Církevní restituce jsou nespravedlivé a nemravné. HzPD vyzývá občany, aby zvýšili tlak na poslance

20. 8. 2012

Tisková zpráva Hnutí za přímou demokracii

20.8.2012 Plzeň

Hnutí za přímou demokracii připravilo pro občany sedm nejkřiklavějších právních i lidských důvodů, proč je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi nepřijatelný, proti zájmu většiny občanů a odporující dobrým mravům. Zároveň je vyzývá k vystupňování tlaku na koaliční poslance Parlamentu, aby zákon nepodpořili.

" Naše emailová kampaň proti církevním restitucím se po zamítnutí zákona v Senátu teď soustředí již jen na koaliční poslance Parlamentu, kteří zákon projednají na začátku září. Pokusíme se vystupňovat tlak na poslance, aby své rozhodnutí přehodnotili a zákon nepodpořili", prohlásil mluvčí HzPD Milan Valach.

Více než 23 000 občanů zaslalo poslancům prostřednictvím HzPD protestní dopis, ve kterém nesouhlasí se zákonem o církevních restitucích a požadují o něm referendum.

Milan Valach vysvětluje: "Již od začátku poukazujeme na to, jak je tento zákon skandální, a že vládní koalice, s naprostou menšinovou podporou veřejnosti, nemá právo samostatně rozhodovat o tak závažné otázce. Připravili jsme proto sedm nejvýraznějších právních i lidských důvodů, proč jsou, podle HzPD, církevní restituce nespravedlivé:"

1. Téměř 300 let měly církve majetek v tzv. "vlastnictví neúplném", tj. mohly ho pod dozorem státu užívat pouze ke státem stanoveným účelům (náboženským, vyučovacím a dobročinným), nesměly majetek prodat, nechat ho zpustnout atd. atd. Proč dnes Zákon vrací majetek do "vlastnictví úplného"? Aby ho bylo možno výhodně rozprodat, jako svého času Voršilky budovu Národního divadla? Aby byl tento "majetkový dar" již právně nevratný? Aby nebylo kontrolovatelné, zda je nebo není využíván ve prospěch věřících?

2. Např. o majetku, vráceném firmě "Církev římskokatolická", IČ: 73632848, bude rozhodovat bez jakéhokoliv omezení jen malá skupinka privilegovaných. Jediný, kdo jim může do rozhodování zasahovat, je zahraniční subjekt mezinárodního práva "Svatý Stolec" (lidově Vatikán), s nímž ČR stále nemá uzavřenu smlouvu. V kontextu kanonického práva je to prakticky totéž, jakoby majetek byl vracen přímo Vatikánu.

3. K vydání zemědělské nemovitosti postačí jakákoliv listina nebo prosté uvedení důvodů a neprokáže-li povinná osoba opak (§ 9 odst. 1 písm. a. "tato skutečnost se má za prokázanou, není-li prokázán opak"), je hotovo. Nevracíme se tak trochu do dob Vyšinského, kdy svoji "nevinu" musel dokazovat obžalovaný a ne žalobce jeho "vinu"? Proč nebyly uplatněny běžné důkazní postupy?

4. § 16 ve spojení s § 15 umožňují vyplacení řady miliard Kč za věci konfiskované na základě dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb. (Benešovy dekrety), tj. za majetek, kde by církve často ani neprokázaly nezpochybnitelný vlastnický vztah.

5. Proč církve nebudou platit daň z převodu nemovitostí, jako normální restituenti?

6. Proč vyplácet církvím podle § 16 odst. 2 písmeno f) příspěvek na činnost? Např. Církev římskokatolická dostávala dosud jen 1,5 mld. Kč převážně na platy duchovních ročně -- teď bude dostávat podle § 15 Zákona 2 mld. Kč ročně, z nichž může svoji činnost financovat. Proč ještě další příspěvek? Normální restituenti nedostali ani korunu.

7. Proč Zákon nezamezuje "nepřímému prolomení" Benešových dekretů? Ač měl být majetek v některých případech podle Benešových dekretů zabaven, "de iure" (papírově) se tak nestalo a tehdejší vlastník může dnes žádat jeho vydání.

" Z výše uvedeného je patrné, že církve se tímto zákonem dostávají do privilegovaného postavení, zákon je zvýhodňuje proti jiným občanům, a tím porušuje základní princip demokratické ústavy stanovující rovnost všech občanů. Pokud nechtějí lidé zůstat navěky jen pokornými nespokojenci, musí vystoupit z pasivity a postavit se rázně proti rozhodování vládnoucí koalice, která jedná proti vůli většiny občanů, tedy i v případě církevních restitucí. A nejen to. Lidé si musí vybojovat zavedení obecného referenda a odvolatelnost politiků ", zdůrazňuje nakonec Milan Valach

Za Hnutí za přímou demokracii

Ladislav Štítkovec

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 20.8. 2012