21. 8. 2014
"Na co se tu stojí?" - "Na svobodu, paní."
Pavel Kohout
Jak se posílalo Poselství
ZDE◄ Editor svazku "Jaro 1968: Čítanka pro děti a mládež" (1988) Antonín Liehm (tehdy 84) ve Skotsku v dubnu 2008. (Když jsem mu v červnu 2012 v Paříži telefonoval, Liehm, nyní osmaosmdesátiletý, reagoval: "Pane Čulík, vy ještě žijete?" (JČ) )
Všeobecné znalosti toho, co se v Československu dělo v šedesátých letech a zejména v období tzv. Pražského jara 1968, jsou značně omezené. Mladá fronta Dnes a Lidové noviny publikují o tomto období naprosté nesmysly, Jan Hřebejk a Filip Renč točí o něm filmy, které jsou o Československu na jakési jiné planetě. Málokdo se začte do toho, o co v té době v Československu skutečně šlo. Přitom je to zajímavé a dodnes aktuální.
V době posledního velkého kulatého výročí Pražského jara, v roce 1988, sestavil novinář, kritik a autor A.J. Liehm reprezentativní antologii nejzávažnějších více než 130 textů, publikovaných během jara 1968 v rámci tehdejší celospolečenské diskuse. Dal ji ironický podtitul "Čítanka pro děti a mládež". Této Čítanky je dnes zapotřebí možná ještě o mnoho více, než tomu bylo před dvaceti lety. Člověk by měl znát své kořeny.
Ve spolupráci s A.J. Liehmem a za pomoci historika Viléma Prečana jsme tuto antologii významných textů zprostředkovali i mladším generacím a předkládáme ji tímto pro studijní účely kompletní v digitální formě. ČTĚTE! │Jan Čulík
Publikace má tento úvod:
Milé děti, jinoši a dívky
před dvaceti lety bylo v Čechách i na Slovensku jaro. Mnozí z vás nebyli ještě na světě, jiní se sotva batolili, ostatní teprve rozum brali. Dnes se ptáte, jak to vlastně bylo, co bylo a proč. Tak jsme pro vás sestavili čítanku, abyste si mohli přečíst aspoň něco z toho, co se tenkrát myslelo, psalo a dokonce říkalo nahlas, ba i v rozhlase, v televizi a do telefonu. Najdete tu tříšť textů, která není, ani nechtěla být úplná, ani nemá být historickou dokumentací či úplným přehledem. Prostě průřez, čítanka, jak se ji podařilo dát dohromady v nesnadných podmínkách. Ať je vám k užitku i radosti, k poučení i pobavení. A možná, že po ni sáhnou se vzpomínkou na vlastní školní léta i tatínek s maminkou.
Kdyby se vám zdálo, že to či ono připomíná něco z vaší vlastní zkušenosti, vězte, že jde o podobnost čistě náhodnou.
S přáním pěkného jara 1988.
Redakce.
P.S. Texty jsme řadili chronologicky, abyste nezapomněli, že historie probíhá v čase. Proto také vlastní čítanku uvádějí texty projevů na Sjezdu československých spisovatelů v červnu 1967, které mohly být uveřejněny teprve na jaře 1968. Poslední texty jsou z 15. 8. 1968. O pár dnů později, 21. srpna, začalo nové dějinné období, jehož čítanku už budete muset pro svoje děti a vnuky sestavit vy.