Program zahájil ministr informatiky Vladimír Mlynář. Dlouho a zřejmě poněkud přehnaně očekávaný projev se nekonal, šlo spíše o standardní zahajovací formalitu. Přesto zaznělo několik zajímavých informací i drobností, které byly později v průběhu dne náležitě prodiskutovány a zpřesněny. Regulaci V.Mlynář obecně definoval jako dočasný nástroj. Ministr Mlynář chce do 14dnů dokončit druhou verzi koncepce Státní informační a telekomunikační politiky a poté ji předložit k odborné diskuzi. Dále připomněl 4 hlavní a konkrétní priority práce vládního kabinetu z pohledu problematiky jeho resortu:

1. Zajistit do r.2006 plošnou dostupnost širokopásmového připojení pro všechny subjekty veřejné služby (vše nad 250Kb).
2. Technická neutralita a podpora technologií pro Broadband (nikoliv tedy podpora jen jedné vybrané technologie)
3. Podpora přechodu na digitální vysílání a rozvoj digitální televize
4. Podpora získáváni finančních zdrojů ze strukturních fondů EU a z Fondu růstu (Bude schválen pro podporu startovacích služeb - na příští Radě vlád EU).

Na posledním jednání Rady ministrů EU byla diskutována otázka přijetí pevného termínu vypnutí analogového vysílání, kde český ministr nesouhlasil s nějakým administrativním rozhodnutím o termínu. Mlynář uvedl svůj názor: Digitální televize si musí najít prostor sama svojí nabídkou. Obecně se hovořilo o datu 2015, ministr by se přikláněl spíše k termínu do 4-6 let.

Významným přínosem do diskuze o digitalizaci bylo vystoupení Davida Wooda z technického oddělení evropské televizní asociace EBU. Ten na principu diamantu zdůraznil 4 základní prvky ovlivňující úspěch zavedení digitální televize:

• Zájem diváka o obsah (programy,služby ad.), který přinese digitální TV,
• Snadnost použití a dostupnost ( snížení nákladů a nenáročnost obsluhy),
• Náklady a cena za nutnost přechodu na digitální vysílání,
• Absence náhradních řešení (po ukončení analogového vysílání... )

Následná diskuze a shoda účastníků dospěla k potřebě vytvoření shody a harmonie všech účastníků digitálního vysílání počínaje diváky, zákonodárnou a výkonnou mocí a provozovateli. Cílem by mělo být vytvoření národní platformy pro digitální vysílání. Tato všestranná komunikace a shoda nad výsledným řešením za účasti všech zainteresovaných, jako tomu bylo například i v Německu, zatím u nás chybí.

Vystoupení provozovatelů experimentálního vysílání představilo praktické ukázky a příklady nových interaktivních a doplňkových služeb (elektronický programový průvodce EPG, superteletext,TV mail, hry ad.), zaváděných již v rámci experimentálního vysílání. Pragmaticky byly popsány problémy současného stavu a technická a věcná rizika unáhlených kroků. Připravené multiplexy nepokrývají odpovídajícím způsobem všechny diváky na území ČR. Relativně dostatečné územní pokrytí není zajištěno. Multiplex A se blíží cílovému pokrytí území až s 80% obyvatel, ale multiplex B dosáhne jen cca 50%. Třetí plánovaný multiplex,je připravován ze sestavy kmitočtů od 60.kanálu výše by mohl nakonec dosáhnout 96%. Čtvrtý multiplex je plánován na 54.kanálu, kde dnes v Praze probíhá experiment. Vše závisí také na dalších jednáních v rámci mezinárodní koordinace.

Provozovatelé také upozornili na absenci plánu pro přechodné období po zahájení digitálního vysílání, jak tomu bylo například ve Velké Británii. Tam došlo podle dostupných informací k výraznému nárůstu tržeb z interaktivních služeb, u BSkyB meziročně až o 70%. U nás dosud převládá v možnosti využívání doplňkových služeb mírná skepse. Podstatnější je programová otázka, kde je v našich podmínkách patrná určitá menší připravenost. Úspěšné zavedení nových a úspěšných programů se odhaduje na 1-2 roky.

Účastníci pracovní skupiny pro aktualizaci Koncepce přechodu na digitální terestrické vysílání potvrdili posun v jednáních o rozdělení kompetencí mezi ČTÚ a RRTV. Důležitá byla informace o konsensu v možnosti zahájit digitální vysílání na dvou multiplexech, které jsou perspektivně celoplošné. Proti tomu stojí realita, kdy jeden ze dvou koordinovaných multiplexů kritérium celoplošného pokrytí z technického hlediska nesplní ( i dle sdělení Ing.Stádníka 12.11.03). V diskuzním panelu potvrdil zástupce ČTÚ jako jediný zájem spustit digitální vysílání co nejdříve. Ostatní se spíše klonili k dobré a promyšlené přípravě, případně i s úpravou norem (člen RRTV V.Žák). Radní Žák podpořil i několikaměsíční odklad, neboť se s úpravou telekomunikačního zákona bude měnit i zákon mediální a budou se mj. měnit formy stávajících licencí. Příznivou novinkou je informace, že nová verze Koncepce, která ještě není dopracována do publikovatelného znění, bude k dispozici na samostatných stránkách nové webové prezentace Ministerstva informatiky.

Významná diskuze se vedla kolem přerušení příprav v souvislosti se změnami v RRTV a ukončením práce meziresortní skupiny pro digitální vysílání při RRTV (SDV). Diskutujícím chybí větší otevřenost v diskuzi a přípravě. SDV odvedla svůj díl práce, očekávalo se přenesení dořešení digitální problematiky o stupeň výš, na úroveň politické reprezentace. Zásadní politické rozhodnutí se všemi souvisejícími opatřeními a stanovením základních principů a cílů i odpovědnosti nám zatím dosud chybí. Dosud tuto aktivní a iniciativní roli plní provozovatelé experimentů, případně samotní regulátoři. Na stavu prací a koordinace příprav se bezesporu podílí i nevyjasněnost rozdělení pravomocí v předchozím období -- tzn. souběh existence a práce tehdejšího Ministerstva dopravy a spojů, mezidobí bez MI, a činnost ministerstva kultury se zaměřením především na veřejnoprávní média... Také podstatná náplň práce a úlohy MI je především v jiných oblastech. A na absenci zapojení komerčních provozovatelů a médií do diskuze o digitalizaci se zatím nic nezměnilo.

Závěrem nová informace o mediální legislativě. V diskuzi ke smyslu a cílům zcela nového mediálního zákona informovala náměstkyně ministra kultury Dr.Smolíková o zařazení zákona do legislativního plánu práce vlády na III.čtvrtletí. Před tím ale hodlá ministr Dostál svolat pracovní setkání zástupců všech zúčastněných institucí, kteří by se v dalším postupu mohli stát členy přípravné pracovní skupiny.

V rámci diskuze na této platformě by se mělo dosáhnout konsensu, zda je v této době nová úprava zákona vůbec nutná, případně v jakém rozsahu. Jednání by se mělo uskutečnit již v únoru 2004.

Psáno pro Česká média