5. 12. 2013 / Petr Hartman
Před rokem a pár měsíci jsem si zde na BL postěžoval na asociální politiku státu. Když to krátce shrnu, tak poté co jsem celkem závažně onemocněl a ocitl se na nemocenské necelých 7000 Kč, přičemž minimální náklady na bydlení v paneláku 2+0 činily cca 8100 Kč o ostatních výdajích nemluvě, jsem se začal obávat, že to nezvládnu. Jaká je situace dnes?
Tenkrát se moje chmury stupňovaly a obával jsem se nejhoršího. Zmiňoval jsem svoji fenku Sofii - bál jsem se, že skončím na ulici a Sofie v útulku.
Rád bych teď pokorně poděkoval všem, kteří se díky BL ozvali s nabídkami pomoci hlavně granulí -- využil jsem jen jednu od sdružení, které se zabývá cvičením psů pro canisterapii. Díky nim byla Sofča na zimu pěkně zakulacená a spokojená. Speciální díky patří vymírajícímu druhu lidí, kteří ze svého mála tři čtvrtě nabídnou; Paní v místním malinkatém zverimexu vždycky přibalí dvakrát navíc, než za kolik nakoupím... DĚKUJEME!
Bohužel mám pocit, že naopak vláda (jakákoliv z posledních včetně té v demisi) ve své usilovné demontáži sociálního státu a nastolováním otroctví potichu přitvrzuje nebo toto téma minimálně nepatří mezi priority k řešení. Nicméně mezi "obyčejnými" lidmi je stále bolestivě živé. Připočteme-li články o rekordním nárůstu žádostí o oddlužení, exekutorských excesech, odebírání dávek od stolu a neodpovídajících platech -- vítejme v továrně na bezdomovce. A případů ekonomicky zdevastovaných lidí, v poslední době třeba hlavně půjčkami, vesele přibývá. Vždyť během posledního dne mi do e-mailu přišlo minimálně 10 spamů s nabídkou půjčky bez nahlížení do registru...
Ač příkladů potvrzující poslední tvrzení znám i ze svého okolí bohužel až příliš mnoho, vrátím se k tomu svému.
Můj zdravotní stav se nelepšil a byl mi tedy po roce stonání, živoříc s necelými sedmi tisíci, přiznán důchod prvního stupně 4.605 Kč. Díky radám v ohlasech na předchozí článek jsem věděl o příspěvcích na bydlení, nejsem v dávkách zběhlý - doposud jsem pracoval, a proto ocením radu. Vyběhal jsem si tedy příspěvky na bydlení ve výši cca 2.600 Kč. Suma sumárum 7205 Kč. Připomenu, že situace se za rok téměř nezměnila; stále žijeme se psem ve stejném bytě 2+0 s minimálními náklady na bydlení včetně elektřiny, a tady je jedna změna: 9.000 Kč. Díky inflaci a vyšším zálohám na elektřinu jsou náklady větší stejně, jako zdražily i nezbytné potraviny. Bohužel sociální systém s tímto nepočítá.
Po neurčitých odpovědích sociálních úřednic, že na další pomoc od státu nemám asi nárok, jsem se znovu pokusil najít si práci, kterou bych navzdory zdravotnímu stavu zvládl. Bohužel procenta nezaměstnanosti jsou nejenom na severu Čech neúprosná a hledá se těžko. Snažím se tedy jak dovedu; Myji okna v domácnostech, opravuji počítače, vyučuji na kytaru.
Skáču radostí, když se mi poštěstí a pokusí se mě s dalšími nešťastníky přijmout ve firmě, která pro město upravuje veřejné plochy. Po týdnu desetihodinových směn s křovinořezem a ujišťováním, že pracovní smlouva bude zítra, vzkážou, že už nemusíme chodit. Nezaplatí ani den, se stížnostmi se díky jejich četnosti můžeme na pracovním úřadě postavit do fronty a jedinou útěchou nám může být, že město s firmou pravděpodobně příští rok prý neuzavře smlouvu. Důvod pro nezaplacení je vždy stejná lež -- svévolné opuštění pracoviště, ale to mi až po drahné chvilce pátrání sdělila nezúčastněná mzdová účetní firmy sídlící kdesi v Praze. To je jen další příklad reality pro mnohé z nás.
Bez průtahů musím přiznat, že mi dochází dech. Při deficitu z minula ve formě splátkového kalendáře, při neustálém balancování co kde dříve zaplatit, po pěti odpojení elektřiny v průměru přes měsíc dlouhých. Kuchtění večeře při svíčkách na půjčeném plynovém vařiči, dobíjením mobilu u kamarádů, s následným placením poplatku opětovného připojení, jsem kvůli benevolentnějším pravidlům začal šidit nájem. Dluh na nájemném se i díky tomu, že jsem přišel právě kvůli opožděným platbám nájemného o příspěvek na bydlení, vyšplhal téměř na 40.000 Kč. Tedy další konec roku s vyhlídkami na brzké bezdomovectví.
Přičemž vše co by mi pomohlo by byla opravdová práce bez vyděračských praktik za rozumné peníze. Najdu ještě, nejlépe v Libereckém kraji, uplatnění abych nemusel bídně skončit na ulici?
Za socialismu vyučený umělecký kovář, jehož cesta se po revoluci ubírala spíše humanitním směrem; Bakalářské studium humanitní na Karlově univerzitě, Komplexní vzdělání v psychoterapii, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy - daseinsanalýza, zůstalo jen u studií. Větší část jedné etapy života jsem se živil jako IT specialista v přímém kontaktu s uživateli ve dvou firmách. Kromě uživatelské podpory jsem vedl zaměstnanecké kurzy MS Office se zaměřením na Excel a základy jazyka Visual Basic. Zatím poslední etapu jsem se živil jako myč oken a uklízeč průmyslových a výrobních hal -- specialista na výškové práce. Dnes budu vděčný za jakoukoliv nabídku, která mi pomůže odvrátit hrozbu osobního krachu. Bude mi za pár měsíců 43 let. Mám dnes ještě šanci na uplatnění do druhé poloviny života?
Vytisknout26.1. 2014 / Jaroslav Ungerman, Martin Fassmann
Dne 2. ledna 2014 byl ministerstvem financí publikován předběžný odhad výsledků hospodaření státního rozpočtu za rok 2013, a to pod velmi optimistickým nadpisem "Výsledek hospodaření státního rozpočtu nejlepší od roku 2008". Bývalý místopředseda ...