30. 12. 2014 / Jan Čulík
"Uniká mě, jak přesně mají úředníci Prahy 8 té paní pomoci," píše čtenářka Olga Lepková a dodává: " Asi se nedá čekat, že by se tam starosta, pokud není instalatér, osobně vypravil a spravoval záchod."
Jak píše i sám starosta Prahy 8 Roman Petrus, městská část je oprávněna poskytovat občanům v krizi příspěvek v hmotné nouzi.
Pokud dal pan Figiber úřadu na vědomí, že nepohyblivá paní s nekrózou obou končetin setrvává v podchlazeném bytě s vypnutými energiemi a s nefunkčním záchodem, takže je nucena skladovat výkaly do hrnců, očekával bych, že Městský úřad zareaguje okamžitě jednak poskytnutím pomoci v hmotné nouzi prostřednictvím pana Fibigera (což se po medializaci případu Britskými listy zřejmě děje, ale velmi pomalu a neefektivně), že zalarmuje policii, že je osoba v nebezpečí života (staří nesmějí být v podchlazených podmínkách, vede to k jejich úmrtí) a že okamžitě informuje další správní struktury o tom, že tato paní nutně potřebuje pomoc. Jistě bylo nutné bezodkladně zorganizovat pro tu paní sociální pracovnici. Dále předpokládám, tedy aspoň doufám, že v ČR existuje zákon či předpis, který vyžaduje, aby pronajímatelé nemovitostí udržovali pronajímanou nemovitost aspoň v minimálně civilizované normě. K minimálně civilizované normě zjevně nepatří nefunkčnost záchoda po dobu týdnů. Doufám, že existuje procedura, jak pronajímatele upozornit, že nechat nájemníka celou řadu týdnů bez záchodu je nepřijatelné.
Je možné, že podle zákona úředníci nemusejí udělat nic. Ale stačí to? Je to přijatelné?
Neakceptovatelné mi připadá, pokud úředníci pokrčí rameny a řeknou: "Zákony jsou takové, jaké jsou. Nemůžeme nic dělat."
Mimochodem, pokud je tomu skutečně tak, že státní správa nemůže nic dělat, nemůže pomoci v hmotné nouzi, nemůže okamžitě vyslat sociální pracovnici, nemůže přimět energetické firmy, aby nemocným a starým lidem nevypínaly energie, a nemůže přimět nájemce bytů, aby zajistili, že byt je v obyvatelném stavu, pak je to skutečně alarmující výzva, že s Českou republikou je něco opravdu špatně a zákony je nutno změnit, aby se lidé nedostávali do takovéto situace.
Demonstrujte v této věci. Ve vlastním zájmu, abyste se sami jednou nedostali do takovéto situace. Upozorňuji, že exekucemi je v ČR postiženo cca 20 procent obyvatelstva. Kolik starých a nemocných lidí je bez dodávky energií? Dokáže si někdo představit, jak obrovské je to utrpení?
Zajímavé je, že nikoho nenapadlo pozvat tuto paní žijící o samotě v nevytopeném bytě, na několik dní na návštěvu během Vánoc či Silvestra a Nového roku, do doby, než jí bude zprovozněna dodávka energií.
Jak to, že to nikoho nenapadlo?
Samota a izolovanost je jedním z nejdrastičtějších faktorů, které způsobují starším lidem předčasnou smrt. Ne náhodou média ve Velké Británii neustále upozorňují občany, aby nenechávali své staré spoluobčany bez pomoci, navštěvovali je, hovořili s nimi a poskytovali jim pomoc.
Proč to nenapadne nikoho v Čechách a někteří lidé vznáší argument: "Vždyť ona z toho bytu nechce, tak je svou situací sama vinna."
Jiná čtenářka píše: "Znám paní - invalidní důchodkyni - která má exekuci na důchod (pracovat nemůže, je těžce nemocná). Nemůže si proto dovolit žít v pronajatém bytě v Praze a odstěhovala se do chaty kousek od Českých Budějovic. Doplatek na bydlení získat nemůže, protože by jej "stáhl" exekutor. Chata není vytápěna, vaření je omezené, voda je ve studni. Občas paní pomáhám finančně, když "exekutor zavelí", takže ho držíme v přijatelné vzdálenosti, aby nešla chata do dražby. Nicméně pravidelnou pomoc paní odmítla s tím, že musí vyjít s tím, co má."
Čtenářka to považuje za normální. Myslí si, že je nepřijatelné s takovýmito případy obtěžovat úředníky a politiky, zřejmě proto, že "zákony pomoc neumožňují".
Že by už v Čechách opravdu vymizela základní lidskost?
Vytisknout30.12. 2014
Problém je, že jsem stále v kleštích, píše Hugo Fibiger. Paní nechcípá mrazem (teploty se během posledního týdne propadly hluboce pod bod mrazu), jen díky mojí prodlužovačce, ale sociálka nemůže v té věci nic udělat. Mně stojí ta pomoc 500 Kč týdně...