V ČR neexistuje pravice, ale korupce

5. 5. 2010 / Jan Čulík

Potíž je, že to, co v ČR prosazují česká média jako údajnou "pravici", vůbec nemá s pravicovými, konzervativními postoji, jak jsou praktikována v západní Evropě, nic společného. Povšimněte si textu z analytického serveru Stratfor, který zdůrazňuje, že ekonomická efektivita státu se měří tím, do jaké míry prospívá podnikání občanskému celku. Znáte nějakého českého politika, zejména "pravicového", který by tuto neobjevnou, všude běžně přijímanou definici akceptoval a prosazoval?

Protivy splývají. V ČR vznikl v postkomunistické době zvláštní, patologický hybrid netolerantních, sobeckých bolševických postojů, které se projevují nejsilněji v tzv. "pravicových" stranách. Skutečnou ikonou těchto postojů je komentátor Mladé fronty Dnes Martin Komárek, v současnosti nadšený zastánce české "pravicovosti", který před pádem komunismu stejně nadšeně ve svých komentářích hájil "výdobytky" komunistického režimu.

Jaké poučení si může Česká republika vzít z "Cleggománie"?

5. 5. 2010 / Karel Dolejší

Někteří čtenáři už po přečtení titulku tuší, že tak trochu narážím na nedávný komentář editorky The Nation Katriny vanden Heuvel. Ta se v souvislosti s britským "fenoménem Clegg" zamyslela nad tím, co vlastně náhlý vzestup šéfa liberálních demokratů může znamenat pro Spojené státy. Srovnání, které vanden Heuvel provedla, se ovšem doslova nabízí: V obou případech jde o tradiční anglosaské země, v obou se od konce 70. let v krystalicky nejčistší podobě rozvíjel model kapitalismu založený především na ničím nebržděném "přestřelu" finančního sektoru, a v obou se také již před dlouhou dobou ustavil politický systém s "vedoucí úlohou" dvou dominantních politických stran. Případ České republiky je pravda poněkud jiný: V kontinentální Evropě navazoval politický liberalismus na jiné kulturní tradice a jen sotva zde nalezneme stát, jehož finanční sektor je čtyřiapůlkrát větší než reálná ekonomika (což je případ Británie). Přesto však myslím má cenu se na případ vcelku náhlého a neočekávaného vzestupu "třetího vzadu" britské politiky podívat poněkud blíže.

Česká média usilují o pravicovou diktaturu

5. 5. 2010 / Jan Vnouček

Volit levici je legitimní a demokratické. Stejně jako volit pravici. Nikdy by mě nenapadlo, že budu muset takto banální tvrzení zdůrazňovat ještě dvacet let po sametové revoluci. Ale bohužel dlouholetá vyhrocená mediální štvanice na vše levicové se v poslední době přelila z počítačů českých novinářů do ulic. Tak dlouho psali -- někteří žurnalisté už desetiletí -- pořád dokola jeden článek, až je někdo vzal vážně. A teď s radostí sledují, jak se na náměstích bijí rudí důchodci s uvědomělými modrými studenty.

Nečisté volby nanečisto

5. 5. 2010

MF Dnes si mne ruce nad výsledkem projektu, jehož cílem bylo iniciovat na středních školách jakousi simulaci parlamentních voleb, na níž by si studenti a studentky procvičili volbu svých zástupců nanečisto. S drtivou převahou totiž "vyhrála" TOP09 společně s ODS, zatímco "levice" by se podle novinářů "ani nedostala do sněmovny". Kauza rovněž zavdala další příležitost kopnout si -- což je dnes v módě -- do Jiřího Paroubka a po tisící zopakovat, jaký to není diktátor a papaláš, ačkoli tento fakt se na nás denně valí snad i z telefonního seznamu, píše Filip Šimeček, učitel a student politologie na Palackého univerzitě v Olomouci.

Kapitoly z exkurze po občanské společnosti

Naděje je ve společnosti vždy přítomná

5. 5. 2010 / Tomáš Hradil

Občanská společnost jako cesta

Někdy se o ní hovoří jako o naději pro budoucnost, o zásadní potřebě pro naplnění skutečně funkční demokracie, ba dokonce jako o cestě k vyššímu lidství. Pod pojmem občanská společnost dnes řadíme různé charitativní spolky, sportovní kluby, občanská sdružení, a mnohdy i neformální iniciativy občanů. Tradice mnohých těchto iniciativ lidí sahá mnohdy až hluboko do historie. Z hlediska dnešního tržního či dokonce sobeckého myšlení se může zdát nepochopitelné, a možná až nelogické, že se ve středověku se našly skupinky aktivistů, které v době moru zakládaly špitály za cenu vlastního života. Co je to za sílu, která nutí lidi chovat se nevypočítavě, přátelsky, až obětavě?

(Předneseno na 2. setkání České konference v Poděbradech dne 24. dubna 2010.)

Liberalizace poštovního trhu v roce 2013: bruselská hloupost v rukách českých hujerů...

5. 5. 2010 / Ladislav Žák

Další z řady seminářů Fontes rerum pořádaných ve spolupráci s Evropským hnutím v České republice se uskutečnil na téma Liberalizace poštovního trhu v roce 2013: šance anebo hrozba? V souvislosti s rozhodnutím EU, že od 1. ledna 2013 bude nutné liberalizovat veškeré poštovní služby v České republice, se na otázky, jak tento krok zlepší poštovní služby, kolik bude stát daňové poplatníky a co liberalizace udělá s Českou poštou, snažili v diskusi odpovědět Petr Angelis - člen představenstva Asociace alternativních poštovních operátorů, Ivo Doležal - PricewaterhouseCoopers, Marek Ebert - náměstek předsedy Českého telekomunikačního úřadu; Marcela Hrdá - generální ředitelka České pošty a Karel Koukal - předseda podnikového koordinačního odborového výboru České pošty.

Konzervativec David Cameron by se mohl stát novým britským premiérem

5. 5. 2010

Severoirští poslanci dali najevo, že jsou ochotni oficiálně podpořit Davida camerona, šéfa britských konzervativců, aby se stal premiérem. Cenou za to musí být, že Cameron jako šéf vlády ušetří Severní Irsko škrtů ve veřejném rozpočtu. Británii to bude stát 200 milionů liber. Pokud by na to Cameron přistoupil, získal by v parlamentě podporu dalších cca 10 poslanců, což by podle nynějších průzkumů veřejného mínění stačilo k tomu, aby utvořil vládu.

Zdroj v angličtině ZDE

Škola hrou? Ani náhodou! (7)

Kvalifikovaně naučíme Vaše děti anglicky?

4. 5. 2010 / Miloš Dokulil

Nemálo -- a oprávněně -- se zdůrazňuje potřeba naučit se především anglicky. Je to "lingua franca" (čili: obecný dorozumívací jazyk) pro současný svět. Mnohé školy inzerují, že už od první třídy obecné školy poskytují svým žákům specializovanou výuku angličtiny. Kdyby už to postačovalo ke spokojenosti, bylo by zřejmě dobře...

Obscénní pozadí jednoho antikatolíka

5. 5. 2010

V článku "Katolická církev a její obscénní pozadí", kde pan Radovan Baroš nechává dopadat "světlo lacanovsko-žižekovské psychoanalýzy na církevní pedofilii". V tomto textu se pokusím poukázat na "obscénní pozadí" daného článku, píše Arťom Suchý.

POZVÁNKA NA DEN EVROPY

"Evropa po Lisabonské smlouvě"

4. 5. 2010

Ve středu 5. května 2010 od 9:00 do 12:00 pořádá Zastoupení Evropské komise v ČR Dům Evropy Praha a Středisko mezinárodních studií Jana Masaryka Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů

slavnostní shromáždění pod záštitou předsedy vlády ČR Jana Fischera a za přítomnosti velvyslance Španělského království Arturo Laclaustry Beltrána, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslavy Kopicové, ministra pro evropské záležitosti Juraje Chmiela, náměstka ministra zahraničních věcí Vladimíra Galušky a dalších hostů, kteří přednesou své příspěvky k budoucnosti Evropy po Lisabonské smlouvě.

Jan Čulík v ČT o Británii, České republice a českých médiích

4. 5. 2010

Česká televize vysílala v pondělí večer půlhodinový rozhovor s Janem Čulíkem, šéfredaktorem Britských listů. Záznam rozhovoru je na internetu ZDE

Zhoubný liberalismus v českém školství?

4. 5. 2010 / Martin Profant

Jsemť typický představitel myšlení elit. To, protože si prý myslím, "že do společnosti je třeba integrovat téměř každého, a to jednak nenásilným působením na neintegrované skupiny lidí, ale jednak i tím, že většina přijme jejich odchylky, pro které je dosud odmítá." Tvrdí to Jiří Paroubek, ne ten z Lidového domu, ale ten z Ministerstva financí.

Mohou za dluh České republiky dlouhodobě nezaměstnaní?

4. 5. 2010 / Ema Rousová

Některé pravicové strany si vzaly na mušku "flákače" -- dlouhodobě nezaměstnané a ve svých programech řeší nejrůznější omezení vyplácení sociálních dávek. Je vyplácení sociálních dávek dlouhodobě nezaměstnaným opravdu největším problémem naší ekonomiky? Pojďme se podívat na to, o kolik by se snížil deficit státního rozpočtu v roce 2009, kdyby se dávky hmotné nouze vyplácené dlouhodobě nezaměstnaným snížily o 10%. A na závěr dodám příklad, aby si bylo možné udělat představu o tom, kolik peněz dnes dostává nezaměstnaný, případně jeho rodina.

Potřebujeme více dluhů

4. 5. 2010 / Michal Rubáš

Když jsem před krátkým časem z úst tehdejšího ministra financí Kalouska uslyšel sdělení, že se zvažuje prodej státních dluhopisů přímo českým občanům, pomyslel jsem si, že se rýsuje první účinné opatření směřující ke snižování zadluženosti země. Kdyby náš státní dluh nenakupovali zahraniční vlastníci investičních bank, nevyváděla by se z naší ekonomiky každou účetní sezónu "jenom na úrocích" stovka miliard (byla by alespoň z části užita v domácí spotřebě a snižovala by nezaměstnanost), tempo nárůstu koncentrace soukromé ekonomické moci a příjmových nerovností by o něco zpomalilo, posílila by se pozice tuzemských zaměstnanců, kteří by si mohli dovolit investovat do nákupů státních obligací s nízkou nominální hodnotou, snížila by se intenzita jednostranné závislosti v pracovně právních vztazích atd.

Imploze Evropy?

4. 5. 2010 / Immanuel Wallerstein

Překlad z angličtiny Rudolf Převrátil

Evropa měla své odmítače od okamžiku, kdy se vydala na dlouhou cestu ke sjednocení. Mnozí byli přesvědčeni, že sjednocení je nemožné. Mnozí ho považovali za nežádoucí. Přesto je třeba říci, že projekt evropského sjednocení si vedl na své dlouhé a klikaté dráze od roku 1945 neobyčejně dobře.

Žijú medzi nami?

4. 5. 2010 / Milan Šupa

Na prahu 21. storočia pozeráme späť a hodnotíme vývoj ľudskej spoločnosti z hľadiska globálneho i lokálneho. Samozrejme, ak nám život nie je ľahostajný a nezmierili sme sa s tým, že to nemá zmysel, pretože otázka zásadnej zmeny k lepšiemu v súčasnej kapitalistickej spoločnosti je sporná.

To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou

3. 5. 2010 / Ladislav Žák

O způsobu zažehnávání řecké krize si v tomto okamžiku může každý myslet, co chce. Neznáme zatím příliš podrobností, ale jsem přesvědčen, abychom je znát měli. Nejde jen o to, že se v eurozóně i v EU jako celku vezou černí pasažéři, a o to, že jim to zatím docela dobře prochází. Jde i o to, jestli je podobný přístup opakovatelný, a zejména o to, zda a jak se změní pravidla eurozóny. Zatím je zřejmé, že dosavadní přístup EU k nezodpovědné hospodářské politice členských zemí v dalších případných kandidátech státního bankrotu příliš obav nevzbuzuje.

BRITÁNIE A EVROPA:

Nikdo nepožaduje zásadní reformu finančního systému

3. 5. 2010

Mezi britskými voliči, jak se zdá, není chuť na to, vrhnout se do zápasu s finančním Leviathanem, který pije krev britské ekonomiky. I komentátor Financial Times Martin Wolf či šéf Financial Services Authority Adair Turner varovali, že "je nutno radikálně změnit některé předpoklady z posledních třiceti let", které se staly "hlubinnými příčinami finanční nestability". Martin Wolf není žádný levičák, ale nedávno napsal, že velkou součástí činnosti finančního sektoru je to, že se stal strojem na přenášení příjmů a bohatství od lidí zvenku lidem uvnitř finančního sektoru a zároveň zvyšoval nestabilitu ekonomiky jako celku." Lidé zvenku jsou normální občané - naše penze, naše úspory, naše hypotéky. Finanční systém nám pije krev, píše Madeleine Bunting v deníku Guardian.

Už panikáři jedou

3. 5. 2010 / František Řezáč

A aby snad "mladí" nezapomněli, co mají při volební kampani dělat, je jim to třeba sugestivně připomenout .

Běsnění českých pravicových plátků proti sociální demokracii připomíná psaní vídeňského dojč-nacionálního tisku před volbami do říšské rady v roce 1911 či štvavé kampaně tiskovin Jiřího Stříbrného proti Hradu, Židům a zednářům za první republiky.

Už panikáři jedou, zpívali tenkrát V+W...

Britské jaderné ponorky vypluly na moře s potenciálně katastrofálním defektem

3. 5. 2010

Britské jaderné ponorky Turbulent a Tireless byly v mořích dlouhodobě v provozu s hermeticky uzavřenými bezpečnostními ventily. Mohlo to vést ke katastrofální explozi, ztrátám na životech a rozšíření radioaktivity v mořích.

RIEŠENIE PODKÔRNIKOVEJ KALAMITY V NPR TICHÁ DOLINA

Ochranou prírody k jej likvidácii

3. 5. 2010 / Jozef Vojtek

V piatok a sobotu minulý týždeň (23. a 24. 4.2010) v rámci úradne povolenej akcie zriadili niektoré mimovládne organizácie s ekologickým zameraním na čele s Lesoochranárskym zoskupením VLK stanové mestečko -- uprostred hlavného mesta Slovenskej republiky, na jeho hlavnom námestí. Účelom akcie bolo protestovať proti návrhu zonácie Tatranského národného parku a výnimkám na údajnú ťažbu dreva v údajne najprísnejšie chránených územiach, ktoré povolilo MŽP SR. Akcia prebehla, ako inak, za patričnej pozornosti médií.

DOKUMENT:

Ministerstvo školství o nové školní písmové předloze

3. 5. 2010

V souvislosti s oznámením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR o tom, že se od letošního září začne nová školní písmová předloha Radany Lencové Comenia Script zkoušet v tzv. pilotním projektu na dětech z prvních tříd osmdesáti (později bylo toto číslo upraveno na čtyřicet) základních škol, položil časopis Tvar mluvčímu MŠMT Tomáši Bouškovi sedm otázek -- ve snaze zjistit, co přimělo ministerstvo takovýto experiment povolit a jak je celá věc odborně zajištěna.

Dokument dáváme k dispozici co nejširší veřejnosti.

Lubor Kasal, šéfredaktor Tvaru

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2010

2. 5. 2010

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.