DO NOVÉHO ROKU

Co uděláme, milí čtenáři, aby lidi v ČR neživořili v bídě hladem a zimou?

5. 1. 2015 / Jan Čulík

Je potřeba systémového řešení

Před Vánocemi a pak během Vánoc se zase nahromadilo několik případů, zjevně špička ledovce, z nichž vyplývá, že po čtvrtstoletí "úspěšného" kapitalismu vznikla v České republice zřejmě dosti početná skupina občanů, kteří nikoliv vlastním zaviněním živoří v bídě, v hladu a v zimě. Většinovou společnost to nezajímá, politiky také ne a média už vůbec ne. Jsme však ještě pořád lidi, když toto dopouštíme?

Catch 22 na Praze 8

30. 12. 2014

Problém je, že jsem stále v kleštích, píše Hugo Fibiger. Paní nechcípá mrazem (teploty se během posledního týdne propadly hluboce pod bod mrazu), jen díky mojí prodlužovačce, ale sociálka nemůže v té věci nic udělat. Mně stojí ta pomoc 500 Kč týdně, + náklady za sanaci havárie odpadu a náklady za nákupy a pomoc s údržbou domácnosti, protože paní je v tuto chvíli prakticky bez prostředků, které prostě nemám, ale nemohu si dovolit paní odstřihnout, protože by umrzla. Sociálka nemůže nijak pomoci, protože ani na dávku v hmotné nouzi paní nedosáhne, neboť po odečtení všech poplatků (když ovšem nedluží, jakože dluží, kam se podívá, a dluhy se do životního minima nezapočítávají) dosahuje na životní minimum 2500 Kč.

Tedy, když paní odpojím od elektřiny, kterou si nemohu dovolit platit v těchto mrazech, paní umrzne. Sociálka jí nemůže pomoci, protože paní odmítá domov důchodců, protože tam nemůže mít kočičku, o kterou se příkladně stará.

Pravdou nakonec asi je, že za současný neřešitelný stav opravdu mohu nejpravděpodobněji především já sám, protože paní pomáhám z inkriminovaného stavu naprosté nouze...

Poznámka redakce BL: Nemůžeme než znovu bohužel apelovat na čtenáře Britských listů, zda by panu Fibigerovi aspoň minimálně finančně nepomohli. Je nám líto, že tyto finanční apely přicházejí s tak železnou pravidelností. Pokud chcete v této věci pomoci, prosím, pošlete příspěvek na účet Britských listů v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500 a označte ho variabilním symbolem 3012. Děkujeme.

Řešení to samozřejmě není, protože co dál? Všichni nám přesvědčivě vysvětlili, že se nedá dělat nic.

Dopisy starostovi?

5. 1. 2015

Ve věci nepohyblivé důchodkyně, která žije s odpojenou elektřinou a se zacpaným záchodem v nevytopeném bytě v Praze 8, napsala paní Vlasta Lipertová vlasta.zaluzi@tiscali.cz:

: I u nás, a že bydlím ve velmi malé obci, se v lese ubytovalo několik bezdomovců, kteří přežívají, jak to jen jde. Petice, jak víte, není právně závazné řešení.

Raději obětovat nějakou korunu a jednat jinak. Na Prahu 8, konkrétně starostovi posílat dopisy do jeho rukou. Vložit důraznou žádost.....

Však on něco rychle udělá, sejde-li se mu během dvou dní třeba 500 zásilek. Bude mít kancelář plnou. Může si pak připadat jako ta paní s ucpanými odpady..

Ať se přihlásí, kdo do toho půjde a pošleme to v jeden den tak, aby to v jeden den dostal a musel každý takový dopis do 1 kilogramu podepsat. Mějte se, Vlasta Lipert.

Pozn. JČ:Jenže já jsem měl na mysli, aby čtenáři uvažovali o systémovějším řešení, jak jsem to nastínil v příspěvku ""Co uděláme, milí čtenáři, aby lidi v ČR neživořili v bídě hladem a zimou?" Myslíte, že se na nic nezmůžeme?

Posílat dopisy parlamentu?

5. 1. 2015

Znáte film "Vykoupení z věznice Shawshank"? Možná, kdyby členové vlády nebo celého parlamentu dostávali denně, třeba jen od několika čtenářů BL, maily a třeba SMSky ohledně případů popisovaných v článku, něco by se hnulo...

Těžko říct, ve filmu psaní dopisů sice nakonec pomohlo, ale ručně psaný dopis je ručně psaný dopis a i tak to trvalo velmi dlouho, než bylo dosaženo cíle....

A asi by bylo nutné posílat dopisy neustále z různých adres, míní Michael Woide.

Pozn. JČ: V každém případě se nepohne nic, pokud lidé nebudou systematicky dávat veřejně najeho, že jim na vyřešení tohoto problému záleží. Pak se něco pohne...

Stiglitz o tom, v čem se Piketty mýlí

5. 1. 2015 / Karel Dolejší

Kniha francouzského ekonoma Thomase Pikettyho Le Capital au XXIe siècle (Kapitál v 21. století) se patrně stane ekonomickým bestsellerem desetiletí. Hlavní teze, že pokud je zisk z kapitálu vyšší než míra ekonomického růstu, dochází ke zvyšování příjmové nerovnosti a hromadění bohatství v rukou úzké skupiny nejbohatších, je nicméně široce kritizována. Nejnověji se ke kritikům připojil také nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz.

Věk všeobecné demence

5. 1. 2015 / Bohumil Kartous

Proč je nutné přehodnotit pohled na budoucnost

Je obvyklé přijímat nový rok s optimismem a vnímat jej jako začátek něčeho lepšího, případně restart, možnost něco napravit, překonat překážky, zdolat výzvy, naplnit očekávání. Je to jakási eschatologická potřeba zakódovaná v podobě víry, že vše se v dobré obrátí, ačkoliv historie ani statistika nic takového nepotvrzují. O to pozoruhodnější je skutečnost, že na masové potřebě opojení optimismem se nic nemění. Marx jednoduše podcenil sílu a potřebu opiátů, kterými se lidstvo permanentně "zhulí" , aby nepřestalo věřit v sebe sama. Senilního boha zítřků nahradilo technologickým pokrokem dneška, rajské iluze posmrtného života jejich zhmotněnou či virtuální aplikací "teď a tady", vše v cenové kategorii economy, business a VIP. Průměrný věk dožití roste a kdo chce, nemusí po celý život opustit hýčkající ulitu dětství. Sto let života začíná být zcela normální záležitost, zároveň s tím dospívají generace, které v produktivním věku stále neopustily pomyslnou dělohu. Dystopie? Podle psychiatra Manfreda Spitzera vzroste během následujících desetiletí výskyt demence. Ztrácíme schopnosti, které dělají kulturu kulturou a civilizaci civilizací? Čas pro novoroční skepsi nadešel.

JSME OBĚTÍ NOVÉ ÉRY "NELINEÁRNÍ POLITIKY"

Cílem je ochromit to, jak lidé vnímají svět, aby nikdy nevěděli, co se vlastně děje

4. 1. 2015



Adam Curtis, vynikající analytik a dokumentarista z televize BBC, autor klíčových dokumentárních seriálů, jako je The Century of the Self též ZDE , o vlivu marketingové manipulace na dnešní svět, nebo The Power of Nightmares, o tom, že globální hrozba terorismu je uměle vytvořený jev, přeháněný pro politické účely, natočil nový dokumentární film, který bude zveřejněn 25. ledna 2015. V něm argumentuje, že svět přešel do nové, matoucí éry "nelineární politiky", v níž politikové záměrně činí matoucí a protikladné strategické kroky, aby zmátli občanstvo a ochromili jakoukoliv možnost opozice omezit jejich absolutní moc.

Vynikajícím praktikem nové "nelineární politiky" je poradce ruského prezidenta Putina Vladislav Surkov, který její zásady převedl do politiky z oblasti postmoderní konceptuální umělecké avantgardy. Stejnou praxi jako prezident Putin, totiž zmást opozici protikladnými a nelogickými kroky, však nyní používají i západní politikové.

Ukázku z nového filmu Adama Curtise přinesl koncem roku 2014 satiricko-politicky analytický televizní pořad "Wipe" britského satirika Charlieho Brookera, který se vysílá v BBC. Zveřejňujeme tuto ukázku jako video, viz výše, i její český překlad. Adam Curtis argumentuje:

V jakém smyslu může "americká vláda" za Putina?

5. 1. 2015 / Karel Dolejší

Autor koncepce ekonomické "šokové terapie" aplikované s těžkými sociálními a politickými dopady v zemích Latinské Ameriky a Východní a Střední Evropy, americký ekonom Jeffrey Sachs ZDE, obviňuje z kolapsu demokratických reforem v Rusku a následného nástupu Putina americkou vládu. Sachs ovšem neříká celou pravdu - buď protože je dodnes ideologicky zaslepen, nebo ve snaze vyhnout se odpovědnosti. Lidé, kteří za prezidenta Jelcina podle Sachsových rad prováděli v Rusku ekonomické reformy, měli jen mizivý zájem provádět také demokratické reformy. Tito lidé totiž byli ekonomickými neoliberály a zastánci tzv. Washingtonského konsensu, nikoli politickými liberály. A jeden z nejextrémnějších příslušníků zmíněné generace ruských ekonomů, libertarián Andrej Ilarionov, zůstal Putinovým poradcem až do roku 2005. Žádná zásadní diskontinuita ve vztahu k demokracii mezi Jelcinem a Putinem, diskontinuita, kterou sugeruje Sachs, ve skutečnosti neexistovala.

Konzervativní ekonom Jeffrey Sachs:

Vinu za kolaps demokratických reforem v Rusku nese americká vláda

3. 1. 2015

V přednášce pro pořad Four Thought rozhlasové stanice BBC Radio Four obvinil americký konzervativní ekonom Jeffrey Sachs, který byl v osmdesátých a devadesátých letech postupně poradcem bolívijské, polské a ruské vlády při ekonomických reformách, americkou vládu z arogantního triumfalismu po ukončení studené války, v jehož rámci odmítla poskytnout hospodářskou pomoc ruským reformátorům. Ruská hospodářská reforma proto podle něho selhala a k moci se dostal Vladimír Putin.

Je zahraniční politika vlád české pravice opravdu vzorem?

5. 1. 2015 / Jiří Paroubek

V těchto dnech jsme svědky souboje o charakter české zahraniční politiky. Tradiční česká pravice, od TOP 09, přes ODS až k těm, kteří se hlásí k odkazu V. Havla, mluví ráda o tom, že prý současná výkonná moc – tedy vláda a prezident – opouštějí zahraniční politiku státu spojenou právě se jménem Václava Havla a údajně odvozenou od témat lidských práv.

Autor je bývalý premiér České republiky.

Rusko a Spojené státy se vracejí do éry jaderného soupeření

4. 1. 2015

Rostoucí konflikt mezi Moskvou a Washingtonem ohledně střel s plochou dráhou letu a stále odvážnější hlídkování ruských ponorek, které mohou být vybaveny jadernými zbraněmi hrozí ukončením éry kontroly jaderného zbrojení a vytváří nové nebezpečné soupeření mezi oběma jadernými mocnostmi.

POLSKO:

Korektury za čtvrt milionu zlotých

4. 1. 2015

Polské ministerstvo zahraničních věcí právě potvrdilo, že bývalý britský velvyslanec ve Varšavě Charles Crawford dostal dohromady víc než 50 tisíc eur za "jazykovou korekturu" několika veřejných vystoupení ex-ministra zahraničí Sikorského, včetně proslulého "berlínského projevu" z roku 2011 (jehož byl ve skutečnosti minimálně spoluautorem). Tímto zřejmě konci politická kariéra pana Sikorského, píše na Facebooku polský bohemista Aleksander Kaczorowski.

Podrobnosti v polštině ZDE

Pošlapávání lidských práv na Kubě a ve Spojených státech

5. 1. 2015 / Daniel Veselý

Nebýt četných proticastrovských aktivit v České republice pořádaných především politickou organizací Člověk v tísni ve spolupráci s časopisem Respekt, veřejnoprávními médii a řadou českých „osobností“, neměli bychom šanci seznámit se s otřesným kubánským režimem, který protiprávně drží ve věznicích pár desítek vězňů svědomí, omezuje svobodu slova, shromažďování, náboženského vyznání, volného pohybu osob atd. Je nutno dodat, že současná „normalizace“ vztahů mezi Washingtonem a Havanou slibuje řadu pozitivních, ale i možných negativních počinů.

K palbě připravit!

4. 1. 2015 / Jan Sláma

Na krmítku seděla sýkorka. Celá načepýřená, očička zavřená, v zobáčku držela semínko slunečnice. Mohl bych ji vzít do ruky. Pak očka otevřela a poodlétla. Byl první leden ráno, první den po Silvestru. Již od večera se ozývala palba raket, rachejtlí a dělbuchů a pokračovala dlouho přes půlnoc. Ze tří stran na nás útočil příval kraválu.

OSN: Evropská unie musí otevřít své dveře uprchlíkům z Blízkého východu

4. 1. 2015



V sobotu večer vysílaly Channel Four News rozhovor s Carlottou Sami, mluvčí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. V rámci pokračující katastrofy s uprchlíky na pirátských lodích ve Středozemním moři sílí mezinárodní tlak na Evropskou unii, aby dovolila vstup uprchlíkům z Blízkého východu, prchajícím před válkou do Evropy legálně.

Moderátor Alex Thomson: Co se týče těch 360 imigrantů z té pirátské lodi, uprchlíků je vlastně přesnější výraz. Co se s nimi stane?

Britské listy se bez finančních příspěvků neobejdou

19. 11. 2014 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři, krátce k nově nastaveným formátům reklamy a k souvislostem, které z toho vyvstávají jak pro BL, tak pro vás. BL nejsou komerční projekt, ale peníze potřebují. Proto se v současnosti bez reklamy neobejdou. V rámci nového designu jsme se snažili najít kompromis mezi její „otravností“ a užitečným přínosem.

Odmítli jsme formáty zcela běžné na většině českých mediálních portálů, drželi jsme se formátů běžných na britských a amerických médiích. I tak se určitě najdou lidé, které to bude obtěžovat. Pochopte prosím, že bez reklamy to nejde.

Další opuštěná loď s imigranty nalezena v Středozemním moři

2. 1. 2015



Loď Ezadeen, registrovaná v Sierra Leone, s přibližně 450 syrskými uprchlíky, drtivou většinou ženami a dětmi, je už druhou lodí, kterou za poslední čtyři dny v divokém moři opustili piráti a nechali uprchlíky na pospas živlům čtyři dny bez vody a bez potravin. Situace na lodi je kritická, italské námořnictvo se snaží na palubu lodi dopravit zásoby. Spojení je pouze pomocí vrtulníků, protože rozbouřené moře nedovoluje přistání jiných lodí po boku.

Už po druhé ve čtyřech dnech piráti uzamkli řízení lodi, namířili ji na italské pobřeží a z lodi zmizeli. Lodi Ezadeen však došlo palivo, takže se jen bezcílně pohybovala v moři.

Vládnou obavy, že piráti nalezli novou krutě efektivní metodu jak bojovat proti nedávnému zrušení italské záchranné strategie uprchlíků ve Středozemním moři pod názvem Operace Mare Nostrum.

Uprchlíci zaplatili pirátům za převoz do Evropy každý několik tisíc dolarů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

HOSPODÁŘSKÉ VYHLÍDKY NA ROK 2015:

Silný dolar a silná americká ekonomika; v eurozóně a jinde se bude prohlubovat hospodářská krize

2. 1. 2015

Uzavřená americká ekonomika zvládne rychle posilující dolar a nový cyklus zvýšených úrokových měr, avšak velké části světa to nezvládnou, píše ve své novoroční předpovědí Ambrose Evans-Pritchard v deníku Daily Telegraph. Předpovídá, že americký dolar dosáhne před koncem roku 2015 kurzu 1,08 dolarů vůči euru a britská libra poklesne na 1,30 dolarů, protože britský parlament s minoritní vládou, která vznikne po volbách v květnu 2015, povede globální fondy k tomu se ptát, proč půjčují tak lehkomyslně zemi, jejíž deficit běžného účtu dosahuje 6 procent HDP.

Vánoční rozhovor s A. J. Liehmem

Češi by se neměli brát tak vážně

26. 12. 2014

Jan Čulík: Pane Liehme, co je důležité?

A.J. Liehm: Jo, v mém věku, milej zlatej, důležité je, jak dlouho to ještě bude trvat.

Jan Čulík: Myslíte si, že nemá v životě smysl dělat nic, z úhlu pohledu devadesátníka?

A.J. Liehm: No, to je velká otázka. Dělat nic asi nejde. Člověk vždycky něco dělá. Otázka je, jestli to k něčemu je. A čím člověk víc stárne, tím člověk víc ví, že je velká otázka, jestli to vůbec bylo k něčemu.


Jan Čulík: Takže si myslíte, že lidský život nemá asi žádný smysl a nemá smysl se o cokoliv snažit.

A.J. Liehm: To jsem neřekl. Já jsem řekl, jestli to bylo k něčemu.



(Tento rozhovor jsme natočili loni, s přáním hezkých Vánoc ho čtenářům Britských listů přinášíme dnes.)

A.J. Liehm: Co byla šedesátá léta? Šedesátá léta byl pokus otevřít okna, vyrazit dveře a roztáhnout se nějakým způsobem do světa.

Jan Čulík: A neměli by dneska Češi otevírat okna, vyrazit dveře a roztáhnout se nějak do světa?

A.J. Liehm: Ukažte mi ty Čechy, kteří se o to snaží.

Jan Čulík: A proč myslíte, že se o to dnes nesnaží?

A.J. Liehm: No to mi řekněte vy. To já nevím. Já tady nebydlím, nebo prakticky bydlím pár měsíců z donucení. Takže prostě to nevím.

Jan Čulík: Takže jste se vrátil do země, které nerozumíte.

A.J. Liehm: No, to říkala už moje babička. Já jsem to stokrát napsal, že člověk se rodí do světa, kterému vůbec nerozumí, a odchází ze světa, kterému už vůbec nerozumí. To je samozřejmě pravda.

Jan Čulík: Máme-li se vrátit k těm šedesátým létům, co myslíte, jaké je jejich poslání? Čím by tedy někdy, možná, jestli se Češi probudí, mohla promluvit k této zemi?

A.J. Liehm: No, mohla by promluvit hlavně tím, že neberou sama sebe vážně. To je strašně důležité.

S devadesátiletým Antonínem Liehmem po jeho konečném návratu do Prahy z Paříže hovořil v Café Chef v Ondříčkově ulici na Vinohradech Jan Čulík. Kamera, režie a produkce Dominika Švecová. Povšimněte si možná docela obdobných témat, jimiž se zabývá Milan Kundera ve své nové knize Festa dell'insignificanza.

F-35: Další důvod nepřehánět to s euroatlantickou integrací

2. 1. 2015 / Karel Dolejší

Dave Majumdar ZDE informuje o další v řadě "zvláštností" doprovázejících vývoj nového amerického víceúčelového letounu F-35. Stroj je sice vybaven palubním kanónem, ale kvůli neexistenci příslušného softwaru z něj nebude moci střílet přinejmenším do roku 2019. To mu kromě jiného zabrání provádět efektivně mise spojené s podporou operací pozemních vojsk.

Chtěli byste se stát součástí výroby televizního filmu?

20. 12. 2014

Aktualizace: V neděli 8. března vysílá Česká televize druhý díl filmu Dominiky Švecové o ekumenickém setkání mladých v Praze na přelomu roku 2014 a 2015ZDE.

Aktualizace: V neděli 1. března vysílala Česká televize první díl filmu Pouť důvěry naší spolupracovnice Dominiky Švecové (na webu k zhlédnutí ZDE), druhý díl se bude vysílat v neděli 8. března 2015. Je to dvoudílný dokument o ekumenickém setkání mladých, které na přelomu roku 2014 a 2015 zorganizovala komunita Taizé z francouzského Burgundska. Je to pěkný film, který observační metodou sleduje přípravy akce po dobu celého roku, od obdobného setkání, které se konalo na přelomu roku 2013 a 2014 ve Štrasburku, až do letošního Nového roku v Praze. Má vtip, lidskost i humor.

Film je částečně financován prostřednictvím crowdfundingu. Bylo zapotřebí shromáždit celkem 50 000 Kč, aby bylo možno zaplatit práci všech spolupracovníků. To se bohužel nesebralo. Pokud byste ještě na poslední chvíli chtěli pomoci, aby lidi neskončili bez honoráře, prosíme, udělejte to. Transparentní účet je ZDE. Děkujeme.



Dobrý den,

Pořádáme finanční sbírku na výrobu dvoudílného filmu o mladých lidech z celého světa, kteří nyní přijíždějí do Čech. Chtěli byste se stát součástí tohoto projektu? Mohli byste to učinit finančním příspěvkem na jeho výrobu. Sbírku organizujeme prostřednictvím transparentního účtu, který je ZDE

Ten, kdo přispěje, umožní plnou realizaci tohoto projektu. Pro dárce máme odměny.

Doufáme, že na náš projekt přispějete i vy, kdo jste zatím finančně nepřispěli.

O ČEM NAŠE FILMY JSOU?

Češi - otázka psychologická

2. 1. 2015 / Jakub Mazur

Následující komentář shrnuje můj pocit z dnešních Čechů, pokud jde o jejich vztah ke společnosti a politice. Vycházím z čistě osobních a subjektivních dojmů, které na mě dělá „generace mých rodičů“ a generace moje. Cílem komentáře není úplné a vyvážené postižení české společnosti jako celku, ale vystihnutí jednoho podstatného trendu, jehož projevy kolem sebe v podstatě pořád, když s Čechy interaguji, cítím.

Špinavá válka v Afghánistánu nekončí slibům Obamovy vlády navzdory

31. 12. 2014 / Daniel Veselý

Koncem letošního roku měla podle předchozích slibů Obamovy administrativy skončit nejdelší válka v dějinách Spojených států v Afghánistánu. Oficiálně končí „bojové mise“ americké armády. Příští rok v této zemi však bude plně operovat kontingent čítající asi 11 000 amerických vojáků i omezený kontingent vojáků z členských zemí NATO, tj. zhruba 7000 vojáků. Západní angažmá v této nešťastné zemi, krom naleštěných metálů a sešikovaných vojenských přehlídek, přineslo řadu neúspěchů a neznámých, o nichž se v mediálním mainstreamu, jak předpokládám, ani příliš informovat nebude.

Dvacet nejčtenějších článků Britských listů za rok 2014

31. 12. 2014


1. 21. 8. 2014 / Proti zapomnění a manipulaci: O co šlo v roce 1968 (58647)
2.
27. 3. 2014 / Nebudeš míti bohů přede mnou (51370)
3.
6. 7. 2014 / Petr z Mladoňovic Zpráva o smrti Mistra Jana Husa (35334)
4.
6. 5. 2014 / O pátečním masakru v Oděse od očitého českého svědka (33873)
5.
15. 11. 2014 / Jan Čulík O ukradené československé revoluci z roku 1989 (33587)
6.
1. 3. 2014 / Není divu, že Vladimír Putin říká, že je Krym ruský (25348)
7.
11. 3. 2014 / Rozhovor Obama-Putin (24657)
8.
15. 9. 2014 / Jana Bradley První postřehy z české školy očima amerických školaček (23327)
9.
7. 3. 2014 / Henry Kissinger: Jak skončí krize na Ukrajině (23116)
10.
8. 6. 2014 / Daniel Veselý Chomskyho návštěva ČR na kost obnažila nevzdělanost a ignoranci mnoha Čechů (22081)
11. 3. 1. 2014 / Daniel Strož Češi, bandité východní Evropy? (21370)
12.
19. 3. 2014 / "Všichni jsme Rusové" (21030)
13.
3. 11. 2014 / Veronika Sušová-Salminen Prezident si dělá z médii legraci a ta mu to zase snědla i s navijákem (20788)
14.
29. 1. 2014 / Jan Čulík Hořící keř je neuvěřitelně slabý film (20062)
15.
6. 3. 2014 / Střet na Krymu je ovoce západní expanze (19762)
16.
1. 2. 2014 / O vydírání v některých nemocnicích (19709)
17.
13. 3. 2014 / Jiří Jírovec Všechno je jinak (19481)
18.
23. 5. 2014 / Starý světový řád se definitivně rozpadá (19094)
19.
9. 7. 2014 / Jan Čulík Díra u Hanušovic: Děsivý obraz současné české venkovské společnosti (18878)
20.
22. 8. 2014 / Craig Proctor Jak to vypadá a kam to směřuje na Ukrajině (18750)

DALŠÍ

Ruské liberální chiméry

31. 12. 2014 / Michael Kroh, Ilona Švihlíková

Současná ruská finanční krize má podstatně komplexnější příčiny než jen pokles cen ropy a sankce Západu. Je možné uvádět, že Saúdská Arábie, spolu s dalšími členy OPEC záměrně provozuje politiku držení tržního podílu, i za cenu pádu cen, jež je pro řadu ropných zemí katastrofický. Přitom nelze vyloučit, že cílem cenové politiky OPEC není uměle snížit podíl Ruska, jak se někdy spekuluje, ale především těžby ropy a plynu z břidlic, která se rozvinula nejvíce v USA a současné světové ceny ji srážejí k hranici rentability. Rusko se s tímto vývojem jen „svezlo“, podobně jako Venezuela a další producenti s vyššími náklady. Současný vývoj však také odhalil základní slabinu ruské ekonomiky, kterou jsou dlouhodobě neřešené strukturální problémy.

Putinská ekonomická utopie

31. 12. 2014 / Karel Dolejší

Vojenské výdaje Spojených států amerických - země, která vede několik válek současně, největší v Afghánistánu - v roce 2013 dosáhly 18% výdajů státního rozpočtu. Podíl vojenských výdajů se v předchozích letech, kdy země vedla ještě pozemní válku v Iráku, pohyboval na úrovni 19% celkových rozpočtových výdajů, avšak poté začal klesat a tento trend nadále potrvá. Rusko, které má 9-10x menší ekonomiku, vojenskoprůmyslový komplex se zhruba stejným obratem jako americký a vážné ekonomické problémy, vydá v roce 2015 na zbrojení 30% státního rozpočtu.

Polarizuje se česká politická veřejnost?

30. 12. 2014 / Bohumil Kartous, Karel Dolejší, Jan Čulík

Jde mi o to, že se podle všeho i v ČR formuje zvláštní skupina lidí, jejichž jednotícím prvkem je odpor vůči hegemonii Západu. Její struktura je podle všeho jinak diverzifikovaná, než jak jsi uváděl na příkladu Německa, často není asi ani natolik politicky radikální, ale její formování je samo o sobě pozoruhodné. Každopádně ji pronásleduje podobná choroba jako onu pražskou kavárnu, která se pouze klání na druhou stranu. Vypadá to dokonce, jakoby to nebyla ani tak reakce na to, co se děje v zahraničí, ale doma. Pouze narativ je vypůjčený, snad aby to vypadalo víc důležitě...

Někdejší vojenský lékař a podplukovník v záloze Marek Obrtel, který sloužil v jednotkách NATO, nazval v otevřeném dopise tuto organizaci "zločineckou". Zároveň bezvýhradně podpořil Miloše Zemana a Vladimíra Putina. Vedle toho se objevují další náznaky toho, že se vůči pražské kavárně vymezuje skupina "antiokcidentalistů". Polarizuje se česká společnost prostřednictvím geopolitických narativů?

Zasadí se starosta Prahy 8, aby byl případ důchodkyně, žijící podle jeho slov ve "velmi špatných podmínkách", vyřešen?

30. 12. 2014

Jsme velmi rádi, že se po 12 dnech starosta Prahy 8 pan Roman Petrus reagoval na skutečnost, že v jeho městské části živoří za strašlivých podmínek stará paní. Doufáme, že od něho vbrzku dostaneme konkrétní informace, že její případ byl zdárně vyřešen a že kvůli liknavosti úředníků nezemřela.

Starosta se samozřejmě může hájit, že v této věci nemá žádné zákonné pravomoci a zákon mu neumožňuje podniknout skoro nic, protože jsou zákony v ČR prostě špatné - jenže stačí to?

Neověřená/nepravdivá a poplašná zpráva v Britských listech

Starosta není bůh

30. 12. 2014 / Roman Petrus

reakce starosty městské části Prahy 8 na články BL "Stále žádné informace z Prahy 8, že by úředníci pomohli staré paní živořící ve strašlivých podmínkách" a "„Úředníci z Prahy 8 jsou natolik zahlceni "duchem Vánoc", že zatím neučinili nic na pomoc staré paní, živořící ve strašlivých podmínkách”"

Dne 22. 12. 2014 byla v BL uveřejněna poplašná zpráva s titulkem „Úředníci z Prahy 8 jsou natolik zahlceni "duchem Vánoc", že zatím neučinili nic na pomoc staré paní, živořící ve strašlivých podmínkách”. Autorem tohoto emocionálně zabarveného článku je občan Fibiger, který se výše zmiňované staré paní (paní S.) snaží už delší dobu pomoci. Se sociálním odborem městské části se bohužel spojil až 18. 12. odpoledne a to je poprvé, co byl úřad o neúnosné situaci paní S. informován.

Slušností slušných novinářů je si informace, za které nesou odpovědnost dle tiskového zákona, ověřit.

O dvou pojetích státu a o polistopadovém vývoji

30. 12. 2014 / Boris Cvek

Když jsem jel nedávno autobusem MHD ve svém rodném městě, přemýšlel jsem nad tím, jak je skvělé, že tato veřejná služba, garantovaná městem, existuje. A mimoděk jsem si vzpomněl na dobu asi před dvaceti lety, kdy jsme se tu v okolí snad všichni těšili na to, až bude tato služba zcela v gesci soukromé firmy. Nějak se mi nedařilo dát si tyhle dva pocity dohromady a začal jsem hledat důvod, co se ve mně za tu dobu tak změnilo.

Rok promarněných nadějí ve změnu

31. 12. 2014 / Boris Cvek

Když se ohlédnu zpět za končícím rokem 2014, zjišťuji, že nedokážu příliš pochopit to, nakolik nám hádky o pravdu Ukrajiny nebo Ruska nebo hádky o prezidenta Zemana mohou pomoci ke zlepšení reálného života v České republice. Mohl by to snad dokázat služební zákon, a proto byl tak dlouho odkládán.

Vrací se ČR do pomnichovské republiky?

29. 12. 2014 / Jan Čulík

Mary Heimannová má ve své historii Československa Czechoslovakia: The State that Failed jednu implicitní, nevyslovenou, zajímavou, ale pochmurnou tezi. Analýzou faktů a historických událostí v podstatě dokazuje, že T. G. Masaryk vyrval českou a slovenskou komunitu mocenskými a nedemokratickými způsoby z jejího absolutistického způsobu chování, na něž byly ty komunity zvyklé za Rakouska-Uherska, a nedemokraticky a mocensky Československu vnutil demokracii a orientoval ji na západní spojence. Tato umělá situace fungovala necelých dvacet let. Pro svou mocensky prováděnou politiku musel ovšem mít Masaryk podporu západních spojenců. Ta se ale s mnichovskou krizí zcela rozložila, takže Češi a Slováci Masarykův projekt odmítli a vrátili se v období pomnichovské republiky k nedemokratickému, autoritářskému, pavlačovému způsobu jednání a chování. Převládla jejich normální podstata (dovozuju deprimovaně já, to v té knížce výslovně není).

Pro situaci v každém daném společenství je signifikantní, jaké jsou její hlavní projevy. Je možné, že v daném společenství existují i slušní, mlčenliví lidé, ale vzhledem k tomu, že mlčí, je tomu, jako by neexistovali.

V důsledku své pravicové ideologie prohrála Británie v Afghánistánu válku na celé čáře

29. 12. 2014

V Afghánistánu utrpěla Velká Británie ponižující porážku, nejhorší za více než půl století a patřící k nejhorším vojenským porážkám celé moderní éry. Vyplývá z toho závažná věc: Británie už není velkou hospodářskou, technologickou ani vojenskou mocností, argumentuje v týdeníku Observer ekonom Will Hutton. Jeho strategická úvaha nad dnešní situací Velké Británie by mohla být vzorem pro obdobné uvažování v České republice, o něž se tam nikdo ani nepokouší, přestože to země pro své směřování potřebuje jako sůl. Posuďte sami:

Potřeba kultury k pohodovému životu na venkově

29. 12. 2014 / Michal Giboda

Fontána v Úsilném

Magistrát v malém italském městě zablokoval příjem televizního signálu, a lidé zpanikařili; nevěděli jak naložit s volným časem, zejména večer. Po týdenní televizní abstinenci se začali neformálně scházet na “pokec“. Po dvou týdnech se skupiny se stejnými zálibami začaly neformálně sdružovat a zjistily, kolik neodhalených talentů je v jejich sousedství a jací jsou to skvělí přátelé. Městečko začalo žit, osvobozené od hluchoty televizních stereotypů.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za listopad 2014

6. 12. 2014

V listopadu 2014 přispělo 195 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 42 902 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2014 částkou 1573.86 Kč. Příjem z reklamy byl 2000 Kč.

Zůstatek byl koncem listopadu 2014 284 623,91 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Vánoce, svátky míru a konzumerismu | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Ukrajina | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák