Asociální stát

4. 9. 2012

Jak píše pan Michal Kmenta, dnešní sociální, tedy spíše asociální politika státu je likvidační pro nejednoho z nás.

V době kdy jsou pracovní příležitosti omezené, je velmi těžké najít zaměstnání, kde by plat odpovídal výdajům průměrné rodiny a což teprve pak, když onemocníte. Spláčete nad výdělkem! Rodinu neuživíte a nakonec Vám nezbude než se přidat, samozřejmě v době vycházek, k již tak hojným počtům vybíračů popelnic doufaje, že naženete alespoň něco, co se dá zpeněžit ve sběrných surovinách.

Je to samozřejmě mírná nadsázka, ale znám pár nemocných, kteří riskují, že přijdou i o tu nemocenskou almužnu a v době nemoci pracují na různých brigádách, aby přežili.

Já sám jsem poslední dva roky pracoval jako myč oken za 15 000,- hrubého. Se svou VŠ humanitního směru jsem prostě jinou práci nenašel.

Poté mi byla diagnostikována cukrovka, akutní zánět slinivky břišní a moje jaterní testy jsou tristní, píše Mgr. Petr Hartman.

Jsem už téměř 8 měsíců v neschopnosti, mezitím mi u zaměstnavatele skončila smlouva, která byla, jak jinak, jen na dobu určitou, prodlužována v případě spokojenosti ze strany zaměstnavatele co tři měsíce.

Moje nemocenská činí necelých 7000,- měsíčně, moje poplatky za nájem a služby jsou 7000,-, záloha na elektřinu 1030,-.

Žiju v současnosti sám se psem, takže jiný příjem do rodinného rozpočtu nemáme.

Z výše popsaného si lze lehce spočítat, že už mi nezbývá na jídlo, o ostatních výdajích (mobil, oblečení) nemluvě.

Fenku Sofii po šestiletém soužití do útulku nedám, takže sháním jídlo hlavně pro ni, což se naštěstí díky přátelům daří.

Sám se občas dostávám do trapných situací, kdy prosím sousedy alespoň o kostku cukru, abych se nedostal do hypoglykemie (kóma z nízké hladiny cukru v krvi).

K tomu se samozřejmě přidávají deprese, frustrace a podobné psychické problémy.

Z toho, co bude dál, se děsím.

Čeká mě posudková lékařka -- sílu na mytí oken ve výškách už nemám, během nemoci jsem zhubl z 95 kg na 68 kg, je mi 42 let a mám pocit naprosté vyřazenosti.

Co pro nás stát udělá? Balíčky pro bezbolestnou sebevraždu?

S přáním hezkého dne,

Mgr. Petr Hartman

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 4.9. 2012