NELSON MANDELA

"Pokud se chcete usmířit se svým nepřítelem, musíte s ním pracovat. Tak se stane vaším partnerem"

8. 12. 2013

Dokáže si z toho vzít někdo v Česku poučení? ptá se Jan Čulík. Kdyby platil v postkomunistickém Československu a České republice tento princip, komunisté by museli být ve vládě už od roku 1989. Namísto toho, jak mi na to poukazují zahraniční studenti na Glasgow University na základě své četby, tzv. "transitional justice", tedy vyrovnávání účtů s nepřáteli po změně režimu, byla v Česku po roce 1989 zdaleka nejmstivější a nejzlovolnější ze všech postkomunistických zemí. Konec konců, nejmstivější byla pomsta Čechů na domnělých i skutečných kolaborantech po roce 1945 i "transitional justice" po roce 1948. Je tomu tak, že slaboši bývají nejhnusnější, když nabudou po převratu nekalým způsobem moc?

K tomu:

Od nacistů se poválečné československé úřady dobře naučily jak neutralizovat politický disent: pečlivým rozdělováním potravinových lístků, populismem, mzdovou politikou a přerozdělováním zkonfiskovaného majetku. Do 27. října 1945 schválil nezvolený prezident Beneš 27 prezidentských dekretů a 91 zákonů. Provedl tak brutálně nacionalistickou a radikálně socialistickou revoluci.

Hned po válce začalo české obyvatelstvo spontánně vraždit Němce. Jen Němci byli "zrádci" a "fašisti", jako by český a slovenský národ s nacistickým režimem vůbec nekolaboroval. Prezident a ministři vyzývali obyvatelstvo, aby se zbavilo "Němců a Maďarů". 12. května 1945 požadoval ve vládě jeden ministr, aby se apelovalo rozhlasem na obyvatelstvo, aby nezabíjelo nevinné německé civilisty. Vláda to odmítla jako "zbytečné". 16. května 1945 zdůraznil Beneš v projevu, že je v zájmu jednotného státu zapotřebí "vylikvidovat Němce a Maďary".

Poválečný československý režim se choval k československým Němcům přesně tak, jak se choval nacistický režim k židům. Počet potravinových lístků pro německého občana byl snížen natolik, že se z toho nedalo žít. Německé školy byly násilím uzavřeny. Stejně jako židé za války směli Němci nyní nakupovat jen v určitých hodinách, nesměli používat veřejnou dopravu a nesměli se stěhovat. V internačním táboře pro Němce u Ostravy a v kolínském táboře pro "kolaboranty" se mučení, znásilňování a vraždění vězňů stalo tak běžnou věcí jako v nacistických koncentrácích, které řídila SS. V táboře Vojna u Příbrami bylo vyvěšeno nacistické heslo "Práce osvobozuje", tentokrát v češtině. Vznikala síť tajné policie, do níž byli verbováni nacističtí zločinci. Podle Benjamina Frommera, kterého cituje autorka, odsoudily "mimořádné lidové soudy" 97 procent obviněných. Právo na odvolání bylo zrušeno a popravy se konaly do 2-3 hodin po rozsudku. V prosinci 1945 vedly stížnosti, že československá policie běžně mučí obviněné, k požadavkům, aby byla policie denacifikována.

Odsud Maďarů ze Slovenska za jejich údajný "fašismus" byl neuvěřitelným pokrytectvím, protože fašistický stát na Slovensku ustavili Slováci, nikoliv Maďaři. Z Československa však byli deportováni i němečtí antifašisté: Němci si směli s sebou každý odvézt 30 kg, ale žádné cennosti. Balíky s cennostmi se soupisem položek a řádně uklizené byty musely být před odsunem odevzdány československému státu.

Po odsunu Němců a Maďarů však pro Čechy zůstával problém Slovenska. Ve volbách v květnu 1946 zvítězila na Slovensku pravicová Demokratická strana. Slováci požadovali osvobození šéfa Slovenského štátu Tisa, avšak české úřady ho nechaly v dubnu 1947 schválně popravit, aby "navždy vyřešily otázku slovenského nacionalismu". Přitom český šéf protektorátní vlády Rudolf Beran byl odsouzen pouze do vězení.

Nekomunisté i komunisté ve vládě od r. 1945 spoléhali na mstivost davů, na lidové soudy, na potlačení práva na odvolání, na rychlé popravy podle retrospektivně vytvořených zákonů a na kriminalizaci etnického míšení obyvatelstva. Až na poslední chvíli před komunistickým převzetím moci si začali uvědomovat, že tyto autoritářské praktiky semelou i je. V Československu podle Heimannové zvítězil r. 1948 komunismus právě v důsledku českého národního šovinismu a v důsledku politického oportunismu pošetilých osobností českého veřejného života. Komunistický režim nebyl primárně důsledkem zásahů zvenčí, ale vznikl proto, že Češi a Slováci chtěli něco daleko naléhavěji než demokracii -- totiž etnicky homogenní stát pod ochranou Sovětského svazu.

Zdroj: ZDE

"Ty vole, Mandela": vyhoďte už konečně někdo neschopného Dvořáka

7. 12. 2013 / Štěpán Kotrba

Umělá kauza "ty vole, Mandela", kterou rozpoutal parlamentní tým redakce zpravodajství České televize zveřejněním záznamu soukromého rozhovoru premiéra Rusnoka, generála Picka a ministra Fischera z omylem nevypnutého ruchového mikrofonu o přestávce jednání Sněmovny (ČT24 tvrdí, že zvuk zaznamenaly mikrofony Poslanecké sněmovny... režie ČT ovšem zvuk přestávky neztlumila, naopak k zesílenému zvuku dodala prostřihy kamer), ukazuje míru neschopnosti a záštiplnosti týmu televize, která by měla plnit veřejnou službu. Místo toho se vyžívá v bulvárnosti a rozdmychávání nenávisti. Akreditace médií v Parlamentu či na vládě není nároková. Zneužívání akreditace ke šmírování a rádoby "investigacím" může vést k tomu, že Česká televize o akreditace přijde a přijde o možnost referovat o jednáních Sněmovny jinak, než komentováním oficiálního přenosu záznamu parlamentních kamer, který je na internetu. Nedivil bych se.

Komentátor HN Jindřich Šídlo poznamenává správně na facebooku, že kdyby někdo nahrál jednu poradu v novinách, to by se všichni umlátili smíchy. A já dodávám: nebo pozvraceli.

Klasické trapasy politiků, které zaznamenal mikrofon

8. 12. 2013


1. V roce 1993, kdy se britská Konzervativní strana hádala o svém vztahu vůči Evropské unii, vyjádřil se vůči třem euroskeptikům ve své vládě na konci rozhovoru s televizí ITN premiér John Major. Neuvědomil si, že je mikrofon stále ještě zapnut, a charakterizoval je jako "bastardy", které on sám "ukřižuje". Také hovořil o sexuálních skandálech ve své straně a řekl: "I jako bývalý parlamentní činitel pro stranickou disciplínu nemůžu zabránit lidem, aby spali s jinými lidmi, s kterými by spát neměli." Pak začal hovořit sám o sobě a uvažoval o tom, "jak je možné, že takový naprostý ubožák, jako jsem já, pořád všechno vyhrává".

Národ v šoku

8. 12. 2013 / Jan Čulík

Přestože má Štěpán Kotrba pravdu, že novináři při soukromých jednáních s politiky dodržují Chatham House rules (hlavně prostě proto, že kdyby se dopustili indiskrece, zdroj informací od politiků by navždy ztratili) myslím, že reportéři České televize dobře znají své Pappenheimské a zveřejněním nahrávky soukromého neformálního rozhovoru mezi premiérem Rusnokem a jeho dvěma ministry vyvolali obrovský zájem a značné rozhořčení v české veřejnosti - přitom je to rozhovor svou podstatou víceméně nevinný.

PŘEČETLI JSME:

S kým bude obědvat Rusnok?

7. 12. 2013

Na "skandálu" "Ty vole, Mandela", je zajímavá jediná věc. S kým bude obědvat Jiří Rusnok?

Já bych si povšiml jiného momentu. Toho, kdy J. Rusnok reaguje na předpokládaný termín pohřbu 14.12.2013 slovy: "To je, jak máme tu večeři. Teď já mám ještě ňákej voběd, pak máme večeři. Takže já, vole, sem ve strachu, jestli nebudu muset ještě jet tam. Vůbec se mi tam nechce!"

S kým asi tak může obědvat a večeřet, když je to pro něj významnější, než setkání s předními státníky světa? To neuvedl J. Rusnok ani ve své omluvě. Protože jsou to tak významné akce, určitě se o nich dozvíme. Přinejmenším však celé svědčí o dost velkém diletantismu z hlediska jeho chápání mezinárodní politiky.

Z tohoto hlediska považuji za naprosto zásadní [budoucí případné] Rusnokovo sdělení, o jaký pracovní oběd a pracovní večeře se jedná.

Zdroj: Radim Valenčík ZDE

Česká veřejnost u politiků postrádá vznešenost

8. 12. 2013

Další "šokující" informací vyplývající z ostudného lamentování politiků-volů je fakt, že jeho účastníci vnímají smrt Nelsona Mandely a s tím spojené státnické povinnosti coby komplikace svých běžných aktivit včetně povinnosti vládnutí. Tím ovšem vědomky nevědomky dávají "světu" najevo, jaký je jejich přirozený intelekt, a že neznají pojem "takt" ve způsobu vyjadřování, když hovoří o důležité záležitosti týkající se vztahů mezi státy a národy, míní Mesfin Gedlu.

Trapnost je svým způsobem i estetickou kategorií, alespoň coby nepostradatelným opakem kategorie vznešenosti, kterou česká veřejnost velmi postrádá u svých "politických představitelů". Normální člověk by po zhlédnutí této poslední ze sérií trapných episod českého establishmentu, se musel hanbou propadnout; chci jen věřit, že většina českého národa si to uvědomuje.

Pokud jde o zdejší "žurnalistice" lze jenom připomenout slova A. Millera: "A good newspaper, I suppose is a nation talking to itself."

Kmánům novinářům, editorům a šéfredaktorům

7. 12. 2013 / Oldřich Průša

Kousat to neumí, tak si alespoň bulvárně štěknou

Publikování odposlechnutého rozhovoru premiéra Rusnoka "Ty vole, umřel Mandela, kdo tam pojede..." o ledasčem vypovídá. Je to honba za senzací ze strany novinářstva, které poukazuje na fakt, že se hodí všechno, když v redakci není nikdo, kdo by přišel s vlastní zprávou, která by za něco stála. Je to potvrzení svobody slova; i tzv. seriozní deníky a televize mají prostřednictvím svých serverů vlastní Řezníky, viz. Český slavík. Pokles již dost upadající žurnalistiky na nejnižšího společného jmenovatele.

ZASE ZÁSTUPNÝ PROBLÉM:

Médiím se nelíbí, že se česká "vláda v demisi" vyjadřuje hovorovou češtinou... :)

7. 12. 2013 / Jan Čulík

Další umělý skandál se pokusila vyvolat Česká televize, když zveřejnila ve sněmovně náhodně zaznamenaný soukromý rozhovor mezi Jiřím Rusnokem, Vladimírem Pickem a Janem Fischerem. Jaké jsou zjištěné "šokující" informace? 1. Že je Rusnok přepracován a nechce se trmácet na Mandelův pohřeb do Jižní Afriky. 2. Že Miloš Zeman po zranění kolena nemůže chodit do schodů. 3. Že se členové vlády obávají (což ovšem bylo známo už dávno), že Zeman v zahraničí nediplomaticky zase vykecne nějakou blbost 4. Že členové vlády, stejně jako všichni občané České republiky, v neformálním rozhovoru používají výrazy jako "Ty vole" či "To je v prdeli."

Pro Českou televizi je to, ovšem bulvární terno, jenže nemohu si pomoci, velmi mi to připomíná aféru z poinvazního období někdy z roku 1969, kdy československá tajná policie natočila obdobný neformální rozhovor mezi několika protagonisty Pražského jara 1968, kteří používali - je to normální - obdobných výrazů jako nyní Rusnok a spol. v parlamentě - a ve snaze je zdiskreditovat odposlech odvysílala v Československém rozhlase: "Vidíte, takoví jsou ti disidenti, i o Dubčekovi soukromě říkají, že je to idiot."

Čeština je jistě pro mnohé puristy svatá a, jak kdysi ironicky psal Josef Škvorecký, nesmějí se používat výrazy nevhodné při jídle :) - Potíž je, že v českém jazyce je propastný rozdíl mezi jeho psanou a mluvenou formou. Doslovný přepis mluvené formy jazyka působí v písemné formě otřesně, přestože tak běžně mluví každý.

Takže: celé je to nesmyslný skandál a bouře ve sklenici vody.

Proč se Česká televize raději nezabývá otrokářským vykořisťováním milionů českých zaměstnanců, kteří pracují přesčas bez finanční náhrady a jsou každodenní obětí porušování základních předpisů zákoníku práce? Že by to celé bylo spiknutím odvádění pozornosti k pitomostem?

"Buranství" Karla Havlíčka Borovského

8. 12. 2013


Chleboslav Vokůrka, vlastenec:

PROTICHŮDCI

Osoby:

1. Kollarus, poeta magnus nec non philantropus slavicus. (Kollár, velký básník a slovanský lidumil.)

2. Gallus Borovianus, qui habet malum cor. (Havlíček Borovský, který má zlé srdce.)



Kollarus oculos sursum tollit et dicit rimum: (Kollár pozvedne oči k nebi a recituje):

Rada matky Slávy.
Co jsi ty? Čech. Co ty? Rus. Co ty? Srb.
A ty? Jáť Polák jestem.

Dítky moje, svornost! Nechte to, mluvte:
Slavjan.


Gallus procurrit in scenam et despicienter dicit rimum: (Havlíček vběhne na scénu a s pohrdáním recituje):

"Kušte, kluci, darebáci,
Češi, Rusi i Poláci!
Drže huby nevymyté, to vám povídám,
sic vám je tu dohromady všechněm nabaňkám.
Rus a Polák - Čech a Slovan - to že vám
je rovno?
Dobytkové! Co vám z toho všeho pojde? -
HOVNO!"

Hovor prvorepublikových pátečníků, přeložený do řeči dnešních teenagerů

7. 12. 2013

Představte si přepis debaty prvorepublikových Pátečníků:

Masaryk: "Ty krávo, mě už z těch ratanovejch křesel bolí prdel, seru na to dneska, vole."

Čapek: "Já už taky musim za psem, ty vole, jinak mi to tam zechčije a Olga se posere."

Masaryk: "Ty máš čokla, vole?"

Čapek: "Jo, píšu vo tom takovou píčovinu pro fakany."

Masaryk: "Kreslí ti to brácha, jo?"

Čapek: "Bráchu mrdám, vole, čokla snad ještě nakreslim, né?"

Masaryk: "Seš kretén, vole...(smích)"

(Z facebooku)

BRITSKÝ POLICEJNÍ STÁT

Jak londýnská policie brutálně potlačuje studentské protesty

7. 12. 2013



Ve čtvrtek odpoledne je londýnském Bloomsbury zima a neuvěřitelně silně prší, píše v deniku Guardian reportér John Harris. Demonstrace a konfrontace s policií znovu vznikají, a to nikoliv poprvé. Na Russell Square dorazila řada policejních minibusů a desítky policistů se nyní rozmísťují v londýnských ulicích. Za vraty administrativních úřadů University of London mají další policisté v rukou kovové pendreky a sporadicky jimi útočí na dav studentských demonstrantů, jejichž dav sem přišel z nedaleké Malet Street. Během několika minut vznikne linie konfrontace mezi studenty a policisty a studenti skandují: "Policajti ven! Studenti sem! Čí ulice? Naše ulice! Vy jste zabili Marka Duggana!"

Projev: Západ, který máme dohánět, definitivně skončil

7. 12. 2013 / Lukáš Matoška

< Lukáš Matoška při projevu na Sussex University

Po Velké Británii probíhají studentské okupace univerzit proti privatizaci a na podporu stávkujících zaměstnanců. Okupovat letos začali studenti Sussexské univerzity (svědectví v češtině o tom vyšlo ZDE). V reakci na to přerušilo vedení školy pěti z nich studium a zakázalo jim přístup do univerzitních prostor. Mezitím bylo zatčeno čtyřicet studentů Londýnské univerzity, kteří úspěšně obsadili budovu akademického senátu. Následující řádky, přeložené z angličtiny, zazněly jako projev podpory perzekvovaným sussexským studentům na demonstraci 6. prosince v rámci kampusu Sussexské univerzity.

PETICE:

Braňme právo protestu na University of London

7. 12. 2013

Vážení kolegové,

prosíme, uvažte, zda byste byli ochotni podepsat níže uvedené prohlášení a rozšířit ho po vašich sítích.

Tohle už se opravdu vymyká z rukou. Kolegové si toho možná nejsou vědomi, ale dnes večer byli hermeticky uzavřeni v policejním kordonu a zatčení četní univerzitní zaměstnanci, stejně jako studenti.

Naše prohlášení se záměrně soustřeďuje na University of London, i když jsme si plně vědomi, že se terčem útoků stávají studenti a učitelé i jinde.

Ať už jste odborářský aktivista, akademik, student, nebo prostě člověk, který je znepokojen budoucností našich univerzit a demokratických práv, prosíme, přijdete své jméno k petici ZDE

Chceme to dostat do deníku Guardian, a získat tak širší publicitu. Jména pro prohlášení v deníku Guardian potřebujeme do pátku do 13 hodin.

Sean

Poturčenec horší Turka

7. 12. 2013

Ad "Olympiáda v "Sochi"..."

Prostě poturčenec horší Turka. Slovanský národ ve svém překotném návratu na Západ devótně a naprosto nesmyslně přebral anglosaskou transkripci slovanských jmen. Jak jsem se v 90. létech divil a současně skřípal zuby, když jsem si musel do své učitelské agendy připsat jméno nové žákyně z Ukrajiny ve zmršené podobě Khytrytch. Chytryč bylo přece tak provinční a nedostatečně světové!píše Ladislav Kravjanský.

Cameron o Mandelovi

7. 12. 2013

David Cameron: V osmdesátých letech jsem vedl kampaň, aby byl Nelson Mandela popraven za terorismus. Dnes je mým hrdinou.

ČESKÝ PRÁVNÍ STÁT:

Soud neměl slitování: Rodina s postiženým dítětem musí za domek zaplatit podruhé

7. 12. 2013

Když plzeňská soudkyně Jitka Lukešová v pátek četla rozsudek, manželům Vackovým vyhrkly slzy do očí. Podle jejího rozhodnutí musí znovu zaplatit za rekreační domek, který si kvůli zrakově postiženému synovi loni v srpnu koupili za 330 tisíc korun prostřednictvím realitní kanceláře Styl.

Jednatelky realitní kanceláře totiž vyinkasované statisíce původní majitelce nemovitosti Naděždě Valešové nevyplatily a podle policie je zpronevěřily.

Podrobnosti ZDE

Pozn. JČ: Takový rozsudek přece nemůže být definitivní. Poškozená rodina by se měla odvolávat, až k Evropskému soudnímu dvoru. Takto šokujícím rozsudkům musí Evropská unie učinit přitrž.

Doživotní (v)zdělávání

7. 12. 2013 / Sandra Wain

Letos na Mikuláše někde v rádiu přísahal malý chlapec čertovi, že již bude hodný, a že nebude neposedný. Dnes je běžné, že děti, které se chtějí hýbat, jsou považovány za hyperaktivní (nemocné) a musí brát uklidňující léky. Ostatně, co s dětmi, které nechtějí sedět doma, ve škole nebo v autě.

Ještě k nymburskému gymnasiu (a nejen k němu)

7. 12. 2013 / Jiří Janda

Článek pana B.Cveka v BL a reakce pana A.Límana"Maloměstské školometství" mně připomenuly pohled na nás z druhé strany hranice, názor, se kterým jsem se setkal daleko před listopadem 89.

Školská reforma, formulovaná Všeobecným školním řádem ze dne 6.12.1774:

"Rádi bychom viděli, kdyby rodičové svých dětí ve věku 6 - 12 let do škol posílali."

Marie Terezie

Zpráva z tisku z roku: 2020

Studenti nejmenovaného gymnasia X ve městě Y odmítli přejmenování školy na Gymnasium J.A.Komenského. Zástupce studentů k tomu poznamenal:"Nikdy jsem za šest let studie na této škole neslyšel o Komenském. Z doslechu však vím, že emigroval, tedy nechoval se řádně a nežil v souladu s naším lidově demokratickým zřízením. Proč by se tedy naše gymnasium mělo po něm jmenovat?"

Počátkem 80. let jsem se potápěl se skupinou německých potápěčů, Byli to lidé mnoha profesí, různého věku, povolání i sociálního zázemí. Zkrátka od školního profesora, přes obchodníka až po strojníka na vrtné soupravě a proto i nejrůznějších životních zkušeností. Při jedné diskusi z jejich strany zazněl tento názor, píše Jiří Janda:

Společnost vzdělání?

6. 12. 2013 / Miloslav Ransdorf

Evropské společnosti si zakládají na tom, že jejich dynamika je založená na vzdělání a kulturnosti. Miloš Zeman kdysi povídal ve sněmovně v roli premiéra cosi o tom, že má tři priority jako Tony Blair: vzdělání, vzdělání, vzdělání. Což o to, Vladimír Iljič Lenin měl také tři priority: učit se, učit se, učit se. Jenže výsledky ve Velké Británii může i český čtenář zaznamenat ve skvělé publikaci Marka Fishera "Kapitalistický realismus", v německé literatuře mýtus vzdělanostní společnosti rozbil Konrad Liessmann v knize "Společnost nevzdělanosti".

Stručně řečeno, vzdělanost předpokládá relativně pevná kritéria.

Dát otroku krajíc chleba je chybné

7. 12. 2013 / Jaromír Habr

Pane Hartmane, pane Čulíku, přátelé i vy ostatní!

Protože záležitosti, na něž tímto reaguji, nejsou osobní, nýbrž se týkají mnoha občanů České republiky potažmo stavu celé společnosti, protože už několik let zpět jsem narazil na důsledky osobního intelektuálního a etického limitu Vás, pane Jane Čulíku, který jako provozovatel serveru, jenž umožňuje publikovat i jinde nepublikovatelné, sice konáte záslužnou práci, na druhé straně však dle mých poznatků jako ten, kdo určuje, co bude publikováno a co nikoli, a rovněž jako autor si dle mých poznatků počínáte poněkud svérázně, protože vzhledem k výše uvedenému Vašemu počínání coby šéfredaktora nemám jinou možnost a protože vést otevřenou společenskou diskusi považuji za jednu z mála cest, jak pokročit dopředu, aktuálně spíš alespoň zastavit další společenský propad, zvolil jsem tuto formu.

Prosím, urgujte emaily s příspěvky, na něž nedostanete odpověď

7. 12. 2013 / Jan Čulík

Pan Jaromír Habr si stěžuje, že mu Britské listy nevydaly jeho výměnu emailů s bývalým ministrem Drábkem, a vyvozuje z toho dalekosáhlé závěry o "cenzurní praxi" v Britských listech. Samozřejmě, že v Britských listech nepublikujeme všechno, ale jen to, co podle svého osobního subjektivního úsudku shledáme zajímavým, novým nebo podnětným. Jenže příspěvek Jaromíra Habra jsme neodmítli, prostě jsme ho nedostali.

Kapitalistický středověk

7. 12. 2013 / Pavel Janeček

Před více než dvaceti lety došlo v rámci transformace hospodářství k privatizaci a následnému vytunelování textilního strojírenství v Podkrkonoší. Na svou dobu špičková technologie byla odvezena do konkurenčních firem v Evropě, které se tímto chytrým tahem zbavily nevítané konkurence.

Verdi

7. 12. 2013 / Miloslav Ransdorf

Jeho současníci v něm viděli symbol boje za svobodu Itálie, srovnatelný s Garibaldim. Giuseppe Verdi, syn hokynáře a histrinského a přadleny, člověk nuzných poměrů, jehož talentu povšiml Antonio Barezzi z Bussetta (nejblíže položené město u vesnice Le Roncole, kde se 10. října 1813 Verdi narodil), byl robustní venkovan, člověk z masa a krve, který se vždy cítil být "sedlákem z Le Roncole".

Ježíšku, panáčku, my tě budem prodávati...

6. 12. 2013 / Lubomír Brožek

Toč se a vrč, můj kolovrátku,
ejhle, adventu již nakrátku
a blízko, blizoučko Štědrý den...
K. J. Erben
Drahý Ježíšku, nepřeji si nic jiného, než aby byla celá rodina pohromadě. Děkuji.
T. (dítě)

Ani jsme se nenadáli - a je tu advent. Adventus znamená příchod. Za dveřmi jsou Vánoce a možná...přijde i Ježíšek. Záleží na tom, kde ty dveře jsou. Na dveře v Rusku zabuší berlou mrazilkou Děda Mráz. Finové čekají Joulupukkiho, s Francouzi si rozumí Père Noël, za Švédy chodí Jultomten, zatímco například v Kanadě, USA a Velké Británii zdomácněl Santa Claus, rozverný bělovousý tlouštík v červeném klóbrcu, marketingový produkt, jehož moderní podobu vymyslel v druhé polovině 19. století americký kreslíř Thomas Nast.

BRITSKÝ POLICEJNÍ STÁT

Londýnská policie obviněna z používání nepřiměřené síly proti studentům

6. 12. 2013



Studenti, kteří se účastnili ve čtvrtek v centrálním Londýně řady ostrých konfrontací s policií, obvinili policii, že používá nepřijatelné míry násilí ve snaze zlikvidovat protesty na Londýnské univerzitě, které tam trvají už několik týdnů. Studenti protestují proti rozhodnutí Londýnské univerzity zlikvidovat studentský svaz.

Maloměstské školometství

6. 12. 2013 / Antonín Líman

Článek pana Borise Cveka v Britských listech mi mluví z duše a rád bych k němu pár slov dodal. Bohumila Hrabala čtu od raného mládí a považuji ho za daleko největšího českého spisovatele dvacátého století. Jeho zázračná čeština mi otevřela netušené obzory a perspektivy. To, jak dokáže skloubit v jeden nádherný celek lidovou, hovorovou češtinu a pivní folklór s vysoce vytříbeným výrazem estéta a filosofa je téměř neuvěřitelné:

Olympiáda v "Sochi"...

5. 12. 2013

Prošla jsem pražským nákupním centrem na Smíchově a odešla poučena, kde bude zimní olympiáda. Bude v Sochi. Asi se to tam přejmenovalo... Ale co chtít v zemi, kde dle kulturních redaktorů napsal Labutí jezero Piotr Tchaikovsky..., píše Ludmila Kašparová.

Ukrajinská policie dala demonstrantům ultimátum, premiér je označil za "nacisty"

6. 12. 2013

Ukrajinská policie ve čtvrtek varovala demonstrující příznivce opozice, že budou čelit tvrdému potlačení protestů, pokud neukončí okupaci veřejných úřadů v Kyjevě. Premiér Mykola Azarov je dokonce označil za "nacisty a zločince".

Úřady vydaly zmíněné varování, zatímco v Kyjevě probíhá bezpečnostní konference OBSE s účastí ministrů zahraničí. Ukrajinu ochromují protesty statisíců lidí od okamžiku, kdy prezident Janukovyč překvapivě odmítl podepsat asociační dohodu s EU a místo toho oznámil další integraci s Ruskem.

Zapomeňte na Pandury

6. 12. 2013 / Karel Dolejší

Ioan Grillo natáčel v muzeu mexické armády věnovaném boji proti drogové mafii. Kromě stříbrem vyzdobených Kalašnikovů, pětačtyřicítek vykládaných zlatem a diamanty nebo vycpaného služebního psa uvidíte autora pózovat také s ruskou pancéřovkou RPG-29 (v kódu NATO Vampir) a její tandemovou střelou PG-29 V.

Nelson Mandela zemřel ve věku 95 let

5. 12. 2013

První černošský prezident Jihoafrické republiky zemřel ve věku 95 let pokojně doma mezi příslušníky své rodiny v Johannesburgu. Oznámil to současný prezident Jacob Zuma.

Mandelova smrt vyvolá v Jihoafrické republice období truchlení a sebereflexe dvacet let poté, co Mandela proměnil svou zemi z rasového apartheidu v inkluzivní demokracii. Mandela je celosvětově považován za jednoho z největších státníků moderní doby, srovnatelného s Mahatmou Gandhím a Martinem Lutherem Kingem.

Místo v historii mu zajistí jeho otevřeně smířlivý postoj. Poté, co Mandela strávil 27 let ve vězení, usiloval o smíření s bělošskou menšinou v Jihoafrické republice a spolu s ní vytvořil tamější demokracii. Je to, jako by čeští politikové uzavřeli smíření s předlistopadovými komunisty a vzali je do vlády.

Nelson Mandela přivedl r. 1994 k volebnímu vítězství svou stranu Africký národní kongres, ale na rozdíl od Václava Havla dobrovolně odstoupil z prezidentské funkce po jediném funkčním období.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Nelson Mandela (1918-2013)

7. 12. 2013 / Miloslav Ransdorf

5. prosince 2013 oznámil jihoafrický president Jacob Zuma, že zemřel legendární Nelson Mandela. Když se ve vesnici Qunu v Transkei tento syn kmenového náčelníka narodil, těžko někdo předpokládal, že se z něj stane jedna ze symbolických postav dvacátého století. Ve věku 25 let už byl členem a aktivistou Afrického národního kongresu. Ve vězení na Robben Island strávil 27 let a bylo třeba ohromné síly osobnosti, aby to na něm nezanechalo stopy. Osobně jsem na inaugurační slavnosti v roce 1994 viděl, jak vřelé city choval ke svým tehdejším žalářníkům, s nimiž se spřátelil.

Putin: "Rusko musí zůstat v Arktidě"

6. 12. 2013

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že vojenské kapacity USA za severním polárním kruhem nutí jeho zemi, aby si tam udržovala silnou vojenskou přítomnost. Tato oblast měla klíčový význam během studené války, a to jak z hlediska přítomnosti raketových ponorek, tak kvůli drahám mezikontinentálních raket a strategických bombardérů, které právě tudy mohly nejrychleji zasáhnout území protivníka.

Jak si Češi neváží svých hrdinů

6. 12. 2013 / Karel Dolejší

Polsko udělilo zesnulé Natalii Gorbaněvské, která v roce 1968 protestovala na Rudém náměstí proti okupaci Československa, nejvyšší polský řád Čestné legie Polonese. Češi poslali kondolence.

Gorbaněvská se kvůli svému statečnému postoji stala terčem proslulé abusivní sovětské psychiatrie a později byla donucena k emigraci. Zemřela v Paříži.

Češi se ovšem drží osvědčeného národního postoje, který psychiatr Radkin Honzák shrnul následovně: "Vyskočilův pan učitel Kloheň mi vysvětlil, že Hus ani Žordáno Brůna se nemuseli nechat upalovat, protože tím nic nedokázali a Země se točí i tak nadále. Nanejvýš nám dnes mohou sloužit jako varování dětem, aby si nehrály se sirkami, zatímco z kardinálů v Kostnici si můžeme vzít příklad, jak pěkně měli vyleštěné boty."

Proto je jen logické, že dajli medaili komunistickému papaláši Čubovi, zatímco na Natalii Gorbaněvskou si sotva vzpomněli.

Až zase jednou Češi budou potřebovat, aby se jich v zahraničí někdo zastal, každý se na ně...

Koutek reklamní tuposti:

Nevinní už nejsou "nevlnní". Další úspěch našeho Koutku?

6. 12. 2013 / Tomáš Koloc

Čas od času se stane (nebo se nám to alespoň zdá), že Koutek reklamní tuposti zkrátka zapůsobí, a daná reklama se změní. Minulý rok z reklamy na lety společnosti Alitalia zmizela jedna chyba, kterou jsme označili (viz ZDE). Stejně tak se nyní změnila reklama na pojištění aut u firmy Generali, kterou jsme ZDE před časem kritizovali pro grafickou chybu, díky níž bylo možné slovo "nevinné" číst jako "nevlnné".

Ze stávající verze reklamy tato chyba zmizela...

Jak Amerika a Británie beztrestně vraždí civilisty po celém světě

5. 12. 2013

Válka proti terorismu se nyní proměnila v nekonečnou válku bezpilotními letadly a tajného zabíjení. Hrozí to vytvořit nebezpečný svět

Americký prezident Obama, držitel Nobelovy ceny míru, sice slíbil, že válka proti terorismu skončí, avšak namísto toho ji proměnil a rozšířil, píše Seumas Milne v deníku Guardian. Obamovy útoky bezpilotními letadly, k nimž dochází v mnoha zemích od Pákistánu až po severní Afriku, jsou ohniskem této nové fáze. A jak ukazuje nový, šokující film Dirty Wars, který natočil americký novinář Jeremy Scahill, v mnoha zemích světa nyní také dochází k pozemnímu vraždění tajnými americkými jednotkami, najímanými válečnými magnáty a žoldáky v mnoha zemích světa, píše v deníku Guardian Seumas Milne.

Zajímavá kniha o nezaměstnanosti

6. 12. 2013 / Zdeňka Petáková

S prostým názvem Nezaměstnanost vyšel přednedávnem soubor několika zajímavých textů. V publikaci se sešli zkušení autoři a badatelé docentka psychologie Božena Buchtová (1947), profesor filozofie Josef Šmajs (1938) a psychiatr, primář a vysokoškolský pedagog Zdeněk Boleloucký (1936).

Josef Šmajs svým tradičně ostrým a jasným způsobem analyzuje společenský i individuální význam a reflexi lidské práce (první kapitola Lidská práce -- málo známý fenomén kultury) a neohroženě čtenářům předestírá i vlastní drsně realistický odhad společenského vývoje: "V krajním případě se může stát, že téměř veškerá lidská aktivita a přírodní zdroje se spotřebují na prostou obnovu toho, čeho již bylo v procesu kulturní evoluce dosaženo. Právě k tomuto bodu se dnes blížíme."

Ve Středoafrické republice hrozí katastrofa

5. 12. 2013



Je to země, kterou málokteří lidé zvnějšku kdy navštívili anebo o ní vůbec kdy slyšeli. Dnes však stojí Středoafrická republika v ohnisku mezinárodní pozornosti. Spojené národy varovaly, že v zemi dochází k genocidě a vzniká tam naprostý chaos. Francie začala posílat vojska do hlavního města Bangui? Reagují na rychle se zhoršující situaci, kdy davy muslimů a křesťanů, ozbrojené mačetami, rozsekaly stovky lidí, mužů, žen a dětí, na kusy. Středoafrická republika je země bez přístupu k moři, je plná nerostného bohatství a je obklopena rozkládajícími se státy Čad, Kongo a Súdán. V březnu v ní došlo k puči. Byl svržen prezident a v zemi od té doby vznikla v současné době nejhorší světová humanitární krize. Téměř půl milionu lidí přišlo o přístřeší a bylo nuceno opustit své domovy, mnoho milionů lidí závisí na potravinové pomoci.

PŘEČETLI JSME:

Oskar Krejčí: Ukrajina: jablko sváru

5. 12. 2013

Tradičně je ukrajinská politická scéna rozdělována na levobřežní a pravobřežní -- na východ od řeky Dněpru je prý promoskevská, na západ probruselská. Prostý pohled na výsledky prezidentských voleb v roce 2010 ale naznačí, že toto zeměpisné zjednodušení neodpovídá faktům. Prozápadně vnímaná Julija Tymošenková získala většinu i v oblasti na severovýchod od řeky Dněpr, Viktor Janukovyč, který je označován za proruského, obdržel většinu hlasů na celém černomořském pobřeží a částečně i v Zakarpatské oblasti Ukrajiny (kdysi Podkarpatské Rusi). Důvod je prostý: Ukrajinu nedělí Dněpr, ale hned tři skupinové identity: etnická, náboženská a sociální.

Zdroj: ZDE

Článek vyšel v dnešním, tedy čtvrtečním čísle Literárních novin (z 5.12. 2013) viz prodejní místa. Rovněž je můžete zakoupit v  elektronické podobě na čtečce Kindle. Jsme přesvědčeni, že stojí zato tento kvalitní týdeník podpořit, míní šéfredaktor Britských listů Jan Čulík.

Skončí Literárky?

5. 12. 2013 / Jan Čulík

S koncem roku přichází docela špatná zpráva pro pluralitu médií v České republice. Vydavatel Literárních novin Miroslav Pavel, který tento týdeník systematicky dotuje z vlastní kapsy velmi podstatnými finančními částkami, už to není do budoucna schopen dělat a oznamuje, že od ledna 2014 se týdeník bude muset proměnit na měsíčník.

Literární noviny: Z týdeníku bude měsíčník

5. 12. 2013 / Miroslav Pavel

Milé čtenářky, vážení čtenáři!

Když jsem před čtyřmi roky kupoval od sociální demokracie týdeník Literární noviny (dostal jsem se tehdy do konfliktu s Jiřím Paroubkem kvůli obsahu Literárek a jmenování Petra Bílka šéfredaktorem), byl jsem přiměřeně optimistický. Samozřejmě, nepředpokládal jsem, že budeme prodávat statisíce výtisků a že se budeme topit v inzerci. Skutečnost je ovšem taková, že Literární noviny zatím nedokázaly dosáhnout nejenom ziskovosti, ale ani tzv. černé nuly. Pro reklamní agentury nejsme zajímavým partnerem.

Koutek reklamní tuposti

Sexistická reklama

5. 12. 2013 / Jan Čulík

Podle představ firmy, která zadala tuto reklamu (najdete ji například na Novinkách) touží výlučně ženy po domácích spotřebičích... :) Ženy holt nejsou intelektuálky. Netouží po knize, ale po fénu na vlasy... ) Jako by nikdy žádný muž nevařil kávu anebo se nestaral o domácnost...! Sexistická reklama neférově potvrzuje nerovné postavení žen v české společnosti. Není divu, že se v rovnosti pohlaví Česká republika ve světě umístila na 83. místě.

Čína odmítá ustoupit americkému tlaku ve věci identifikační zóny protivzdušné obrany

5. 12. 2013

Čínský prezident Si Ťin-pching a americký viceprezident Joe Biden se v Pekingu neshodli ohledně otázky nově zřízené identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) ve Východočínském moři. Existuje jen málo náznaků sbližování stanovisek.

Biden během návštěvy Pekingu (následující po návštěvě v Tokiu) a pěti a půl hodinových jednání vyjádřil hluboké znepokojení USA a dalších zemí regionu. Avšak Si neustoupil. Zóna zahrnující souostroví Senkaku/Tiao-jü zůstává v platnosti.

Vatikán nevydá OSN informace o zneužívání dětí kněžími

5. 12. 2013

Svatá stolice rozhněvala aktivisty, že odmítla poskytnout informace, které požaduje výbor OSN pro práva dítěte

Vatikán odmítl poskytnout panelu OSN požadované informace, o zneužívání dětí kněžími. Svatá stolice tvrdí, že neposkytuje informace o konkrétních případech zneužívání dětí, pokud to nepožaduje jiná země jako součást trestního stíhání.

Evangelii Gaudium - 2. část

5. 12. 2013 / Jorge Mario Bergoglio - papež František

pokračování 1. části exhortace římského biskupa "Evangelium radosti"
přeložila česká sekce Radia Vaticana

110. Po zamyšlení nad některými výzvami soudobé reality, rád bych nyní připomněl úkol, který na nás doléhá v jakékoli době a na každém místě, protože "není pravé evangelizace bez výslovné zvěsti, že Ježíš je Pán" a bez "primátu hlásání Ježíše Krista v každé evangelizační aktivitě".[77] Jan Pavel II. shrnul starosti asijských biskupů a řekl jim, že, pokud má církev "plnit svůj prozřetelnostní úděl, jímž je evangelizace jakožto radostné, trpělivé a postupné hlásání spásonosné smrti a vzkříšení Ježíše Krista, musí to být absolutní priorita".[78] Platí to pro všechny.

Kde limit můj?

5. 12. 2013 / Marek Řezanka

Pro jedny zásadní téma, pro jiné okrajová záležitost a nafouklá bublina, která zastírá závažnější témata, jakými jsou války po celém světě a role jednotlivých velmocí v nich. Ano, je třeba si uvědomit, že se každého z nás bezprostředně dotýká dění na celém světě, tedy i v Kongu nebo ve Středoafrické republice, v Egyptě či v Sýrii. Stejně tak ale není možné mlčet k jinému fenoménu, a tím je posouvání hranic toho, co jsme ochotni a schopni vnímat jako normální a tolerovatelné.

Realitní bublina č. 2 může skončit jen ještě hůře, než ta první

4. 12. 2013

Existuje široká shoda na tom, že globální finanční krizi z let 2008-2009 vyvolaly kolabující investiční bubliny na trhu s bydlením, spolu s vážnou recesí, která následovala, napsal v Guardianu Nouriel Roubini. I když nejznámějším případem jsou Spojené státy, kombinace laxní regulace, bankovního dohledu a politiky nízkých úrokových měr nafukovala podobné bubliny v Británii, Španělsku, Irsku, na Islandu a v Dubaji.

Teď, pět let na to, se známky pěnění, pokud ne přímo bublin, znovu objevují na trhu s bydlením ve Švýcarsku, Švédsku, v Norsku, Finsku, ve Francii, v Německu, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandě a také opět v Británii. Na rozvíjejících se trzích se bubliny vynořují v Hongkongu, Singapuru, Číně a v Izraeli, a v hlavních městských centrech v Turecku, Indii, Indonésii a Brazílii.

Jak je krásné míti Číňany za naprosté pitomce

4. 12. 2013 / Karel Dolejší

Kyle Mizokami sepsal pro Foreign Policy zvláštní text: Rekapituluje v něm výsledky maření svého času počítačovou hrou Command: Modern Air/Naval Operations (C:MANO) a vyvozuje z průběhu hry důsledky pro zahraniční a vojenskou politiku Japonska a USA.

Textů podobné kvality dnes samozřejmě asi vzniká značné množství; otázka ovšem zní, proč zrovna renomované periodikum jako Foreign Policy dává takovým článkům prostor.

Mizokami se pomocí zmíněné počítačové hry pokusil simulovat průběh hypotetického leteckého střetnutí mezi Čínou, Japonskem a USA v prostoru nově vyhlášené čínské identifikační zóny protivzdušné obrany (Air Defense Identification Zone, ADIZ).

Řezník, aneb Zakažme rakovinu!

4. 12. 2013 / Karel Dolejší

Jakub Patočka v textu nazvaném Několik slov o svobodě slova tepe do kauzy "rapera" vystupujícího pod pseudonymem Řezník. Ukazuje podle něj limity svobody slova. Autor organizátory vyloučený ze soutěže Český slavík je podle Patočky "psychopat" a v normální zemi by byl buď vězněn, nebo léčen - ale v České republice se debatuje o tom, zda jeho "umělecké výkony" náhodou nespadají do kategorie svobody projevu.

Totální vítězství maloměšťáckého školometství

4. 12. 2013 / Boris Cvek

Nechci říci, že vzdělání je k ničemu. Je mimo jiné k tomu, aby studenti a žáci pochopili význam geniálních osobností, který opravdu nespočívá v tom, že se "dobře učily" nebo že žily vzorně maloměšťácky. To, že studenti nymburského gymnázia odmítají pojmenování svého ústavu po Bohumilu Hrabalovi, je pro mne šok. Ukazuje to, že jsou nevzdělaní. Setkával jsem se s tímto přístupem často u studentů i jejich rodičů, když jsem sám učil na gymnáziu: důležité jsou známky a každý, kdo se snaží, by měl mít jedničky. Není třeba chápat, myslet, narážet na složitost a náročnost poznání, která vždy nakonec ukazuje, že memorování a konformita jsou obyčejným hňupstvím, je naopak třeba uspět v čiré průměrnosti. Školství mělo k takovému pojetí "vzdělání" vždy sklony a bylo opravdovými vzdělanci a génii často kritizováno, odmítáno. Nicméně současná situace se zdá být vrcholem hrůzy. Místo, aby studenti četli Hrabala a pohrdali školometstvím, odmítají Hrabala proto, že se špatně učil a nežil dostatečně pokrytecký měšťácký život. Dějiny vzdělanosti a kultury jsou založeny na odmítání školometství, průměrnosti, pokrytectví a moralizujících lží o "správném životě" bez nárazů, troskotání, konverzí a konfliktů. Zdá se, že mnozí studenti nymburského gymnázia tohle nikdy neměli šanci pochopit.

Sestřel si svého policejního prezidenta!

4. 12. 2013 / Boris Cvek

Máme dva policejní prezidenty. Policejní prezident měl být původně politiky obtížně odvolatelný a manipulovatelný, z pochopitelných důvodů. Na základě informací z Generální inspekce bezpečnostních sborů však bývalý ministr vnitra Kubice bleskově vyloučil tehdejšího policejního prezidenta Lessyho z policejního sboru a zbavil ho tak funkce. Člověk by řekl, že tak mimořádný čin musel být opravdu řádně zdůvodněn a že se nemůže stát, že soudy ukážou Lessyho nevinu. Nicméně podle pravomocného rozsudku je Lessy opravdu nevinen a současný ministr vnitra Pecina musel zvrátit rozhodnutí o jeho vyloučení z policie. Bude za tohle někdo hnán k zodpovědnosti? Poučení: Kubice nám ukázal, jak snadno se lze zbavit policejního prezidenta a jak dlouho trvá, než je takový policejní puč usvědčen z protiprávnosti.

Miroslav Štěpán: Světoví politikové si v roce 1989 se situací v Československu nevěděli rady, a tak vsadili na Václava Havla

2. 12. 2013 / Jan Čulík

Štěpánova kniha je důležitým příspěvkem k úvahám o tom, jak by Češi měli vstupovat do vztahů se zahraničními mocnostmi, které určují poměry v Čechách, a jakou by si pro to měli vypracovat strategii. Jinými slovy: Víme, že vždycky nám vnutí změnu domácích poměrů zvnějšku svět, ale uvažujme nad tím, jak to aspoň trochu z Česka systematicky ovlivňovat. Ze Štěpánovy knihy vyplývá, že čeští politikové nikdy neměli takovou strategii žádnou, a dodnes ji ke své škodě nemají a ani o ní neuvažují.

Miroslav Štěpán/Petr Holec, Můj život v sametu, aneb Zrada přichází z Kremlu. Praha, nakladatelství Malý princ, 2013

Poměry v Československu se vždycky určovaly ze zahraničí, a tak tomu bylo i v roce 1989, tvrdí ve svém právě vydaném knižním rozhovoru s redaktorem týdeníku Reflex Petrem Holcem Miroslav Štěpán, někdejší druhý nejmocnější činitel autoritářské Komunistické strany Československa před rokem 1989. Na rozhovory, ať knižní či časopisecké, se dívám většinou velmi skepticky, protože ono se toho v českém prostředí nakecá ("Názory, ty mi jdou," přiznal se kdesi nedávno bezelstně spisovatel Ludvík Vaculík), publikace, které jsou založené na věcné analýze faktů dají samozřejmě daleko větší práci. Nicméně Miroslav Štěpán byl jedním z nejvýznamnějších představitelů KSČ před listopadem 1989, a měli bychom proto jeho svědectví z této doby i jeho subjektivním názorům na to, co se tehdy odehrálo, asi věnovat určitou pozornost.

Policie neumí vypátrat advokátem ukradených 70 000 000 korun

3. 12. 2013 / Aleš Uhlíř

Uvažoval jsem ze všech možných stran, jakým postupem by mohla Česká advokátní komora pomoci lidem, které okradl advokát Mgr. Miloš Vlasák o 70 000 000 korun. Nechci hovořit o této otřesné věci z hlediska dopadu takového zločinného jednání. Lidé zde přišli o majetek, jsou ožebračeni a to jen proto, že své nemovitosti svěřili k prodeji realitní kanceláři, pro kterou advokát Vlasák pracoval. Došel jsem k závěru, že to, co k případu jako odpověď na článek Jindřicha Gintera v deníku Právo uvedla ve svém vyjádření mluvčí advokátní komory PhDr. Iva Chaloupková, je zhodnocení zcela adekvátní, plně odpovídající tomu, co se stalo. Advokátní komora plní určité funkce, členství v ní je povinné a zákon určuje meze, v nichž může působit.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za říjen 2013

22. 11. 2013

V říjnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 226 osob bankovním příkazem celkovou částkou 54 389,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v srpnu 2013 částkou 6196.91 Kč.

Zůstatek byl koncem října 2013 436 904,90 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.