29. 5. 2002
"Úřady v České republice neprovedly podrobné a nezávislé vyšetřování případů svévolného zadržování osob a policejního násilí. Romům, kteří se stávali terčem rasistického násilí, policie často neposkytovala dostatečnou ochranu." To je závěr v Londýně právě vydané výroční zprávy mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International o České republice (v angličtině je plný text zde.) Níže přinášíme kompletní český překlad:
|
29. 5. 2002
Amnesty International včera odsoudila ty vlády, které kdysi vytvořily mezinárodní statuty o lidských právech, za to, že tyto statuty po útocích na New York a Washington z 11. září ochromily jménem protiteroristických opatření. Amnesty International vydala svou nejnovější výroční zprávu o lidských právech ve světě a konstatovala, že vlády, které se obávají terorismu, "stále více odsunují lidská práva stranou a dávají namísto toho přednost bezpečnosti". Zpráva varuje, že demokratické země, nikoliv diktatury, nyní stojí v čele úsilí omezovat lidská práva. (V angličtině jsou tyto informace např. zde, kompletní zpráva je na adrese amnesty.org.)
|
29. 5. 2002
Když přicestovala Slovenka Nikola Garzová před dvěma lety do Británie, kam se její rodina uchýlila v útěku před rasistickým násilím ve své rodné zemi, bylo jí 11 let a neuměla ani slovo anglicky. Během půlroku byla Nikola pak v anglické škole přesunuta ze třídy nejhorších žáků do třídy nejlepších žáků. Tato nyní třináctiletá slovenská dívka je současnosti v Británii na zvláštním seznamu nejnadanějších a nejtalentovanějších žáků. Zaznamenala také stoprocentní školní docházku, napsal deník Independent. Nicméně britský ministr vnitra David Blunkett rozhodl, upozorňuje britský list, že děti jako Nikola nesmějí chodit do normálních škol a budou se podrobovat vyučování ve zvláštních "ubytovacích střediscích" britského ministerstva vnitra pro uprchlíky. Nikola napsala Blunkettovi osobní dopis, jímž se pokusila změnit jeho názor. Sedm měsíců chodila do normální, mainstreamové školy, nyní se podrobuje školní docházce v "ubytovacím středisku" pro žadatele o azyl v městě Harmondsworth u Londýna. "Není to dobrý nápad. Je lepší chodit do školy s místními dětmi, protože mluví velmi dobře anglicky a člověk se poučí o jejich kultuře," napsala Blunkettovi Nikola. Jenže Blunketta sotva přesvědčí, míní list Independent. Očekává se, že britští imigrační úředníci v brzké době donutí Nikolinu rodinu vrátit se zpět na Slovensko. Rodina Garzových odtamtud uprchla poté, co se stala terčem verbálních i fyzických útoků. Nikolina sestra, malá Vanesa, se narodila o dva měsíce předčasně, poté, co maminku Agatu zbili rasističtí násilníci. Navzdory apelům od rodinného právníka, od místního poslance a místních občanů odmítlo britské ministerstvo vnitra poskytnout rodině Garzových politický azyl.
|
29. 5. 2002
Britská vláda čelí rebelii řadových poslanců Dolní sněmovny proti plánům vyloučit děti žadatelů o azyl z normální školní docházky a vyučovat je namísto toho přímo v táborech pro žadatele o azyl, napsal deník Independent. 89 labouristických poslanců podepsalo rezoluci, která odmítá toto opatření, jež je součástí nového imigračního a azylového zákona, o kterém v současnosti jedná britský parlament.
|
29. 5. 2002
"Rád bych odpověděl na otevřený dopis od Nikoly Garzové, třináctileté holčičky ze Slovenska, který vyšel v listě Independent on Sunday. Doprovodný článek o plánech britské vlády na budován vazebních středisek pro žadatele o azyl obsahoval také vážná nedorozumění. Chci ujasnit, že ministři vždy zajistí, aby byly všechny případy řádně zkoumány a stavíme se s hlubokými sympatiemi vůči všem, kdo skutečně prchají před násilím." - Britský ministr vnitra David Blunkett odpověděl v listě Independent on Sunday na dopis Nikoly Garzové, nadané třináctileté školačky ze Slovenska, jejíž rodina se tam stávala terčem rasového násilí, a která ho žádala, aby ji nyní nedeportoval z Británie.
|
29. 5. 2002
Pieta k obětem komunismu se stala fraškouNa pražském Újezdě se cosi stalo. V místech, kde dříve byla instalována velká rudá hvězda, vyrostla z trávníku betonová promenáda. To je totiž to, co je z větší vzdálenosti nejvíc vidět. Socha samozřejmě nemusí být dominantní vůči svému okolí tak, jako byl třeba Stalinův pomník, pak je ale otázkou, proč autoři "vybetonovali půlku Petřína". Snaha architektů Zdeňka Hölzla a Jana Kerela. zaujmout pomníkem i v pohledu zdálky je z jejich koncepce patrná. Jenomže teprve dalekohledem zjistíme, že po betonové ploše znázorňující schody se v horních partiích producírují jakési postavy. Ne, žádný začínající sochař si tam své dílko nezapomněl a není to ani taškařice studentů umělecké školy. Bohužel (vyjádření piety by si zasloužilo kvalitnější dílo), jde o "seriozní" Pomník obětem komunismu, který měl být důstojnou připomínkou těm, kteří trpěli.
|
28. 5. 2002
Americká FBI "mohla učinit daleko více a zabránit útokům z 11. září, avšak nereagovala na jasné varovné důkazy", protože bylo vyšetřování "sabotováno" vnitřními spory uvnitř FBI a kariérismem, podle interního memoranda FBI, které bylo ve Spojených státech zveřejněno včera. Tento obviňující dokument, který poslal respektované pracovnice FBI z Minneapolis Coleen Rowleyové řediteli FBI Robertu Muellerovi zpochybňuje tvrzení prezidenta Bushe, že prý neexistovalo před 11. září dostatečné množství důkazů na to, aby bylo možno zabránit útoku na Světové obchodní centrum. (Podrobnosti v angličtině viz zde. Na tomto místě je také text memoranda Coleen Rowleyové.)
|
29. 5. 2002
Členové havířovského zastupitelstva se nedokázali shodnout na osobě, kterou by postavili do čela města, ani na doplnění městské rady. Takový je "výsledek" pondělního tříhodinového večerního jednání zastupitelů.
|
29. 5. 2002
Vážené Hospodářské noviny,
váš článek "Zneužívání karet na Webu působí velké škody" z sekce Podniky a trhy dne 23.května 2002. Váš článek uvádí čtenáře v omyl. Namísto analýzy, jak se kreditní karty zneužívají a jak a kde je tedy potřeba je chránit, jste zjevně bez dalšího opsali zprávu Gartner Group. Údajná vyjádření internetových obchodů nemají žádnou vypovídací hodnotu, otázka (kterou jste neotiskli) zřejmě mířila mimo podstatu. Otištěné údaje jsou tak jen skrytou reklamou. Hlavní problém kreditních karet a internetu je v tom, že se čísla kreditních karet po tisících kradou, přes internet, z databází ze sítí firem (nejen internetových obchodů, ale i kohokoliv, kdo ukládá takové údaje), pokud nebyly buď z neznalosti anebo z nedbalosti zabezpečen před zneužitím řady známých bezpečnostních děr webových serverů. Správná otázka pro obchodníky tedy zní: Jak chráníte data svých zákazníků? |
28. 5. 2002
Hysterické mediálne útoky bossa TV Markíza, Pavla Ruska, proti slovenskej odnoži Novy, TV JOJ, už dávnejšie prestali. Dôvod je zrejmý zo štatistík sledovanosti. Napriek veľkým očakávaniam verejnosti presýtenej otvorene tendenčným spravodajstvom Markízy, alebo nekvalitným, často treťotriednym obsahom jej programu, boli diváci nútení s rozčarovaním konštatovať, že ponuka zástupcov Vladimíra Železného na Slovensku, je ešte chabejšia. Keďže s tým ruku v ruke ide nárast stratovosti projektu, v kuloároch silnejú správy o predaji JOJ. Je otázne, či z hľadiska záujmov občana, do lepších rúk.
|
27. 5. 2002
"Není nic trapnějšího, než když o sobě mocní tvrdí, jak se jim křivdí. Bělošské Jihoafričany, kteří si stěžují na pozitivní diskriminaci černých občanů, jako by býval apartheid meritokracií, je nutno litovat i kritizovat. Čelní podnikatelé, kteří si razantně zvyšují platy a pak si stěžují, jak je jejich podnik poškozován zákonem o minimální mzdě, si zaslouží odsouzení i psychologické poradenství. A stejné je to s vládou v Bílém domě, které nyní spadl hřebínek a je celá zmatená, že se prezidentu Bushovi v Evropě dostalo tak nepřátelského přijetí. Americká nelibost irituje, ale zaslouží si vysvětlení."
"Proč ti lidé v západní Evropě proti tomu Bushovi tolik protestují," zeptal se mě v neděli v Praze kdosi po zhlédnutí českých televizních zpráv. Ano, pro toho, kdo sleduje česká média, jsou tyto protesty jistě docela nepochopitelné. Včera je analyzoval komentátor listu Guardian, jehož argumentaci shrnujeme (plný text v angličtině je zde.) (JČ) |
14. 5. 2002
Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována. Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji. Šéfredaktor. |
12. 6. 2002
Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA. Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat. V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.
|
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík
Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy. Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru. Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.
|
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 5. 2002 | Jak mi Patrik Kaizr zkazil Den Země anebo proč jsem přestal kupovat časopis Týden | Miroslav Šuta | |
29. 5. 2002 | AI: Demokratické státy omezují lidská práva | ||
29. 5. 2002 | Výroční zpráva Amnesty International o ČR: Úřady nevyšetřily policejní násilí; policie nechrání Romy před rasistickými útoky | ||
29. 5. 2002 | O podvodech s kreditními kartami: Hospodářské noviny informovaly čtenáře nedostatečně | Pavel Dvořák | |
29. 5. 2002 | Oběti alkoholové závislosti mají svůj pomník | Jan Paul | |
29. 5. 2002 | "Pane ministře, prosím, neposílejte nás zpět na Slovensko" | ||
29. 5. 2002 | Britský ministr vnitra Blunkett odpovídá slovenské školačce: Nemůžeme pustit do země každého | ||
28. 5. 2002 | Odpadkový kôš Vladimíra Železného na predaj ? | Lubomír Sedláčik | |
28. 5. 2002 | "Oni to dělali, tak to já můžu taky..." - jak paní Dědečková rozumí právu a etice | Fabiano Golgo | |
28. 5. 2002 | Exkluzivní vyhazov na prestižní adrese | Jan Paul |