Polovičatý "Týden neklidu na VŠ"

28. 2. 2012 / Miroslav Polreich

Ochrana ohrožených akademických svobod měla být smyslem protestů studentů ale i učitelů na našich vysokých školách. Podíváme-li se do požadavků, pro které je mohutná akce vedena, tak jsou velmi opatrnické a navíc tak trochu mimo podstatu akademické svobody jak je ji již po staletí a doufám i nadále třeba rozumět.

Dovolím si proto nejenom se vyjádřit k zásadám těchto svobod, ale i ilustrovat na příkladech jak jsou jednoznačně porušovány a to ve své podstatě přímo samotnou akademickou komunitou. V tom je jádro věci a zde leží i hlavní nedostatečnost našeho školského systému. Jde o vnímání společenského prostředí (chcete-li politického) a jejího omezujícího vlivu na samotný prostor tradiční akademické svobody.

Proč se účastním neklidného týdne na univerzitách

28. 2. 2012 / Michal Pavlásek

Zeptal jsem se dnes na přednášce studentů, zda se potkáme na akcích Týdne neklidu v Brně pořádaných Iniciativou za svobodné vysoké školy. "Týdne čeho?" bylo mi odpovědí. Ach jo, zas ten roj očí nevinně - a s o to větší nutkavostí - sledující ručičku hodin, která již začala přesluhovat. Že by ono příslovečné mladí a neklidní jaksi neplatilo?

Vítej, Týdne neklidu

Po prvním dnu vyplněném koncerty, přednáškami či diskuzemi během akce Noc universit se ošívám dvojí formou neklidu, kterou ve mne vyvolaly události kolem snahy transformovat vysoké školy na korporace. V čem vidím smysl účasti na neklidném týdnu na českých univerzitách?

Kdo (za)platí dluhy Řecka?

28. 2. 2012 / Jan Hošek

Kdo zaplatí dluhy Řeků? Tak na tuto otázku patrně v současnosti neumí nikdo odpovědět. Zatím se stále častěji objevují zprávy, že soukromé banky odepisují řecký dluh. To znamená, že buď peníze investované do řeckých vládních dluhopisů rovnou odepíšou (škrtnou), nebo na ně vytvoří rezervu (a případně je odepíšou v budoucnosti). O příslušnou částku se jim sníží zisk (v horším případě se dostanou rovnou do ztráty). Řízený bankrot Řecka umožní věřitelským bankám odepisovat ztráty postupně a tedy s menším rizikem kolapsu celého bankovního sektoru. Z tohoto pohledu je zřejmé, že zatím platí řecké dluhy soukromé banky, potažmo jejich akcionáři (ztrátou dividend) a klienti (neboť banky zdraží své služby).

Vzpomínka na Karla Kryla

28. 2. 2012

V basilice sv. Markéty v Břevnovském klášteře v Praze 6 se v sobotu 3. března v 18 hodin koná zádušní mše k 18. výročí úmrtí Karla Kryla. Celebruje převor Prokop Siostrzonek, po mši následuje minikoncert z Krylova díla. Poté si Karlovi přátelé a příznivci zavzpomínají a zazpívají jeho písně v restauraci U Kláštera na Bělohorské třídě (u tramvajové zastávky Břevnovský klášter). Všichni jste srdečně vítáni, píše Martin Štumpf.

Zkreslující pořad České televize

28. 2. 2012 / Marek Řezanka

Dne 23. 2. se ČT 24 prezentovala od 20:00 diskusním pořadem Planeta Země 2012. Moderování se ujal Václav Moravec. Zvolený tematický blok sliboval mnohé. Mělo se diskutovat zejména o současné krizi, postihující především Evropu a USA, a to z různých úhlů pohledu a v širokém kontextu. Projekt byl velmi ambiciózní a od pohledu zajímavých témat se vyrojila celá řada, namátkou: Kam směřují lidé na planetě Zemi? Čeho má být konec a čeho začátek? Právo a spravedlnost.

Problémem však bylo, že výběr diskutujících byl pestrým pouze na první pohled.

Cvičky a bublifuk

28. 2. 2012 / Filip Špecián


vzdávám to protože
i bublifuk má svůj vesmír
protože globální lichva
je předmět na základní škole
protože pět prstů
znamená čtyři

vzdávám to protože
melodie se stala hmotou
a hmota melodií
protože se páteř nikdy nezrcadlí
a jen tu a tam zakřupe
protože čas je bytost
obchodující se světlem

vzdávám to protože
tohle lidi nevymysleli
protože podvědomí
vlastní lukrativní pozemky

Mario Draghi: Evropský sociální model je mrtev

28. 2. 2012

V okamžiku, kdy se Evropská centrální banka chystá vystavit bankám nový šek v hodnotě 500 miliard eur, její prezident otevřeně prohlásil, že předlužené země mohou krizi překonat pouze a jedině tvrdou politikou úsporných opatření. "Evropský sociální model je mrtev!"

"Nový globální hráč", nebo "německý zadní dvorek"?

28. 2. 2012 / Karel Dolejší

Článek Rudolfa Převrátila argumentuje, že probíhající evropské procesy typu faktického obětování Řecka na oltáři pravicové ekonomické ortodoxie směřují k utvoření "velkého evropského hráče" schopného ovlivňovat globální procesy.

Nedávno zveřejněná analýza společnosti Stratfor však konstatuje, že v důsledku současné evropské krize se tato generace již nedočká evropské globální protiváhy USA. Podle zmíněného výkladu byla v pozadí integračních tendencí po 2. světové válce, které mimo jiné měly Německo a Francii hospodářsky propojit natolik, aby se války ve stylu 19. a 20. století staly anachronismem, myšlenka, že v jistém okamžiku dojde k překonání nacionalismu a vznikne evropská nadnárodní politická jednotka. S finanční krizí v roce 2008 nicméně vyšla najevo fundamentální nestabilita evropského integračního experimentu. Ten byl vybudován kolem úspěšné německé exportní ekonomiky, jenže periferie zůstala hospodářsky příliš slabá, než aby sama krizi zvládla. Jinak řečeno, zvolený model integrace nebyl navržen tak, aby přestál ekonomicky nepříznivé časy. Protože ve stávajících podmínkách neexistuje kolektivní strategie výhodná pro všechny zúčastněné, následuje logicky hra every man for himself - každý sám za sebe, ve které silní hráči pochopitelně prosadí mnohem více než slabí. A s touto staronovou hrou přichází na scénu renesance nacionalismu, jenž další politickou integraci EU postupně zablokuje.

BRITÁNIE:

Deník The Sun léta podplácel policisty, vojáky a státní úředníky

27. 2. 2012

Sue Akersová, náměstkyně vysokého komisaře londýnské Metropolitní policie v pondělí svědčila na Levisonově vyšetřování úrovně novinářské etiky, že londýnské policie vyšetřuje "kulturu ilegálních korupčních plateb v Murdochově deníku The Sun.

Jeden státní úředník obdržel od deníku The Sun celkem více než 80 000 liber. Pravidelné platby dostávali policisté, vojáci a další státní úředníci. Jeden novinář z deníku The Sun obdržel během let více než 150 000 liber na platby zdrojům.

Wikileaks zveřejnily prvních 200 z 5 milionů emailů společnosti Stratfor

28. 2. 2012

Emaily získala hackerským útokem na americkou analyticko-výzvědnou soukromou firmu Stratfor v prosinci 2011 skupina Anonymous. Předala je serveru Wikileaks, který zaangažoval 25 mediálních partnerů k analýze tohoto materiálu.

Firma Stratfor se charakterizuje jako "poskytovatel strategických informací o globálních podnikatelských, ekonomických, bezpečnostních a geopolitických záležitostech". Uvádí, že má 300 000 subskribentů.

Osekáme, zmrazíme, omezíme, snížíme, srazíme, zvážíme, nebudeme valorizovat, ...

28. 2. 2012 / Jiří Baťa

Co ještě? Jak se mezi lidmi říká, ještě chybí zdanit nebo zpoplatnit vzduch, který dýcháme. Notabene značně znečištěný!

Chtělo by se říci, že si páni politici, především vláda uvědomují, že dost již bylo bezuzdného rozkrádání, či kulantně řečeno, aby to nevyznívalo tak realisticky drsně, špatného hospodaření se státními prostředky. To ovšem neznamená, že by si páni politici sypali popel na hlavu.

KOUTEK REKLAMNÍ TUPOSTI:

Knihkupectví, které čůrá, směje se, pláče, spí, hýbe se a pije z láhve

28. 2. 2012 / Tomáš Koloc

Na to, že v  českých knihkupectvích můžeme co do potištěného papíru najít skoro všechno, už jsme si zvykli. Knihkupectví Levné knihy však i za toho stavu překvapilo -- podobným způsobem jako Jára Cimarman, když oznámil tah na G12, čímž se ocitl zcela mimo šachovnici... (Tuto reklamu můžete vidět mimo jiné ve vozech pražské hromadné dopravy.) Další reklamu Levných knih jsme v BL recenzovali ZDE

Proč tento koutek?

Reklama je součástí veřejného prostředí. Ovlivňuje naši řeč a vnímání estetiky, ať chceme nebo ne. Proto by měla dodržovat aspoň základní kulturu vyjadřování. Budeme publikovat takové příklady firemní komunikace, kde neschopnost jejího tvůrce či zadavatele překročila míru jazykové či jiné normy. Snad to přispěje ke kultivaci okolí nás všech.

Pozor na filozofické pojetí přírody

28. 2. 2012 / Pavel Urban

Josef Šmajs se snaží "hledat etiologii, diagnózu i terapii kulturou poškozovaného ekosystému Země" a odmítnout tradiční antropocentrickou ontologii. Cíl je to chvályhodný. Měli bychom ale dávat pozor, abychom přírodě (není-li řečeno jinak, budu zde mít na mysli přírodu živou) nepřisuzovali atributy lidských bohů. Jinak otevíráme služební vchod pro to, co vyhazujeme hlavními dveřmi. Je člověk vrcholem přírody ? V několika málo ohledech ano, v ostatních nikoli. Budeme-li se dívat na evoluci jako na strom, jehož větve se košatí a mizí v rovině času, pak takovýto strom žádný vrchol ani nemá.

Obětování Řecka a utváření "velkého evropského hráče"

27. 2. 2012 / Rudolf Převrátil

Karel Dolejší přišel ve svém komentáři "Evropa: Řecká tragédie" se závažnou myšlenkou: obětování Řecka nasvědčuje tomu, že "projekt Evropské unie zaměřený původně na kontrolu německého expanzionismu končí coby chatrná zástěrka programu budování německého hospodářského impéria v Evropě." Domnívám se, že stojí za to tuto myšlenku dál rozvíjet s přihlédnutím k dnešním okolnostem, které podmiňují budování jakéhokoli evropského hospodářského impéria.

Na zkorporatizovaných univerzitách odumřela kolegialita

27. 2. 2012

Duch spolupráce, který kdysi existoval na vysokých školách ku prospěchu společnosti nyní v důsledku šířícího se managerialismu ustupuje utajovaným podnikatelským praktikám, zdůraznila profesorka Margaret Thorntonová z právnické fakulty Australské národní univerzity. Na nově zkorporatizovaných univerzitách je považována kolegialita a společné rozhodování za něco kontraproduktivního.

"Kolegialita toleruje a dokonce podporuje vyjadřování nesouhlasných názorů, naproti tomu noví manažeři univerzit očekávají od univerzitních učitelů poslušnost."

Univerzity v ohrožení

V Británii byl zaveden ničivý manažerský systém, jemuž se asi neubrání ani vysoké školy v ČR

27. 2. 2012 / Jan Čulík

Anglosaské vysoké školy procházejí v posledních dvou až třech desetiletích restrukturalizací, jejichž cílem je z institucí pro svobodné vzdělání je proměnit v komerční podniky. Zvlášť silný je útok proti podstatě univerzit ve Velké Británii, kde se snoubí prosazování komerčních principů v oblasti vysokých škol se zásahy státní správy. Součinnost etatismu s manažerským přístupem je destruktivní. Britské vlády vytvořily struktury, jejichž prostřednictvím byly vysoké školy akademikům odebrány a dány do správy malých, nevolených manažerských struktur.

Noví britští univerzitní manažeři mají několik vlastností. Především si platí velmi vysoké mzdy, plat mnoha rektorů britských univerzity se pohybuje dnes kolem 300 000 liber ročně (tj. přibližně 750 000 Kč měsíčně). Vysoké platy a pravidelné velké prémie dostávají i ostatní členové malých manažerských týmů.

Tabulku současných platů britských univerzitních rektorů naleznete ZDE

Každý má mať miesto, ktoré volá svojím domovom

27. 2. 2012 / Juraj Barát

V Bratislave do roku 2006 tiež zomierali ľudia bez domova na uliciach, podobne ako je to ešte aj dnes v okolitých štátoch (Česko, Poľsko, Ukrajina...). S príchodom terajšej tuhej zimy prichádzajú za nami ľudia z médií a chcú vedieť, prečo sa to isté nedeje aj na Slovensku. Hoci to nepovedali otvorene, bolo z nich cítiť sklamanie, že nemôžu písať podobne ako ich kolegovia z celej Európy.

Před katastrofou?

27. 2. 2012 / Jaroslav A. Polák

V roce 1945 vydal C. G. Jung slavnou úvahu Po katastrofě, v níž se zamýšlel nad problémem viny německého národa za hrůzy druhé světové války. Nyní je již zjevné, že stejně jako první, tak ani druhá světová válka nebyla válkou, jež ukončila všechny války. Naopak se zdá, že máme velký důvod k znepokojení. V následujícím eseji se kriticky zamýšlím nad Jungovou analýzou a z její perspektivy pak nad aktuálním stavem světa a možnými vyhlídkami do budoucna.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

ŠPANĚLSKO:

Masové protesty ve Valencijském společenství

27. 2. 2012 / Lubomír Molnár

Statisíce občanů demonstrovaly v sobotu 24. 2. 2012 v hlavních městech tří provincií Valencijského společenství proti škrtům ve výdajích na vzdělávání a veřejné služby. Odhad zveřejněný jak deníkem Las Provincias, tak i portálem Publico uvádí 200 000 účastníků v samotné Valencii, 60 tisíc v Alicante a 30 tisíc v Castellonu. Protesty studentů v řádu tisíců v minulých dnech se tak proměnily v masový protest obyvatel širokého profesního, sociálního i věkového spektra.

Nezávidíme "jen" bohatým vědcům a sportovcům. Opravdu?

27. 2. 2012 / Jiří Baťa

Postoj českých občanů k bohatství nevychází ani tak ne příliš pozitivní vlastnosti, tj. závisti jako z praktické zkušenosti, že majetky a bohatství nebo nejsou vždy podloženy pracovním úsilím, velkými nebo mimořádnými schopnostmi, resp. poctivou cestou a už vůbec, zda svou vlastní prací.

Pozoruhodné výsledky pak vyplývají z několika zdrojů o názorů lidí k diferenciaci ve společnosti. Podle odborné publikace, vydané Sociologickým ústavem AV prý Češi tolerují bohatství u vědců, sportovců a intelektuálů. Naopak nepříliš oblíbení jsou miliardáři, vysocí politici a některé hvězdy showbyznysu. Není divu, když jejich práce ve většině případů není adekvátní ani výsledkům, natož kvalitě.

Evropa: Řecká tragédie

27. 2. 2012 / Karel Dolejší

Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich o víkendu naznačil, že si německá vláda přeje, aby Řecko přece jen opustilo eurozónu. Tento tah přišel krátce poté, co Athény odsouhlasily doslova vše, co po nich "Trojka" žádala; poslední dohoda mj. zahrnuje opatření jako výměnu dluhopisů vydávaných podle řeckého zákona za dluhopisy podle britského zákona, jenž je k dlužníkům mnohem velkorysejší; tím se značně komplikují případné budoucí snahy o státní bankrot.

Jsou vinni politikové, nebo občané?

27. 2. 2012 / Milan Valach

Popularita politických stran a politiků padá strmě dolů. Být politikem je dnes skoro totéž, jako být veřejným nepřítelem. Rozkrádají stát, rozkládají právní systém, otevírají prostor pro zneužívání moci a okrádání běžných občanů od místních politiků až po exekutory. A kdo jiný může za to, že přijímají zákony, které to vše umožňují? ONI!

Nechuť a pohrdání politiky vyvřelo v masové podpoře pana Smetany čmárajícího na billboardy politických stran a vyjadřujícím tak své osobní pohrdání těmi, kteří nám stále jenom lžou.

Názor společnosti na politické strany by se dal vyjádřit sloganem ze známé písničky: Táhněte do háje, všichni pryč!

KOUTEK REKLAMNÍ TUPOSTI:

Top kyselé lízátka

27. 2. 2012 / Tomáš Koloc

O firmách, co si najímají "reklamní odborníky", kteří za sebe dávají podstatná a přídavná jména každé s jiným rodem jsme už v tomto koutku psali. Tuto perlu, kterou jsem zachytil v jednom královéhradeckém obchodě, distribuuje firma Top-Toy Czech.

Proč tento koutek?

Reklama je součástí veřejného prostředí. Ovlivňuje naši řeč a vnímání estetiky, ať chceme nebo ne. Proto by měla dodržovat aspoň základní kulturu vyjadřování. Budeme publikovat takové příklady firemní komunikace, kde neschopnost jejího tvůrce či zadavatele překročila míru jazykové či jiné normy. Snad to přispěje ke kultivaci okolí nás všech.

Tykadla a poučení

27. 2. 2012 / Stanislav Křeček

Jediná příčina všech zmatků ve světě je v tom, že lidé nechtějí rozlišovat cenné od bezcenného a ženou se jako stádo ne tam, kam je potřeba jít, ale kam se jde.

(Jan Ámos Komenský)

Nemám žádný problém s ohlasy na své články, nepotřebuji nadšený souhlas a nikterak mi nevadí zastávat a obhajovat menšinová stanoviska. Právě naopak: neshledávám nic užitečného v tom, abych se písemně připojoval k obecně sdíleným pravdám a stanoviskům. Spíše jsem tedy nebyl překvapen množstvím negativních ohlasů na stránkách Britských listů na svůj článek "Tykadla" (BL 20.2.), ale plyne z nich, alespoň podle mého názoru, poučení o stavu uvažování jisté části spíše levicového spektra společnosti. Obecně toto poučení je obsaženo ve shora citovaném výroku J.A.K.: mnozí neodlišují co je cenné a co jen dočasné a povrchní a nadšeně se hrnou tam, kam je jim ukázáno, nikoliv tam, kam by bylo záhodno se ubírat.

Proč jsem zanechala studia

27. 2. 2012 / Petra Kováčiková

Je mi 22 let, studuji Učitelství, historie a společenských věd pro střední školy. Tedy, studovala jsem. Před několika dny jsem ukončila studium, které mohlo dospět k získání titulu Mgr. a garantovat mi tak lepší pozici na trhu práce. Tedy, teoreticky. Splňovala jsem určitě některé předpoklady k tomu, abych získala dobrou práci a aby mé studium a zkušenosti byly oceněny. Umím několik jazyků -- anglicky, německy, rusky, základy turečtiny, základy italštiny, rozumím polsky, studovala jsem v zahraničí. Netvrdím, že mé studijní výsledky byly ukázkové, neměla jsem se studiem však větší problém. Až na jeden.

Jak dlouho ještě?

27. 2. 2012 / Egon T. Lánský

Demokracii se zvykla rozumět počestná správa věcí veřejných pro svobodné občany, kteří si sami zvolí, kdo a podle čeho ty věci má spravovat. Za jedno z pravidel, jež mají zajišťovat počestné fungování systému, se zvyklo považovat bezpodmínečné oddělení moci zákonodárné, výkonné a - ano, právní.

V uplynulých letech nám přibývá důvodů se nad tím zamyslet. Politická moc si s penězi podává ruku čím dál víc a peníze se, žel, míchají i do výkonu práva, jemuž demokracie chce zajistit nezávislost.

Například tím, že soudy a soudnictví nejsou formálně závislé na státní moci, žalobci jsou "státní" (a tím se myslela nejvyšší záruka nezávislosti - za jejich čestnost měl odpovídat stát). Takové byly asi původní úvahy o demokracii. Dnes je všechno jinak. Nejen u nás. U nás ale za to platíme hlavně my, "svobodní" občané.

Poznámka k výročí "Vítězného února":

Fanatici proti fanatikům

25. 2. 2012 / Bruno Solařík

Bratři Mašínové a spol. sice vycházeli z obecně "správného" postulátu, že diktatuře je správné se bránit i silou, jenže si odmítli přiznat, že v daném období - bez ohledu na drakonické represe režimu vůči těm či oněm oponentům - prostě většina občanů nepociťovala nastolení bolševismu jako diktaturu.

Afghánské déjà vu

24. 2. 2012 / Karel Dolejší

Několikadenní masové protizápadní nepokoje následující po spálení koránu na bývalé sovětské letecké základně a posléze věznici NATO Bagrám; nepokoje, s nimiž je spojena bezprecedentní žádost karzajovských úřadů o veřejný proces s "pachateli", jako by na okamžik odhalily skutečnou tvář více jak deset let trvajícího konfliktu v Afghánistánu. Za optimistickou propagandu skrytou, opomíjenou tvář, kterou se nedávno pokusil odhalit podplukovník Daniel L. Davis. Tedy důstojník, který Afghánistán projel křížem krážem a na vlastní oči i uši zjistil, že vojáci bojových jednotek na základě zkušeností jednoduše nevěří tomu, co o válce tvrdí jejich nadřízení, politici a média. Důstojník, který nyní bojuje za právo veřejně říkat, co viděl a slyšel, jakkoliv se to dva roky před plánovaným ukončením bojových operací a v době probíhající prezidentské kampaně pochopitelně vůbec nikomu nehodí. Davisova zpráva pro nadřízené má přes osmdesát stran, ale její hlavní poselství je stručné: "Tuhle válku nevyhráváme."