30. 5. 2002
"Přicházely zprávy, že policisté mučí Romy a špatně s nimi zacházejí. Jeden Rom zemřel ve vazbě za podezřelých okolností. Úřady neposkytly institucím monitorujícím lidská práva, informace o vyšetřování těchto incidentů. Informace, pocházející od jedné nevládní organizace, vyvolávají otázky o úrovni vyšetřování usmrcení Lubomíra Sarisského, k němuž došlo v roce 1999. Jeden právník, stavějící se na obranu romských obětí, byl nedostatečně ochráněn policií před rasistickým násilím." - Toto je záhlaví nejnovější výroční zprávy mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International o Slovensku, která právě vyšla v Londýně (týká se roku 2001). Plný text v angličtině je zde. Níže uvádíme kompletní český překlad:
|
Tony Blair včera restrukturalizoval svou vládu a poprvé v historii se stal členem britského vládního týmu černoch - právník Paul Boateng byl jmenován do funkce náměstka ministra financí. Ve Spojených státech je černoch Colin Powell ministrem zahraničních věcí.
Použijeme-li přístup ke skutečnosti, jaký používají mnozí občané na Slovensku a v Čechách, z jejich hlediska je to vlastně skandál. Lidé, kteří nemají bílou pleť, do většinového národa podle nich nepatří. Nejsou to Češi ani Slováci, tedy ani Britové či Američani. Mají svůj vlastní, "černošský", případně "romský" národ.
Tento blud jde tak daleko, že když charakterizuje britský deník Independent právem romskou žadatelku o azyl v Británii jako "Slovenku" (samozřejmě, že romští žadatelé o azyl jsou v Británii oficiálně považováni za Čechy nebo Slováky, jaké jiné mají občanství??) někteří čtenáři to vůbec nepochopí. Vždyť Romové nejsou součástí většinového národa, stejně, jako jeho součástí za nacistické okupace nebyli židé.
Možná, že byste, přátelé, měli protestovat u britské a americké vlády proti tomu, že jsou jejími členy Paul Boateng a Colin Powell - osoby s tmavou pletí. Vždyť jsou to cizinci!
Zkuste schválně, jak daleko se s tímto přístupem dostanete.
Čtenářské reakce mě vedou k velkým sympatiím s Romy. Nikdy jsem nevěděl, do jaké míry je asociální chování části romské populace způsobeno jejich kulturou a do jaké míry většinovou českou či slovenskou společností. Zdá se velmi pravděpodobné, že je jejich asociální chování do značné míry reakcí na fašismus většinové společnosti. Co byste dělali a jak byste se chovali vy, přátelé, kdybyste žili ve společnosti, v níž byste byli okamžitě identifikovatelní svou pletí jako tzv. "póvl", příslušníci podřadného národa. Asi byste taky vůči většinové společnosti zastávali "asociální" postoje.
Není lehké pro lidi s tmavší pletí žít v Čechách nebo na Slovensku. Zkuste si představit, co byste si počali vy, kdybyste se narodili jako Rom.
30. 5. 2002
Pim Fortuyn, který neskrýval, že je homosexuál, bývalý marxistický univerzitní učitel, který se stal komentátorem v novinách, se stal nepravděpodobným mluvčím protiimigračních nálad v Holandsku, v zemi, kde přistěhovalci, mnozí z nichž jsou muslimové z Turecka a ze Severní Afriky, tvoří deset procent hustě obydlené země s 16 miliony obyvatel.
|
29. 5. 2002
Bylo pondělí 22. dubna a celý svět oslavoval ekologický svátek - Den Země. Koupil jsem si časopis Týden a v něm mě zaujala reportáž Patrika Kaizra nazvaná "Dobře zaplacené dobro". Článek obvinil ekologické sdružení z toho, že prý za peníze nadnárodní firmy provozující skládky vedlo kampaň proti malešické spalovně. Při čtení jsem si ale uvědomil, že autor nezveřejnil ani jména osob ani čísla účtů, přes které měly peníze údajně plynout. Dokonce píše vágně o "jedné vídeňské bance", takže není možné cokoli z údajného odhalení ověřit. Podle tvrzení pana Kaizra mělo údajně přes několik kont putovat celkem asi 260 tisíc korun. Vše prý odhalil analytický odbor ministerstva financí, který sbírá informace o neobvyklých obchodech a o tzv. praní špinavých peněz. Připadalo mi těžko uvěřitelné, že by experti na hospodářskou kriminalitu ztráceli čas tak drobnými operacemi. - Redakce časopisu Týden námitky Miroslava Šuty proti vymyšlenému článku Patrika Kaizra ignorovala. Tento text posléze odmítl odvysílat pořad "Hlasy a ohlasy" rozhlasové stanice ČRo 6, že "je prý příliš osobní". :)
|
30. 5. 2002
Američtí činitelé, vysvětlující "význam" Bushovy nejnovější cesty do Evropy, často opakovali, z kolika mnoha úhlů pohledu byla tato cesta prý "historická". Hospodářský deník Financial Times včera Bushovu cestu zhodnotil o něco střízlivěji, citujeme:
|
30. 5. 2002
Evropské státy si začínají uvědomovat, že politika trestání narkomanů je nemorální a hloupá, argumentoval včera v deníku Financial Times Martin Wolf: Malé mezery se začínají objevovat i v Británii, ve "zdi pitomosti, která obklopuje politiku vlád vůči narkotikům".
|
30. 5. 2002
"Pan Brad Lena (Dopisy, 24. května) cituje poznámku Philipa Stephense, že "velká část Evropy se právem stydí za svou historii". Otázkou je: proč se Američané nestydí za svou? Konec konců, Spojené státy jsou zemí, která vyhlásila svou nezávislost na Británii proto, že jí Británie zakazovala zabírat území, obývané americkými domorodci. Samozřejmě, v amerických školách se tohle neučí..." -
Diskuse o rozdílech mezi americkými a evropskými postoji, která vznikla po útocích z 11. září, stále pokračuje. Deník Financial Times včera otiskl jako její součást dopis jednoho anglického čtenáře, jehož argumentaci shrnujeme:
|
29. 5. 2002
"Úřady v České republice neprovedly podrobné a nezávislé vyšetřování případů svévolného zadržování osob a policejního násilí. Romům, kteří se stávali terčem rasistického násilí, policie často neposkytovala dostatečnou ochranu." To je závěr v Londýně právě vydané výroční zprávy mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International o České republice (v angličtině je plný text zde.) Níže přinášíme kompletní český překlad:
|
29. 5. 2002
Když přicestovala Slovenka Nikola Garzová před dvěma lety do Británie, kam se její rodina uchýlila v útěku před rasistickým násilím ve své rodné zemi, bylo jí 11 let a neuměla ani slovo anglicky. Během půlroku byla Nikola pak v anglické škole přesunuta ze třídy nejhorších žáků do třídy nejlepších žáků. Tato nyní třináctiletá slovenská dívka je současnosti v Británii na zvláštním seznamu nejnadanějších a nejtalentovanějších žáků. Zaznamenala také stoprocentní školní docházku, napsal deník Independent. Nicméně britský ministr vnitra David Blunkett rozhodl, upozorňuje britský list, že děti jako Nikola nesmějí chodit do normálních škol a budou se podrobovat vyučování ve zvláštních "ubytovacích střediscích" britského ministerstva vnitra pro uprchlíky. Nikola napsala Blunkettovi osobní dopis, jímž se pokusila změnit jeho názor. Sedm měsíců chodila do normální, mainstreamové školy, nyní se podrobuje školní docházce v "ubytovacím středisku" pro žadatele o azyl v městě Harmondsworth u Londýna. "Není to dobrý nápad. Je lepší chodit do školy s místními dětmi, protože mluví velmi dobře anglicky a člověk se poučí o jejich kultuře," napsala Blunkettovi Nikola. Jenže Blunketta sotva přesvědčí, míní list Independent. Očekává se, že britští imigrační úředníci v brzké době donutí Nikolinu rodinu vrátit se zpět na Slovensko. Rodina Garzových odtamtud uprchla poté, co se stala terčem verbálních i fyzických útoků. Nikolina sestra, malá Vanesa, se narodila o dva měsíce předčasně, poté, co maminku Agatu zbili rasističtí násilníci. Navzdory apelům od rodinného právníka, od místního poslance a místních občanů odmítlo britské ministerstvo vnitra poskytnout rodině Garzových politický azyl.
|
29. 5. 2002
"Rád bych odpověděl na otevřený dopis od Nikoly Garzové, třináctileté holčičky ze Slovenska, který vyšel v listě Independent on Sunday. Doprovodný článek o plánech britské vlády na budován vazebních středisek pro žadatele o azyl obsahoval také vážná nedorozumění. Chci ujasnit, že ministři vždy zajistí, aby byly všechny případy řádně zkoumány a stavíme se s hlubokými sympatiemi vůči všem, kdo skutečně prchají před násilím." - Britský ministr vnitra David Blunkett odpověděl v listě Independent on Sunday na dopis Nikoly Garzové, nadané třináctileté školačky ze Slovenska, jejíž rodina se tam stávala terčem rasového násilí, a která ho žádala, aby ji nyní nedeportoval z Británie.
|
29. 5. 2002
Pieta k obětem komunismu se stala fraškouNa pražském Újezdě se cosi stalo. V místech, kde dříve byla instalována velká rudá hvězda, vyrostla z trávníku betonová promenáda. To je totiž to, co je z větší vzdálenosti nejvíc vidět. Socha samozřejmě nemusí být dominantní vůči svému okolí tak, jako byl třeba Stalinův pomník, pak je ale otázkou, proč autoři "vybetonovali půlku Petřína". Snaha architektů Zdeňka Hölzla a Jana Kerela. zaujmout pomníkem i v pohledu zdálky je z jejich koncepce patrná. Jenomže teprve dalekohledem zjistíme, že po betonové ploše znázorňující schody se v horních partiích producírují jakési postavy. Ne, žádný začínající sochař si tam své dílko nezapomněl a není to ani taškařice studentů umělecké školy. Bohužel (vyjádření piety by si zasloužilo kvalitnější dílo), jde o "seriozní" Pomník obětem komunismu, který měl být důstojnou připomínkou těm, kteří trpěli.
|
14. 5. 2002
Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována. Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji. Šéfredaktor. |
12. 6. 2002
Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA. Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat. V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.
|
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík
Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy. Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru. Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.
|
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|