Kristus na oslátku a kmenové hodnoty

20. 3. 2016 / Boris Cvek

Podle Janova evangelia byl Kristův příjezd do bran Jeruzaléma na oslátku o Květné neděli spojen s různými nedorozuměními (Jan 12,12-19). Jednak učedníci nepochopili to, že oslátko je odkazem na slova proroka Zacharjáše o zaslíbeném židovském králi. To jim došlo, až „když byl Ježíš oslaven“.

Dále se pak šířila zvěst o tom, jak Kristus vzkřísil mrtvého Lazara, což bylo znamení, které přivedlo množství lidí, aby ho uvítali v Jeruzalémě. Dokonce čteme o beznaději farizeů: „Vidíte, že nic nezmůžeme! Celý svět se dal za ním.“ Jenže Kristus přicházel jako ten, kdo má tuto představu o mocném muži, který umí zázračně křísit mrtvé, popřít. Když v pátek visel na kříži, posmívali se mu kolemjdoucí (Matouš 27,40): „… jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“

Rusko chce mít právo spolurozhodovat o evropské bezpečnosti

19. 3. 2016

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vydal dlouhý článek v moskevském časopise Rusko v globální politice. Vysvětluje tam, co Moskva chce: Oficiální, na dohodách založené právo pro Rusko rozhodovat o politické a bezpečnostní architektuře Evropy. Dokud toto právo Rusko nedostane, na evropském kontinentu nebude stabilita. Klíčovou větou v Lavrovově článku je tato věta: "Během posledních dvou století vedly jakékoliv pokusy sjednotit Evropu bez Ruska nevyhnutelně k děsivým tragediím."

Lavrov není samostatný myslitel, který by fungoval nezávisle na svém šéfu, Vladimíru Putinovi, argumentuje Natalie Nougayrède v deníku Guardian. Je pravda, že západní diplomaté svědčí o tom, že Lavrov v roce 2014 soukromě zuřil nad Putinovou anexí Krymu - která porušila tradiční tvrzení Ruska, že chce dodržovat "mezinárodní právo", avšak přidržel se oficiální ruské verze událostí. Není náhodou, že Lavrovův článek vyšel zrovna v době, kdy Rusko svou intervencí hraje o Sýrii a Evropa se zoufale snaží vytvořit si strategii pro uprchlickou krizi.

Opustí Británie Evropu?

20. 3. 2016

(A EU se pak rozpadne?)

Týdeník Observer uspořádal rozsáhlý průzkum mínění britských občanů, zda hodlají v referendu o případném odchodu Velké Británie z EU dne 23. června hlasovat pro odchod či proti odchodu. Zjistil, že 40 procent Britů je pro setrvání v EU, 41 procent je pro odchod z EU a 19 procent občanů je nerozhodnuto. V poslední době se však 22 procent lidí v Británii přesunulo k názoru, že je pro Británii lepší Evropskou unii opustit.

Británie je pod trvalou protievropskou palbou bulvárního tisku, vlastněného oligarchy. Alistair Campbell, bývalý tiskový mluvčí ("ředitel pro komunikace") ve vládě Tonyho Blaira, ostře napadl britský bulvární tisk za to, že ohledně odchodu Británie z Evropské unie dosáhl naprostého rekordu podvodnosti "v šíření lží a propagandy, která uráží inteligenci čtenářů". Campbell varoval, že celá řada britských deníků se úplně vzdala zásady publikovat věcná fakta a namísto toho rozšiřují protievropské názory svých majitelů oligarchů, bez ohledu na fakta. Týká se to listů Daily Mail, The Sun, The Express, Daily Telegraph a The Times. Je to velmi podobné lžím a vyvolávání iracionálního strachu, jaký šíří ve střední Evropě média o uprchlících.

Proč chtějí Britové odejít z EU?

Británie: Krize v britské Konzervativní straně

20. 3. 2016

Britská Konzervativní strana se v těchto dnech octla ve vážné krizi poté, co na protest proti vládním škrtům rezignoval její bývalý šéf a dosavadní ministr pro práci a důchody Iain Duncan Smith. Smith je silným euroskeptikem a mnozí komentátoři se domnívají, že částečnou motivací pro jeho rezignaci byl odpor proti proevropským postojům Cameronovy vlády. Hlavní motivací pro jeho rezignaci však byla ostrá kritika vládních škrtů: Smith už nesnesl, že ministr financí George Osborne hodlá připravit britské invalidy o sociální podporu ve výší 4 miliard liber. V sobotu došlo v této záležitosti v britské Konzervativní straně k ostrému veřejnému střetu. Konzervativní strana je nyní naprosto rozhádaná. Smithova rezignace a jeho ostrá kritika ministra financí Osborna podle komentátorů vážně ohrožuje Osbornovy vyhlídky na to, aby se stal po odchodu Davida Camerona premiérem.

Britský premiér David Cameron poprvé v sobotu vyjádřil vážnou obavu, že by Británie v referendu dne 23. června mohla "náměsíčně odejít" z Evropské unie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Rozhovor Britských listů 49:

Jak jsem přišla o zaměstnání

18. 3. 2016



Jan Čulík hovoří s básnířkou Kateřinou Bolechovou o tom, jaké to je, když vás náhle po osmnácti letech vyhodí z práce. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 18. března 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Z mého deníčku - První den bez práce

18. 3. 2016 / Kateřina Bolechová


1. Ráno jsem vstala poměrně ready na to, že jsem den předtím na "oslavu" ztráty práce vypila 6x rum, 1 x portské a 1x půlku radlera.
2. Užití všelijakých tablet - tlak, atd. - tlak měřit nebudu, i přes tablety mi zřejmě za chvíli vyletí komínem.
3. Cesta do města na mém rezatém skládacím kole.
4. Trafika - nákup časopisu Tvar.
5. Pojišťovna - zrušení pojistek. Paní se mě snažila všelijak přemlouvat, stojím si tvrdě za svým - zrušit, jen pojistku na byt nechat. Ještě to vypadalo, že mi nabídne pojištění na auto, to ovšem nevlastním, jedině, že bych nechala pojistit sousedovo.
6. Další pojišťovna - snížení penzijního připojištění, pán velmi profesionální a navíc disponoval i značným EQ.
7. Na rohu náměstí z prodejny CD zpívá ZAZ - vzpomínka na Paříž.

Varování před šestnácti lety

Simpsonovi v roce 2000: Donald Trump prezidentem

20. 3. 2016 / Bohumil Kartous

 Seriál Simpsonovi je velmi bohatým studijním zdrojem pro pochopení života současné společnosti. Zlozvyky, stereotypy a společenské deviace, amplifikované humornou formou s cílem učinit je hmatatelné, odhalit je. A nejen to. Jak upozornil deník Guardian, v roce 2000 v epizodě Bart do budoucnosti Simpsonovi vykreslují utopický scénář, v němž se Lisa, na daná dcera manželů Simpsonových, stane prezidentkou USA. Její zdaleka ne tolik nadaný bratr je v té době typickým loserem, kterého se prezidentka Lisa po přímluvě matky ujme a umožní mu využívat výhod prezidentského úřadu.

Řecký uprchlický tábor je Dachau současnosti

19. 3. 2016

Despoina Fillipidaki, pracovnice Červeného kříže, řekla: "Nacházíme ve stanech ženy v křečích bolesti, protože jim v břiše zemřely nenarozené děti. Mou největší obavou je, že lidi brzo začnou umírat. A co je jejich zločin? Jediné, co chtějí, je lepší život, utéci válce, utéci chudobě. A co dostanou? Řecko z doby nacistické okupace. Toto jsou scény z jiného století, z jiné éry."

Uprchlíci v Evropě žijí za podmínek, které jsou srovnatelné s nacistickými koncentračními tábory, řekl vysoký řecký ministr.

Řecký ministr vnitra Panagiotis Kouroublis navštívil provizorní uprchlický tábor v Idomeni na řecké hranici s Makedonií.

Petr Uhl: Český stát rozhodl, že zpráva AI o diskriminaci Romů "je nepravdivá"

20. 3. 2016

Romské děti tvoří téměř třetinu žáků dříve zvláštních škol, přestože Romů žije v České republice méně než tři procenta. Uváděla to zpráva světové organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) z loňského února, nazvaná „Chce to více snahy – etnická diskriminace romských dětí v českých školách“, píše Petr Uhl.

Podle AI a podle mnoha dalších zpráv za posledních dvacet let, včetně těch, které jsem napsal nebo podepsal já jako zmocněnec vlády Miloše Zemana pro lidská práva v letech 1998 – 2001 a které česká vláda vzala na vědomí nebo i schválila, přetrvává v České republice diskriminace romských dětí ve školách. Romové se podle AI potýkají s diskriminací i v hlavním vzdělávacím proudu a vládě se nedaří vypořádat se s podjatostí vůči Romům, v české společnosti hluboce zakořeněnou.

"Rozšířená segregace romských dětí je hrůzným příkladem systematické podjatosti. Školy vedou děti k nenávistné diskriminaci od útlého věku," řekl ke zprávě AI její generální tajemník Salil Shetty. Problém považuje za velmi hluboký.

Humanitární organizace odsoudily "nelidskou" dohodu EU s Tureckem o uprchlících

19. 3. 2016

Evropská unie se dohodla s Tureckem a bude deportovat z Řecka do Turecka uprchlíky. Dohodu ostře zkritizovaly humanitární organizace jako nelidskou.

Uprchlíci, kteří se dostanou na řecké území po sobotě 19. března po půlnoci, budou zřejmě v dalších týdnech deportováni zpět do Turecka. Úřad OSN pro uprchlíky varoval, že zůstávají nevyřešeny otázky, jak bude dohoda fungovat v praxi. OSN požaduje, aby byl bezodkladně zlepšen řecký systém pro hodnocení žádostí uprchlíků o azyl.

Avšak tisíce uprchlíků, kteří již dorazili do Evropy, budou v Evropě integrovány, i když nebudou mít právo rozhodovat o tom, která země je přijme. Německá kancléřka Angela Merkelová naléhala na uprchlíky v Idomeni, se se přestěhovali do ubytovacích kapacit, které jim nabízí řecká vláda. Na řecko-makedonské hranici v Idomeni čeká asi 14 000 osob.

"Chci sdělit uprchlíkům v Idomeni, že by měli důvěřovat řecké vládě a přesunout se do jiného ubytování, kde budou podmínky daleko lepší," řekla Merkelová.

Až odejde ČR z Evropské unie, nebudete moci nikam jezdit

19. 3. 2016 / Jan Čulík

Česká republika je nejeuroskeptičtější členskou zemí Evropské unie a Češi často vykřikují, jak nám bude hej, až se "osvobodíme z diktátu Bruselu". Mám v Glasgow návštěvou jednoho akademického pracovníka z Masarykovy univerzity který má četné kontakty s občany zemí na východ od Evropské unie. Varuje, že lidé ze zemí mimo Evropskou unii mají velké potíže se získáváním víz pro cestu na její území. "Češi, kteří brojí proti Bruselu, si neuvědomují, že po případném odchodu ČR z Evropské unie by došlo k uzavření hranic a Češi by museli žádat o víza k cestě do Drážďan nebo do Vídně."

Třetí offset a perspektivy obranné politiky západních zemí

19. 3. 2016 / Karel Dolejší


Západní země s demokratickým zřízením tradičně závisejí na ochotě voličů podporovat službu v armádě a vojenské výdaje, zatímco jejich konkurenti s voliči tyto otázky jednoduše konzultovat nemusejí. Také proto jsou v dlouhodobé perspektivě západní armády obvykle menší. Menší velikost armád byla v různých dobách různými způsoby kompenzována. V období po roce 1945 se pro to vžil anglický termín offset strategy.

Je tomu právě pět let od začátku války v Sýrii

18. 3. 2016

Lidé začali protestovat proti Asadově diktatuře a ten začal pokojné demonstranty vraždit. Syrští demokraté se nevzdali, jak se ukázalo, když po vzniku nedávného příměří znovu vyšli do ulic demonstrovat proti Asadovi, uvedla syrská aktivistka v diskusi vysílané v Channel Four News ve čtvrtek večer po odvysílání tohoto šokujícího videa:

Svět ovšem na pomoc Syřanům nehnul prstem.

Kypr hrozí, že bude blokovat dohodu EU s Tureckem o hromadném vracení uprchlíků

18. 3. 2016

Dohoda mezi EU a Tureckem s cílem zastavit proud uprchlíků přicházejících do Evropy je ohrožena. Řecko bude muset vyslat na své ostrovy stovky soudců, kteří budou individuálně hodnotit žádosti uprchlíků o azyl.

Při jednání 28 členských zemí EU s cílem připravit dohodu s Ankarou se Evropská unie v Bruselu ve čtvrtek dohodla o tom, co je ochotna nabídnout Turecku. Nabídka však zdaleka nesplňuje turecké požadavky. Nadto se Kypr zapřísáhl, že bude blokovat jakékoliv ujednání, které by otevřelo možnost případného pozdějšího vstupu Turecka do EU.

Kyperský prezident Nicos Anastasiades varoval, že nemůže souhlasit s obnovením rozhovorů Turecka o vstupu do Evropské unie, dokud Ankara neotevře kyperskému zboží své přístavy a letiště, podle existující dohody.

Od neobjektivity k omezení svobody vyjádření

18. 3. 2016 / Peter Wagner

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně zveřejnila na podzim 2015 analýzu mediálního pokrytí uprchlické krize . Vyplývá z ní, že ve zpravodajství vystupují uprchlíci nejvíc jako dav. Individuální osudy nebo příčiny stěhování se prakticky neotevírají. Studie nezkoumá důvody toho nedostatku. Na stejný fakt naráželi v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Milan Chovanec a předseda strany Zelených Matěj Stropnický, a moderátorova odpověď nám poskytuje stopa, proč tomu tak je.

Studie se zabývala 507 příspěvky v rámci hlavních večerních zpravodajských relací České televize a Televize Nova. Prezentovala hlavní témata ve vztahu k ní, nejvíce se vyjadřující osoby, příčiny krize a možná řešení, obraz uprchlíků a jazyk reportáží. Připomínám nejzávažnější zjištění:

Témata: "Žádný z příspěvků se jako hlavnímu tématu nevěnoval příčinám krize v zemích původu uprchlíků. Absence tohoto pohledu tak v divácích mohla vyvolat dojem, že příčinou krize jsou uprchlíci samotní. Pouze okrajově se zpravodajství zaměřovalo na pomoc uprchlíkům (ČT 4,6%; Nova 3%)"

Rozhovor Britských listů 48:

Jak se zbavit stereotypu vnímání

11. 3. 2016



V tomto rozhovoru Britských listů hovoří Jan Čulík s filmovým dokumentaristou Vítem Klusákem o filmech Český mír, Svobodu pro Smetanu a Spříznění přímou volbou a o tom, co motivuje Víta Klusáka a Filipa Remundu k jejich filmové práci. Avšak je česká společnost vůbec schopna jejich tázání vnímat? Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 11. března 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Sílí kritika kvůli masivnímu izraelskému záboru palestinské půdy

18. 3. 2016

Palestinští a světoví lídři se tento týden připojili k rostoucí kritice nedávného izraelského záboru 234 hektarů půdy v jižní části okupovaného Západního břehu a vyjádřili přesvědčení, že je to důkaz toho, že Izrael nemá zájem na mírovém uspořádání konfliktu.

Izraelské úřady prohlásily, že 234 hektarů země, které se nacházejí jižně od města Jericho, jsou „státní půdou“. Izrael část palestinského území zabral na začátku tohoto měsíce.

Izraelská organizace Peace Now, jež monitoruje výstavbu ilegálních izraelských osad na palestinském území, uvedla, že konfiskace tohoto území povede k výstavbě 358 bytových jednotek v ilegální osadě Almog.

Od 15. března 1939 se jezdí vpravo

18. 3. 2016 / Jaroslav Hutka

Dnes, kdy se dějiny zase pohly a rozhodly se nás hodit do nové skutečnosti a možná vyhodit z Evropské unie, se ty divné pocity a otázky vrací. My, zbytkové Česko, jsme se s dobytým Slovenskem a kdysi znepřáteleným Maďarskem a Polskem, stali divnou a úplně blbou koalicí neochotných, obrácených proti západu. A komu to prospívá kromě Kremlu? Postkomunistická koalice nepoučených. A Angela Merklová volby ve třech německých spolkových zemích před pár dny neprohrála, jak koalice neochotných doufala. Stojí si stejně neotřesitelně jako předtím, možná dokonce lépe. Posílili ovšem fašisté Václava Klause, ale jen na takovou úroveň, že budou víc otravovat. K žádné změně to v Německu nepovede, což je pro mne dobrá zpráva. Je to dobrá zpráva i pro Evropu. Ale Kreml se nevzdá a bude dál hýčkat svou koalici nepoučených.

Nejsem na výročí, ale některá data ve mně evokují otázky. Do roku 1939 se u nás jezdilo vlevo. 15. března 1939 přijela Hitlerova armáda vpravo a to už tak zůstalo. Ale zůstaly ještě jiné věci v našem vědomí a chování. V roce 2007 jsem na to myslel na Larzacu v jižní Francii u říčky La Sorgue a vznikl text BOEHMEN UND MAEHREN. Láďa Veit k tomu napsal melodii.

http://www.hutka.cz/new/mp32/iji5fx9mja.mp3

14. března 1939, den před tím, než se u nás začalo jezdit vpravo, došlo pro tehdejší Čechoslováky k docela podrazáckému založení Slovenského státu. Mělo to své důvody, stejně jako to, že se tím v padesátých a šedesátých letech nikdo nezabýval. Jsem z Moravy, takže Čechy i Slovensko mi byly v dětství stejným domovem, i když měly pro mne své jazykové zvláštnosti.

Cameron se bude nucen v parlamentě zodpovídat z "nedokonalých kroků" v Libyi

18. 3. 2016

Britský premiér David Cameron bude muset svědčit před parlamentním výborem pro zahraniční vztahy ohledně neefektivní "stabilizační role" Británie po svržení Muammara Kaddáfího. Parlamentní výbor vyšetřuje, co Británie plánovala pro období po Kaddáfího svržení v roce 2011 a proč v zemi vznikl politický a bezpečnostní chaos.

Vládnou obavy, že v Libyii posiluje svůj vliv Islámský stát a že do léta bude čelit Evropská unie další vlně uprchlíků ze severní Afriky.

V britské Dolní sněmovně se široce diskutuje o možnosti nové intervence v Libyii, kdy by Británie poskytla 1000 nebojových vojáků pro vytvoření evropské jednotky čítající 5000 mužů, která by vycvičila libyjskou armádu, aby byla schopna vyhnat Islámský stát.

Vyšetřování parlamentního výboru získalo na aktuálnosti, když se v minulých dnech vyjádřil americký prezident Obama, že Cameron se po intervenci v Libyii "řádně nesoustředil" a částečně nese odpovědnost za tamější chaos.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Czech Home Secretary: It is not the duty of the state to provide objective information about the refugee issue

18. 3. 2016

Czech journalists are afraid to present refugees in a positive light

Czech social democratic Home Secretary Milan Chovanec and the Green Party Chairperson Matěj Stropnický discussed the distorted image of refugees in the Czech media.

Masaryk University in Brno has produced a media analysis which warns that the Czech media almost never feature individual human refugee stories and almost always present the refugees as a threat. Czech TV stations report activities in support of the refugees only in a minimal number of news stories (Czech public service TV in 4,6 per cent of the cases, commercial Nova TV only in 3 per cent of the cases). They almost never interview migration experts (they have featured them in 1 per cent of the cases on both stations). They almost never analyse the causes of the refugee crisis and report on the situation in the countries from which the refugees are escaping. When referring to the refugees, the Czech media often use expressions such as "flood", "tsunami", "hunting them down". The Czech media primarily refer to the refugees as a security threat and primarily report security measures directed against them.

In a recent debate on Czech public service TV, the Green Party Chairperson Matěj Stropnický criticised the Czech Social Democratic Home Secretary Milan Chovanec for failing to provide objective information about the refugee problem to the Czech public.

Chovanec replied that it was not the role of the government to provide such information. In his view, this is the role of the media.

However, Václav Moravec, the well-known Czech presenter of a regular Czech TV political debating programme pointed out that Czech journalists are afraid of presenting refugees in a positive light because they would become the target of hate of the extremists.

Source in Czech HERE

Prosíme, nezapomínejte na finanční podporu Britských listů

10. 3. 2016

Vážení čtenáři,

je nám to blbé připomínat, ale pokud si přejete aby Britské listy přinášely do českého prostředí informace z otevřeného světa a narušovaly - tak jak to letos dělají už dvacátý rok - uzavřený, často na nesmyslech vybudovaný narativ, převládající od normalizačního období v České republice - je nezbytné, abyste finančně přispívali na jejich provoz aspoň minimálními částkami.

To, jak reagují mnozí občané, jak tolerují a šíří a podporují rasismus a nenávist, je šokující. Mimo jiné je to také i pro ně samotné nesmírně nebezpečné. Považujeme za svou povinnost proti tomu rázně vystupovat.

Snažíme se samozřejmě udržovat své výdaje na minimu - za provoz serveru už léta neplatíme nic, v důsledku vstřícnosti našeho pražského správce sítí. Rádi bychom mu také veřejně poděkovali, že léta z vlastní kapsy hradí výdaje na elektřinu, které v důsledku relativně vysoké čtenosti Britských listů náš server spotřebovává - my sami nemáme zdroje na to, abychom to uhradili.

Máme však v současnosti tři čtyři vynikající spolupracovníky, jimž musíme samozřejmě za odvedenou práci platit aspoň zcela minimální honorář. Nemohou pro nás pracovat zadarmo.

Prosíme, nezapomínejte tedy, že Britské listy nemohou být vydávány bez finanční podpory svých čtenářů. Na jejich provoz potřebujeme přibližně 60 000 Kč měsíčně a nejméně dvě třetiny z této částky se musejí sebrat. Ostatní vyděláváme reklamou.

Bez toho server nemůže fungovat, je to tedy na vás.

Vydáváme Britské listy jako veřejnoprávní službu českým občanům, k nimž se normálně běžný kulturněpolitický diskurs z vnějšího světa nedostane. Jsme přesvědčeni, že zvlášť v nynější době, kdy je česká společnost destabilizována hysterickými iracionálními nesmysly a řítí se slepě do evropské izolace, čímž ohrožuje svou ekonomickou, politickou i vojenskou bezpečnost, je Britských listů zapotřebí více než kdy jindy.

Pokud tento názor sdílíte, prosíme, přispějte finančně.  

Jan Čulík

šéfredaktor

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Rusko zrušilo sociální podporu pro 500 000 invalidů

18. 3. 2016

Daniilovi z Magnitogorsku na Urale je pět let, avšak dosud strávil v nemocnici větší množství času než většina dospělých. Trpí život ohrožující genetickou nemocí. Loni v říjnu byl vyškrtnut z ruského seznamu invalidů a jeho rodiče nyní musejí plně platit za jeho léčbu.

Daniil patří je statisícům ruských pacientů, kterým stát loni odebral veškerou sociální podporu. Od nynějška podporuje pouze pacienty, kteří přišli o více než 40 procent svých tělesných funkcí.

Zrušení sociální podpory pro půl milionu invalidů přichází v době hospodářských potíží pro Rusko, které trpí dopadem nízkých světových cen ropy a západními sankcemi za jeho invazi na Ukrajinu, stejně jako ruskými "protisankcemi" proti západní Evropě. V roce 2015 se ruská ekonomika zmenšila o 3,7 procent a očekává se, že se letos zmenší o další 1 procento.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Merkelová vládne bez své strany

18. 3. 2016


Angela Merkelová se drží své uprchlické politiky. I po šoku ze zemských voleb po minulém víkendu. Ačkoliv k tomu může mít dobré důvody, kancléřka se stále víc vzdaluje vlastní straně, napsal Jens Thurau.

Czech viewers decide to boycott Game of Thrones because its actors have expressed solidarity with refugees

18. 3. 2016

Actors from the TV series Game of Thrones have expressed their solidarity with refugees. As a result, some Czech viewers have attacked the Czech Facebook page of the TV series with insults and have threatened to boycott the TV series. Some Czech fans of the TV series are angry that HBO has shared a video in which the actors starring in the TV series call on the public to support the International Rescue Committee, which helps refugees.

HBO has reacted by saying that it will remove the vulgar comments of the Czech viewers from its Facebook page, adding that it respects the views of the Czech citizens who have decided to boycott the TV series. HBO has recommended to them that they should view some documentaries about the Arab Spring and about the attacks against the Charlie Hebdo biweekly.

Source in Czech HERE

Slovak neo-Nazi regional governor wants to sue actors for "slandering the nation"

18. 3. 2016

Marian Kotleba, the Slovak neo-Nazi regional governor and since the general election of 6th March 2016 also an MP of the Slovak parliament, is planning to sue the Ján Chalúpka Theatre for staging an anti-war play "The Blacksmiths" by the Serbian author Miloš Nikolič. In Kotleba's view, the anti-war play contains impermissible vulgar expressions and "slanders the nation, race and convictions".

When the play was recently performed in Kotleba's presence in Brezno, Slovakia, Kotleba ordered that it should be discontinued in the middle of the performance.

Marian Kotleba's neo-fascist "People’s Party-Our Slovakia" (LŚNS) won 8% of the vote and 14 seats in the parliament during the general election in Slovakia on 6th March 2016.

Source in Czech

HERE

Občanská válka v Sýrii: Izraelský pohled

18. 3. 2016


Válka v Sýrii je neúprosným projevem regionálních změn, které v posledních letech probíhají na Blízkém východě. V sázce je o dost více, než budoucnost Sýrie. Boj o Sýrii je v zásadě bojem o nadvládu na arabským Východem, Mašrekem (oproti arabskému Západu, severoafrickému Maghrebu). Skutečnost, že Rusko a Írán se stali klíčovými hráči v tomto soupeření, je dramatickým a výmluvným znamením doby, které odhaluje slabost arabských států i ústup USA, napsal Ašer Susser.

Protesty v Brazílii: Prezidentka kryla korupční skandál

18. 3. 2016


V brazilské metropoli vypukly pouliční protesty, když byla zveřejněna nahrávka telefonního hovoru mezi prezidentkou Dilmou Rousseffovou a kdysi populárním předchůdcem ve funkci, Luizem Inaciem da Silvou. Podle záznamu Rousseffová jmenovala da Silvu zvaného Lula personálním šéfem svého úřadu proto, aby nemohl být stíhán za korupci.

Hillary Clintonová odeslala desítky emailů z Ruska a Číny nezabezpečeným kanálem

18. 3. 2016


Prezidentská kandidátka Hillary Clintonová jako ministryně odeslala desítky emailů z Ruska a Číny prostřednictvím soukromého zařízení BlackBerry a soukromého serveru. Odborníci se shodují, že se tím vystavila velkému riziku, protože obě země důkladně sledují elektronickou komunikaci a uplatňují státní kontrolu nad poskytovateli telekomunikačních služeb.

Lékaři bez hranic: 43 407 lidských bytostí uvízlo v Řecku

17. 3. 2016

Hassan, 25, student práv ze Sýrie: "Přežili jsme válku, ale vy jste mě přiměli přát si, abych byl mrtvý."

Sucho a rostoucí teploty ohrožují 36 milionů lidí v Africe hladomorem

17. 3. 2016

Neobvykle silné El Niño spolu s rekordně vysokými teplotami má katastrofální dopady na úrodu a srážky v jižní a východní Africe

Více než 36 milionů lidí v jižní a ve východní Africe je ohroženo hladomorem, varuje Organizace spojených národů. Velká část afrického kontinentu je totiž postižena rekordním suchem a rekordně vysokými teplotami.

Mimo rekordně vysokých teplot, zaznamenaných v únoru, ohrožuje schopnost těchto regionů vyrovnat se s extremním počasím dlouhodobý dopad klimatických změn. V důsledku neblahé situace jsou desítky milionů lidí ohroženy hladomorem a nemocemi.

Vnitřní dialog generace Y

#Cíle

17. 3. 2016 / Aneta Adámková

Ona 1: Nemám cíle. Nemám prostě cíl. Nedělám něco pro něco. Nebo že bych si řekla, za 10 let chci být támhle, mít 3 děti, a proto abych toho dosáhla, tak teď budu dělat tohle.

Ona 2: No, a to je ta chyba. Když to nevíš teď, budeš to vědět za 20 let?

Ona 1: A proč? Je to vůbec potřeba? Vždyť nikdo neví, jak bude svět vypadat za pár desítek let. Občas se sebe ptám, proč bychom vlastně měli mít nějaký cíl. Možná je to akorát blbá fráze, která se říká, aby se mladí motivovali k rozhodnutí, k činům.

Svět pohledem generace Y

17. 3. 2016

Současná generace mladých lidí ve věku mezi 20 a 35 lety čelí unikátním výzvám. Jednou z nich je významné odcizení od politiky hlavního proudu. Podle pár let staré studie má 81 % osmnáctiletých negativní vztah k politikům a politickým stranám, zatímco 66 % z nich považuje vládu za nedůvěryhodnou a nepoctivou. Na druhou stranu jde ovšem o generaci, která se hluboce zajímá. Jsou přehlíženi politiky, kteří se soustředí na starší generace, nicméně velmi se zajímají o problémy, které je obklopují i společnost v širokém slova smyslu. Deník Guardian spustil projekt, v němž se snaží stopovat, jaký postoj má generace Y ke světu. Je dobré to vědět, přeci jen za pár let to budou oni, kdo převezmou otěže...

Paradigma generace Y ve vztahu já - svět

Mladí nechtějí pracovat, chtějí tvořit

17. 3. 2016 / Ivo Barteček

Dřívější generační vzpoury probíhaly na vlně filosofie, duševna, hudby. Rodiče dříve svým dětem nerozuměli z nesouhlasu s jejich směrem života. Dnes rodiče nerozumí svým dětem, protože ty jsou příliš vzdělané, příliš specializované. Umí věci, kterým rodič nedokáže rozumět. Dřívější generační vzpoury byly spíše kulturní. Nynější vzpoura nové generace je vzpoura technologická. Dočkali jsme se tak poprvé v historii okamžiku, kdy lidé, obyčejní lidé, přebírají otěže, které doposud v rukou držela společenská smetánka, obchodní kartely. A zastavit to mírovými způsoby nejspíš nejde. Jinak nejde na rozum, proč na hranici mezi západem a východem je tolik konfliktů, zatímco celá Asie ekonomicky roste společně a takřka bez konfliktů.

Bodláky Václava Duška

Čachry v demokratické voliéře

17. 3. 2016 / Václav Dušek

Pivní alibisté pějí, vstávej semínko holala, bude z tebe fiala. Prezidentské úspěšné skeče i křeče napomáhají vyplavovat mozky odpůrců převzdělanosti. Velký má podporu většiny prostého lidu - pamětníci vědí, že většina v minulosti utiskovala menšinu - menšina vyhrála, většina se rozplynula v neviditelném prostoru. Z toho plyne ponaučení, většino, nepodceňuj menšinu. A voliči zbystři pozornost. Partajní bobánci nespí. Budou se tě snažit ulovit, čižba zapovězena, ale voličoptactvo v ohrožení. Kup květiny a polož je k politické rozptylové loučce - že tam ale spočinulo habaděj nebožtíků. Stávali za sjezdovými kecpulty a revolučním hlasem hřímali proti škůdcům usilovně zkoušené země pekelníky, politickým potěrem a doživotně zvoleným frájou do parlamentu, advokátem z plzeňských protipráv, předrevolučním partyzánem... Věř a víra tvá tě uzdraví.

Mlčeti zlato je někdy pěkná blbost

Demokracie závisí na ochotě vytvářet hlasitý disent

17. 3. 2016 / Bohumil Kartous

Veřejná diskuse na jakékoliv politické téma je málokdy odrazem skutečného stavu dění. Jde v ní zejména o sílu hlasu, o to, kdo je schopen identifikovat se s názorem většiny a dobře ho transformovat v argumenty, které takovou identifikaci podporují. Jste-li dnes v pozici člověka, který neodmítá pomoc uprchlíkům před válkou a který není ochoten en bloc odsuzovat lidi na základě etnické či náboženské příslušnosti k méněcennosti, neodpovídáte majoritnímu úzu. Ve veřejné diskusi nemůžete uspět. V demokracii má přesto obrovský význam jít do střetu i tehdy, kdy zdánlivě není možné uspět. Třeba jen dvacet procent hlasitého disentu je záruka toho, že demokracii nebude jednoduše možné demontovat na jakoukoliv jinou formu vlády, jež bude z definice vždy horší.

Areopagitica, nebo Budování státu?

Menšinám ve zlomových dobách nestačí vznášet nároky

17. 3. 2016 / Karel Dolejší

V dobách, kdy společnosti hrozí polarizace a tvrdá konfrontace, nemůže mít menšina žádný zájem na vyhrocování střetu. Prvořadou důležitost nemá to, co ji odlišuje, ale co ji s většinou spojuje. V demokracii to bývá zachování svobod garantované kontinuitou demokratických institucí. Ochrana těchto institucí má primát i před nárokem vyslovit kdykoliv libovolný názor - a očekávat, že mi přitom instituce, o něž se vůbec nestarám, automaticky zaručí práva.

Vice Media vstupují do středovýchodní Evropy

17. 3. 2016

Vice Media, americko-kanadská digitální mediální společnost, zaměřená na zpravodajství a zábavu pro mladé lidi, se rozhodla vstoupit do středovýchodní Evropy. Ve spolupráci s řeckou firmou Antenna Group začnou provozovat Vice Media své digitální stránky a video pořady v Rusku, v České republice, v Maďarsku, v Bulharsku, ve Slovinsku, na Slovensku a v Chorvatsku.

Vice Media jsou už přítomna v Řecku, v Srbsku a v Rumunsku, kde jejich multiplatformové zpravodajství a zábavu sleduje 29 procent mladých lidí ve věku 18-24 let v Řecku, 42 procent v Srbsku a více než 50 procent v Rumunsku.

Shane Smith, kanadský zakladatel a ředitel Vice Media, uvedl: "Vice nalezl neuvěřitelnou poptávku ve východní Evropě. Proč? Protože tamější mladí lidé chgtějí informace a zábavu, které jsou pro ně relevantní a zajímavé - prezentované tak, jak oni vidí svět. A velmi málo médií jim to poskytuje."

Vice a Antenna zahájily spolupráci v Řecku v roce 2014 vytvořením firmy Vice Greece. Vzniklo místní mediální Vice centrum, které vyrábí místní zpravodajství a pořady o kultuře a životním stylu, které se vysílají na lineární televizi a na internetu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jak nyní dál v Sýrii

17. 3. 2016 / Daniel Veselý

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o stažení většiny vojenských sil ze Sýrie může signalizovat ledacos. Moskva vojenským zásahem dostatečně upevnila pozici svého klienta v Damašku, dále si je dobře vědoma toho, že zabřednutí do syrské bažiny by mohlo znamenat nový Afghánistán a také má na paměti skutečnost, že vyčerpávající válka podstatně vysává finanční zdroje. Je zcela nabíledni, že se Putin poučil z fiaska Spojených států v Iráku a Afghánistánu. Dá se ale za situace, kdy ruské bojové operace v Sýrii zdaleka nekončí, počítat s tím, že stávající rozhodnutí Moskvy bude inspirací i pro další vnější aktéry syrského konfliktu?

Konzultace pro světové státníky vždy v pondělí a středu od 10 do 14

Kterak český politik vyvedl Evropu z omylu

17. 3. 2016 / Bohumil Kartous

Čeští politici hrají před svým publikem velmi drzou hru. Hromadně tvrdí, že to byli oni, kdo měl po celou dobu trvání imigrační krize pravdu a že teprve nyní Německo a celá ta slavná západní Evropa pochopili, jak hluboce se mýlili. Nicméně buďme velkorysí a poskytněme těm, kteří zbloudili, možnost napravit své dočasné zmatení, aniž by ztratili tvář. Napříště už budou moudřejší a ve věcech skutečně významných budou v dlouhé frontě mačkat čepice a čekat na to, až jim Zeman, Fiala, Babiš, Kalousek, Chovanec, Zaorálek, Štěch nebo kdokoliv další s jakoukoliv stranickou legitkou a českým občanstvím řekne, co mají dělat. 

Novinky: Mladí lidé se po celé Evropě bojí extremistů, a tak se houfně stěhují do České republiky!

16. 3. 2016 / Jan Čulík



Jiří Vavroň a Jindřich Ginter prohlubují na Novinkách ve středu nesmyslnou představu, že je celá západní Evropa zoufalá nad příchodem imigrantů a mladí lidé ze Západu se tam už necítí bezpečně, a tak se uchylují do České republiky. Je to pořád v rámci šíření toho absurdního diskursu v českých médiích, že celá Evropa odmítá uprchlíky a konečně se ukázalo, že středoevropské země měly při jejich odmítání pravdu. Realita je naprosto opačná: středoevropské země si svým iracionálním odporem k uprchlíkům vytvořily celosvětově pověst nepřátelských a neatraktivních zemí. Bohužel, média to české veřejnosti zapomněla sdělit.

Musím říci, že jsem o tom, jak všichni mladí lidé prchají ze západní Evropy před "imigrantským terorismem", v relativně xenofobní Velké Británii (přesně řečeno Anglii, Skoti jsou vůči cizincům velmi vstřícní!) v životě neslyšel. Pohybuji se mezi mladými lidmi na univerzitě a musím říci, že většina z nich netuší, že vůbec nějaká Česká republika existuje, a představa, že by se necítili v Británii bezpečně, je komická.

Podle statistiky Eurostatu z roku 2014 (nejnovější data k dispozici) byla Česká republika co do počtu cizinců žijících na jejím území na 19. místě ze všech 28 členských zemí EU. V ČR žila v roce 2014 asi 4 procenta cizinců, z toho 1,5 procenta cizinců z jiných zemí Evropské unie.

Kotleba zakázal divadelní představení rovnou v jeho průběhu

16. 3. 2016

Šlo o protiválečnou hru srbského autora MIloše Nikoliće "Kováři". Kotleba si představení původně objednal od DIvadla Jana Chalúpky v Brezně jakou součást akce, při níž měl odměňovat učitele. Seděl v hledišti a když mu hra připadla "příliš vulgární" přiměl pracovnici školského odboru magistrátu, aby hru okamžitě, během jejího průběhu zarazila.

Podrobnosti ZDE

Systém kontroly šíření jaderných zbraní nefunguje. Je načase vzít to na vědomí

16. 3. 2016 / Karel Dolejší


Severní Korea navzdory výzvám institucionalizovaných jaderných mocností oznámila další testy jaderné zbraně a balistických raket ZDE. Má před očima názorný příklad Libye, která se zbraní hromadného ničení vzdala a dočkala se invaze ZDE. Andreas Umland podrobně vysvětluje na příkladě Ukrajiny, že vzdát se jaderných zbraní výměnou za bezcenné záruky jaderného klubu je postup, který zřejmě již nikdo nebude ochoten zopakovat ZDE.

Ruský velvyslanec v Londýně:

Za pět měsíců ruských náletů v Sýrii jsme neusmrtili jediného civilistu

16. 3. 2016

Russian Ambassador questioned on Syria bombings

“Are you saying there's not a single civilian been killed in this entire five-month campaign?”Cathy Newman questions the Russian Ambassador on how many deaths were caused by the country's bombing campaign in support of the Assad regime in Syria.

Posted by Channel 4 News on Tuesday, March 15, 2016

Moderátorka: Britský ministr obrany Philip Hammond řekl, že jste zřejmě spáchali strašlivé válečné zločiny bombardováním nemocnic. Padesát lidí bylo usmrceno jen minulý měsíc.

Ruský velvyslanec v Londýně Alexander Jakovenko: To je naprosto nezdokladováno.

Plán, který EU schválila Turecku, je nebezpečný a nerealistický:

Fungují "bezpečné zóny" v zemích postižených konfliktem?

16. 3. 2016


Evropští lídři minulý týden podpořili dlouhodobě předkládaný turecký návrh na vytvoření takzvané bezpečné zóny v Sýrii. Zde by měli nalézt útočiště a pomoc civilisté vysídlení v důsledku bojů, aniž by museli opustit zemi, napsala Kristy Siegfriedová.

Němečtí Zelení se posouvají doprava

16. 3. 2016


Navzdory vítězství v zemských volbách v Bádensku-Württembersku čelí německá strana Zelených krizi všude jinde. Šéf zemské vlády Winfried Kretschmann musí uzavřít obtížnou koalici s křesťanskou CDU a posunout se doprava, jinou možnost nemá. Celkově však strana váhá, zda se má vzdát svých levicových tradic a stát se programově stranou zajištěné střední třídy, nebo se naopak ucházet o voliče strany Die Linke.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2016

12. 3. 2016

V únoru 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 75 580,90 Kč. Příjem z reklamy byl 8189  Kč.

Zůstatek byl koncem února 2016 131 994,10 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák