Pěšáci na šachovnici

6. 10. 2009 / Egon T. Lánský

Pěšáci-voliči si jakoby vybírají, kdo s nimi má tahat, jak a kam je má vést. Údajně v zájmu všech. Hráči-tahači spíš myslí na vlastní zájmy -- jak si vylepšit postavení, rozhodovat, třeba i bez mandátu ,získat něco za nic, získat vliv na chod věcí veřejných. To chtějí vyvolení kamarádi a poradci zdánlivě zvolených, a třeba i nezvolených. Tak získali v uplynulých třech letech postavení, peníze a nesmírný vliv na osudy společnosti například (ale nejen) zelení, aniž by měli i jen dostatečnou podporu pěšáků-voličů.

IDnes netuší, co je pojem férového zpravodajství

6. 10. 2009 / Jan Čulík

V článku primitivního jazykového stylu píše Teodor Marjanovič v iDnes mj. toto:

Zdroj: ZDE

Pozoruhodná interpretace.

Radarový debakl, jak o něm blouzní iDnes

6. 10. 2009 / Miloslav Štěrba

Návštěva víceprezidenta USA Josepha Bidena v ČR zatím není oficiálně potvrzena, nicméně Mf Dnes se už chlubí svými "dobře utajenými zdroji", podle kterých Biden přistane na Ruzyni mezi "20. a 24. říjnem".

Ptydepe českého listu, nebo interpretace "žehlicí" mise zaujala Jana Čulíka, ale průměrný čtenář už si dávno zvykl na nehoráznosti šířené nejen v těchto novinách, ale i ve veřejnoprávní televizi a rozhlase. Jak jinak lze označit pojmenování článku titulkem "radarový debakl"? Kdyby noviny takto vnímaly většinové mínění občanů ČR, měly by pravdu. Jenže debaklem je pojmenováno rozhodnutí prezidenta Obamy nerealizovat plány předchozí americké administrativy. A česká interpretace je docela na hraně nemístného vměšování evropského trpaslíka do záležitostí této supervelmoci.

Aktivismus v Idnes

6. 10. 2009 / Jakub Rolčík

Zmíněný článek je skutečně pozoruhodnou ukázkou Marjanovičovy zaujatosti a neschopnosti pohlédnout na věc s odstupem. Tak např. píše, že Obama své rozhodnutí ustoupit od budování radaru v České republice "oznámil dost nešikovně, neboť volal českému i polskému premiérovi uprostřed noci". Zřejmě už zapomněl, že stejně "nešikovně" si předchozí americká administrativa o vojenskou základnu v ČR řekla, když o její umístění požádala vládu Mirka Topolánka jen hodinu či dvě po získání důvěry v Parlamentu (jež navíc proběhlo za okolností nasvědčujících politické korupci). Přitom to byl právě Marjanovič, kdo se na mimořádné tiskové konferenci 20. ledna 2007 na toto podivné načasování ptal.

V naději, že "náhradou" za radar (který zde ovšem většina českých obyvatel nechtěla) nám [rozuměj: zastáncům radaru] Američané něco dají, navrhuje Marjanovič, aby Česká republika požadovala po Spojených státech stíhačky:

Samozřejmost, s jakou Marjanovič píše o nasazení českých stíhaček ve válce "toho typu, jaká se vede v Afghánistánu", může šokovat jen toho, kdo nezná zdiskreditovanou českou mediální scénu.

Britští konzervativci navrhují odsun odchodu do důchodu a daňové stimuly pro menší podniky

6. 10. 2009

Miliony lidí budou v Británii muset pracovat do 66 už od roku 2016. Vyplývá to z plánů Konzervativní strany, která chce zvýšit věk odchodu zaměstnanců do důchodu ve snaze snížit britský rozpočtový deficit. Na právě probíhajícím výročním kongresu Konzervativní strany v Manchesteru oznámí v úterý stínový konzervativní ministr financí George Osborne, že zvýší věk odchodu do důchodu z 65 na 66 let o deset let dříve, než to plánovala labouristická vláda. Podle konzervativců by se tak ušetřilo 13 miliard liber, což by o dost snížilo britský státní deficit, který příští rok dosáhne výše 175 miliard liber.

Banky očekávají bankrot Lotyšska

6. 10. 2009

Švédský deník Svenska Dagbladet přinesl informaci, že švédský ministr financí Anders Borg tajně informoval banky, že se rozkládá politický režim v Lotyšsku, a doporučil jim, aby se připravily na záchranné operace po rozkladu lotyšského režimu.

Lotyšsku se nepodařilo zavést drakonické škrty v státním rozpočtu, které byly podmínkou pro získání záchranného balíčku ve výši 7,5 miliard euro od EU, Mezinárodního měnového fondu a od Švédska. Lotyšsko mělo snížit starobní důchody o dvacet procent a mzdy veřejných zaměstnanců o dalších patnáct procent. Neudělalo to.

Nobelovu cenu v oboru lékařství získali tři vědci za práci o stárnutí

6. 10. 2009

Nobelovu cenu za medicinu získali vědci, kteří objevili telomery, "ochranné záklopky", podobné zpevněnému konci tkaniček od bot, která brání rozpadu chromozomů při dělení buněk. Jsou to tři američtí vědci, Elizabeth Blackburn z University of California v San Francisku, Carole Gredier z Johns Hopkins University a Jack Szostak z Harvard University.

Reforma ODS byla úpisem do otroctví

6. 10. 2009 / Ivo Bubeník

Navrhovanými škrty ve státním rozpočtu k ODS loajálního ministra Janoty, "aby nedošlo k maďarskému scénáři", zřejmě většina veřejnosti procitla ze snu. Konečně je jasně vidět, že vláda jiné příjmy kromě daní nemá a musí citelně sáhnout do kapes poplatníků. Příjmy z privatizace, tolik oblíbené všemi stranami, skončily a tak tajné dotování rozpočtů je fuč, píše čtenář Ivo Bubeník.

Vládní krize?

6. 10. 2009 / František Řezáč

Celá ta "vládní krize", kterou prožívá česká politická scéna (méně už občané), by se měla stát poučením a školou, jak už to dále nedělat. A také s kým už to dále nedělat. Jak to naznačuje pan Zdeněk Procházka ve svých říjnových reminiscencích o Únoru.

Kdosi v minulosti (mně to říkal Jiří Horák) na téma Vítězného února vtipně poznamenal, že demitující ministři vystrčili na Gottwalda p...l a on je do ní kopnul.

Demokratická politika měla v čele hlupáky, kteří se pak ještě v emigraci hádali, kdo to zavinil a hlavně o posty u korýtek v Radě svobodného Československa podle stranického klíče.

Takže, až podají demisi z Fišerovy vlády Topolánkovi favorité, jak v neděli vyhrožoval v televizi, pane prezidente Klausi, s chutí do toho..!

Jinak se svět ocitne znovu nad propastí

6. 10. 2009

Hans-Werner Sinn patří k předním německým ekonomům a jako profesor ekonomie a prezident mnichovského ifo-Institutu požívá mezinárodní respekt. Má spoustu příznivců, ale pro jeho kritiky je neoliberálem se studeným srdcem. Přesto v současné krizi překvapil požadavkem na vstup státu do bank a varováním před tvrdým úsporným kurzem vlády. Tvrdí, že krize není překonána a že nebezpečí zpětného úderu je veliké. V interview pro Süddeutsche Zeitung říká: "Vláda nyní nesmí začít snižovat výdaje, protože myslí, že si to nemůžeme dovolit. To by bylo nebezpečné."

Prohry a výhry po dvaceti letech

6. 10. 2009

Česká společnost si v listopadu připomene dvacáté výroční pádu socialismu. Někdo bude slavit, jiný truchlit, a většina se zřejmě bude držet typicky skeptického sloganu, "máme, co jsme chtěli, ještě že to není horší". Své dvacetiletí vzpomenou -- jen o pár týdnů dřív -- také členové a příznivci ekologického občanského sdružení Děti Země, upozorňuje jeho předseda Miroslav Patrik.

Proč Chicago nezískalo olympiádu: USA jsou bezpečné, ale už ne přátelské

6. 10. 2009

KD│ Blogger Fabius Maximus komentuje ohlasy skutečnosti, že Chicago v soutěži o pořadatelství příštích letních olympijských her prohrálo s brazilským Riem. Zde je jeho shrnutí článku Michelle Higginsové na blogu NYT:

Diskuse mezi těmi, kteří si budou přitakávat

5. 10. 2009 / Jan Čulík

Zajímavé pojetí plurality při demokratické diskusi projevili organizátoři konference Forum 2000 Václava Havla, která se bude konat na Žofíně od 11. října. Mylně jsem se domníval, na základě Havlových vystoupení především do roku 1989, že je Václav Havel stoupencem demokratické plurality. Jenže zastoupení pozvaných lidí na jeho konferenci je beznadějně jednobarevné, takže si zřejmě všichni budou jen přitakávat. Jen se podívejte na tiskovou zprávu konference, kdo byl pozván. Z místních lidí jen zastánci jednotného politického názoru a ze zahraničí různé "osobnosti", které, protože nemají povědomí lo strukturaci interních českých politických poměrů, si ani neuvědomí, že byly zneužity pozváním na jednobarevnou akci.

Havel by projevil velkomyslnost, kdyby býval na svou akci pozval i Václava Klause, anebo, co já vím, Miroslava Ransdorfa. Takhle to vypadá skutečně trapně. Vylučovací princip je princip stalinismu.

Radar bez konce?

5. 10. 2009 / Štěpán Steiger

Byl jsem jedním z prvních, kdo (se) mobilizoval proti radaru. (To není chvála - jen konstatace.) Tím větší byla moje radost, když po všech zákrutech - vládní "ofenzívě", protestech, demonstracích, přesvědčování, sběru podpisů, informační kampani atd. - přišla zpráva, že Obama základnu už neplánuje. (Sledoval jsem posměšně úvahy polských politiků, počínaje prezidentem Kaczyńským, kteří se domáhali umístění "Patriotů" - střel, nikoli vlastenců - a po Obamově rozhodnutí zasmušile prohlašovali, že americko-polská "romance" skončila.) Minulou sobotu jsem se ovšem začal ptát, jestli moje radost nebyla přece jenom předčasná.

Zpráva byla datována 1. října. Většina médií tady ve Státech ji nezaznamenala, ale Defense News měly titulek: TAUSCHER: U. S. COULD SEND ARMY PATRIOT MISSILE UNIT TO POLAND - čili "Tauscherová: Spojené státy by mohly do Polska poslat armádní protiraketovou jednotku."

Pro ty z vás, co chodí v neděli do kostela

5. 10. 2009 / Michael Moore

Přátelé,

chtěl bych si promluvit s těmi z vás, kteří si říkáte křesťané (muslimové, židi, budhisté, billmaheristé mohou taky číst, protože to, co tu chci říci, jsem si jist, lze aplikovat i na vaše duchovní a etické hodnoty).

Ve svém novém filmu hovořím poprvé o vlastní víře. Vždycky jsem si myslel, že náboženské přesvědčení jednotlivce je hluboce osobní věc a mělo by zůstat soukromé. Koneckonců, slyšeli jsme toho za posledních třicet let dost, jak se máme "chovat" a musím říci, že mě už příliš neoslovuje veškerá ta zbožnost a všechny ty fráze, co slyším kolem sebe, vzhledem k tomu, že jsme násilný stát, který útočí na jiné země a trestá vlastní občany za to, že se odvážili zatím se mít špatně.

Gore Vidal: "V USA budeme mít brzo diktaturu"

5. 10. 2009

KD│ Konverzace s Gore Vidalem se odvíjí jeho vlastním tempem. Odpovídá pánovitě, občas hravě, s pronikavou, smrtící střízlivostí. Je mu 83 let a sedí na invalidním vozíku (výsledek podchlazení za války, jeho levá noha je z titanu). Ale chodit může ("Samozřejmě že můžu") a po nedávném provedení Brechtovy Matky Kuráže v London's National Theatre povstal, aby k publiku pronesl protiválečný projev, napsal Tim Teeman pro list The Times.

Vystěhovaní Romové žalují město Vsetín. Zajímalo nás proto:

Bránili se Romové efektivně? Jak zlepšit právní vědomí sociálně vyloučených?

2. 10. 2009 / Pavel Pečínka

Jan Mišurec

Myslím, že se ti lidé dobře nebránili. Především na to neměli čas a ani neznali způsob. Byli vystěhováni ve stresu za dramatických okolností, v noci, mnozí ani nevěděli, kam se vlastně stěhují. Stěhovali se do vzdálených míst a měli plnou hlavu jiných starostí. To vše se dělo pod silnou mediální palbou, kdy padala o Romech nevybíravá slova mnohých zákonodárců a spoluobčanů, aniž by byli s problémem dobře obeznámeni.

Jiří Paroubek: Základem je komunitní a terénní sociální práce

5. 10. 2009 / Pavel Pečínka

V rámci předvolební kampaně navštívil 19. srpna šéf ODS Mirek Topolánek Muzeum romské kultury v Brně, kde hovořil mj. o názorech své strany na tematiku neziskového sektoru a romské menšiny. Požádali jsme proto o názor na tytéž záležitosti i předsedy ostatních stran. Reagovali Jiří Paroubek (ČSSD) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL), i když byly mezi tím volby odloženy. Nijak neodpověděli představitelé TOP 09 a KSČM. Odpověď přislíbil asistent Ondřeje Lišky (Strana zelených), dosud však od Zelených žádná nepřišla. Přinášíme zatím reakci předsedy ČSSD, postupně zveřejníme další.

"Opričnina podle Sorokina"

6. 10. 2009

Setkání s ruským spisovatelem Vladimirem Sorokinem Národní knihovna ČR, 1. patro Klementina, Zasedací sál pátek 9. října 2009, od 17 hodin

Setkání spojené s četbou ukázek Sorokinových textů a diskusí s autorem bude doplněné o představení českého vydání knihy "Den opričníka" (Příbram: Pistorius & Olšanská, 2009). Pořádá Slovanská knihovna při NK ČR. Akci moderuje Tomáš Glanc. Ukázky přečte Bořivoj Navrátil.

Rozhlasová volební inscenace

5. 10. 2009 / Štěpán Kotrba

Losnu, nebo Mažňáka? ptal se Foglar. Tehdy ještě ovšem bylo mezi čím a kým volit. Dnes už není.

Rada Českého rozhlasu, věrna odhodlání odvolat ředitele Kasíka za jakoukoliv cenu, 30. září zvolila z dvou desítek kandidátů toho, o kom to bylo jasné předem. Přání pravicových radních z roku 2005 se splnilo. Jen naivové se ocitli mezi kandidáty, aby si zahráli hru na volby, cinknuté předem zákulisními politickými dohodami. Cílem Rady je zlikvidovat nebezpečný pokrok, díky kterému se Český rozhlas stal lídrem digitalizace a multimedializace, díky kterému začal zajímat mladé posluchače, čímž už dnes ohrožuje zisky komerčních rádií. Cílem je znechutit lidi, kteří doteď bránili na trhu "on air" posluchačů dosáhnout soukromníkům zisku. Cílem je rozebrat půlmiliardu v pokladně rozhlasu tak, aby se i on ocitl v ekonomické krizi, odkázán posléze na milost a nemilost politiků. Cílem je vrátit rozhlas o deset let zpět.

Od koho máme čekat řešení

5. 10. 2009 / Ladislav Žák

Mám kamaráda, který má to nejobyčejnější české jméno, Jan Procházka. Je vědec, odborník na nanotechnologie. Má, kromě jiných, zvláštního koníčka a tím jsou fotokatalytické nátěry. Kdyby se ho někdo zeptal, proč to dělá, asi by odpověděl v cimrmanovském duchu: "...mě to baví..."

Brazílie je země budoucnosti - a vždycky bude

5. 10. 2009 / Josef Mikovec

Něco se ale přece jen uskutečňuje a jdeme od úspěchu k úspěchu. Nejdříve nás navštívil papež a daroval světce, svatého fra. Galvao, který žil v letech 1739--1822, přičítá se mu 5 000 (to dokáže jen Brazilec!!!!) zázračných uzdravení, což je slušné doporučení, na rozdíl od současných kodakových náboženství z dovozu, která za účelem ujařmení a případně zvýšené spotřeby slibují především finanční úspěch a útěšný duševní útulek v případě krachu. Rovněž založil řadu klášterů. Klidně ho vyzkoušejte. Ovšem dochvilnost v Brazílii se nijak extrémně nepřehání, a to se pravděpodobně týká i fra.Galvao. Nedávno jsme tady měli prezidenta Sarkozyho, a ne poprvé. O návštěvě prezidenta Bushe mladšího se raději nezmiňuji. Jistě má hroší kůži a dobrý žaludek, jinak by mu nebylo dobře při vzpomínce na demonstrace, které ho provázely. Bezpečnostní opatření musela být mimořádná. Latinskoameričtí politici jsou zde jako doma. Aby se ten řetěz dobrot nezastavil, tak jsme teď dokonce dostali olympiádu, v překrásném Městě Božím - Rio de Janeiro.

ČTK a Rada ČTK za hranou zákona

5. 10. 2009 / Petr Štěpánek

Když jsem před pár dny v článku "Procházka usneseními Rady ČTK aneb Hreha ředitelem ČTK je" napsal, že pokud bude Rada ČTK chtít zabránit nástupu Radima Hrehy do čela ČTK, bude k tomu muset zvolit jiné prostředky, než jakési automatické zrušení již proběhlého výběrového řízení, opravdu mne ani ve snu nenapadlo, že zoufalí radní na tenhle špek opravdu naskočí. Lístek do první řady jsem si na tu komedii kupovat nemusel, stačilo 1. 10. 2009 zajít na schůzi sněmovní Stálé komise pro sdělovací prostředky.

Zábavná mediálka a konečně poslušný hřbítek nového ředitele

5. 10. 2009 / Irena Ryšánková

Stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky je vrcholným odborným orgánem zákonodárců ve vztahu k médiím. Je sice někdy rozjitřena emocemi, někdy je tam dokonce dusno. Někdy je tam plno lidí, někdy málo. Tento orgán totiž rozhoduje o mediální legislativě a kontrole elektronických médií. Ale za těch několik volebních období, která trávím jako parlamentní novinářka, si nepamatuji, že by se někdy poslanci i veřejnost svorně na zasedání komise smáli. Až teď, když ji navštívila Rada ČTK. I když to byl tak trochu smích přes slzy.

Bžunda aneb triumf vůle

5. 10. 2009 / Michal Kuklík

Pan president Klaus, panečku, to je kos! V nejlepší formě je, když se svým typickým zdrženlivým úsměvem kolem úst a hlavou hrdě vztyčenou může vzdorovat všem -- a přisolit jim nějakou peprnou poznámkou.

Papež a dalajláma: Čí jsme média...

5. 10. 2009 / Tomáš Koloc

Předem svého článku se chci omluvit čtenářům Britských listů, že můj článek se bude kondomy zabývat spíše okrajově, o to víc se ale bude snažit zamyslet nad jinými aspekty papežství, a toho, jak působí naše myšlenky.

Za horizont politiky zájmů

5. 10. 2009 / Radovan Baroš

Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci ústavní stížnosti poslance Miloše Melčáka, na jehož základě byl zrušen termín předčasných voleb do Poslanecké sněmovny, bylo drtivou většinou naší politické reprezentace interpretováno jako nepřípustné zasahování moci zákonodárné do pravomocí moci výkonné. Někteří hovořili dokonce o bezprecedentním narušení demokratického procesu. V podobném duchu se nesla i většina komentářů politologů a ústavních právníků. V kontextu současné radikální politické filosofie se nicméně v posledních desetiletích rýsují koncepce politiky, které poslední vývoj na české politické scéně umožňují interpretovat ve zcela opačném duchu, jako politickou událost, která prolamuje horizont zavedených poměrů.

Proč se nechat korumpovat, když lze zneužívat veřejných peněz?

3. 10. 2009 / Bohumil Kartous

Korupční provokace MF Dnes vzbudila předem kalkulovaný ohlas, pouze se "minula účinkem", protože Ústavní soud mezitím zrušil předčasné volby. Není však vůbec třeba vynakládat úsilí a prostředky na provokace, chce-li někdo přistihnout politiky při neetickém jednání. Často stačí otevřít poštovní schránku a vytáhnout z ní tiskovinu, kterou na své náklady připravuje a tiskne instituce financovaná z veřejných rozpočtů, přičemž celá tiskovina je ve skutečnosti mnohastránkovým propagačním materiálem jednoho politika a jedné politické strany.

Také to září bývá běžně nadprůměrné

2. 10. 2009 / Miloš Dokulil

Mají se nám stále připomínat stíny minulých událostí? Září je jimi nemálo poznamenáno. To letošní nám nejen na další vzpomínky také "zadělalo"...

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2009

1. 9. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 771.45 Kč, příjem z reklamy byl 3000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 8. 2009 částku 7846.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a