V létě 1997, krátce po záplavách na Moravě, mne v deníku Metro navštívil RNDr. Zvoníček a přinesl text, který publikujeme níže. Podle jeho instrukcí jsem si s plánem Prahy v ruce udělal naučnou vycházku po Praze. Vyrážel jsem od stanice metra B "Palmovka", respektive z jedné restaurace před Libeňským mostem. Tam jsem nahlédl poprvé do poznámek od RNDr. Zvoníčka. Bylo tam napsáno: Libeňský most - oblouky, kdo je nechal zastavět...

Vycházku jsem dokončil v Modřanech. Druhý den jsem kontaktoval meteorology a dozvěděl se, že voda, která spadla na Moravu, šla přes Čechy a jakýmsi zázrakem ji vzdušné proudy udržely ve vzduchu tak dlouho, aby spadla až za česko-moravským rozvodím.

Text jsem, jako tehdejší redaktor deníku Metro, zpracoval a nabídl šéfredaktorovi jako publicistiku. Za týden mi ji vrátil s omluvným úsměvem: "Radku nezlob se, ale finanční odbor magistrátu by tohle čtení nepotěšilo. Město Praha má v deníku akciový podíl. Já nechci přijít o místo."

Právě proto jsem si text doktora Zvoníčka uložil do osobního archívu k ostatním podobně mrazivým perličkám. Dejme mu slovo ještě jednou, jeho text končil slovy:

"V neposlední řadě se významné stavby, pokud se vůbec na nebezpečí zatopení posuzují, hodnotí jen na maximálně stoletou vodu, jakoby větší už nemohla nastat. Takže například do většiny stanic metra by se taková povodeň dostala, i když v zásadě by bylo možné tyto stanice v nebezpečí svrchu uzavřít proti jakékoli povodni."

Tuto publicistiku věnuji pražským voličům ODS, Igoru Němcovi, jeho kolegům a zejména budoucím uživatelům obytného komplexu Podvinný mlýn. pozn. R.M.