500 kg vysoce výbušné trhaviny do domu ve čtvrti Wahda a potom do něj vlákali americké vojáky, kteří uvěřili, že se v domě zabarikádovala řada bojovníků. Odpor pak budovu odpálil a zabil tak 24 amerických vojáků.

Svědkové v Saqlawíji pozorovali průjezd kolony 140 vojenských vozidel, mířící k Fallúdže, jež večer začala vjíždět do města.

Během dne vypálil odpor na americké síly ve městě 29 raket Grad.

Ráno podnikl odpor mohutný raketový útok na americkou základnu Hadba v Habbáníji používanou bombardéry a vrtulníky. Zásah 33 raket Abábíl, Taríq a Grad zničil podle svědků velký počet cisteren s pohonnými hmotami a způsobil rozsáhlý požár. O jeho hašení se pokoušely americké vrtulníky, ale tři se přitom zřítily. Tři bojovníci odporu zahynuli, když na jejich pozici zaútočil americký letoun a zničil jejich raketomet.

Hít -- al-Baghdádí

V noci z pondělí na úterý zatkli Američané 4 civilisty v Hítu (250 km západně od Bagdádu) s tím, že jsou podezřelí z příslušnosti k odporu. Dalších 10 civilistů bylo se stejným obviněním zatčeno v Bagdhádí 200 km západně od hlavního města. Podle svědků vypálili Američané při razii v tomto městě na místní domy řadu raket.

V Dawlabu mezi Hítem a Baghdádí zabili povstalci sedm příslušníků loutkové národní gardy. Američtí vojáci společně s gardisty pak zahájili střelbu po okolí a usmrtili čtyři civilisty.

Qá'im

Místní síly odporu zasáhly kolem 6:00 americký bombardér F-16. Ten podle svědků létal velmi nízko a usnadnil tím bojovníkům jeho zasažení raketou země-vzduch. Letoun začal po zasažení hořet a zřítil se.

O něco později došlo k pozemní srážce odporu a americkými vojáky, v němž bylo zabito 9 Američanů.

Bagdád

Na křižovatce v Tárimíji severně od Bagdádu se jednotce odporu podařilo zničit jedno z nově do Iráku dopravených vojenských vozidel. Podle svědků jde o mnohem větší vozidlo, než jaká se po Iráku dosud pohybovala, které je vybaveno kromě kulometů také raketometem. Washington vyslal do Iráku stovky obrněných i jiných vozidel poté, co si američtí vojáci stěžovali na nedostatek vybavení.

Při útoku odporu na policejní stanici Dudžajl na severu Bagdádu bylo usmrceno 15 policistů včetně 3 důstojníků. Dalších 6 policistů bylo vážně zraněno.

U Tálibíje explodovala bomba pod kolonou vysoce postaveného velitele tzv. národní gardy. Výbuch zničil 2 Nissany a 2 Landscruisery a zabil 6 gardistů. Důstojník byl vážně zraněn, stejně jako 8 dalších gardistů.

Odpor sestřelil ráno vrtulník Apache letící k bývalé vojenské akademii v Rustamíji. Stroj spadl na zem, kde vybuchl. Posádka při explozi zahynula.

Při dalších 12 akcích odporu, k nimž došlo především v Abú Ghurajb, Tádží, na předměstí Durá a v dalších částech hlavního města, zemřelo 51 amerických vojáků a 8 bylo zraněno. Zničeno bylo 8 Humvee, 1 tank Abrams, 3 obrněná vozidla Bradley, 2 cisterny a 3 kamiony.

Dcera někdejšího iráckého prezidenta Abd as-Saláma Árifa (1963-1966) obvinila americké okupanty a jejich sluhy z vraždy své sestry Sany Árif, jejího manžela a syna Abd as-Salama Árifa (22). V prohlášení pro katarskou tiskovou agenturu odmítla zprávy, které se snažily z činu obvinit irácký odpor. Prohlásila, že to byli američtí vojáci, kteří společně s kurdskými pešmergy zastřelili manžele i jejich syna a pak vyrabovali dům.

Latífíja

Kolem 8:30 zničila ve městě exploze bomby položené u silnice americké Humvee a usmrtila v něm čtyři vojáky.

Tikrít

Síly odporu zaútočily časně ráno na hlavní policejní stanici v tikrítské čtvrti Tigris. Podle místních obyvatel útoku předcházelo dlouhé období opakovaných výzev, aby se policie věnovala své skutečné práci, jakou je stíhání kriminálních činů a vyšetřování loupeží. Policie však místo toho spolupracovala s okupačními silami, podílela se na společných hlídkách a spolu s okupanty se zúčastnila zatčení šajcha Džamála Hammáda, jednoho z tikrítských imámů a kazatelů, obviněného z ukrývání arabských dobrovolníků. Proto se odpor rozhodl svá varování uskutečnit. Při útoku na stanici bylo 13 policistů a 9 příslušníků národní gardy usmrceno, dalších 8 gardistů utrpělo zranění. Bojovníci se pak mocnili velkého množství zbraní, munice a dalšího vybavení. Na stanici po sobě zanechali list s citací z Koránu: "Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného. Neukřivdili jsme jim, nýbrž oni si ukřivdili sami."

Téhož dne dopoledne podnikl odpor útok na místní volební středisko, kde zabil kapitána loutkové policie.

Ba'qúba

Při útoku sil odporu na místní středisko tzv. národní gardy bylo devět gardistů zabito a dalších devět zraněno.

Irbíl

Jihokorejská jednotka, umístěná v Irbílu, byla uvedena do stavu bojové pohotovosti, protože jí irácký odpor pohrozil bombovým útokem. Jihokorejská armáda byla varováním značně zneklidněna, protože k němu došlo krátce po útoku na americkou základnu v Mósulu. Následkem toho jihokorejská jednotka omezila veškerou činnost mimo základnu a soustředila se pouze na ochranu základny. 23. prosince sem byl zakázán přístup komukoli zvenčí a také příslušníkům jednotky nebylo dovoleno základnu opouštět.

K tomu je možno poznamenat, že podle listu The Korea Times z 24. prosince je jihokorejský kontingent v Iráku s 3 600 muži třetí největší po americkém a britském.

Basra

Podle sdělení zdroje z místní loutkové policie byly ve městě zatčeny tři osoby íránského původu, které se pokoušely zapálit zdejší ropovod. Údajně u nich byly nalezeny výbušniny.

Britské ministerstvo obrany oznámilo, že britský voják Paul Conolly (33), který byl v neděli nalezen na logistické základně Šajba v Basře mrtvý, spáchal patrně sebevraždu.

Ostřelování základen

Raketové a minometné útoky odporu mířily tentokrát na základny Suqúr, v Baládu, bagdádské Ámiríji, severním tikrítském paláci a na bagdádském letišti. Dalším terčem byla základna britských sil v Mahávílu a prezidentský palác v bagdádské čtvrti Karak. Okupační síly pak na střeše tohoto paláce rozmístily své ostřelovače, kteří střelili několik místních obyvatel.

Středa 29. prosince 2004

Fallúdža

Člen poradní rady fallúdžských mudžáhidů a oficiální mluvčí fallúdždského odporu Abú As'ad ad-Dulajmí sdělil pro Mafkarat al-Islam, že během dne bylo zničeno 9 obrněných vozidel, 4 Humvee a 3 tanky Abrams. Zabito bylo přes 60 amerických vojáků a ukořistěno množství zbraní a vojenských helem. V bojích padlo 24 mudžáhidů, mezi nimi osm bojovníků ze Saúdské Arábie, Egypta, Sýrie a Jemenu. Američtí vojáci nakonec z boje podle jeho slov "neběželi, ale uháněli, buď Bohu chvála".

Protože během posledních tří dnů nebyly novinky z Fallúdže k dispozici, ad-Dulajmí řekl, že "došlo ke dvěma bitvám, v nichž jsme ztratili řadu našich statečných bojovníků, ale je (tj. Američany) jsme připravili o dvojnásobný počet. Během posledních tří dnů ztratili 140 vojáků."

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že poprvé po měsíci se konaly v mešitě Farúq ve čtvrti Andalús a v mešitě Furqán ve čtvrti Džumhúríja modlitby. Na vlastní oči viděl tři bojovníky útočit na americké velitelské stanoviště ve čtvrti Džaghifi, kde bylo asi 11 vojáků a 10 příslušníků národní gardy. Bojovníci usmrtili 3 vojáky a 3 gardisty. Desítky vojáků spolu s gardisty se pak pustily do boje s třemi bojovníky, kteří po půlhodinovém boji z místa zmizeli. Korespondent si přitom všiml, že vždy, když bojovníci začali postupovat určitým směrem, Američané v panice prchali opačným směrem.

Korespondent také oznámil, že Američané zkusili používat novou metodu boje: uprchlíky vracející se do města se pokusili použít jako lidské štíty. Když však bojovníci navrátilce vyzvali, aby ustoupili, protože je Američané chtějí takto zneužít, lidé se rozprchli. Vzhledem k tomu, že poblíž byli novináři a členové Červeného půlměsíce, netroufli si Američané použít žádného násilí.

Pokusili se pak za podpory bombardérů proniknout do čtvrti Nazal, tam je však zastavilo 200 bojovníků. Boj, k němuž došlo, probíhal ještě ve chvíli, kdy korespondent odesílal zprávu. Do té chvíle v něm bylo zničeno nejméně 7 vojenských vozidel a zabito asi 25 amerických vojáků.

Bojovníkům se podařilo nalézt těla 14 arabských mudžáhidů zabitých v boji, včetně 55letého šajcha Džalíla Abú Bakra al-Hidžázího ze saúdskoarabského Hidžázu, v němž leží svatá města Mekka a Medína. Padl poté, co sám po 15 minut zadržoval postup americké kolony.

V ranních hodinách obklíčili Američané město Habbáníja u Fallúdže a začali prohledávat řadu domů. Šlo o odvetu za útok odporu na základnu Hadba z předchozího dne. Obyvatelům Američané zabránili v opuštění města nebo vstupu do něho, několik mužů včetně starců zajali.

Ramádí

Silná bomba explodovala v okrsku Bú Farrádž 5 km od Ramádí pod americkým vozidlem na přepravu vojáků, vozidlo zničila a usmrtila 6 vojáků. Další 4 byli zraněni.

Bagdád s okolím

Na jižním okraji Bagdádu v okrsku Bú Isá vjela odpoledne dvě auta s výbušninou řízená sebevražednými útočníky do americké kolony a explodovala. Bojovníci pak zahájili na kolonu střelbu. Náhlý a prudký útok způsobil smrt 36 Američanů.

V jihobagdádské čtvrti Ghazálíja vpadla loutková policie ve 22:30 do domu, o němž obdržela zprávu, že se tam ukrývají bojovníci z bratrských arabských zemí. Policie pomocí tlampačů vyzývala obyvatele domu, aby vyšli ven. Když se nic nedělo, pokusila se na dům ze čtyř stran zaútočit. V tomtéž okamžiku odpor dům vyhodil do vzduchu se všemi, kdo vešli dovnitř. Exploze úplně zničila dům i čtyři domy sousední. Podle místních obyvatel si dům pronajali tři Súdánci a dva Syřané, kteří při útoku zahynuli spolu se 30 dalšími osobami včetně 9 policistů; zbytek tvořili členové rodin žijících v okolí.

V dalších 22 akcích odporu, z nichž k 7 došlo v Abú Ghurajb, bylo zabito 46 amerických vojáků, 4 členové Brigád Badr a 6 kolaborantů sloužících okupantům. Sedm amerických vojáků bylo zraněno. Odpor zničil 2 tanky Abrams (oba v Abú Ghurajb), 9 Humvee, 3 obrněná vozidla Bradley (čtvrté vyřadil z provozu), 3 kamiony a 2 cisterny, v nichž zahynuli 4 turečtí řidiči.

TV al-Džazíra ve středu odvysílala videozáznam bombového útoku Brigád revoluce 1920 na americké Humvee v Abú Ghurajb. Tato organizace v poslední době často zveřejňuje své akce pomocí webových stránek a tisku ve snaze prolomit zeď lží amerických médií o situaci v Iráku.

Latífíja

Místní odpor zničil Nissan tzv. národní gardy a zabil pět jejích příslušníků. V dalších dvou bombových útocích zničil americkou cisternu a Humvee a zneškodnil obrněné vozidlo Bradley, zabil 8 a vážně zranil 3 americké vojáky.

Mósul

Auto naložené výbušninou narazilo do dvoupatrové budovy štábu amerických sil ve čtvrti  Nový Mósul. Při následném výbuchu bylo zabito nejméně 9 amerických vojáků. Po explozi Američané a loutkové síly zesílily hlídky ve čtvrtích Nový Mósul a Jarmúk, což vyústilo v prudkou srážku, jíž se zúčastnilo asi 100 bojovníků odporu a v níž bylo zničeno osm vojenských vozidel.

Samáwa

Korespondent Mafkarat al-Islam ve městě Samáwa ležícím 270 km jižně od Bagdádu oznámil, že přes 30 příslušníků loutkových policejních sil odmítlo americký příkaz jít na tři měsíce sloužit okupačním silám do Fallúdže. Několik důstojníků policie korespondentovi řeklo, že jít do Fallúdže znamená jít na smrt. Američané a proamerický režim se snaží přimět bývalé fallúdžské policisty k  návratu do města, ale ti odmítají s okupanty spolupracovat. Proto se Američané snaží do Fallúdže dostat policisty z jiných iráckých měst a dopravily tam už na 800 policistů z Bagdádu, Basry a Ba'qúby. 200 z nich uteklo a bylo Američany pochytáno a nyní jsou vězněni na americké základně.

Ostřelování základen

Během dne byla dvakrát ostřelována základna Suqúr, jednou letecká základna Muthanna a základny v Baládu, Tikrítu (jižní palác), Uwajrídži a bagdádské Rustamíji. Dalším terčem střel odporu byla britská základna v Mahávílu. Jako obvykle ostřeloval odpor také bagdádskou "Zelenou zónu"; tři minometné střely zasáhly tzv. ministerstvo ropného průmyslu na bagdádské Palestinské ulici, kde zranily několik zaměstnanců. Odpoledne zasáhly další tři střely prezidentský palác na bagdádské ulici Hajfa.

Američané musejí používat kuvajtské přístavy

Jak oznámil kuvajtský list ar-Ra'j al-Ámm , americká okupační armáda požádala Kuvajt, aby jí umožnil používat kuvajtské přístavy pro přistávání plavidel s vojáky a vojenským vybavením. Tato žádost byla vynucena rostoucími útoky odporu, které brání Američanům využívat iráckých přístavů.

Bývalý americký prokurátor chce hájit Saddáma Husajna

Německá agentura DPA oznámila, že americký právník Ramsey Clark, generální prokurátor v letech 1967 - 1969, oznámil, že se připojí k týmu obhájců Saddáma Husajna před zvláštním iráckým soudem. Nazval přitom tribunál "americkým výtvorem", který postrádá mezinárodní standardy nezávislosti a nestrannosti. Na tiskové konferenci prohlásil, že by se rád se Saddámem Husajnem sešel. Své rozhodnutí zdůvodnil ponižujícími fotografiemi z jeho zatčení a následnou úplnou izolací.

Australská válečná loď pomáhá vykrádat iráckou ropu

Australská válečná loď HMAS Darwin v úterý opustila svůj domovský přístav v západní Austrálii a zamířila do Perského zálivu. Loď s posádkou 220 mužů má podle australských médií sloužit americkým okupantům v Iráku. Australský ministr obrany Robert Hill prohlásil, že úkolem posádky má být kontrola iráckých ropných terminálů a sledování všech plavidel, podezřelých z nelegální (tedy Američany nekontrolované) přepravy ropy.

Austrálie má už v Iráku kontingent 850 okupačních vojáků.

Polská rukojmí se obávala osvobození Američany

Tereza Borcz-Chalífa (54), Polka unesená 28. října jako rukojmí, řekla v rozhovoru pro agenturu AP, že se nejvíce obávala osvobození americkými vojáky, protože věděla, že jejich osvobozovací akce z velké části končí krveprolitím: "Kdykoli jsem slyšela vrtulníky, doufala jsem, že to nebudou Američané, kdo mne najde a vysvobodí mne. Mohla jsem zemřít já, mohli zemřít mí únosci, mohl zemřít kdokoli ve vrtulníku i všichni lidé kolem."

Nakonec byla propuštěna na základě vyjednávání polských úřadů. Před únosem po 27 let žila v Bagdádu. Prohlásila, že nevěděla, proč byla propuštěna, až po návratu do Polska se dozvěděla, že polský vyslanec a další představitelé podnikli pro její osvobození řadu kroků. Po dvaceti dnech zajetí ji její únosci najednou dovezli do bagdádských ulic a tam ji vyhodili z auta. Krátce předtím prý byli velmi nervózní a bez vysvětlení ji celou oblékli do černého oděvu. Své věznitele popsala jako věrné muslimy, kteří se pětkrát denně modlili, postili se během svatého měsíce ramadánu a chovali se k ní s úctou a respektem. Po únosu ji však dvakrát pohrozili zastřelením během nahrávání dvou videozáznamů pro TV al-Džazíra. Na záznamech se s ní objevila skupina, která se nazývala Salafíjské brigády Abú Bakra as-Siddíqa, a která žádala stažení 2 400 polských vojáků z Iráku a propuštění zajatkyň z amerických vězení v Iráku.

Čtvrtek 30. prosince 2004

FALLÚDŽA

Korespondent Mafkarat al-Islam se v Bagdádu setkal s kapitánem "Abú Hasanem", který se jako důstojník tzv. národní gardy účastnil americké ofenzívy u Fallúdže. Byl velitelem oddílu, který dezertoval z jedné ze severních čtvrtí tohoto vzdorného města.

Mafkarat al-Islam: Proč jste utekli z Fallúdže?

Abú Hasan: Myslím, že je to příliš tvrdé slovo. Ústup můj a mých kamarádů ve zbrani byl prostě rozumný. Když jsem viděl nejsilnější armádu světa utíkat jako psi a viděl ozbrojené muže z Fallúdže a jejich spojence střílet na nás odevšad, pochopil jsem stejně jako moji druzi, co je to myšlenka odporu. Připadali jsme si jako mušky na velbloudově hlavě.

Když Američani slyší bojovníky volat Alláhu akbar! a Labbajk Alláhumma labbajk! (Jsem zde, ó Bože, jsem zde), třesou se strachy, i když jsou 300 metrů od nich. Dovolte, abych řekl jedno: někdy jsem se sám radoval, když jsem viděl bojovníky, jak je zabíjejí (Američany), protože tady není nikoho, kdo by měl radši Američany než Iráčany nebo arabské muslimy.

Předtím jste se ptal, proč jsem se dal k "národní gardě". Rád bych řekl, že to byla finanční záležitost. Mám velkou rodinu. Ale teď se stydím, po tom,co jsem viděl ve Fallúdže. Cítili jsme se jako zatoulaní černí psi, když jsme slyšeli volání k modlitbám a Alláhu akbar ! Bože, volaly tak tisíce bojovníků!

Bratře, oni (Američané) neumějí arabsky. Neznají význam slov, která volali ozbrojení bojovníci. Ale jen slyšeli jejich zvuk, třásli se hrůzou, přišli k nám a ptali se, co to znamená. A my jsme jim řekli: "To je Korán," nebo "to jsou slova Muhammada, našeho Proroka". A oni odcházeli a říkali: "Ne, to je druh magie. Vy Arabové jste svou magií proslulí."

Vždycky, když zajali některého z bojovníků, báli se k němu přijít blíž, i když nebyl ozbrojený. Říkali nám, abychom se k němu přiblížili my. Řeknu vám, nikdy jsem se nemodlil, ale teď po tom, co jsem pocítil strach, který tato slova ve mně probudila, jsem se začal modlit. A stydím se za to, že jsem bojoval proti odporu, protože jsem se přesvědčil, že mne Bůh za to potrestá. Nevěřící nám vymyli mozky.

Mafkarat al-Islam: Chtěl bys nám říci něco, co média nezveřejnila, ale čeho jsi byl se svými přáteli svědkem?

Abú Hasan: Až do posledního dne, kdy jsem uprchl, přivážela americká armáda kazatele a jiné křesťanské duchovní, také židovské, aby kázali a posilovali její vojáky, protože pět Američanů použilo své zbraně k tomu, aby spáchali sebevraždu. Tisíckrát jsem je chtěl vyzvat, aby pamatovali na to, že každou noc najdou deset nebo patnáct svých vojáků zabitých. Byla tam jedna americká korespondentka, která se pokoušela o tom informovat, ale důstojníci výzvědné služby ji odvedli pryč a já nevím, co se s ní stalo.

Mafkarat al-Islam: Takže utrpěli těžké ztráty, že?

Abú Hasan: Ano. Odváželi průměrně 150 - 220 mrtvých a raněných vojáků denně, a z toho bylo 80 % mrtvých.

Mafkarat al-Islam: Co bys poradil svým kamarádům ve zbrani ve Fallúdži?

Abú Hasan: Odejít z Fallúdže, protože Bůh si přeje, abychom to udělali. Při Bohu, všechny peníze, které jsem dostal jako svou měsíční mzdu v "národní gardě", jsem dal doktorovi. Začal jsem mít zdravotní problémy. Všechny moje děti jsou teď nemocné. Myslím, že je to Boží trest. Při Bohu, kdyby mne přijali jako jednoho z nich, chtěl bych jít a bojovat s těmi ozbrojenými bojovníky, ale jsem ší'ita a oni sunnité, ačkoli nemyslím, že by mne chtěli oklamat.

Qá'im

Při poledním útoku na americké vojáky u qá'imského mostu Karábíla bylo zničeno Humvee a zabito 5 vojáků.

Nedaleko Qá'imu ve městě Ubajdí došlo večer k prudkému boji, v němž byly zničeny dva americké tanky Abrams, jeden z nich nejnovějšího typu, a čtyři vozidla na přepravu vojáků. Jeden z velitelů mudžáhidů šajch Abd al-Qahhár al-Kubajsí řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, že boj byl neobvykle těžký a potvrdil zničení vozidel s tím, že v každém vozidle na přepravu obvykle cestuje nejméně 8 vojáků, takže Američané ztratili nejméně 32 vojáků, a navíc byla zničena i další menší vozidla se svými posádkami. Také bojovníci ztratili čtyři své druhy, mezi nimi šajcha Džalíla Abd al-Ghaffára al-Qajsího, imáma a kazatele jedné z místních mešit.

BAGDÁD A OKOLÍ

Útoky na okupanty Korespondenti Mafkarat al-Islam zaznamenali na území Bagdádu a jeho okolí 18 útoků odporu proti okupačním silám. Bylo v nich zabito 51 a zraněno 11 amerických vojáků, zničen jejich tank, 9 Humvee, 3 obrněná vozidla Bradley, 9 kamionů a 1 automobil GMC. Z provozu bylo vyřazeno další Humvee, vozidlo Bradley a GMC. V řadě případů Američané po útoku reagovali střelbou po okolí, v Za'faráníji tak usmrtili 3 civilisty a 4 zranili. V Tádží naopak nahodile pozatýkali 13 místních lidí, kteří se jim dostali pod ruku. Při útoku na konvoj vezoucí pitnou vodu a potraviny na základnu ukrajinských vojáků v Suwajrá bylo zabito 5 a zraněn 1 Ukrajinec.

Boje s "národní gardou" Tzv. národní garda bez sebemenší příčiny zabila v okrsku Karak dva civilisty, oba starší 40 let. Příslušníci gardy také doprovázeli americké vojáky při masovém zatýkání v bagdádské A'zamíji, kde kolem 15:30 sebrali asi 60 mužů od chlapců po starce. Odpor naopak podnikl během dne 8 útoků na příslušníky národní gardy, zabil 34 gardistů a 9 zranil. Mezi zabitými byli i dva kapitáni gardy. Nad mrtvolou jednoho z nich mudžáhidové volali: "To, co se stalo tobě, se stalo muslimům ve Fallúdže." Při jednom z útoků padl též jeden z bojovníků a další 4 byli zraněni. Národní garda přišla o 8 Nissanů, z nichž 4 byly úplně zničeny. Po útoku odporu ve čtvrti Karak gardisté zatkli krátce po poledni 28 civilistů, stříleli po domech a po autech místních obyvatel. V další akci byl zabit jeden loutkový policista, další dva, kteří byli vážně zraněni a svým zraněním podlehli.

Ostřelování základen Dvakrát během dne ostřeloval odpor americkou leteckou základnu na mezinárodním letišti, další útoky byly namířeny proti základnám Suqúr, v Tádží, Baládu, Uwajrídži a bagdádské Rustamíji. Na baládské základně po zásahu přistály dva vrtulníky Black Hawk, aby odvezly mrtvé a raněné. Stejný vrtulník byl odpoledne pozorován, jak dvakrát po sobě přistál na bagdádském letišti a odvážel oběti zásahu, který způsobil požáry na několika místech zdejší základny, a u základny v Uwajrídži. Kromě základen zasáhl odpor bagdádskou "Zelenou zónu", sídlo ministerstva vnitra a budovu prezidentského paláce v bagdádské ulici Hajfa.

Latífíja -- Júsúfíja

Ranní exploze bomby zabila v Latífíji dva americké vojáky a zničila jejich Humvee.

V Júsúfíji přepadly síly odporu po poledni kontrolní stanoviště tzv. Irácké národní gardy, zabily 17 gardistů a 6 amerických vojáků. Podle svědků ke stanovišti nejprve přijelo velmi nápadné auto, jehož řidič různě kličkoval, aby upoutal pozornost posádky. To umožnilo 28 bojovníkům, aby na stanoviště zaútočili zezadu. Kromě mrtvých bylo zraněno 5 příslušníků gardy a nejméně 2 Američané, další dva byli zajati. Z provozu byla vyřazena dvě Humvee a Nissan. Bojovníci ukořistili množství zbraní, ztratili však v boji čtyři své druhy a osm dalších utrpělo zranění.

Ba'qúba

Mafkarat al-Islam oznámil, že časně ráno explodovalo v Ba'qúbě 12 bomb pod velkou americkou kolonou, vezoucí betonové zátarasy. Po explozi zaútočili na kolonu bojovníci. Podle očitých svědků usmrtili 17 amerických vojáků a další 3 zajali. Zabiti byli také 3 iráčtí řidiči, pracující pro okupanty a řada dalších byla zajata a později propuštěna. Američané pak oblast útoku uzavřeli a zatkli více než 60 místních obyvatel.

Sebevražedný útočník narazil ráno do kontrolního stanoviště národní gardy, zničil její Nissan a zabil 10 gardistů.

Tikrít

Na okraji města explodovaly dopoledne tři bomby, které zničily dvě Humvee a usmrtily sedm amerických vojáků.

Samarrá'

Samarrský korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na svědky oznámil, že přesně v poledne došlo k výbuchu bomby pod americkou kolonou, doprovázenou i vrtulníky, v níž v obrněném voze cestoval velitel zdejších amerických sil. Velitel při výbuchu zahynul. Do města přijel proto, aby jednal se zdejší loutkovou policií a národní gardou o tom, jak dosáhnout dohody s místními kmenovými vůdci. Že šlo o amerického velitele, potvrzuje i fakt, že po útoku na místo dorazila americká ambulance s červeným křížem a vrtulníky Black Hawk rovněž s červeným křížem kroužily nad místem. Síla výbuchu však byla příliš silná, rozmetala kusy auta po širokém okolí, takže ten, kdo v něm seděl, nemohl zůstat naživu.

Mósul

V poledne explodovalo auto s výbušninou uprostřed americké kolony ve čtvrti Jarmúk. Zničilo Humvee a usmrtilo tři vojáky.

Severně od města byl pozdě odpoledne sestřelen americký vrtulník Apache, jenž po zásahu ve vzduchu vybuchl.

Večer narazilo auto řízené sebevražedným útočníkem ve čtvrti Muhandisín do americké kolony. Jeho exploze zničila americký tank a zneškodnila Humvee. Američané sice auto zpozorovali a začali na ně střílet, ale řidiči se podařilo narazit do tanku jedoucího v čele kolony. Zabito bylo sedm amerických vojáků a další tři zraněni, jeden z nich vážně. V nastalé zběsilé palbě Američanů byl zabit jeden irácký chodec.

Bojovníci odporu zabili čtyři irácké podnikatele, kteří sloužili americkým okupantům při budování betonových bariér. Jejich těla byla nalezena pohozená na jedné z hlavních mósulských ulic. Na hrudi jednoho z nich byl list papíru se slovy: "Jsme lidé, kteří ztratili svou čest, působíme škodu těm, kteří nám neuškodili".

Hillá

V poledne explodovala v blízkém Džabáwijínu bomba pod džípem polských okupačních vojáků a tři z nich zabila a dva zranila.

Basra

Katarská agentura QANA oznámila, že šajch Alí al-Málikí, pobočník ší'itského vůdce Muqtady as-Sadra byl vážně zraněn při pokusu o atentát v Basře. Napadl jej maskovaný muž. K činu došlo v době četných útoků na ší'itskou komunitu, které mají podle pozorovatelů zvýšit soupeření mezi různými skupinami.

Pátek 31. prosince 2004

FALLÚDŽA

Komuniké Poradní rady fallúdžských mudžáhidů

Ráno vydala Poradní rada fallúdžských mudžáhidů komuniké, které bylo rozšiřováno v jižní, odporem ovládané části Fallúdže. Komuniké začínalo sdělením, že k odporu se připojilo 1 200 nových bojovníků, tj. dvojnásobek počtu bojovníků, kteří v dosavadních bojích padli. Dále se v něm uvádělo, že fallúdžští mudžáhidové ztratili během bojů pouze pětinu zbraní a výzbroje, a že mají obojího stále dostatek, aby s Američany bojovali se stejnou prudkostí jako dosud ještě nejméně tři roky.

Podle komuniké má fallúdžský odpor dva vůdce, vojenského a náboženského. Varovalo před překračováním hranic jejich rolí s tím, že "je nemožné, aby se náboženský vůdce vměšoval do vojenských plánů, týkajících se postupu či ústupu, obrany či útoku". Oba vůdcové společně jsou členy poradní rady fallúdžských mudžáhidů a jeden není povinen se podřizovat druhému, pokud to bude k dobru muslimů.

Komuniké vyzvalo k prohloubení koordinace mezi různými odbojovými organizacemi. Varovalo před podřizováním odboje vůdcovství jednoho muže, i když "některé skupiny se snaží šířit ducha vlády nad odporem. Mudžáhidové však přišli s přáním bojovat na stezce Boží bez ohledu na peníze nebo dobré živobytí." Vůdcovství jedné osoby by mohlo oslabit činnost odporu, zvláště v současné situaci. Odpor se skládá z různých oddílů, islámských a vlasteneckých, které mají různé vojenské schopnosti a odlišné vize. Touto rozdílností reprezentují všechny vrstvy iráckého lidu. Pokud jde o vyhnání okupantů a obranu víry, cti a bohatství země, jsou všechny odbojové složky zcela jednotné. Čas sklizně plodů a rozdělování kořisti se blíží a musí k němu dojít ve správnou chvíli, jinak nebude mít odpor úspěch a jeho pověst se rozplyne. Leden bude rozhodující, protože "celý odpor se chystá na vojenské operace".

Dokument se posmívá těm, kdo skládají své naděje do okupačních sil přicházejících s kulatými slovíčky a lživými slogany o pomoci, trpělivosti a údajných volbách". Přirovnává je ke zbabělci, který doufá, že někdo za něho bude nosit meč.

Boje ve městě

V 18:30 propukly ve městě dvouhodinové boje, při nichž americké letectvo bombardovalo pozice odporu ve čtvrtích Nazal a Šuhadá'. Korespondent Mafkarat al-Islam sám na vlastní oči viděl hořet pět amerických tanků, z jednoho slyšel nářek posádky. Jeden dům ve čtvrti Nazal byl zničen, když se na něj zřítil vrtulník Black Hawk. Z minaretů se ozývalo volání Alláhu akbar! a modlitby za vítězství mudžáhidů. Američané ostřelovali mešitu Firdaws (Ráj) ve čtvrti Šuhadá', ale volání z amplionů neustávalo.

Šajch Abú Núr z Poradní rady fallúdžských mudžáhidů prohlásil, že v boji byla zničena čtyři Humvee a šest tanků nového typu, přičemž ve všech uhořely jejich posádky. Dodal: "Chceme je všechny vybít, připravovali jsme se na ně od rána. Dnešní bitva je pomstou za Korán, který znesvětili svýma nohama v našich mešitách. Je to pomsta za Fátimu z vězení v Abú Ghurajb. Nazvali jsme ji Bitvou Všemohoucího trestajícího Boha. Jeden 17letý bojovník, jeden z našich syrských bratří, padl jako mučedník a jeden Iráčan byl zraněn. Toto je bitva obce Muhammadovy proti nevěřícím, a naše víra v Boha je veliká."

Krátce po půlnoci odeslal korespondent Mafkarat al-Islam zprávu, že bojovníci odporu odrazili pokus Američanů dostat se do čtvrti Nazal a naopak postoupili o 700 metrů do části města v sousedství této čtvrti, kontrolované Američany. V sídle guvernérského úřadu obklíčil odpor asi 20 vojáků, zapálil sedm tanků a usmrtil jejich posádky. V telefonickém rozhovoru z města korespondent uvedl, že podle sdělení šajcha Dulajmího sestřelil odpor druhý vrtulník. Šajch Dulajmí také oznámil, že padlo 13 mudžáhidů, mezi nimi pět bratrských arabských bojovníků ze Sýrie a Jordánska, a rovněž jeden Súdánec jménem Abú Uthmán, který do Fallúdže přijel teprve předchozího dne v čele oddílu súdánských dobrovolníků.

Během dne vypálil odpor celkem 38 raket na americké pozice u jižní části města, v zemědělské oblasti a u trosek železniční stanice.

V blízké Saqlawíji zaútočilo pět mudžáhidů na americké síly pohybující se po dálnici. Kulomety a raketami mihdar zabili 22 vojáků. Při útoku padli dva bojovníci a třetí byl zraněn.

Američané obklíčili obec 'Ámiríjat al-Fallúdža poté, co tamní lidé několikrát po sobě ostřelovali jejich síly.

Američané nalezli blízko koželužny u Fallúdže 11 bezhlavých těl svých vojáků. Podle očitých svědků bylo nalezeno také 14 zastřelených příslušníků národní gardy. Ze stavu mrtvol se dalo soudit, že k jejich usmrcení došlo před několika dny.

BAGDÁD A OKOLÍ

Útoky na okupanty Mafkarat al-Islam zaznamenal za tento den 13 akcí odporu, v nichž bylo zabito 37 amerických vojáků a 7 členů tzv. národní gardy, dalších 16 amerických vojáků bylo zraněno. Odpor zničil 6 Humvee, 2 vozidla Bradley a 5 kamionů. Stále častěji se ve zprávách uvádí, že Američané po zmizení útočníků začínají bezhlavě střílet po lidech kolem, kteří s nimi neměli nic společného, nebo že namátkou zatýkají lidi, kteří se třeba čistě náhodou na místě objevili.

Ostřelování základen Terčem útoků byly toho dne základny Suqúr a Rustamíja, bagdádská "Zelená zóna", oblast západně od mezinárodního letiště v Abú Ghurajb a objekty ministerstva vnitra a ministerstva ropného průmyslu na bagdádské ulici Palestina. Dvě rakety Kaťuša zasáhly ráno ropnou rafinérii v bagdádském předměstí Durá, v jejímž sousedství je tábor amerických vojáků. Z rafinérie po půldruhé hodiny šlehaly plameny, protože jedna z raket zřejmě zasáhla zásobní tank s ropou.

Latífíja

Exploze bomby u silnice zničila v poledne obrněné vozidlo a nákladní auto s vojáky, z nichž 12 zahynulo. Američané oblast útoku obklíčili a namátkou pozatýkali 35 civilistů.

Tikrít

Na mostě u vjezdu do města vybuchly bomby, které zničily Humvee a kamion, 3 americké vojáky zabily a 2 zranily.

Bahraz

V Bahrazu probíhaly v 6:00 až 10:30 těžké boje mezi povstalci a okupanty. Boj probíhal tak dlouho proto, že povstalci se třikrát stáhli a pak zase zaútočili. Zničili 2 obrněná vozidla Bradley, 2 Humvee, 1 tank Abrams, zabili 16 amerických vojáků a 3 zranili. 4 mudžáhidové padli.

Mósul

TV al-Džazíra informovala, že všech 700 zaměstnanců volební komise v Mósulu rezignovalo na svou účast v americké volební komedii, která je naplánována na konec ledna. Stalo se tak po hrozbách ze strany povstalců a varování náboženských vůdců včetně rady muslimských ulamá .

Samarrá'

Odpoledne ostřelovaly síly odporu americký okupační štáb na jihu města. Dvanáct minometných střel a pět raket Grad způsobilo v objektu exploze a požár.

Americké síly ve městě pak zatkly sedm tlumočníků, kteří pro ně pracovali na jejich základně. Obvinili je z toho, že partyzánům podávali informace o situaci na základně a tím způsobili přesně zásahy.

'Amará

Ve čtvrtek před polednem zabila exploze bomby ve čtvrti Džu'ajfar na jihu města čtyři britské vojáky a zničila jejich obrněné vozidlo. Ostatní britská vozidla z místa ujela. Podle sdělení tlumočníka se zbytek kolony dostal do palby znovu u vjezdu na základnu.

V pátek odpoledne zastřelil povstalecký ostřelovač v centru města britského vojáka, který právě vystupoval z džípu, aby se pokusil usměrnit frontu vozidel před benzinovou stanicí. Britské síly po předchozím čtvrtečním útoku zvýšily svou pohotovost a jak si místní lidé všimli, vojáci, kteří dříve nechávali své zbraně uložené v zavazadlech, je nyní drží stále připravené ke střelbě.

Sionisté pomáhají Američanům při okupaci Iráku

Mafkarat al-Islam oznámil, že sionistický list Jediot achronot zveřejnil fotografii "izraelského" vojáka z Golanské jednotky, který je nyní ve službách amerických sil v Iráku. Zpráva uváděla, že seržant "G" sloužil v Gaze a předtím v jižním Libanonu a nyní byl mobilizován pro službu v Iráku. Už dříve se objevily zprávy o přítomnosti sionistů zvláště v Mósulu a severním Iráku, je tedy zjevné, že "seržant G" není ojedinělým případem.

V regionu Azím v provincii Dijála zabili mudžáhidové tři agenty Mossadu, kteří vezli do provincie doklady tamních kurdských pešmergů.

Zdroj: ZDE