15. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 5. 2002

O koncepci Britských listů

Nic není definitivní. Proměňují se lidé, společnost, dějiny i planeta, kterou obýváme. Jednou z velkých proměn, kterou permanentně prochází lidstvo, je myšlení. Užitečnost myšlení v prospěch civilizace (otázky humanity jsou víceméně stále na prvním místě) byla dle mého soudu měřena vždy mírou touhy po pozitivní změně. Kvalitu myšlení lze proto "měřit" pouze v tomto kontextu, neboť smysluplné je to, co je přínosné. Uvědomování si vlastních chyb jest přirozeným stavem mysli v procesu myšlení a nutí člověka překonávat překážky. Lidskou bytost totiž nediskreditují chyby, ale neochota se z nich poučit. Je zřejmé, že hledisko kvality není v současném vývoji světa populární. Omezuje totiž moc, která se brání tím, že účelově a populisticky relativizuje požadavek kvality, pod záminkou ohrožení neomezené svobody. Ta se ale bez kritických hlasů (hledání měřítek kvality života) mění v anarchii, v níž je potřeba nastolit řád. Každá moc tento řád nabízí, v kvalitě svého vlastního ustanovení.

Internetový deník jednoho muže

Britské listy mnohokrát přesvědčily svojí užitečností, svým významem a svojí snahou vytvořit prostor, v němž kritické myšlení je dominantním prvkem zkoumání kvality života ve společnosti. To je podle mne smyslem jejich existence a alfou i omegou jejich "přetrvání". Vymezení priorit BL je dáno touto účelností a v této smysluplnosti. Já si nejsem jist, že se to vždy a za všech okolností Blistům daří a zda je to vůbec možné, nicméně tato koncepce je čitelná a v mediálním prostředí s "jedním správným názorem" potřebná. Považuji za normální, že je reprezentována především jejím šéfredaktorem, který jako každý jiný člověk samozřejmě nemá a nemůže mít patent na rozum. Podsouvat Čulíkovi takový úmysl je ovšem malicherný a hodně zakomplexovaný postoj.

Čulíkova motivace je pozitivní (byť pro mnohé nestravitelná), jeho snaha je zřetelná (více či méně přesvědčivá), jakkoliv je způsob či forma jejího dosažení diskutabilní (souhlasím třeba s Pinkavou když napsal, že článek "Mobilní telefon u čerpacích stanic" je přesně v té poloze myšlení, kterou si právě BL kladou za cíl kritizovat. Na rozdíl od Pinkavy si ale nemyslím že by to byl projev Čulíkova záměrného sklonu k senzacechtivosti, ale že vyznění článku byť v dobrém úmyslu jednoduše podcenil).

Mám za to, že Britské listy mají svůj kredit i přes redakční spor neporušený, protože zatím mají smysluplnou a srozumitelnou koncepci, jíž se šéfredaktor s redakčním týmem doložitelně nezpronevěřil. To je moje odpověď na otázku Václava Pinkavy z fóra BL v níž se aktuálně ptá, zda spor Peciny s Kotrbou mohl ohrozit renomé BL.

Spor v "redakci" byl sporem o koncepci

Nejsem si jist, zda Jan Čulík zvládl redakční spor optimálně v tak nastavených parametrech vzájemné spolupráce, jak je občanské sdružení (vydávající BL) má. Jsem ale přesvědčený, že ve svém vyústění byl "spor" Štěpána Kotrby s JČ a TP (odmyslíme-li případné osobní animozity) především výrazem odlišného chápání koncepce Britských listů, a byl proto relevantní.

Profilace (důležitá pro získání čtenářů v seriozním tisku) je možná jen skrze jasnou koncepci a její základní parametry jsou nastavené: "nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři", píše šéfredaktor Čulík. Každopádně otevřená diskuse nad koncepcí BL je základní podmínkou funkčnosti tohoto internetového deníku a málokdo si možná všiml, že se nepřetržitě odehrává i skrze tématický rozsah publikovaných příspěvků.

Redaktoři se proměňují (přicházejí,obohacují a odcházejí), ale koncepce je to, co by mělo přetrvat a do čeho mají píšící autoři možnost (jak jinak než prostřednictvím šéfredaktorova výběru) vstupovat. Charakter koncepce BL je v jistém smyslu "veřejnoprávní", neboť se snaží otevírat témata lidsky a společensky palčivá.

To je samozřejmě prostor, kde tzv. "nezávislost a nestrannost" k tématům (v pojetí Štěpána Kotrby zásadní povinnosti novináře) "nelze" stoprocentně uplatnit, protože zaujímám-li k něčemu postoj, zbavuji se nutně nezávislosti ve prospěch přijaté odpovědnosti. Příklad příběhu o Romanovi (Kotrba Romana navštívil, fotil a přesto pochybuje o oprávněnosti jeho pobytu na svobodě, protože neuvěřil Romanovým schopnostem), předjímající prostou schopnost lidské důvěry, je tohoto charakteru. ("A já chtěl vždy dělat žurnalistiku "stranící" pouze tomu, co ten který považuje pro sebe a druhé za prospěšné, moudré", protiřečí si Kotrba ve svém textu Trochu historie a trocha povzdechu).

Kdo nemá postoj, nemá čím oslovit

Jan Bílek na fóru BL argumentoval, cituji: "Kdo píše kamkoliv bez vlastního názoru a jasného vyjádření osobního postoje, nemá nárok na to, aby jeho výplody kdokoliv četl". Vyjádřil tak - domnívám se - základní předpoklad k naplnění koncepce Britských listů. Proti současnému mediálnímu a společenskému dogmatu, že : "všechno co potřebuješ, jsou informace", dovoluji si postavit opak: "nepotřebuji informace, protože budu-li chtít, kdykoliv si je najdu" (koneckonců mi lezou samy denně do baráku).

Nezajímají mě statistiky (statisticky jsem předurčen k tomu že zemřu...), nezajímá mě technokratický pragmatismus ("dobré je to, co se jako dobrým jeví"), nezajímají mě možnosti ("každý je má přece stejné"), neoslňuje mě pseudointelektuální rétorika. Zajímají mě postoje, jež se rodí z individuálních emocí a ještě individuálnější zkušenosti, z oné jedinečné symbiózy přirozeného lidského uspořádání.

Noviny s postojem jsou noviny s názorem (který samozřejmě nikdo nikomu nevnucuje), a je pochopitelné, že každý šéfredaktor jednoduše publikuje to, co vyjadřuje postoj "jeho" novin. Otiskne-li šéfredaktor "jiné" texty, pak jen opět v rámci konfrontace onoho postoje, či názoru. Každý čtenář má svobodu rozhodnutí, jaké "postoje" chce číst. Hledání levicovosti či pravicovosti v BL, je falešný předsudek. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

Král je mrtev, ať žije král

Intelektuálně velmi zdatný Štěpán Kotrba podle mě nepochopil význam Britských listů (viz.příběh o Romanovi). Na druhou stranu šéfredaktor "nepodržel" Tomáše Pecinu ("Jan Čulík nebyl ochoten spolu se mnou řešit problematické vystupování Štepána Kotrby", píše závažně Pecina), neboť se mu příčí mocenské řešení ("z principu zastávám otevřenost, liberálnost a potřebu kompromisu" sděluje Jan Čulík). Mám pocit, že v tomto případě šéfredaktor postupoval nerozhodně, neboť z potřeby osobního kompromisu nadřadil (byť ušlechtilý) individuální postoj zájmům a postoji Britských listů.

Bohužel, jasným projevem neloajality k BL byla medializace celého sporu. "Zůstává" tedy Jan Čulík s koncepcí Britských listů, skrze níž se snaží "cosi" lidem přiblížit, "zprostředkovat" (občas se mu to i nedaří) a v tom nelze být nestranný ("nelidský"). Je klidně možné (nic není definitivní), že šéfredaktor zůstane v poslání které si vytýčil sám. Proč ne, i to bude v duchu koncepce Britských listů.

Poznámka JČ: Tady se musím Štěpána Kotrby trochu zastat. Po vlastním uvážení a z vlastní iniciativy se rozhodl obrazovou reportáž o životě Romana, mladíka, který vyrostl v dětském domově a od života v institucích se mu podařilo se osvobodit, nepublikovat, že by to mohlo jeho křehký civilní život z mnoha důvodů zničit.

                 
Obsah vydání       15. 5. 2002
15. 5. 2002 Internet poskytuje svobodu slova pro spodinu, mlčí-li většina. Robert Fisk: Proč mě chtějí zabít?
15. 5. 2002 Co je nového v České republice
13. 5. 2002 Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí Jaroslav  Pánek
13. 5. 2002 Bobos není jen Amerika Daniela  Pilařová
15. 5. 2002 O koncepci Britských listů Jan  Paul
15. 5. 2002 Je filmový kritik odpovědný za rasovou diskriminaci Romů, kterou provádějí britské úřady na ruzyňském letišti? Jan  Čulík
15. 5. 2002 Menej byrokratov až po funuse ? Lubomír  Sedláčik
15. 5. 2002 Svět knihy 2002 - obrana pořadatele Dana  Kalinová
15. 5. 2002 Jazzová sekce - Artforum pořádá non-stop čtení české a slovenské literatury
15. 5. 2002 Uprostřed dávné louky Lukáš  Bárta
15. 5. 2002 Týden a Instinkt: jedna líheň, nesrovnatelná úroveň Daniela  Pilařová
15. 5. 2002 Úpadek dobrých mravů v Radiu Svobodná Evropa Karel  Mašita
14. 5. 2002 Fukuyama: Zničí věda lidstvo?
14. 5. 2002 Historikové proti znásilňování dějin Jaroslav  Pánek, Jiří  Pešek
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
12. 6. 2002 Čtení na pokračování - Politika s ručením omezeným Jan  Keller
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
15. 5. 2002 O koncepci Britských listů Jan  Paul
15. 5. 2002 Je filmový kritik odpovědný za rasovou diskriminaci Romů, kterou provádějí britské úřady na ruzyňském letišti? Jan  Čulík
14. 5. 2002 Bytové družstvo: trestní oznámení za vyřešení problému František  Roček
14. 5. 2002 Fukuyama: Zničí věda lidstvo?   
14. 5. 2002 Mobilní telefony a benzínové pumpy   
14. 5. 2002 Historikové proti znásilňování dějin Jaroslav  Pánek, Jiří Pešek
13. 5. 2002 Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí Jaroslav  Pánek
13. 5. 2002 Sedánka v hudební škole Lukáš  Bárta
13. 5. 2002 Pim Fortuyn: jeho smrt by měla probudit evropské politiky ze samolibosti   
13. 5. 2002 Znovu diskuse: jaké jsou hranice demokracie v Evropě? Jan  Čulík
13. 5. 2002 Bude Čechům, žijícím v zahraničí, přece vrácen komunisty zabavený majetek? Jan  Sammer
13. 5. 2002 Svět knihy 2002: Selhání pokusu o veletrh světového formátu? Daniela  Pilařová
10. 5. 2002 O historii českého tisku - první informace   
10. 5. 2002 Čeho nabyl občan pilný, vojín zbraní zastávej Karel  Čermák