Vrací se ČR do pomnichovské republiky?

29. 12. 2014 / Jan Čulík

Známým stereotypem je tvrdit, že všechno, co je v dnešní české společnosti špatné, je důsledkem pokřivenosti někdejšího komunistického režimu. Jenže ten režim už je v dávné minulosti a začíná se objevovat podezření, že to, co je v české společnosti špatné, možná není důsledkem pokřivenosti komunistického režimu, ale bylo to v té společnosti vždycky. Středo a východoevropským společnostem se dostalo čtvrt století svobody, aby vyjevily, co jsou vlastně zač a jaké mají hlubinné charakteristické rysy.

Co když Češi nejsou demokratický národ a jejich typickým způsobem života je pomnichovská republika? Toto podezření vyvstává stále častěji, když člověk vidí. jak mnozí v Čechách dnes veřejně reagují. Skutečně to dost připomíná pomnichovskou republiku. Píše k tomu čtenář Jiří Střecha:

"Děkuji za zajímavý text v BL 27.12. - velice přesně popisujete jevy uvnitř naší společnosti... naše oblíbené škatulkování: kdo nemá rád Miloše, musí mít zákonitě rád Karla... a nadšení lidí, jak to ten nebo onen nandal těm venku a "nenechá" sebou manipulovat a pěkně "od plic" jim to řekl... a hlavně aby ty zlé žáby zvenku nelezly do naší bažiny... v něčem mi současné klima připomíná nepěknou zimu na přelomu třicátého osmého a devátého roku, včetně nenávistných výpadů proti Masarykovi a Benešovi v tisku (kdo všechno si dnes bere do "úst" Václava Havla a za co všechno chudák nakonec nemůže). Jaká si nenávist a zhrzenost vůči všemu a všem(třeba i proti lidskosti...). Nějak mi z toho není úplně do zpěvu."

Václav Havel byl jistě rozpornou osobností - lze před ním smeknout za to, co dělal před rokem 1989, jeho postoje v době, kdy byl po roce 1989 prezidentem, jsou už značně sporné. Ale to je vedlejší. Nejhroznější, je, že se v hysterické atmosféře dnešní "pomnichovské" České republiky stal naprosto nerealistickým symbolem, metaforou, znakem, kterého jedna strana šílenců absolutně zbožštila, druhá strana šílenců ho zase do smrti nenávidí. Proč musíme v České republice propadat těmto extrémům?

Přečetl jsem právě seminární práci, kterou na Glasgow University sepsala jedna studentka o reakcích českých médií na červnovou návštěvu Noama Chomského v České republice. Bohužel to bylo zase přesně podle tohoto politováníhodného mustru. Chomský přednesl na univerzitě v Olomouci zajímavou přednášku, na níž čeští novináři nebyli a o jejímž obsahu neinformovali. Obrovskou, hysterickou a špinavou kampaň v českém tisku vyvolala krátká citace ze zprávy ČTK, kdy byl z kontextu vytržen Chomského výrok, že ve dvacátém století netrpěli jen čeští disidenti. Roman Joch v Neviditelném psu Chomského označil za "morální nedochůdče" a "mravního idiota", snad nejhlouběji do "etiky" pomnichovské republiky poklesl politováníhodný server Neviditelný pes v antisemitském článku Petera Adlera, kde autor píše takovéto klenoty:

"Noam Chomsky je jedním z nejarogantnějších blbů moderních let, a prochází mu to všechno jenom proto, že je tak nekonečně drzý. Noam Chomsky je též příkladem pravdivosti tvrzení, že když je Žid chytrý, je chytrý. Když je ale Žid blbec, ojvej, dětičky, honem se utíkejme schovat někam do krytu."

Veřejní komentátoři se vůbec nezabývají Chomského argumenty, vláčejí ho bahnem prostřednictvím nevybíravých útoků na jeho osobu, asi tak, jak útočili odpůrci Masarykovy demokratické vize Československa po Mnichovu na Karla Čapka. Netuší, že Chomsky se za komunismu několikrát veřejně zastal československých disidentů. Chovají se prostě přesně tak, jako bolševici. Konec konců to na dotaz, co říká "zuřivé reakci" českých médií (to je pěkný eufemismus) řekl Lidovým novinám Chomsky sám:

„Nepřekvapila mě ani v nejmenším. Je to standardní způsob, kterým politruk reaguje na kritiku státního náboženství. Nebudu tím ztrácet čas, koneckonců už jsem odpovídal na podobné pokřiky komunistického tisku v době, kdy stejné typy lidí vládly tehdejšímu Československu.“

Je šílené, že totéž, co čeští komentátoři udělali Chomskému, udělali mnozí Češi i ruské protestní punkové skupině Pussy Riot, Chomského i Pussy Riot vláčeli bahnem nepodložených pomluv, prostě proto, že jsou to individua, která jsou odvážná, kriticky uvažující, samostatně myslící, nezkrotitelná a provokativní. Všechno vlastnosti, které se většinou v Čechách nenosí, tam se musí člověk podrobit nemyslivé kolektivní stádnosti. Zaznamenal jsem v minulých dnech názor zahraničního návštěvníka, jak je pozoruhodné, že Češi se většinou bojí veřejně projevit svůj názor, aby se názorově neodlišili od příslušníků svých spoluobčanů nebo svého klanu. Mít nezávislý názor se v ČR potrestá skandalizací dané osoby. Máte problém, když nepatříte k žádné smečce.

Škoda, že se nikdo nezamyslel nad tím, jak se Česko propadá do pomnichovských poměrů.

A od června 2014 se situace zřejmě ještě o hodně zhoršila. K absolutní netoleranci, zuřivé klišovité hysterii různých stoupenců a odpůrců nesmyslů, se přidala i islamofobie. Ocitujme Borise Cveka z dnešního Facebooku:

"Některé úvahy mne naprosto paralyzují.... např. jeden známý český islamofob (Lukáš Lhoťan) má teď na FB ve statusu úvahu, že kdyby Čechoslováci vyhnali své sudetské Němce včas, nemusela být válka... (má jít o analogii, že pokud se včas vyženou muslimové z Evropy, nebude válka). Zřejmě vychází z předpokladu, že Hitler by za to Československo pochválil a netečně by tomu přihlížel. Nebo že by vyhnání sudetských Němců před válkou zamezilo nástupu Hitlera k moci? Nebo že by vyhnaní sudetští Němci přesvědčili Churchilla, aby neválčil a kapituloval? Myslím, že tohle už není obyčejná hloupost, ale naprostá nehoráznost a fanatická nenávist, která úplně zaslepuje a vytváří naprosto šílenou realitu. Oproti tomu je prezident Zeman člověk s naprosto zdravým rozumem. Ostatně kdyby Zeman pronesl něco takového jako Lhotan, tak by to byl asi jeho konec...

To, že se vzedmula tato vlna islamofobie a to, jak dlouho vydrží, není věc argumentace - je to věc sociální frustrace. Tedy můžeme argumentovat, jak chceme, ale pokud bude v Evropě růst nezaměstnanost, sociální nejistota a neklid, tak nastane stav, kdy se prostě nesmysly, které teď zkouší posílat do veřejného prostoru, stanou pravdou.... za nacistů a bolševiků byly veřejné hlásaný jako nezpochybnitelná pravda ještě větší nesmysly. Tedy bohužel argumentace není cesta, pokud jde o veřejný prostor a nikoli o akademickou debatu. Lidí, pokud nejsou spokojeni se svým životem, jsou ochotni kanalizovat svou frustraci na jakýchkoli nesmyslech a žádná "argumentace" je nezajímá."

Jde skutečně o okrajové jevy - když se tentýž hysterický, nesnášenlivý postoj šíří celým politickým spektrem, od potrhlíků na facebooku až k osobám, které mají volný přístup do establishmentových médií, kde šíří své svinstvo bez korekce? Je možné a správné tyto věci ignorovat a k tomu mlčet?

Vytisknout