10. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 7. 2002

Média "diskutují" s komunisty, ale o podstatě jejich dnešní ideologie se stále nedovídáme nic

Je neděle 7. července 2002, právě poslouchám již druhou TV debatu, kde diskutují zástupci komunistů. Na Nově to byl pan Ransdorf, na Primě je teď další komunista.

Nechce se mi smířit se schizofrenií českých médií, která ústy mnoha publicistů na jedné straně mluví o nepřijatelnosti politiky KSČM a na straně druhé - v přímém rozporu s tímto postojem - neváhají znovu a znovu dávat rétorům z řad KSČM neuvěřitelný prostor a tím této straně dále a dále zvyšovat popularitu. Zřejmě je to záměr.

Volby v roce 2002 potvrdily fakt, že lidé volí tváře, které znají z médií.

V této souvislosti mám v čerstvé paměti, jak těžké (ba přímo nemožné!) bylo pro neparlamentní strany získat před volbami v médiích místo pro svou prezentaci. Některé z nich by jistě vnesly do české politiky čerstvý vzduch. Zcela postrádám v médiích odpovědný zájem o vedení důležitých témat se všemi, kdo mají k určité problematice co říci. Možná je to způsobeno tím, že novináři se podvědomě (a vědomě) cítí být politiky, a tam, kde má kdokoliv názor odlišný, tak jej zcenzurují - místo toho, aby na toto téma vznikla diskuse. S jedinou výjimkou - a tou je právě KSČM.

Tuto situaci je též možné vnímat tak, že pro média je vlastně tématika KSČM vodou na mlýn. Lidé o KSČM diskutují a sledovanost politického pořadu roste. A médiím roste cena vysílacího času pro reklamu. Až budeme jednou hledat mechanizmus, jak se KSČM dostala znovu k moci (?), bude dobré si připomenout i tento faktor.

Uvědomme si, že každá myšlenka a čin zanechává svou stopu v dějinách. Každý čin vzbuzuje svou určitou a přesnou reakci. Někdy to trvá staletí...


Do diskuse o politice KSČM bychom měli vnést určitý řád.

Každý z nás vnímá ve velkém množství názorů této ideologie své souvislosti:

a) Základem ideologie KSČM byl (?) VĚDECKÝ ATEISMUS. Je zajímavé, že v dnešním světě zaplaveném literaturou New Age (existuje velké množství velmi kvalitních knih) se tento programový prvek kamsi vytratil. Bylo by dobré trvat na bližším vysvětlení - zejména v souvislosti s etikou -, kde se bere mravní základ v člověku, zda KSČM vychází např. z idejí humanismu atp.

Jaké byly revize v oblasti náboženství? Mohu mít dnes svou víru nebo bude nařízen ateismus?

b) Dále nerozumím rétorice KSČM v důležité oblasti soukromého VLASTNICTVÍ. Neznám hranici, kdy si člověk bude moci ponechat svůj majetek a kdy mu bude - samozřejmě ve státním zájmu - odebrán. Tato otázka není jednoduchá a diskuse na toto téma chybí. (Elektrárny, plynárny, vodovody, telekomunikace, média, NIC.CZ, katastrální a jiné úřady, atd.) Myslím, že stará teze o zrušení soukromého vlastnictví dnes už neplatí - mýlím se?

c) Otázka 100 % ZAMĚSTNANOSTI. Vězme, že 100 % zaměstnanost je čistá ideologická fikce. Není dobré člověku přidělit pracovní místo, které mu nevyhovuje. Na druhé straně nemůže každý člověk dělat to, co si usmyslí. Někdy člověku trvá i řadu let, než se rekvalifikuje a znovu nalezne své nejlepší uplatnění pro společnost. Doufejme, že čas pánů profesorů ve funkci přidavače na stavbě již minul. Víme, JAK chce KSČM dosáhnout tohoto svého cíle?

d) Jak to je s TŘÍDNÍM BOJEM? Kdy a kde byl revidován? Kolik dnešních lidí-komunistů to už pochopilo? Existuje ještě stále TŘÍDNÍ NEPŘÍTEL? Dalších bodů by se jistě našlo více a bylo by dobré vést na tato témata odbornou diskusi.


Mezi vnímáním politiky veřejností (médii) a mezi dohodami, které vznikají mezi politickými špičkami na této zemi, existuje vždy určité zpoždění. V demokracii, v takové demokracii jakou máme dnes, politikové nesdělují všechny své představy a plány. Domnívat se, že je skrze média předestírají veřejnosti k posouzení, je přinejmenším naivní.

Prostý fakt, že v praxi neexistují referenda k důležitým otázkám (naposledy rozdělení ČSFR na České země a Slovensko), dokumentuje přezírání názorů občanů. To, co mi na této věci nejvíce vadí, je neupřímnost, s níž se tak děje. Existuje-li představa, že lidé jsou nekompetentní, protože ve skutečnosti nemohou mít dost informací a tak nemohou kvalitně rozhodovat, že informace má pouze politická elita, je možné s ní souhlasit. Ale nemluvme pak o demokracii.

Má pravdu Karel Gott, který říká zcela otevřeně, že budoucností lidstva je komunismus? (Viz Lidové noviny zde)

Jsme opravdu názoru, že chmurná sci-fi vize Georgea Orwella 1984 psaná v roce 1948, ve které popisuje totalitní diktaturu, proti níž byl náš Husákův komunizmus procházkou růžovým sadem, zůstane pouze fikcí?

V diskusi k článku "Pravdy a lži" o odposlechu od Martina Zikmunda z 5. 7. 2002 mnoho čtenářů reaguje LOGICKY, že kontrola a odposlechy nemohou vadit lidem čestným a poctivým. (zde)

Všichni, kdo si pamatujeme na reálný socialismus v ČR přece víme, že problém spočíval ve lži. Jedny zákony a práva byly garantovány na papíře a jiné ve skutečnosti.

Chceme více kontroly?

Chceme komunismus?

Chceme v médiích diskuse jen s komunisty?

Poznámka JČ: Představa, že odposlechy a policejní kontrola "nemůže vadit lidem poctivým", je představa totalitní. Demokratický režim zajišťuje lidská práva a čelnými mezi nimi je právo na soukromí a na individualitu osobnosti. Mnozí lidé v ČR často - zřejmě v důsledku patologie vzniklé za normalizace - dodnes demokracii a základní podmínce demokracie - totiž svobodě a lidským právům - nerozumějí. Lidé, kteří tvrdí, že odposlechy a policejní kontrola "nemohou vadit lidem poctivým" jsou motivováni konformností k většinové společnosti. Ta je však pro rozvoj demokracie vždycky zhoubná.

                 
Obsah vydání       10. 7. 2002
9. 7. 2002 Svoboda slova: Jak chtěli američtí akcionáři cenzurovat britský list The Daily Mirror
10. 7. 2002 Daily Mirror: Teroristický stát: jak se Američané "snaží ovládnout svět"
10. 7. 2002 Očekávali Talibán, našli však jen hrůzu
10. 7. 2002 Kurdové v severním Iráku odepřeli Američanům pomoc při úsilí svrhnout Saddáma Husajna
10. 7. 2002 Křesťanský sionismus - v ČR málo známá ideologie, ovlivňující konflikt v Palestině Pavel  Šejnoha
10. 7. 2002 O podpisu koaliční smlouvy
10. 7. 2002 Děsné Literární noviny
10. 7. 2002 Média "diskutují" s komunisty, ale o podstatě jejich dnešní ideologie se stále nedovídáme nic Michal  Rusek
9. 7. 2002 Jak Američané nechytili bin Ladena a nezlikvidovali organizaci al Qaeda
9. 7. 2002 Nechte si festivaly, já chci rovnost před zákonem Benny  Rees
8. 7. 2002 Diskriminace homosexuálů: můžeme si za to sami Fabiano  Golgo
8. 7. 2002 Registrované partnerství a jeden homosexuální osud Benny  Rees
9. 7. 2002 Policejní korupce v Karlových Varech Fabiano  Golgo
9. 7. 2002 Policisté v Karlových Varech: Nó, tady se krade, nó... Ale jen Rusákům nebo Němcům Fabiano  Golgo
8. 7. 2002 Jak časopis Týden bulvárně zkresluje informace Jan  Čulík
9. 7. 2002 Složení nové české vlády
8. 7. 2002 Parodie sovětské éry, která má význam i pro dnešek Robert  Porter
8. 7. 2002 Stalin a jeho vražedný režim Jan  Trávníček
9. 7. 2002 Vyhledávání v Britských listech
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů