V čem tedy tkví reálná hrozba demokracii? Ve dvou možnostech vývoje mezinárodní situace.

1) Pragmatičtí leadeři západních států se včas politicky nepostaví fašizující politice současné vládní skupiny v USA. Populárně zjednodušeno - Francie a Německo si nechají přerůst Bushe přes hlavu. Tedy pokud se západní Evropa nechá zmasírovat "protiteroristickou" hysterií, pokud míroví populisté povolí a nechají své praporky vlát po větru vanoucím z Pentagonu, vánek přinese ideologický smrad "osy zla."

Stačí jen, když hybné síly Západu ve "válku proti terorismu" uvěří a pochopí její mocenské výhody... Evropská unie je ideální půdou pro výstavbu policejního státu, záleží jen na Evropanech, zda si nechají od pohrobků studené války naočkovat ideologii, pod jejímž krytem lze okleštit cokoliv a kohokoliv.

Pokud zbytek takzvaně civilizovaného světa bude fundamentalistům v Bílém domě tolerovat vylhané agrese vzor Afghanistán-Irák, americký vojenský vliv opakovaně ztrapní Chartu OSN a občane třes se -- i ty můžeš být teroristou.

2) Míra naštvanosti najmě blízkovýchodních národů (a jejich panovníků) dostoupí takového bodu, kdy ideové opratě nerozvinutého východu převezmou radikální fundamentalisté a militantní islám se stane společným jmenovatelem, jednotící ideologií globálního antiamerikanismu. Je už jedno, jestli se mocenským centrem neústrojně splácané nové říše zla stane Damašek, Teherán nebo Rijád. Módní antiamerikanismus jistě přiláká nejednoho znuděného "pacifistu" s limuzínou, a marihuánou ovíněné děti budou rády pálit na náměstích nepopulární vlajky ve jménu kohokoliv. Společný širokorozchodný program jediného bodu (zahnat imperialistu do pekla) svým zbrojním tajemstvím podpoří třeba i Severní Korea. Naděje, že bychom byli statisty další studené války je mizivá. Ve světě jediné velmoci už není potřeba nákladných, šťastně studených válek. Občan zapláče (snad to ještě stihne).