K VÝROČÍ VÍTĚZNÉHO LISTOPADU

Policejní perzekuce pro viceprezidenta Bidena aneb Na Hrádeček jsme nedojeli

26. 10. 2009 / Václav Novotný

Dovoluji si zveřejnit, že život aktivisty není jednoduchý. Oproti těm, kteří si život zjednodušili na bezduché přebírání informací od médií - těch rozhodujících ( Mediafax a Haló noviny reakci aktivistů zaznamenaly), které je nikdy pravdivě informovat nebudou (maximálně jim budou udrolovat drobky, aby v nich zůstalo zdání, že jsou jim poskytovány pravdivé informace o dění doma i v zahraničí), aktivista nepodléhající bezduchosti, získává zkušenosti a dochází analytickému vyhodnocení, za kterého plyne že lež vyhrává. To co v níže uvedeném článku není napsáno, je skutečnost, že na moji osobu bylo nasazeno ÚOOZ. Být aktivistou v tomto případě znamenalo být zařazen k do "extremistické scény". To není příjemné, protože je nulová šance na obhajobu. Je nulová šance k odmítnutí takového pohledu. Jinak řečeno, kdo se nestane bezduchým, bude přemýšlet a upozorňovat na prapodivný směr vývoje společnosti, mocenských zájmů, stane se extremistou. Sestřih záběrů a dobře vymyšlená historka tuto nálepku již nikdy z aktivisty (i se svatozáří nad hlavou) nesejme. To je konstrukce (umožnění realizace) a odkaz 11.9. 2001. Odkaz 17.11.1989. Nová zbraň, proti které není obrany.

Nechápu antiamerikanismus Britských listů

26. 10. 2009 / Martin Štumpf

Články na téma radaru a další obranné iniciativy USA, uveřejněné v Britských listech, vůbec nechápu. Ke se vzala ta úděsná protiamerická nenávist ("mamonsko -mocensko - vojensko - vražedné výpady USA" (Soňa Hromátková) či "Jan Fischer ztratil morální právo vystupovat jako premiér této země" (Karel Dolejší). Soňa H. reaguje na Nobelovu cenu míru, udělenou Obamovi? K. Dolejší zpochybňuje právo předsedy vlády vystupovat jako představitel členské země NATO? Měli bychom podle nich veškeré americké iniciativy směřující k eliminaci možných hrozeb odmítnout? Měli bychom vystoupit z NATO?

O povinném obdivu k sovětské vši

26. 10. 2009 / Karel Dolejší

Bývali u nás za minulého režimu lidé - pravda, nepatřili zrovna k nejchytřejším - co posuzovali užitečnost a škodlivost všech věcí zásadně nikoli podle toho, čím tyto věci samy o sobě jsou, ale podle toho, odkud pocházejí. Přišla-li tedy vichřice z východu, byla zajisté pravým požehnáním; příšla-li však ze západu, stala se katastrofou. Takoví správně politicky zorientovaní lidé, jimž propaganda přešla v objektní dimenzi rovnou do jakési moralizované kosmologie (a raději ani nezkoumejme, jak na subjektivní rovině ovlivnila pudovou strukturu!), byli pak schopni rozplývat se třeba i nad sovětskou vší, a nikdy by nepochopili, co proti tomuto nesporně pokrokovému tvoru může někdo mít. Po přečtení textu Martina Štumpfa začínám mít podezření, že unikátní český kmen Homo sapiens sapiens vlastně přežil všechny politické turbulence, takže jeho výskyt v české kotlině naprosto není ohrožen a dokonce se patrně i vydatně množí.

Americkou válku ve Vietnamu nelze obhajovat

26. 10. 2009 / Štěpán Kotrba

Je otřesné, když ještě po padesáti letech od masakru v My Lai a napalmových útoků v Indočíně je někdo schopen obhajovat americkou válku ve Vietnamu. V samotných USA na toto temné období amerických dějin už nikdo hrdý není. Snad jen někteří generálové a důstojníci, kteří posílali své vojáky na smrt. Z politiků neznám nikoho takového.

Ano, dle mého názoru je autor se svými názory v naprosto zanedbatelné menšině. Otázku o možnosti vystoupení z NATO položil už český ministr zahraničí ve chvíli, kdy Washingtonskou smlouvu podepisoval. O demokratičnosti Česka i Britských listů svědčí i to, že autor svůj názor zde může říci, aniž by ho někdo urážel. Stejné právo mají ovšem i jeho protivníci. Směřování země a její suverenita v zahraniční politice je otázkou společenského a politického konsensu. V ústavních otázkách dvoutřetinového, v ostatních platí pravidlo prosté většiny.

Vzpomínky na budoucnost...

26. 10. 2009 / Ladislav Žák

Dostal jsem pozvání od starého kamaráda na diskusní setkání pořádané Společností pro evropský dialog -- SPED společně s Nadací Rosy Luxemburgové na téma INTELEKTUÁLOVÉ a rok 1989 -- vítězové, poražení, cesta následujícími dvaceti lety. Pozvání mne zaujalo z řady důvodů, mezi kterými musím sice neopomenout nostalgii po heroických společenských zážitcích z hotelu Belveder, kde se setkání konalo, ale nejvíce mne zaujala otázka vztahu intelektuála a jeho možné porážky nebo vítězství. Nabyl jsem dojmu, že mám dobrou otázku, což je daleko důležitější než 10 dobrých odpovědí a tak jsem radostně vyrazil na celodenní sobotní diskusi.

Britská policie má rozpočet 9 milionů liber na sledování "domácích extremistů"

26. 10. 2009

< Policejní karta "extremistů", kterou jeden policista ztratil na demonstraci proti veletrhu zbraní

Britská policie shromažďuje osobní údaje tisíců aktivistů, kteří se účastní politických schůzí a protestů, a ukládá je do celostátních výzvědných databází.

Vysoce postavení policisté však varují, že termín "domácí extremismus" nemá oporu v zákoně. Do policejních databází se dostávají i lidé, podezřívaní z minimálních přestupků proti veřejnému pořádku či občanské neposlušnosti. Tato práce je financována částkou 9 milionů liber ze státních prostředků a dělá ji 100 policistů.

AFGHÁNISTÁN

"Jako obyčejně, vaši hoši bombarduji špatnou zemi."

26. 10. 2009

To jsem řekl kolegovi který přispívá do Asia Times Online před několika týdny na setkání, kde jsme probírali Afghánistan, Pákistán a Taliban. Už nějakou dobu jsme měli pochybnosti o strategii Američanů a NATO v Afghánistanu a zvláště o jejich schopnosti zvládnout taktické aspekty nadcházejícího boje s Talibanem, píše Chan Akyv deníku Asia Times.

Sklouznutí pakistánského vedení do kvazivazalského vztahu s ideology al-Kajdy se jeví stale více pravděpodobné. Politici uzavřou dohody s islamistickými skupinami a budou hledat způsoby jak urovnat vzájemné neshody.

Podivně pestré prapory

26. 10. 2009 / John Michael Greer

KD│ Transformace pragmatického měřítka bohatství v metastázovanou abstrakci hrozící pohltit ekonomiku reálného bohatství, jež ji vytvořila -- neboli téma posledních tří esejů -- má, jak mí čtenáři brzy poznali, politické implikace. V současnosti převládající konvenční vědění tyto implikace ignoruje; a konsensus mezi alternativními mysliteli, který myslím může být nazván nekonvenčním věděním, s těmito důsledky zachází stereotypním způsobem. Je pro mě stále těžší akceptovat kterékoliv z obou stanovisek.

Řešení za pochodu

26. 10. 2009 / Bohumír Tichánek

V týdnu jsem se zúčastnil setkání, které upozorňovalo na světové akce mírového pochodu. Trvalo více než hodinu, za plného zájmu příchozích. Účast snad nebyla malá, vždyť jeden z pořadatelů hodnotil uspokojeně: na Brno - je velká. Usmáli jsme se, optimismem k optimismu.

Dva hovořící vyložili, o čem akce jsou a jaký mají význam, kdo ze známých lidí je podporuje a kdo odmítá, ale opravdu odmítá, v kterých zemích v jakém pořadí probíhají, jak se uskuteční v České republice. Také zahráli tři mladíci protestsongy - na zahájení a při ukončení. Znělo to, ale snad až barbarsky. Videopromítání poučilo, co jsou ty vypouštěné lampióny, které pak matou nezúčastněné lidi a ti je hodnotí jako UFO.

DOKUMENT

Závěry Goldstonovy zprávy o konfliktu v Gaze

26. 10. 2009

Vyšetřovací komise OSN pod vedením soudce Ústavního soudu Jihoafrické republiky Goldstona, bývalého vyšetřovatele Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Rwandu nalezla důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných Izraelem a Palestinci během operace Lité olovo. Čtyřčlenná komise byla jmenována prezidentem Výboru OSN pro lidská práva Martina Ihoeghiana Uhomoibhiho v dubnu 2009 s cílem "vyšetřit všechna porušení zákonů o mezinárodních lidských právech a mezinárodního humanitárního práva, která mohla být spáchána kdykoli v kontextu vojenských operací v Gaze během období od 27. prosince 2008 do 18. ledna 2009." Zpráva komise přináší na 574 stránách výsledky vyšetřování 36 incidentů v Gaze a dalších na Západním břehu a v Izraeli podpořené 188 rozhovory, 10000 stránek dokumentace, 1200 fotografií a 30 videozáznamů. Izrael na průběhu vyšetřování odmítl spolupracovat, odmítl komisi přístup jak na své území, tak na západní břeh, a ani neodpověděl na seznam otázek, které mu komise předložila.

Goldstonova zpráva o válce v Gaze je podle amerického Kongresu "zaujatá" a popírá izraelské právo na sebeobranu.

26. 10. 2009 / Michael Marčák

GALERIE

Plzeňská aféra a degradace vzdělání

26. 10. 2009 / Petr Glivický

Již delší dobu je médii propírána kauza superrychlých studentů na plzeňské právnické fakultě a nově i na dalších vysokých školách. Nejsmutnější na tomto případu však není těch několik neoprávněně získaných titulů a opsaných či vůbec nenapsaných diplomových prací nýbrž povrchnost českých novinářů, kteří se ani po tolika dnech aféry nedokázali dopátrat podstaty problému.

Karle, ta medaile už nebude tvůj hrob!

26. 10. 2009 / Miloslav Štěrba

"Já bych do toho kop, ta medaile bude můj hrob!" zpívá Vlasta Burian alias Anton Špelec Ostrostřelec. Podobně musel reagovat i "božský" Kája při minulých oslavách 28. října spojených s vyznamenáváním významných osobností této země. Jenže letošní rok se zapíše do historie medajlobraní. Přišla řada i na Karla Gotta. Jak nám sdělují média i sám potrefený.

Karel Gott, komunismus a umělecká kvalita

26. 10. 2009 / Jan Čulík

Miloslav Štěrba hájí Karla Gotta jako "českého génia". Má samozřejmě plné právo na tento svůj názor, já si myslím že situace je složitější. Karel Gott je profesionální hudební interpret nepříliš originálního středního proudu popu s dobrým hlasem. Není ani příliš originální na mezinárodní scéně, což uvidí každý, kdo kdy slyšel velmi obdobného "croonera" Toma Jonese.

Dávné vůně a čerstvý smrad

26. 10. 2009 / Libuše Pojerová

Jeden laskavý a dobrý kamarád mě obdaroval zvláštním, exotickým balíčkem kávy. Přičichla jsem k papírovému sáčku a můj nos se propojil s pamětí. Vůně cukrárny, když mi bylo 7, čokoládová trubička s krémem a eskymo ve voskovém papíře za padíka, hodná teta, jež mě do cukrárny vodila, máma s odřenou peněženkou a koruna za umyté nádobí po nedělním obědě. Přepadla mě překvapivě silná nostalgie po oněch bezstarostných časech. Nevinila jsem svůj nos, naopak, nezklamal a přiměl mě zastavit se a zamyslet.

Co jsou "podstatné" náležitosti demokratického právního státu?

26. 10. 2009

ŠOK│ Autor Britských listů, JUDr. PhDr. Jaroslav Kuba, advokát a vysokoškolský učitel ústavního práva, zastupuje před Ústavním soudem skupinu senátorů při projednávání jejich stížnosti k Lisabonské smlouvě. Podle něj není jisté, zda měl Parlament vůbec v době schvalování tetu Lisabonské smlouvy k dispozici její konsolidované znění - tedy to znění smluv, které tzv. Lisabonská smlouva mění. Kuba se dovolává ust. čl. 9, odst. 2, ústavy, které říká, že "změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná" a tvrdí, že řada ustanovení Lisabonské smlouvy už dnes chabou úroveň garancí ústavního pořádku ČR téměř zdecimovala.

Citát měsíce (příštího) aneb kdo u toho nebyl, nevěří...

26. 10. 2009

Víte, ona to vlastně ani revoluce nebyla, ono to bylo takové vyjednané předání moci, moc od toho nečekejme, buďme trpěliví.

Petr Pithart o listopadu 1989, Brněnský deník ZDE

Jděte domů, pane Fischere

26. 10. 2009 / Soňa Hromátková

Jsem už opravdu rozezlena na absolutně ignorantské jednání českých vrcholných politiků vůči vlastním občanům, píše Soňa Hromátková.

Je v této republice ještě někdo, kdo nepochopil, že většina - cca 70% - našich lidí je absolutně antimilitaristická? Že většině našich lidí chybí sebemenší chuť a vůle se podílet na mamonsko-mocensko-vojensko-vražedných výpadech USA vůči občanům a jejich majetkům jiných zemí?

Jsme opakovaně svědky obdivného a přihrbeného řiťolezectví našich politických křivohubých špiček do vadnoucího pozadí senilní "demokracie" na kontinentu za mořem, místo aby za nás drželi bezpečnostní EU basu doma a s evropskými sousedy.

Ptám se pane Fischere: to máte opravdu v úmyslu nahnat do ulic 70% občanů vystresovaných finančním srabem a sociálními nejistotami?!?

Nejednáte odpovědně !!!

Jděte domů pane Fischere.

Jan Fischer ztratil morální právo vystupovat jako premiér této země

23. 10. 2009 / Karel Dolejší

Muž předsedající schůzím ve Strakovce dnes přestal být českým premiérem. Vzhledem k tomu, jak se ke své pozici dostal, nemá už ani to nejmenší právo funkci dále vykonávat. Kdyby měl v těle trošku slušnosti a úcty k názoru spoluobčanů, musel by okamžitě odstoupit. Přirozeně, že to ale neudělá - otázky osobní cti a důvěryhodnosti jsou takřka u všech českých politiků až na úplně posledním místě.

Jan Fischer se stal předsedou úřednické vlády po pádu předchozího kabinetu Mirka Topolánka. Ten byl na jaře opozicí svržen zejména proto, aby nemohl dále prosazovat schvalování dvou smluv o protiraketové obraně, jež přes odpor dvou třetin občanů vyjednal s Bushovou administrativou. Topolánkův kabinet toto strategicky důležité téma do své agendy protlačil podvodem na voličích a neměl tedy nejmenší mandát uzavírat jménem ČR zásadní bezpečnostní dohody s USA ohrožující poválečnou mezinárodní rovnováhu sil v Evropě. Fischer, který nastoupil do Strakovy akademie po pádu Topolánka, má coby hlava udržovací vlády neposvěcené volbami ještě menší mandát přebírat jménem ČR problematické strategické závazky. Nynější situace, v níž Fischer jménem občanů ČR rozdává sliby ohledně účasti země na americkém protiraketovém systému, tedy znamená, že si udržovací premér uzurpoval pravomoci, jichž se mu legitimní cestou nikdy nedostalo.

An English version of this article is in

BL lžou: Měl snad Fischer protiraketový projekt odmítnout?

23. 10. 2009

BL lžou!!! Ze zprávy na stránkách Úřadu vlády ČR najdeme text:

Co tedy premiér řekl? Ano, přislíbil spolupráci, ale to je tak asi všechno. Řekl prostě diplomatickým jazykem NIC. Že nevylučuje spolupráci, že můžeme jednat. Navíc projekt je v plenkách, nikdo ještě ani neví, jak přesně to bude vypadat a bude to na roky, argumentuje Ivo Mareš.

Nehorázná drzost a sprostota

24. 10. 2009

Vážená redakce, velice si vážím, že nás, Vaše čtenáře ve Vašich listech, snad již jako jedinní, udržujete ještě v naději, že po našich mocichtivých a zkorumpovaných politicích se nezbláznil celý svět a že se prozatím nepodařilo našim zmanipulovaným a servilním médiím, nám občanům, dočista vymýt naše mozky, píše Václav Novák.

Z tohoto důvodu Vám děkuji, že jsou zde zveřejňovány články nejen takových autorů jako je třeba Karel Dolejší, ale i jiných, kteří za nás ve svých příspěvcích hlasitě říkají to, co si myslíme a o čem jsme přesvědčeni i my, jen snad trochu s větší noblesou.

Myslím tím například, dnes tak často ve všech pádech skloňovanou, otázku raketové obrany. Prohlášení našich médií, že viceprezident Biden si nás přijel usmířit, po rozhodnutí prezidenta nevybudovat u nás radar tím, že nám laskavě nabízí účast na protiraketové obraně jinou formou (nejspíš mobilních raket)a reakce našich politiků na tuto nabídku, je naprostá a nehorázná drzost a sprostota proti všem těm 70% občanů, kteří si tady žádné cizí vojska ani cizí zbraňové systémy nepřejí a kteří si po zrušení projektu radar v Brdech všichni hlasitě oddechli.

Politická kultura

23. 10. 2009 / Wenzel Lischka

Tuhle si přede mnou na ulici odplivnul jeden poslanec. Asi mne viděl a hned poznal, co jsem zač. A tak nelenil a zelenil -- vypustil na chodník z úst pěkný zelený hlen.

Hned věděl, co jsem zač -- občan lump. Jeho jméno neuveřejním, neboť je docela možné, že jeho maminka ještě žije, a tak by mu nafackovala. Byla by to jistě stará osoba, a tak by nerozuměla, že ten poslanec tak učinil naprosto správně.

Ihned poznal, že jsem nevolič, a že jsem nepochopil, že dříve byla jen jedna strana, zatímco dnes jich máme více -- tj. větší počet té jedné strany. Zatímco dříve bylo chodit volit dobrovolně povinné, dnes je to povinně dobrovolné. Jen tací tupci, jako jsem já a dalších 70% (ne)voličů to nechápe. Na rozdíl od většiny z nich, se však nerozčiluji, neboť je to moje chyba.

Ekonomický protektorát

21. 10. 2009 / Vít Klíma

Tento měsíc jsem "oslavil" své šedesátiny. Ač pořád stejný Pražák, vyrůstal jsem postupně v ČSR, ČSSR, ČSFR..., až jsem skončil v samostatné České republice. Za vzor mi byl postupně dáván Sovětský svaz, s nímž jsem měl žít na věčné časy a nikdy jinak (dej mu "Pánbůh věčnou slávu") a poté USA, které teď vstupují do první fáze rozpadu impéria. O cíli "dohnat a předehnat" vyspělé státy jsem poprvé slyšel jako dospívající v 60. letech minulého století a naposledy z úst Waltra Komárka v roce 1990, který předpovídal, že Rakousko doženeme do dvaceti let. Místo "doběhnutí" jsem se dočkal toho, že se Česká republika stala ekonomickým protektorátem a stojí na pokraji bankrotu.

Britské listy potřebují 100 000 Kč na nové servery

21. 10. 2009

Bohužel se musíme opět obrátit na čtenáře s prosbou o finanční pomoc. Na konec své životnosti dospěl dosavadní server Britských listů - uvědomte si, že časopis má denně obrovský provoz. Technický správce Britských listů promptně a operativně - bez jediného výpadku - zařídil v minulých dnech bezchybný přechod na dva nové servery (intel xeon verze 12x 146GB 15k SAS disky).

Jejich celková pořizovací cena byla 100 000 Kč. Tuto částku nám krátkodobě zapůjčil z vlastní kapsy. Dluh musíme uhradit a žádáme proto čtenáře, kteří Britským listům normálně finančně nepřispívají, aby nám tentokrát finančně pomohli a umožnili našemu deníku další provoz. Je to na vás.

Britským listům přispívá pravidelně finančně méně než 1 procento čtenářů. Kdyby přispěla cca desetina každodenních čtenářů částkou 50 Kč, stačilo by to. Nemáme naprosto žádné finanční rezervy a hardware je nutno každých několik let obnovovat.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Děkujeme.

Redakce

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Britským listům nedávejte žádné peníze

23. 10. 2009

Vážené Britské listy, jsem trochu v údivu, když čtu, že se na Váš server připojí měsíčně až 200 000 občanů ČR a že přitom nemáte k dispozici dostatek prostředků na obměnu hardwaru. Existují miliony podobných blogýsků, které jejich komunita v pohodě uživí bez patetického žebronění, a/nebo bez serverů za 100 tisíc.

Na BL si opravdu mohu přečíst to, co se v našem běžném tisku a vůbec v mediích neobjeví. Mnoho mých přátel čte BL a živě o nich diskutuje. Je mezi nimi však pouze jeden, který sleduje BL jako zdroj informací. Všichni ostatní (včetně mne) sledují BL jako žumpu, před kterou je třeba se mít na pozoru, ale o které je právě proto dobré vědět.

Závěrem bych chtěl vzkázat těm dvěma stům tisícům návštěvníků BL: číst texty, které někdo zadarmo vystaví na internet, vás k ničemu nezavazuje. Existuje celá řada serverů s placeným přístupem - pokud si pan Čulík opravdu myslí, že jeho server má takovou cenu - nechť prostě zavede placený přístup, a během týdne zjistí jak na tom je. Peníze proto pošlete radši nějaké nemocnici nebo hladovějícícm dětem. To je důležité. Pokud by zmizely BListy, budete prostě jen hledat na více místech, píše anonym, který se označuje jako "Jan Bláha".

Plzeňská fakulta a terciární vzdělávání

23. 10. 2009 / Petr Wagner

Školství by mělo být podobně jako například zdravotnictví ve smyslu systémových změn poněkud konzervativním oborem. Bohužel jsme svědky přesného opaku a mnoha překotných a nedomyšlených zásahů, které posléze vedou k jevům, jakých jsme svědky nyní, reflektovaných v médiích. A rozhodně se nenechte mýlit, zdaleka nepůjde jenom o jedno město a jednu fakultu.

Pravděpodobně na začátku dnešních problémů byla snaha o vyšší vzdělanostní úroveň. Ty problémy jsou v zásadě tři. Vzdělanostní úroveň. Důvěryhodnost pro nás klasických "markerů" vzdělání (maturita, diplom, titul). A požadavky na výkon jistých povolání. Ať jde o pedagogickou nebo jinou činnost.

Britská vláda chce zavést nové hodnocení univerzitních kursů - podle jejich praktického významu

23. 10. 2009

Vysoké školy a učiliště terciárního vzdělávání budou v Británii hodnoceny podle toho, kolik studentů nedokončí kurs, kolik budou studenti po ukončení kurzu vydělávat a nakolik se jim studium v kurzu líbilo. Má tím vzniknout trh, který donutí, aby kursy, hodnocené špatně, byly zlepšeny anebo zlikvidovány. Učiliště nabízející kratší kurzy terciárního vzdělávání by měly zavést školné, které by společně platili budoucí zaměstnavatelé i studenti.

Doporučuje to vládní Komise pro zaměstnanost a kvalifikaci (Commission for Employment and Skills). Její doporučení ostře sledují stínoví mluvčí Konzervativní strany, kteří chtějí po předpokládaném vítězství konzervativců zavést internetový hodnotící systém pro univerzitní kursy a pro kurzy dalšího vzdělávání.

Když "vědomí" vylučuje morálku

23. 10. 2009 / Pavel Urban

Podle Michala Kuklíka jsou "výklady o 'kognitivní schopnosti' a 'morálce zvířat' hloupé. Člověk může jen zvenku pozorovat děje zvířat a popisovat je tak, aby se vyhnul polidšťování". Celá tato argumentace ovšem stojí na tvrzení, že zvířata se nedějí vědomím. Jak na to Michal Kuklík přišel?

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za září 2009

8. 10. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V září 2009 přispělo celkem 188 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 108.45 Kč, příjem z reklamy byl 15 900.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2009 částku 12 330.29 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a