Protože se tyto země politicky nedokážou domluvit, nebylo dosud možné instalovat takové alarmovací zařízení, které by ve všech ohrožených územích dokázalo v časovém úseku několika minut informovat o hrozícím nebezpečí. Proto nezbývá, než tento systém, jeho realizaci a provoz svěřit nadnárodní organizaci, zde se OSN zdá nejkompetentnějším místem.

Zda se to podaří i v hospodářsky přiměřeném rámci, je jiná otázka. Vytvoření oficiální struktury od ředitele organizace, ten je jistě už dávno znám, po posledního poskoka při platech, obvyklých v EU, dokáže náklady mnohokrát znásobit.

Na platy zaměstnanců pak zpravidla zbudou pouze velmi omezené prostředky, na údržbu systému už skoro nic. Alespoň takhle to známe z minulosti.

I když se politikové mnoha zemí ukazují jako velkorysí dárci, peníze samy mnoho neřeší. Problém je s logistikou, dopravou potravin, léků a nezbytných přikrývek, kterých má německý Červený kříž už desetiletí plné sklady, proto se jich potřebuje co nejrychleji zbavit, důležitější jsou ale filtry na pitnou vodu, těch je zase málo.

V džungli nikomu nepomohou balíky dolarů, zde musí pomoci armáda s obojživelnými transportéry a vrtulníky. Možná, že by se takové jednotky vyplatily i OSN, abychom nemuseli stále žebrat u USA?

Když už jsme u té krize, není to jediná kalamita v současné době. Třeba v Súdánu zahynulo rukou banditů už na dva miliony civilistů, tam ale nejsou turisté, je to spíše takový zadní dvorek, kam není vidět, moc se o tom nepíše, nikdo si tam netroufá a tak je přenecháváme jejich osudu. Nějaké ty hrozby na ty šabrovníky a chachary z Arábie neplatí, tam pomůže jenom rozhodná akce. Bohužel, ale nafta je o dost jižněji, třeba v Nigérii (říká Vám něco slovo Biafra?) takže ani USA, ani EU se o Súdán moc nezajímají.

Mnohem zajímavější je Irák, tam se gangsterské skupiny potírají, jak mohou, aby se dostaly k naftě a tím i k velkým balíkům peněz. Ať Sarkáví, nebo Sadr, všemocná vedoucí Strana Baath, všichni hlásají svatou válku, ale jde jenom o peníze a moc. Zda USA vsadily na skutečně demokraticky orientované Iráčany, se teprve ukáže, ale velký výběr zde díky Saddámovi není. Mezi slepými je i jednooký králem, tuto zkušenost jsme udělali s i my v ČR s českými politiky.