Hysterie kolem kauzy Pussy Riot je k smíchu a pláči zároveň

20. 8. 2012 / Daniel Veselý

Mainstreamoví novináři mají po delší době konečně potřebný kanónenfutr ve své kruciátě proti ruskému samoděržaví a zpupnému vožďovi Putinovi jako by v samotném Rusku ve stejné době nedocházelo k závažnějším případům zvůle mocenských orgánů ZDE, jimž by trocha pozornosti jistě prospěla.

Ve skutečnosti nemusíme chodit daleko. Nezaslouží si snad případ "tykadlového zločince" Romana Smetany díky jeho rozpustile sympatické provokaci a jeho následném postihu mnohem sveřepější podporu těch, kteří právě bijí na poplach kvůli dívčinám z PR? Domnívám se, že ano, ač dění na domácí scéně není mojí doménou. Uvedu tedy několik příkladů porušování lidských práv v zemi za velikou louží, které se seběhly během vlády současného prezidenta, o nichž by se ve skutečně otevřené společnosti mělo hovořit a psát stejně jako o kauze PR.

A jak to vlastně vypadá s onou proklamovanou svobodou ve Spojených státech za Obamovy vlády?

Kde je hromadný a hysterický odsudek skutečnosti, že současný americký prezident vlastní seznam smrti ZDE a že již nechal bezpilotními letouny usmrtit tři Američany včetně nevinného nezletilce ZDE ? Tito odsouzenci na smrt nebyli na rozdíl od členek PR obžalováni ani postaveni před soud, ač by šlo jistě také o frašku. Nejen podle právní závažnosti jde nepochybně o mnohem horší zločin, který paradoxně provedl specialista na ústavní právo (sic!), nikoliv bývalý důstojník KGB, jak by se dalo očekávat.

Dovedeme si představit, co by následovalo, kdyby podobný seznam smrti vlastnil Putin, netajil by se s ním a zcela otevřeně ho každý týden konzultoval se svými vojenskými a bezpečnostními poradci? Hysterický odsudek a rusofobní výlevy by následovaly v mnohem větší míře, než jak je tomu teď. Provádí to "demokraticky zvolený politik a vůdce svobodného světa", proto je ticho po pěšině. Jak absurdní a nepochopitelné! Navíc Rusko si na rozdíl od západních zemí v čele s USA nečiní nárok na monopol týkající se mentorování o lidských právech kdekoliv u svých protivníků.

USA se také díky přičinlivé snaze administrativy prezidenta Obamy ZDE staly zemí, kde můžete být podle zákona (sic!) uvrženi do vězení na dobu "časově neomezenou", aniž byste byli řádně obžalováni či souzeni ZDE. Kde je spravedlivé rozhořčení, jež by u nás zaplavilo média a sociální sítě?

Současný nájemce Bílého domu dále na základě Zákona o špionáži z roku 1917 obžaloval šest whistleblowerů kvůli údajnému zneužití utajovaných informací, tedy dvojnásobný počet osob než všichni američtí prezidenti dohromady ZDE. Tento zákon byl v USA v minulosti použit proti politickým odpůrcům vlády ZDE.

V červnu roku 2010 Obamova vláda na základě kontroverzního zákona Patriot Act žalovala nevýdělečnou organizaci Humanitarian Law Project kvůli tomu, že tato poskytla "materiální pomoc" kurdské organizaci PKK v Turecku a Tamilské sjednocené osvobozenecké frontě TULF na Srí Lance, jež USA považují za teroristické seskupení ZDE. Ona materiální pomoc přitom představovala právní radu, aby se tyto organizace snažily řešit konflikty mírovými prostředky (sic!). Tento případ je vnímán jako lakmusový test svobody projevu ve Spojených státech, ne-li přímo jako ostrý útok na ni. Nehledě na skutečnost, že existence seznamu teroristických skupin sama o sobě nemá v zákoně co pohledávat ZDE. Policisté během prohlídky zabavili knihy, oděvy, počítače, pasy, fotografie, dopisy, videonahrávky atd. patřící aktivistům. Osm aktivistů obdrželo předvolání k soudu. Podle jedné ze zatčených osob, bývalé důstojnice FBI Colleen Rowleyové, je šokující, že důvodem k razii byl fakt, že zmínění aktivisté rovněž poskytli právní radu organizacím, které americká vláda považuje za teroristické, a skutečnost, že je to považováno za podporu terorismu.

Ještě bizarnější případ se ve Státech odehrál v červenci 2011, kdy byl ekologický aktivista Tim DeChristopher odsouzen ke dvěma letům vězení ZDE za narušení ropné aukce, kde se v rámci protestu proti této aukci vydával za dražitele, ačkoliv celá aukce byla později shledána podvodnou ZDE. Pokud je mi známo, u nás se informace o této kauze snad ani neohřály, jestli se vůbec objevily.

A konečně -- zajímala vůbec vokální stoupence selektivního pohledu na lidská práva kauza Troye Davise, "oběti justičního lynče ZDE", který byl loni na podzim popraven ve státě Georgia, přestože byl pravděpodobně nevinný, na což dlouhodobě poukazovala třeba Amnesty International ZDE?

Nechci ani v nejmenším konstatovat, že bychom měli případ PR ignorovat; jistěže ne. Nicméně se domnívám, že v rámci "zametání před vlastním prahem" bychom měli věnovat důkladnější pozornost především našim nepravostem a nekalostem civilizace, k níž jsme přimknuti. Klidně se zároveň či posléze bez morální kocoviny můžeme věnovat bezprávím ruského medvěda a dalších "orientálních oblud."

Selektivní percepce porušování lidských práv mě dohání k lehkému zoufalství, zvláště když vidím nové příboje rusofobie a živočišných předsudků, byť jde přece o zvůli mocenského aparátu, který je špatný všude, nehledě na jeho exotickou nebo mentální destinaci.

Vytisknout