Není se čemu divit, protože vysychající Karlín láká poberty z širokého okolí. Kanceláře a prodejny v přízemí ulic byly minimálně do pasu, většinou však až do výše dvou metrů pod vodou. Plaval nábytek i účetnictví. Plavaly i nabízené produkty. Výlohy nerozbila podle očitých svědků v mnoha případech voda, protože ta vtekla do Karlína pomalu, na smutném osudu prodejen i hotelů se prý podepsali někteří záchranáři, jezdící na motorových člunech příiš rychle - a to i v zatáčkách... Ulice jsou však už prázdné. Pouze střepy výloh, popelnice a "náplavové" odpadky leží tam, kam doplavaly. Tísnivé ticho jindy zalidněné čtvrti se na noc pokoušejí osvětlit technici ELTODO alespoň tak, aby v celé čtvrti nebyla absolutní tma, nahrávající lidským hyenám.

Havarijní situace je v několika zchátralých "pavlačových" domech (jeden z nich na Sokolovské), kde hrozí zřícením dvorní trakty. Staveniště jsou odplavena, balíky s těsnícími materiály se válejí po širokém okolí. Voda je stále ještě před hotelem Olympic, v přilehlém parku a v místech, kde stojí tesco baráky Českého statistického úřadu. Voda je doposud i v tunelu pod magistrálou, kdysi posměšně přezdívaném "Husákovo ticho".

Metro na Florenci už trochu "opadlo", vnitřní prostory jsou ale zamořeny ropnými produkty, zejména naftou. Pracovníci DP stále větracími šachtami odčerpávají vodu z technických prostor do kanalizace. Zničená musí být veškerá elekrotechnika, vysoušet a opravovat se budou muset motory, čerpadla, vyměňovat se bude muset vzduchotechnika. O zprovoznění metra v nejbližších měsících nemůže být ani řeči. Omezení se bude muset týkat i tunelu pod magistrálou, stejně jako vozovek v celé záplavové zóně.

Vyhřezlá kanalizace pod řadou míst vymlela dutiny, z nichž některé se už propadly, většina je ale zcela jistě stále skrytá. Nedovedu si představit, kolik dutin takto vzniklých se bude muset zasypat, nedovedu si představit ani, jakým nedestruktivním způsobem se na kaverny přijde.

Nejšílenější teorie je "zkouška bojem" - zátěžový test vozovek s vojenskou technikou, nelze ale vyloučit ani necivilní technická udělátka na principu radiolokace či jiných fyzikálních metod. Nebezpečí pro vozidla je ale značné a rozpadlých částí vozovek je po Karlíně více než dost. Celá čtvrť nejspíše bude rozsáhlým staveništěm a pěší zónou.

O hermetičnosti současného uzavření nemůže být ani řeči (doposud volná jsou například drážní tělesa), přesto teorie rabování v opuštěném území kulhá. Narušitel takového prostoru musí počítat s pravidelně rozmístěnými hlídkami, vybavenými noktovizory, stejně jako s výstražnou či dokonce ostrou střelbou při neuposlechnutí výzvy.

Uvažuje se i o vojenských hlídkách s automatickými zbraněmi, neboť pobertové mohou přijít ze zalesněných strání Vítkova či po kolejišti. Vojáci jsou dosud ozbrojeni pouze bodákem. Minimálně po stu metrech musí ale na někoho takový nenechavec narazit. Síť hlídek je opravdu hustá.

Ani nejhloupější žižkovský "čórkař" nebude riskovat dopadení. Problémem jsou pravomoci vstupu do soukromých objektů a problémových bytů pro policii, které jsou definovány pouze statutem "ohrožení". Pokud někoho tedy hlídky "nechytí za ruku", mají problém. Stanné právo nad Karlínem nikdo prozatím nevyhlásil...

Policisté, hasiči i vojáci pracují snad poprvé s plným nasazením. Namísto zákoníku práce a přestávek na jídlo a odpočinek se objeví na ulici malá dodávka s gulášem v plastovém kelímku a odměnou je kuchaři a číšníkovi v jedné osobě uznalé pomlaskávání unavené hlídky. Po letech oprávněné kritiky se chce člověku říci: konečně policie dělá to, co dělat má. Nikoho nebuzeruje, je slušná a chrání majetek i životy lidí, kteří ji za to platí. Že je to jak z policejního letáku? Možná. Ale konečně je to alespoň na pár dní pravda.

Strašlivá je situace podnikatelů, kteří mají své krámky a kanceláře v přízemí. Prakticky po celé čtvrti sahala voda od jednoho do tří metrů. Mnoho výloh je rozbitých, mnoho interiérů je totálně zdevastovaných. Počítám-li na jednu prodejnu vybavení za půl milionu, mohou se jenom náklady na znovuvybavení kanceláří a obchodů pohybovat ve stamilionech až miliardách. Jak znám mentalitu drobných podnikatelů, většina z nich měla minimální pojistky a ztěží byli pojištěni proti živelným katastrofám. O zboží znehodnoceném či odplaveném povodní ani nemluvě. Čeká je bankrot či divoké zadlužení a ukoptěná rekonstrukce.

Karlín je jen malou, ilustrativní ukázkou toho, jak vypadají rozsáhlá území Čech, která jsou stále ještě pod vodou. Pražané mají didaktickou pomůcku ve výuce tolerantnosti a solidarity po nejbližší měsíce. Maminky by za několik týdnů měly své ratolesti vodit do Karlína jako na pouť a říkat jim: Pepíčku, tak tady, jak je ta hromada ruin, měl dům jeden pán, kterému bylo líto peněz na jeho opravu.... Dnes nemusí opravovat už nic.

A za to, že tak pršelo, možná může i náš tatínek, který si pořídil nové auto... A můžeš za to i ty, když si kupuješ limonádu v plastových lahvích. I já, když....." Zbytek koverzace si doplňte dle libosti, svého svědomí i ekologického uvědomění.

Náš život se ale změní. Praha taková, jakou jsme znali, už není. Praha popovodňová bude výrazně jiná. Namísto autem budeme do práce jezdit vlakem, namísto spěchu budeme rádi, že jsme dojeli živí a zdraví. Měšťácká rozežranost a sobectví bude muset ustoupit skromnosti a těm pozitivním lidským vlastnostem, které u svých bližních, ale i u sebe v mnoha případech doposud postrádáme...