Joseph Deiss, švýcarský ministr zahraničních věcí, poukázal na to, že by americký požadavek ochromil autoritu soudu i zásadu univerzální spravedlnosti. "Nemyslím, že by Švýcarsko mělo podepsat takovouto smlouvu," uvedl Deiss a dodal, že doufá, že Spojené státy nebudou bránit v práci tohoto soudu.

Jugoslávský prezident Vojislav Kostunica také naléhání Spojených států odmítl. Podle tiskové kanceláře Tanjug Kostunica konstatoval, že "ti, kteří by dostali imunitu před stíháním, by nejenom klidně spali, ale bylo by to pro ně povzbuzením k páchání zločinů."

Švýcarsko a Jugoslávie reagovaly tímto odmítavým způsobem, poté, co americký ministr zahraničních věcí Colin Powell apeloval na spojence USA, aby přislíbili, že nebudou příslušníci amerických mírových sborů postaveni před mezinárodní trestní soudní dvůr.

Záporný postoj Švýcarska a Jugoslávie vůči tomuto americkému tlaku jsou podle pozorovatelů projevem pozoruhodného a zatím v podstatě tajeného, avšak velmi ostrého konfliktu mezi Evropou a Spojenými státy.

Jeden evropský diplomat konstatoval: "Neexistuje ani souhlas, že obě strany mají právo nesouhlasit. Na obou stranách Atlantiku jsou zastávány velmi ostré postoje."

Mezinárodní trestní soudní dvůr v Haagu začal oficiálně fungovat 1. července. Má právo stíhat osoby, obviněné z porušování lidských práv kdekoliv na světě . pokud proti nim jako první nezasáhne jejich vlastní vláda. Spojené státy podepsaly římskou smlouvu, v jejímž rámci byl tento soud ustaven, ale pak ji odmítly ratifikovat.

Rada bezpečnosti OSN nedávno poskytla americkým vojákům, podílejícím se na mírových operacích, jednoroční odklad, než by byli předáni soudu. Stoupenci tohoto mezinárodního soudního dvora jsou přesvědčeni, že je absolutně nepravděpodobné, že by kdy jakýkoliv americký voják stanul před tímto soudem - kdyby byl nějaký americký voják obviněn z válečných zločinů, Spojené státy by určitě začaly případ vyšetřovat jako první.

Avšak Spojené státy reagovaly na tento kompromis požadavkem, aby jiné země s nimi podepsaly bilaterální dohody, v jejichž rámci budou souhlasit s poskytnutím imunity před soudním stíháním Američanů u tohoto soudu. Spojené státy také pohrozily, že zruší vojenskou pomoc všem zemím, které nebudou ochotny takovou smlouvu podepsat. Členové NATO a jiní důležití strategičtí spojenci jsou od této podmínky osvobozeni.

Dosud s podepsáním takovéto smlouvy souhlasily jen dvě země - Izrael a Rumunsko. RUmunský ministr zahraničních věcí Mircea Goana posléze uvedl, že lituje, že Rumunsko předem nekonzultovalo Evropskou unii, poté, co předseda Komise pro Evropu vyjádřil svou nelibost.

Rumunsko chce vstoupit do NATO i do Evropské unie. Spojené státy pohrozily, že pokud Rumunsko bilaterální dohodu nepodepíše, nepodpoří jeho žádost o vstup do NATO. Rumunsko se ale nyní obává, že podpisem této dohody ohrozilo svůj vstup do EU. Jiné země zřejmě budou čelit obdobným dilematům.

Philip Reeker, mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí, konstatoval, že americká vláda je povinována zastavit vojenskou pomoc zemím, které nepřistoupí na amerického požadavky, a to podle nového zákona American Service Members Protection Act, zákona na ochranu členů americké armády, který poskytuje americkému prezidentu pravomoc podniknout "veškeré nutné a vhodné kroky k osvobození občanů, uvězněných tímto soudem." Někteří kritikové poukazují na to, že by to mohlo znamenat americkou invazi do Holandska.