Proč jsem zanechala studia

27. 2. 2012 / Petra Kováčiková

Přestože jsem měla vhodné předpoklady na to, abych studium dokončila a stala se další adeptkou na vhodné zaměstnání, které by uvázalo mou pozornost již jen k placení složenek a utrácení peněz na podporu ekonomiky, tuto ohromnou šanci na tak zářnou budoucnost jsem zahodila.

Odmítla jsem bezplatné veřejné vysokoškolské vzdělání, které mi váš systém tak blahosklonně nabízí. Říkám bezplatné, protože je zatím bezplatné. Říkám bezplatné, protože nemusím mé škole zatím nic platit, pouze hloupé administrativní poplatky. Říkám bezplatné, protože naopak má škola platí mně -- stipendium, stipendium na studium v zahraničí, ubytovací stipendium. Přesto jsem měla daleko více důvodů, proč tuto nabídnutou ruku odmítnout.

Předně protože nevidím další smysl v tom, abych se nechávala vzdělávat profesory, kterým je jedno, jestli v sobě rozvíjíme názory a naopak jim jde pouze o to, aby do nás nalili své vlastní názory. Dále proto, že už odmítám být ovečkou studijních oddělení, která musí vyřizovat administrativní a byrokratické záležitosti, aby vůbec mohla studovat a aby vykazovala perfektní výsledky.

Citace prací, které se nečtou, aby v sobě student rozvíjel jakékoli myšlení (které má být základem vzdělání), ale čtou se pouze kvůli tomu, aby se zkontrolovaly, zda jsou správné citace, uvrhují akademickou obec do systému kontroly, který redukuje vzdělání na formality se psaním spojené a vztah mezi profesorem a studentem na kontrolu číslování stránek.

Dále, protože už jsem unavená ignorací profesorů, kteří trpí pocitem malého zadostiučinění a poklesky svého ega si vybíjejí na studentech.

Protože jsem unavená jejich nespravedlivostí při prokazování nějakých znalostí a schopnosti vlastního myšlení, která je podle mne důležitá pro všechny studenty. Protože odmítám svůj čas dávat pouze škole, jednomu jedinému oboru, který sice obohacuje mé poznání, ale obohacuje ho pouze tak, aby ze mne byl jen další vychovaný specialista na jednu věc, další šroubek v dnešní mašinérii, který koná pouze jeden jediný výkon.

Protože všeobecné vzdělání, které se má prohlubovat, je vaším systémem nastaveno tak, aby se zastavilo v určitém momentě -- ve chvíli, kdy se člověk rozhoduje, co se svou budoucností a co se svým potenciálem, který je nucen v dobách kapitalismu vidět pouze jako ekonomickou příležitost, která se musí správně zhodnotit.

Budťo si zvolí cestu dalšího vychovávání (studium vysoké školy) anebo zapřažení do práce a budování kariéry.

Získávání pracovních zkušeností, které ho mají posunout dále a obohatit jeho CV o jednu impozantní řádku je obětována psychická a fyzická síla, často nervy, vysoký stres, strach ze ztráty zaměstnání apod.

Člověk se stává štvanou zvěří při lovu malých kouzelných papírků, na kterých jsou natištěna čísla a která nám mají dát jakousi magickou moc uskutečnit vše, co chceme.

Nechci se účastnit tohoto honu.

Nechci být vaším vychovaným expertem na jednu věc, který svůj veškerý čas obětuje vzdělávání pouze v jedné specifické oblasti a ve všech ostatních bude naprosto nevzdělaný. Nechci být expert, který ví, jak učit patnáctileté děti o válkách a holocaustech a veškerých zločinech lidstva, kterým říkáte vznešeně "historie" a zároveň nebude umět vařit, nebude umět uklízet, spravit si věci, něco si sám vyrobit.

To není váš záměr. Vaším záměrem je udělat ze mne experta, který nebude umět vůbec nic a proto si bude muset vše koupit, aby podpořil ten váš takzvaný systém.

Tu vaši takzvanou liberální ekonomiku a svobodnou společnost. Ale promiňte, význam slova svoboda nespočívá v možnosti koupit si mandarinky i v zimě.

Znám spoustu lidí, kteří mají vysokoškolské vzdělání a jsou nevzdělaní. Znám spoustu lidí, kteří nemají žádné vysokoškolské vzdělání a jsou velice vzdělaní. Životem, kulturou, zkušenostmi, svými přáteli, vlastním zájmem a touhou po poznání. To je skutečné vzdělání.

Vzdělání, které je okolo nás a je přístupno všem.

Ale vy již nechcete, aby bylo přístupno všem. Chcete, aby se za něj platilo. Chcete, aby se za něj platilo půjčkami a hromadou těch kouzelných papírků s číslicemi. Chcete, aby se za něj platilo vysokými životními náklady. Chcete, aby se za něj platilo stresovými situacemi, které zakoušíme při zápolení s byrokracií vysokých škol a s profesory, kteří si často nevidí na špičku nosu a pro které máme být pouze masa tupých ovcí, do kterých mohou jako do otevřených nádob nalít své názory a vychovávat je.

Chcete, abychom si nemohli dovolit učebnice a knihy, které jste zdražili pro svou vlastní kapsu a dokonce chcete, abychom měli strach z toho, co na internetu stahujeme.

Chcete, abychom pouze sledovali komerční humbuk, vaše placená média a abychom v této znechucenosti rezignovali na používání vlastního myšlení a vlastního vzdělávání se. Anebo abychom na to zapomněli, protože jsou jiné "důležité" věci, mezi které patří placení složenek, placení zdravotního pojištění, které nám stejně bude v privatizovaném zdravotnictví k ničemu. Abychom upnuli svou vlastní pozornost na většinu, která dává svým mlčenlivým souhlasem legitimitu vašeho vychovávání a následovali její vzor a snažili se být "normální".

A přesně proto už se nechci vzdělávat. Ukončením svého studia protestuji nejen proti vysokoškolské reformě, ale i proti vašemu systému. Proti tomu, jakým způsobem nás chcete dál vzdělávat a proti tomu, co z nás chcete vychovat. Děkuji vám za vaše dosavadní služby.

Vytisknout