Časopis advokátní komory Bulletin advokacie často cituje rozsáhlé studie z dějin advokacie v českých zemích. Mnohdy jde dokonce o podrobná historická pojednání o advokátech v jednotlivých regionech, bohužel mezníkem je rok 1939, respektive rok 1948. K dispozici tak jsou především obsáhlé materiály o dějinách advokacie a poskytování právních služeb advokáty v 18. a 19. století (zde platí -- čím vzdálenější doba, tím podrobnější studie) a ve století dvacátém pojednání o advokacii do roku 1948. Dokonce v obšírném textu o dějinách advokacie na internetových stránkách České advokátní komory jsou advokacii od roku 1948 do roku 1989 vymezeny pouhé 4 řádky! Po sáhodlouhých výkladech, jak to vypadalo v předcházejících stoletích, se "historie" po únoru 1948 rázem smršťuje na lakonické konstatování, že soukromé praxe zanikly... Postavení advokacie a role advokátů v letech 1948 -- 1989 je tak součástí společenské schizofrenie, snahou za každou cenu vyhnout se tématům, jejichž otevření by se mohlo citelně dotýkat současnosti. O roli poúnorové advokacie jsou podrobné studie ze zdrojů mimo okruh advokátní komory (viz kupř. pasáž o advokacii v publikaci Viléma Hejla Zpráva o organizovaném násilí).

Když jsem před dvěma měsíci své zkušenosti z Českou advokátní komorou publikoval na stránkách Britských listů, vycházel jsem především z toho, že advokátní komora nereagovala na mé dopisy, ignorovala soudní rozhodnutí významná pro výkon advokacie a posléze cenzorským zásahem do monitoringu tisku týkajícího se advokacie z přehledu tisku pro Bulletin advokacie vyřadila mé články o advokacii uveřejněné v Britských listech a v některých tištěných časopisech, včetně časopisů ryze odborných.

Z reakcí čtenářů -- advokátů jsem zjistil, že mé zkušenosti s advokátní komorou nejsou ničím ojedinělým. Nejsem sám, na jehož dopisy advokátní komora neodpovídá. A jsou zde dokonce závažnější témata, která advokátní komora ignoruje. Díky mým článkům v Britských listech jsem se dozvěděl o případu, kdy advokát opakovaně upozorňoval advokátní komoru na rozpor s ústavním pořádkem při způsobu výkonu advokacie některými členy advokátní komory a jeho dopisy zůstaly bez odpovědi.

Advokát nakonec na závažné porušení ústavy určitými advokátní komorou tolerovanými způsoby výkonu advokacie upozornil v odborném právnickém tisku. Jde o článek advokáta JUDr. Marka Steinera -- "Příliš drahá 'bezplatnost' právních poraden" (Právní rádce č. 6/2005). JUDr. Marek Steiner je znám jako autor řady odborných článků a jako odborník na ústavní právo. Rozhodně není dobrou vizitkou advokátní komory, když na jeho opakované dopisy zarytě mlčí.

Téma citovaného článku je poměrně složité, aby mohlo být podrobně popsáno. Proto je zmíním alespoň v krátkosti. Určité způsoby výkonu advokacie praktikované ve spolupráci mezi některými advokáty a městskými, popř. obecními úřady jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Je zde porušován čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Praktiky tzv. "bezplatných" poraden, zřizovaných některými obecními (městskými) úřady v součinnosti s advokáty ve svém důsledku vedou k zpochybnění zásady nestrannosti a nezávislosti těchto úřadů při jejich plnění úkolů státní správy a samosprávy a rovněž k porušení zákona o advokacii. Je totiž nepřípustné, aby advokát vykonával advokacii jako závislou činnost dle instrukcí obecního úřadu.

Stát svěřil advokátní komoře výkon správy v oblasti poskytování právních služeb formou advokacie. Jestliže se advokátní komora na svých internetových stránkách hrdě hlásí k tomu, že vykonává samosprávu v advokacii a chrání a garantuje kvalitu právních služeb poskytovaných advokáty, deklaruje pouze to, co je její povinností ze zákona. Skutečnost je však jiná. Je poměrně snadné a schůdnější vykonávat dozor v rámci obvyklé kárné agendy (prohřešky advokátů jako jsou nedostavení se k jednání soudu, nesprávné vyúčtování odměny advokáta apod.) než se zabývat složitou problematikou zasahující do ústavního pořádku.