16. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 5. 2002
V nynější předvolební kampani čeští politikové všelijak šramotí s pojmem české národnosti a národní příslušnosti: doufají, že se jim podaří vyvolat v hlubokém podvědomí duší českých občanů atavistický obranný reflex, v jehož důsledku pro ně budou voliči hlasovat. Jistě, situace Čecha v dnešním světě není zrovna jednoduchá. V rychle se měnícím světě je obtížné definovat svou identitu pro příslušníky snad každého národa (podívejme se jen, jaké potíže s tím mají Angličani, kteří se asi kromě fotbalu už dnes "nacionálně" neshodnou skoro na ničem - kromě snad určitých základních hodnot demokratického provozu, takže je jejich země relativně stabilní a lidi si většinou nedělají navzájem ze života peklo; podívejme se, jak se zhrozili Francouzi, když zjistili, jak možná nepevný je jejich vládnoucí ancien regime; podívejme se, jak stačil násilný útok na centrum New Yorku a Američané pudově ustoupili za hradbu šovinismu). A pro Čechy, jejichž totožnost programově zpochybňoval komunismus zejména v posledních dvou desetiletích své existence, je vůbec nezvyklé dávat si otázku "Kdo jsme, jak se chceme stát součástí evropské komunity, je existence našeho jazyka a kultury nosná, kam kráčíme?"

Právem se ozývají protesty proti politikům, kteří se snaží v předvolební kampani využívat atavistického nacionalismu. Jenže tyto analýzy se zdají často dost povrchní. Literární noviny, týdeník, který je v podstatě tiskovým orgánem Václava Havla a Unie svobody, zveřejnil minulý týden úvodník Tomáše Ticháka "Nic než národ". Nevadí mi a nepřekvapuje mě, že autor charakterizuje předvolební úsilí Klausovy strany jako "nahnědlou volební rétoriku ODS" - přestože to jistě do určité míry je pravda, z týdeníku, který otevřeně podporuje určité české politické seskupení, to bohužel zní trochu účelově. Avšak o politickou manipulaci mi v této chvíli nejde. Zdá se mi, že mnohé Tichákovy úsudky jsou nepřesvědčivé. Pravda, jeho úvodník je pouhý předvolební propagandistický text. Ale i to se dá snad napsat na základě hlubší úvahy. Posuďte sami:

16. 5. 2002
Korunní princ Abdullah ze Saúdské Arábie se veřejně vyjádřil, že je prezident Bush tak špatně informovaný o Blízkém východě a zejména o utrpení Palestinců, že mu nedávno musel situaci vysvětlovat v Texasu po dobu několika hodin. Princ Abdullah o tom hovořil v rozhovoru pro saúdský list Okaz, jehož obsah včera shrnul deník Guardian. (V angličtině viz zde.)
16. 5. 2002

  • Vladimír Špidla se má na nátlak Spojených států zbavit Miroslava Šloufa. Považují ho totiž za bezpečnostní riziko. (Zajímavé však je, že přitom právě nyní Spojené státy uzavřely dohodu s Ruskem o částečném vstupu RUska do Severoatlantické aliance. Moskva obdržela v podstatě veto nad některými oblastmi politiky NATO a je nyní velmi pravděpodobné, že se Putinovi časem podaří začlenit Rusko do západních bezpečnostních struktur. Takže komu by měl Šlouf prozrazovat jako bývalý komunista informace, pokud jde o toto? Šlouf Američanům však prý hlavně vadí, protože se stýkal s Čechoameričanem Milanem Jedličkou, obviněným v USA z trestného činu s narkotiky a z držení falešných směnek.)

  • Učitelé nejsou spokojeni s platy, většina ale zřejmě nebude stávkovat. Ministerstvo školství jim od března zvýšilo o 11 procent mzdové tarifu, ale mnozí učitelé mají nyní přesto nižší plat - ředitelé jim museli kvůli růstu tarifů snížit osobní hodnocení. Školy totiž dostávají od ministerstva nedostatečné množství peněz na výplatu mezd.

  • Ředitel ČT Jiří Balvín mezi dvěma kameny. Balvín nechce zaplatit 2,5 milionu Kč pokuty za to, že ČT včas nezaplatila doplatek padesáti milionů Kč za koupi přenosového vozu od ČNTS, "protože je prý toto penále příliš vysoké". Řekl to včera na zasedání Rady ČT. ČNTS chce jít k soudu, protože prý Balvín se ve smlouvě k tomuto penále za zpoždění zavázal. - Policie prý vyšetřuje obvinění, že Balvín za koupi přenosového vozu od ČNTS prý dostal pětiprocentní provizi. Prý to potvrzují tři svědci. Rada ČT se však v jeho věci rozhodla respektovat presumpci neviny.

  • Obvodní soud pro Prahu 4 začal projednávat žalobu ČT na Janu Valterovou, která řídila ČT v době televizní rebelie v lednu 2001, kdy byl v důsledku útoků televizních vzbouřenců Jiří Hodač v nemocnici. ČT argumentuje, že pověření Valterové řídit veřejnoprávní televizi bylo protiprávní, avšak žaloba má zřejmě různé věcné nedostatky. Žaloba byla podána s vědomím ředitele ČT Jiřího Balvína, který zřejmě nemá možnost než jít se vzbouřenci.

  • 16. 5. 2002
    Česká republika bude muset - oplátkou za podstatné výhody - postoupit podstatné části své suverenity Bruselu, až vstoupí do Evropské unie, avšak zdá se, že české úřady ochotně postupují suverenitu ČR už nyní komukoliv, kdo na ně jen trochu houkne. Na pražském ruzyňském letišti se na základě pofidérní dohody ze sedmdesátých let, která se tohoto případu vůbec netýká, utábořili britští "konzulární úředníci" a učinili si z kusu letiště - (zřejmě nezákonně, protože těchto prostor neužívají trvale) vlastní "britské území". Avšak i jiné mocnosti si přijdou na své. Martin Hrbek se zeptal v níže uvedeném dopise, zaslaném na česká ministerstva vnitra a obrany, podle jakých zákonů či předpisů má americká armáda po dopravní nehodě právo uzavřít si část českého územi. Jakou dostal odpověď?
    Extremista při letošním pražském prvomájovém průvody
    16. 5. 2002

    Pozoruhodně povrchní informační materiál o českých pravicově extremistických organizacích zveřejnila ve středu na stránkách MV ČR Gabriela Bártíková, mluvčí ministerstva vnitra a ředitelka jeho odboru tisku a public relations. Text neobsahuje aktuální informace a není schopen hlubší a věcnější analýzy. Pomíjí myšlenkové zázemí těchto organizací a jejich vazby na obdobné zahraniční skupiny. Vůbec se nezmiňuje o násilných trestných činech s rasovým podtextem, které spáchali členové organizace Národní odpor a dalších seskupení. Nehovoří o činnosti Sdružení pro republiku ani následovnické politické strany Republikánů Miroslava Sládka. Zlehčuje to vše do konstatování

    "Mezi aktivisty této organizace patří agresivní jedinci, kteří ovládají různé druhy bojových umění, vyhledávají konflikty a napadají kolemjdoucí na ulicích. Někteří z aktivistů navštěvují anarchistické demonstrace a provádějí monitoring antifašistů. Proti několika členům této organizace bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů."

    Ani jedno jméno, ani jeden konkrétní údaj. Ani slovo o trestných činech brutálního fyzického násilí. - O vyjádření k tomuto textu jsme požádali příslušníky speciálních jednotek policie, odborníky na problematiku extremismu i aktivisty v oblasti monitoringu neonacistů v Čechách. K záležitosti se vrátíme.

    16. 5. 2002
    Jiří Pešek se dále neúnavně snaží o záchranu významné sakrální a historické památky uprostřed Starého Města pražského - kostela sv. Michaela Archanděla, kde byla před časem zřízena bulvární show. Zde je v této věci jeho nejnovější dopis Cyrilu Svobodovi. Na předchozí dokumentaci v této věci, podrobně informující o nynějším stavu věcí, odpověděl Cyril Svoboda Peškovi jednou větou.
    16. 5. 2002

    Strana zavražděného politika Pima Fortuyna se zřejmě stane po včerejších všeobecných volbách v Holandsku druhou největší politickou stranou. Podle zpráv z jedné hodiny ráno po sečtení 86 procent odevzdaných hlasů budou mít křesťanští demokraté 43 křesel (zisk 14 křesel), Pim Fortuynova strana bude mít 26 křesel (zisk 26 křesel), sociální demokracie 23 křesel (ztráta 22 křesel) a liberální strana VVD 23 křesel (ztráta 25 křesel). Parlament má 150 křesel. Fortyun se stavěl proti přistěhovalectví. To, jaká vznikne v Holandsku vláda, záleží na koaličním vyjednávání. (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

    Rudolf Schuster
    15. 5. 2002
    Hokejový triumf reprezentantov SR má stále svoje dozvuky. Ku tak trochu tragikomickým, ak už nechceme hľadieť na udalosť ako vyslovene trápnu a nehodnú hlavy štátu, patrí aj včerajšie udeľovanie mužstvu Kríža prezidenta SR I. triedy. Videli sme scénku ako vystrihnutú zo slávnej paródie Vlastu Buriana, v ktorej karikoval prehnitosť c.k. byrokracie aj tým, že metály "predčasne došli" a teda neostalo než chudáka utešiť, že "bohužel až napřesrok". Takisto je zaujímavé, ako záležitosť jednotlivé médiá žehlili a zahmlievali.
    16. 5. 2002

    Tisíce bývalých bojovníků z Talibánu jsou nyní spojenci Ameriky vězněni v Afghánistánu za podmínek, které se podobají Osvětimi, konstatoval tento týden velvyslanec Evropské unie Peter Klaiber. (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde. "Tito lidé už nemají na svých kostech žádné maso," řekl Klaiber při návštěvě ve vězení v Šebarganu v severním Afghánistánu tiskové kanceláři AFP. "Je s nimi zacházeno jako s dobytkem, jsou nacpáni ve stanech. Kuchyně je nepředstavitelná. Ti lidé vypadají jako duchové."

    Generál Abdul Rašíd Dostum, válečný magnát a spojenec USA, zadržuje v táboře v Šeberganu více než 2000 osob. Mnoho těchto mužů bylo zajato při pádu města Kunduz, jednoho z posledních měst, které měl Talibán v moci. Situace v táboře je otřesná. Zadržovaní vězni dostávají jen řídkou polévku a asi 400 z nich je natolik podvyživeno, že je nyní vyživuje Červený kříž . Vězni v Šeberganu jsou etničtí Paštunové, kteří dominovali Talibánu. Jiné etnické skupiny, jako Dostumovi Uzbekové, se nyní mstí příslušníkům národa Paštu, často nevinným ženám a dětem. Spojené státy a jejich spojenci neučinili nic proti tomu, poznamenává list Independent a dodává, že moc afghánského prezidenta Hamida Kharzaie do Šeberganu nedosahuje. - Jednu z prvních informací o této otřesné situaci otiskl americký list Washington Post, české shrnutí viz zde.

    16. 5. 2002
    Právě jsem dočetl knihu Bořivoje Čelovského Konec českého tisku (viz též zde) a probíral se ohlasy na jeho knihu. Byl to silný sociologický zážitek. Většinu lidí jsem ani jmenovitě neznal, a tak jsem měl pocit, že během několika minut pronikám na několika řádcích, u těch zdatnějších na několika stranách, hluboko do intimity nejrůznějších spoluobčanů doma i v zahraničí.
    15. 5. 2002

    Ve Scottish National Portrait Gallery v Edinburku byla 10. května zahájena výstava díla průkopnických skotských fotografů Davida Octaviuse Hilla a Roberta Adamsona. V letech 1843 - 1847 vytvořili 3000 fotografií, které jsou nyní vystaveny v Edinburku. Hill a Adamson se považují za první autory, kteří dokázali využít uměleckého potenciálu fotografické techniky. Expozice fotografií tehdy trvala až tři minuty a proto je pozoruhodné, jak živé a neformální jsou portréty lidí, kteří žili před více než sto padesáti lety. Výstava potrvá až do 15. září a kdo se v létě dostane do Edinburku, vřele doporučujeme. Ukázka práce Hilla a Adamsona je zde.

    16. 5. 2002

    Švédská Dalarna University hledá politologa, odborníka na střední Evropu, píše náš tamější spolupracovník Stephen Saxonberg:

    Dalarna University in Sweden has a new position for a political scientist for our new MA program in International Relations. This is an international program, with students from all over the world, including many from Central Europe. The applicant should have a PhD in political science and some international publications. We are a small liberal arts college, located in the heart of Sweden, nearby some of the country's most beautiful nature. If you are interested, please contact Steven Saxonberg before May 28.

    15. 5. 2002

    Non stop čtení české a slovenské literatury proběhne letos už popáté, a to ve dnech 31.5. (od 14.00 hod.) až 8.6.2002 (do 22.00 hod)

    Čte se minimálně 15 minut libovolně vybraného textu na adrese: Valdštejnská 14, Praha 1. Přímý přenos na internetu, čte se zároveň v několika evropských metropolích (v Českých centrech). trasa: Praha-Bratislava-Budapešť-Bukurešť-Sofie-Moskva-Kyjev-Varšava-Drážďany-Berlín-Stockholm-New York-Londýn-Haag-Brusel-Paříž-Madrid-Mnichov-Vídeň-Praha.

    u literatury se uvádí: autor, název knihy, článku, případně rok vydání

    přenos na:

    www.nonstopczech.cz

    www.nonstopczech.com,

    informuje Jaroslava Čajová.

    Volná místa jsou už jen brzy ráno (1. června od 4 hodin do 7.15, asi 12 osob, 8., červan od 6 do 7.30, asi šest míst.) Jinak vše obsazeno. Kdo má zájem účastnit se čtení, nechť zavolá Karla Srpa (5753 0523)

    16. 5. 2002

    Michal Viewegh bude číst úryvky ze své nové knihy Báječná léta s Klausem v pátek 17. května od 18. hodin v prostorách galerie Fiducia. Akci pořádá Antikvariát Fiducia. Ve čtvrtek se stejná akce koná v opavské čajovně Bludný kámen.

    16. 5. 2002

    Akce proběhne ve čtvrtek 16. května od 18. hodin v prostorách galerie Fiducia opět pod záštitou Antikvariátu Fiducia. Moderuje Libor Magdoň. Očekávaná témata: katolická literatura, obecné chápání pojmu literatura, současná česká literatura.

    15. 5. 2002
    "Dostával jsem kdysi jen mírný proud nenávistné pošty, v níž mě čtenáři kritizovali za to, že jsem ve svých článcích informoval o zabíjení nevinných Libanonců při izraelském bombardování, anebo že jsem napsal, že i Arabové - stejně jako Izraelci - chtějí na Blízkém východě mír. Koncem devadesátých let se to změnilo. Internet proměnil ty, kteří nechtějí slyšet pravdu o Blízkém východě, v komunitu nenávistníků, rozesílajících vzteklé dopisy nejen mně, ale všem reportérům, kteří se odváží kritizovat izraelskou - anebo americkou politiku na Blízkém východě," napsal včera Robert Fisk v deníku Independent.

    Jde o pozoruhodný jev: V minulosti vyjadřovali novináři své názory v podstatě bez korekce démotických hlasů, nemuseli se potýkat se zmatkem v čtenářské mysli, s logickými zkraty, s chybnými nebo záměrně zkreslenými informacemi, s emocemi, s hysterií. Příchod internetu tohle všechno změnil: dal obyčejným lidem hlas, který je - právem - na úrovni hlasu společenských elit. Zároveň však dal také moc hlučné spodině. Její nenávist je šířena prostřednictvím nové technologie daleko efektivněji, než se komukoliv v minulosti zdálo. Ti, kdož v druhé polovině roku 1938 svými nenávistnými dopisy uštvali Karla Čapka k smrti, by byli nadšeni možnostmi, jaké v současnosti skýtá internet. Kdo se odváží postavit se proti konvenčnímu myšlení s nezávislým názorem, riskuje, jak se zdá, v současnosti i život a pověst své rodiny. Nenávist se zdá být vedlejším produktem každého pokusu zbavit lidi konvenčního myšlení. (Paradoxem je, že proti hrůzně bulvárnímu psaní prodejných sdělovacích prostředků se tito lidé příliš neozývají.)

    Technologie umožňuje hlasu lidu, aby byl slyšen. Jenže normální lidé se většinou příliš energicky neozývají. O to silněji je slyšet hlas spodiny. Je to tentýž jev, jaký známe z Československa ze sedmdesátých let, z doby, kdy vznikla Charta 77. Není vyloučeno, že pokud nepozvednou i rozumně uvažující lidé energicky svůj hlas, bude evropská politika v budoucnosti stále silněji určována právě nenávistnými emocemi mizivé vrstvičky obyvatelstva. Je to jev, který už nezmizí - technologie ho umožňuje, ale zároveň je závazkem pro všechny občany, aby se i oni angažovali, a nepřenechávali prostor jen aktivistickým šílencům. Viz Francie nedávných dní. Když většina mlčí, protože je jí trapné zasahovat do kanálních útoků, v konečném důsledku je pak slyšet jen silný patologický hlas. Konec konců to známe z komunismu. Svědectví Roberta Fiska, které shrnujeme, je v tomto smyslu pozoruhodným námětem k úvaze na tato témata. (JČ)

    14. 5. 2002

    Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

    Pište prosím na tuto . Děkuji.

    Šéfredaktor.

    15. 5. 2002
    Nic není definitivní. Proměňují se lidé, společnost, dějiny i planeta, kterou obýváme. Jednou z velkých proměn, kterou permanentně prochází lidstvo, je myšlení. Užitečnost myšlení v prospěch civilizace (otázky humanity jsou víceméně stále na prvním místě) byla dle mého soudu měřena vždy mírou touhy po pozitivní změně. Kvalitu myšlení lze proto "měřit" pouze v tomto kontextu, neboť smysluplné je to, co je přínosné. Uvědomování si vlastních chyb jest přirozeným stavem mysli v procesu myšlení a nutí člověka překonávat překážky. Lidskou bytost totiž nediskreditují chyby, ale neochota se z nich poučit. Je zřejmé, že hledisko kvality není v současném vývoji světa populární. Omezuje totiž moc, která se brání tím, že účelově a populisticky relativizuje požadavek kvality, pod záminkou ohrožení neomezené svobody. Ta se ale bez kritických hlasů (hledání měřítek kvality života) mění v anarchii, v níž je potřeba nastolit řád. Každá moc tento řád nabízí, v kvalitě svého vlastního ustanovení.
    Jan Keller
    12. 6. 2002

    Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

    Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

    V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

      Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
    Globalizace jako velké vyprávění
    O čem mlčí vyprávění
    Státy létat nedokáží
    Ironie dějin
    Prostor pro demokracii
     
     1.  Moderní politika - dělení pokladu
    Čím ospravedlnit moc státu?
    Kde jsou meze státní moci?
    Jak mít užitek ze státní moci?
       6.  Postmoderní politika
    Guláš jako program
    Politika jako tombola
    Politika svádění
    Postmoderní politik
     
     2.Politika a virtuální ctnosti
    Simulacrum v moderním provedení
    Nacionalismus jako virtuální domov
    Karikatura komunity
    Uctívání státní moci
    Privilegium neprivilegovaných
       7.  Politika ve světě sítí
    Politika ve věku organizací
    Vítězné tažení sítí
    Politika v síti
    Nedůvěřivý volič
     
     3.  Politika tolerovaná experty
    Čím více moci, tím méně kontroly
    Expertní vědění a veřejné mínění
    Poradenská společnost
    Experty nikdo nevolí
    Demokracie versus technokracie
       8.  Politika v nejisté společnosti
    Špatné recepty na bezpečí
    Nejistota jako styl života
    Je modernizace lékem na nejistotu?
    Program TINA
     
     4.  Politika a jiná rizika
    Neviditelný vetřelec
    Chybějící pojištění
    Plnění norem
    Dělba zla
    Předpotopní politika
       9.  Dilemata občanské společnosti
    Dilema ziskovosti
    Dilema organizovanosti
    Dilema sítí
     
    5. 7. 2002
    Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík

    Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

    Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

    Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

     Úvod  Vladimír Nálevka  Konec dějin a střet civilizací 
     1.  Miloš MendelStřet civilizací ve světle vědy
    Střet civilizací jako produkt vědecké postmoderny
    Obecné slabiny paradigmatické metody
    Konkrétní slabiny paradigmatické metody
        Západní civilizace
        Slovansko-pravoslavná civilizace
        Konfuciánská civilizace
        Islámská civilizace
    Skutečné příčiny střetů
     
     2.  Oskar Krejčí  Hrozivé proroctví
    Rytmus politické teorie
    Nejasné pojmy
    Kultura versus ideologie
    Doktrinální rozpor
    Rizika historiografie
    Soužití civilizací
     
     3.  Stanislav Komárek  Prorokovali proroci... 
     4.  Luboš Kropáček   Model spíše varovný
    Alternativa: jediná univerzální civilizace
    Alternativa: dva světy
    Islámský okruh
    Křesťanský pohled
     
     5.  Zdeněk Zbořil  Střed a střet civilizací  
     6.  Ivo T. Budil   Střet kultur a vzpoura proti modernitě 
     7.  Martin Hekrdla  Postmoderní sociální konflikt
    Sociální zdroje "boží pomsty"?
    Boží stíny jediného světa
    Problémy s modernizací
    Vzpomínky na budoucnost
    Čtení událostí
     
     8.  Bob Fliedr   Když odnikud někam, tak jinudy
    Muslimové a války protestantů s katolíky
    Oltář je dál než trůn
    Střetávání dialogů
    Svoboda a náboženství
    Sňatek Východu a Západu
     
     9.  Tomáš Halík  Nový světový řád" a náboženství 
    21. 1. 2002
    Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    16. 5. 2002 Je česká totožnost založena na nacionalismu, nebo na myšlence moderního občanství? Andrew  Stroehlein, Jan Čulík
    16. 5. 2002 Jak to, že smějí američtí vojáci uzavírat v ČR území?   
    15. 5. 2002 O koncepci Britských listů Jan  Paul
    15. 5. 2002 Je filmový kritik odpovědný za rasovou diskriminaci Romů, kterou provádějí britské úřady na ruzyňském letišti? Jan  Čulík
    14. 5. 2002 Bytové družstvo: trestní oznámení za vyřešení problému František  Roček
    14. 5. 2002 Fukuyama: Zničí věda lidstvo?   
    14. 5. 2002 Mobilní telefony a benzínové pumpy   
    14. 5. 2002 Historikové proti znásilňování dějin Jaroslav  Pánek, Jiří Pešek