|
10. 9. 2003
Bělohradský potírá právo svobodně se rozhodnoutOhlas na článek Opravdu to řekl (Právo 8.9.03)
Po přečtení článku E. Kalinské Cesta do hlubin kantorovy duše v magazínu LN (5.9.03) jsem si v duchu říkal -- pane Klausi juniore, očekávejte za svoji větu "Nemáme tu odbory, kdyby vznikly, tak odejdu" patřičný ohlas. Jsem totiž přesvědčen, že někteří novináři již doslova čekají na to, aby se prezentovali svými názory teď už nejen na škodlivosti prezidenta Klause, ale také členů jeho rodiny. Václav Bělohradský se v článku Opravdu to řekl (Právo 8.9.03) patřičně vyřádil a jeho starost o ohrožení základních občanských práv ředitelem gymnázia Klausem je opravdu dojemná. |
|
Ve svojí katastrofické vizi se Bělohradský dostává až do Chicaga roku 1929 a boji tamních odborářů proti nelidskému vykořisťování a pracovním podmínkám. Jak doslova dále napsal, je postoj ředitele Václava Klause jr. obrovským krokem zpět v česko (slovenské) politické kultuře, v níž odbory hrály od počátku zásadní roli v obraně demokracie. Zde sice Bělohradský blíže nespecifikuje dobu, kterou má na mysli, ale Klaus jr. je v této době pro něho potencionálním likvidátorem případných odborářů. Nevím sice, ve které odborové organizaci je Bělohradský členem, ale v každém případě je to jeho osobní věc a svobodné rozhodnutí člověka nechat se organizovat. Na druhou stranu ale, ze věty "Nemáme tu odbory, kdyby vznikly, tak odejdu", vyznívá také svobodné rozhodnutí člověka a to ve smyslu -- Jsou tu odbory? Dobře, ale beze mne. Bělohradský svým článkem vehementně bojuje za práva jedněch, ale na druhou stranu potírá právo druhého svobodně o sobě rozhodnout. Svojí poslední větou Bělohradský odhaluje vlastní záměr celého článku, když píše o protiodborářské dědičnosti V. Klause juniora. Člověk se jménem Klaus již holt bude pro Bělohradského navždy dědičně podezřelý. |
