Věci, které každý ví?
5. 12. 2012 / Barbora Hodková-Knobloch
Pisatel, který vystupuje z pozice zástupce moci soudní v článku "Na co se při kritice exekucí zapomíná" je sice pro zrušení exekutorských zákonů, ale stejným dechem je obhajuje a pečlivě vysvětluje. Sice vidí nepravost ve faktu, že třeba zdravotní pojišťovny začínají rozhodovat o tom, kolik bude v ČR lékařů a nemocnic, vadí mu i tzv. druhý pilíř zdravotní reformy, který správně nazývá loupeží století, ale nejpalčivější problém dopadu exekucí na české obyvatelstvo, které se momentálně v útržkovité debatě řeší na stránkách Britských listů zjednodušuje na procesní chyby a opomenutí dlužníků. Na neexistenci třeba doručovací adresy, nepřebírání pošty.
Aurovi zde unikla právě ta nejpodstatnější věc. Fakt, že jsme lidé svobodní a nadaní svými lidskými právy a stát je útvar, který jsme si vytvořili aby nám sloužil a ne naopak. Že my, lidé, občané, máme práva, a ne že stát má práva, která my jako občané musíme ctít. Že stát má poslouchat nás a ne že my budeme poslouchat stát, to jest systém námi vytvořený, který nás bude pronásledovat.