Lidé jsou opravdu velmi nadšení, ale jen z toho, že Saddámův režim padl. Velmi nadšeně oslavovali vítězství Kurdové, kteří jsou spojenci invazních vojsk po celou dobu konfliktu... Za celou dobu nebylo znát, že by bagdádské obyvatelstvo nadšeně vítalo pouze americké vojáky, naopak na otázku reportérů odpovídali: "Ano, samozřejmě máme nesmírnou radost, že režim padl, ale nechceme, aby tady Američani zůstali." Role "osvoboditelů bývá mnohdy nevděčná...

Všechny arabské satelitní stanice, ale také Euronews, vysílaly záběr sundavání 6 metrů vysoké Saddámovy sochy na náměstí Tahrír, což znamená velmi výstižně "Osvobození".

Lidé se snažili s velkou vervou ji sundat sami, ale nebylo to v jejich silách. Proto po čase zasáhl americký ženijní tank, který vypomohl při jejím strhnutí. Předtím ale vojáci obalili hlavu sochy americkou vlajkou, na to ihned Iráčan u podstavce sochy rozvinul iráckou vlajku a zvedal ji vysoko nad hlavou, a tak ta byla velmi rychle vyměněna místo americké. Bylo to velmi význačné gesto...

Irácký lid rozhodně nebude souhlasit s americkou okupaci, tvrdí arabská média, zaplatil během války strašlivé oběti, zatímco americké velení vždy při válce volí intenzívní a bezohledné bombardování měst, aby neriskovali velké ztráty na životech svých vojáků. Tím je na jejich straně obětí minimálně ve srovnání s oběťmi iráckých civilistů na jedné straně a ohromné zničení zástavby měst na straně druhé. Na to Iráčané nikdy nezapomenou, ztratili ve válce příliš mnoho .

Věřím, že v budoucnosti budou muset ještě dlouho draze platit, než budou moci jednou konečně žít důstojně. A je naprosto jisté, že bez důstojnosti nemůže existovat svoboda.